když myslíš 
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kamarádka mé dcery
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
lucenka
4.8.19 13:00
Co je špatnýho na větě? zeptej se maminky, jestli můžu jít k vám? 
Přijde mi to jako normální kamarádství a na té kamarádce nevidím nic strašnýho, kvůli čemu by měly holky omezit styky.
- Citovat
- Upravit
4.8.19 13:01
Ona není dobrá kamarádka?? proboha, ty jsi hustá teda… chudák holka, má problémovou rodinu a nemůže mít jedinou kamarádku kterou si našla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.19 13:02
A co že ta holčička od sousedů dělá tak strašného, že s ní tvoje dcera nesmí kamarádit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.8.19 13:04
@lucenka @Kaileee věřte, že by vám tohle chování také vadilo. Nezdá se mi normální abych napomenula dceru a dotyčná kamarádka si ji chytla a řekla, neboj já ti ty bonnbonky dám, nebo počkej až zaleze půjdeme tam ( když ji třeba zákážu někam jít) rozhodně nejsem ta, která chce svému dítěti zakázat se s někým bavit, ale nepřeju si, aby casem dcera trpěla
- Citovat
- Upravit
Nowena
4.8.19 13:05
Holčička má kamarádku, která jí má ráda. A snaží se na ní být hodná, udržet si jí. Nevidím na tom nic špatného, zákazem stylu ublížíš akorát oběma holčičkám.
Vadí ti uplné malichernosti, to jejich kamarádství mi přijde v pořádku a dceru bych v tom podpořila.
- Citovat
- Upravit
4.8.19 13:05
@Anonymní píše:
@lucenka @Kaileee věřte, že by vám tohle chování také vadilo. Nezdá se mi normální abych napomenula dceru a dotyčná kamarádka si ji chytla a řekla, neboj já ti ty bonnbonky dám, nebo počkej až zaleze půjdeme tam ( když ji třeba zákážu někam jít) rozhodně nejsem ta, která chce svému dítěti zakázat se s někým bavit, ale nepřeju si, aby casem dcera trpěla
bože vždyť je to dítě!!! jsi ty vůbec normální? nebo ti vadí, že je tlustá a nehodí se ti k tvé dokonalé dceři??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.19 13:05
@Anonymní píše:
Strašně mě trápí jedná věc. A nevím jak se chovat. Mám šestiletou dcerku a chytla se kamarádky od sousedů. Je stejně stará jako má dcera, ale prostě se mi nezamlouvá její chování. Oproti mě dceři je hodně průbojná, u ostatních dětí není moc oblíbená, je hodně silná a děti si z ní dělají legraci. Až na mou dceru. Ta si nechce hrát s nikým jiným než s ní. Je pro ni na prvním místě, uplácí ji sladkostmi a co řekne ona je svaté. Dceru napomenu a ona podotkne " buď hodná, poslouchej přece svou maminku!"dost často jsem zaslechla, jak ji také navádí. Třeba „zeptej se maminky jestli můžu jít k vám“ nebo když dceři zákazu bonbony, tak řekne „neboj já ti je dám až máma odejde“. Je mi z toho strašně smutno, dceři to vysvětlují pořád, že ona není dobrá kamarádka a že je tu spousta jiných, ale ona si jede svou. Jak se zachovat? Asi by to chtělo řešit přes rodiče, což je také problém, rodiče tu téměř nepotkavam, holka tu je u babičky téměř celý rok, rodina je vcelku problémová
Taky jsem měla takovou vůdči kamarádku? No a co? Když jsem dostala rozum, už jsem ji neposlouchala jak svatý obrázek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
lucenka
4.8.19 13:07
@Anonymní píše:
@lucenka @Kaileee věřte, že by vám tohle chování také vadilo. Nezdá se mi normální abych napomenula dceru a dotyčná kamarádka si ji chytla a řekla, neboj já ti ty bonnbonky dám, nebo počkej až zaleze půjdeme tam ( když ji třeba zákážu někam jít) rozhodně nejsem ta, která chce svému dítěti zakázat se s někým bavit, ale nepřeju si, aby casem dcera trpěla
stejně na tom nevidím nic strašnýho. Kamarádka má tvoji dceru ráda a chce jí dopřát to, co ty jí zakážeš, udělat jí radost.
- Citovat
- Upravit
4.8.19 13:07
@Anonymní píše:
Strašně mě trápí jedná věc. A nevím jak se chovat. Mám šestiletou dcerku a chytla se kamarádky od sousedů. Je stejně stará jako má dcera, ale prostě se mi nezamlouvá její chování. Oproti mě dceři je hodně průbojná, u ostatních dětí není moc oblíbená, je hodně silná a děti si z ní dělají legraci. Až na mou dceru. Ta si nechce hrát s nikým jiným než s ní. Je pro ni na prvním místě, uplácí ji sladkostmi a co řekne ona je svaté. Dceru napomenu a ona podotkne " buď hodná, poslouchej přece svou maminku!"
Já nevím, asi to nějak blíž ještě popiš, to co jsi zatím popsala mi nepřijde nijak hrozne… Píšeš, že je kamarádka průbojná, třeba se od ní dcera může „naučit“ být prubojnejsi (jestli to tedy potřebuje, to já nevím), ale děti, které jsou příliš slušné a neprůbojné, to mají v dnešní době sakra těžké… Věř mi, vím, o čem mluvím. Kamarádku bych začala řešit, až kdybych viděla, že se do mé dcery nějak navazi nebo ji ubližuje, komanduje… Jinak bych to nechala být
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.8.19 13:09
To dítě má 6 let. Ty si do ní projektuješ dospělou osobu a chováš se jako by byla tvá sokyně. Nech děti dětmi se svými mezilidskými vztahy. Zasáhla bych v případě nějaké patologie- šikany, vulgarit, navádění k riskování nebo krádežím apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nowena
4.8.19 13:11
@Kaileee píše:
bože vždyť je to dítě!!! jsi ty vůbec normální? nebo ti vadí, že je tlustá a nehodí se ti k tvé dokonalé dceři??
Nebo se dceru snaží chránit. Před celým světem a hlavně před průbojnými, tlustými kamarádkami, které dceru určitě zkazí a navedou na cestu rebelského puberťáka, ze kterého následně vyroste sociálně slabý a problémový dospělák.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Strašně mě trápí jedná věc. A nevím jak se chovat. Mám šestiletou dcerku a chytla se kamarádky od sousedů. Je stejně stará jako má dcera, ale prostě se mi nezamlouvá její chování. Oproti mě dceři je hodně průbojná, u ostatních dětí není moc oblíbená, je hodně silná a děti si z ní dělají legraci. Až na mou dceru. Ta si nechce hrát s nikým jiným než s ní. Je pro ni na prvním místě, uplácí ji sladkostmi a co řekne ona je svaté. Dceru napomenu a ona podotkne " buď hodná, poslouchej přece svou maminku!"
dost často jsem zaslechla, jak ji také navádí. Třeba „zeptej se maminky jestli můžu jít k vám“ nebo když dceři zákazu bonbony, tak řekne „neboj já ti je dám až máma odejde“. Je mi z toho strašně smutno, dceři to vysvětlují pořád, že ona není dobrá kamarádka a že je tu spousta jiných, ale ona si jede svou. Jak se zachovat? Asi by to chtělo řešit přes rodiče, což je také problém, rodiče tu téměř nepotkavam, holka tu je u babičky téměř celý rok, rodina je vcelku problémová