Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Phelenka píše: Úplně tě chápurodina je samozřejmě na prvním místě a je to všechno
![]()
![]()
, ale pak člověk vidí, jak bývalé spolužačky a známé se vzájemně navštěvují, jezdí spolu na dovolené, kafíčkují,.. A pak si vždycky postesknu. A když manžel mluví o tom, jaké kamarády pozveme nebo s kým něco podnikneme, skončíme u jeho kamarádů, protože já žádné nemám
No, já jsem asi divná, ale mě tohle vůbec nechybí.
Největší kámoškou by pro mě byl někdo, kdo je taky spíš introvert, rád se stará o zahradu a zvířata atd.
Třeba různý oslavy a párty - vždycky jsem nejradši, když už skončej..leda když si dám tak 2× 2 deci, tak se začnu uvolňovat a je to fajn. Ale za střízliva jsem radši v klídku, s rodinou doma nebo na výletě, na zahradě, na poli, u zvířátek v chlívě..
@Evulina píše:
Taky jsem mimoň.
Ale už jsem to přestala řešit na prahu čtyřicítky..Jsem introvert, jsem, mám ráda klid a samotu v přírodě a u nás na zahradě, mám..tak už se do ničeho netlačím.
Občas mě zamrzí, když jsem v nějaké společnosti, že když třeba řeknu něco vtipnýho, nikdo se nesměje, ba mě ani skoro nevnímá a pak to samé řekne někdo jiný v té sešlosti a všichni se za břicho popadaj. Stává se mi tohle poměrně často, tak jsem taky přemýšlela nad tím, čím to je.
Jo to se mi stava taky, ze kolikrat reknu neco vtipneho a lidi se bavi dal a nikdo me neposloucha
.
Ale ono taky zalezi, na jaky kolektiv clovek narazi, jestli mate stejny druh humoru a tak.
Ja se kolikrat nezvladam smat prvoplanove vtipnym vecem, ja rada humor typu Marka Ebena.
Treba kdyz jsem byla doma s detma, tak prvni rok me to dost mrzelo, ze ostatni chodi spolu s kocarem a ja sama. A pak jsem si na to tak zvykla, ze mi to uplne vyhovovalo. Stacila mi zahrada, nekoho potkat ve meste, prohodit par slov a zase pekne do sveho.
Jednou se na me na hristi nalepila divcina a ta me vylecila. Mela pocit, ze spolu budeme denne dopoledne, odpoledne az do vecera. Jeden den u nas, druhy den u ni. To bylo neco tak hroziveho, ze me to vylecilo navzdy ![]()
V podstate myslim, ze nemam jedinou kamaradku. Jen kolegy a pak zname. Ale vsechno je to jen povrchni. Nikdo, komu bych se sverovala........
@Luca82 píše:
Jo to se mi stava taky, ze kolikrat reknu neco vtipneho a lidi se bavi dal a nikdo me neposloucha.
Ale ono taky zalezi, na jaky kolektiv clovek narazi, jestli mate stejny druh humoru a tak.
Ja se kolikrat nezvladam smat prvoplanove vtipnym vecem, ja rada humor typu Marka Ebena.Treba kdyz jsem byla doma s detma, tak prvni rok me to dost mrzelo, ze ostatni chodi spolu s kocarem a ja sama. A pak jsem si na to tak zvykla, ze mi to uplne vyhovovalo. Stacila mi zahrada, nekoho potkat ve meste, prohodit par slov a zase pekne do sveho.
V podstate myslim, ze nemam jedinou kamaradku. Jen kolegy a pak zname. Ale vsechno je to jen povrchni. Nikdo, komu bych se sverovala........
Jednou se na me na hristi nalepila divcina a ta me vylecila. Mela pocit, ze spolu budeme denne dopoledne, odpoledne az do vecera. Jeden den u nas, druhy den u ni. To bylo neco tak hroziveho, ze me to vylecilo navzdy
Když to tak čtu, tak taky vlastně nejsem na tyhle věci. Že bych se s někým na hřišti chtěla vybavovat a trávit spolu čas každou chvíli to je utrpení ![]()
OBNOVA DISKUSE
Netýká se to přímo mě, ale dcery (16). Nemá žádnou nej kamarádku, no, vlastně nemá dle jejího sdělení žádnou. Hraje tenis, chodi na brigádu, ve škole si prý s nikým moc nesedla, jen asi s 2 holkami, ale s tou jednou se nějak nepohodly a ta druhá svou nejku má. V místě, kde bydlíme, kontakty nema, chodila na ZŠ do města, přešla tam kvůli špatnému kolektivu. Ve městě kámošky měla, ale jak přešly na střední, kontakty utichly. Kluka taky aktuálně nemá. A jsou prázdniny, takže je nešťastná, ze nemá s kým jít ven, že se nudí. Dala jsem ji x tipu, na tenis chodí s o chlup mladší slečnou, normálně se baví, smějou, ale mimo tenis spolu prostě nekomunikují. Už nevím, co s ni. Jako jo, občas jde s někým ven, ale musí těm holkam psát ona jinak si ony nevzpomenou. Navrhla jsem nový kroužek, různé aktivity, které může sama. Další holčina ji občas vytáhne, ale dcera říká, ze moc nemluví a dcera je, kdyz má s kým a téma, upovidana dost. Na tabor už letos nechtěla, kvůli brigádě. Je mi jí líto, nevím, co s ní. Prosím anonym, je to pro mne citlivé téma.
V tomhle věku si to už musí řešit sama, co s tím chceš dělat? Nemá sestřenici třeba? Nebo některá z tvých kamarádek dceru stejného věku? Hodně se lidi sbližují při společných zájmech. ![]()
@lucad77 vím, ze musi sama, říkám ji to porad, i jsem ji navrhla ještě jiný koníček. Prostě puberta, strašný. Sestřenici má jednu, stejně starou, ale nestykame se. Bydlí mimo. Všechny blízké kamarádky mají kluky. A ta kamarádka z tenisu je o 2 roky mladší a baví se jen na tom tenisu. My jsme malá vesnice, vrstevnic tu je málo.
@Anonymní píše: Více
tak ať nějak víc zabere s tou kamarádkou, co ji občas vytáhne ven, ale málo mluví, však nemusí pořád mluvit, hlavně když spolu něco podniknou,
když velice nemá nikoho, tak by neměla ofrňovat nad holkou, která o ni zájem má - ať se tohle kamarádství snaží víc rozvíjet
@Anonymní píše: Více
Taky bydlime na male vesnici, dcera chodila do skoly s deckama z vedlejsi vesnice, tak kamaradila s nima. Fakt nikde nikdo neni?
Je ji 16, to vubec nikam krome tenisu nechodi? V tomhle veku byla dcera porad nekde pryc, vzdyt i ta kamaradka co ji vytahne obcas ven ma urcite kamaradky, kamarady.