Katetrizační ablace srdce

Napsat příspěvek
Velikost písma:
11483
6.10.15 19:27

@Darina1234 Je to na palici, nevědět, kdy a co záchvat spustí. Ale tohle je ablací dobře řešitelné a pacient pak není nijak dál omezen a vrátí se k běžnému životu. Vy jistě také :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6.10.15 23:30

Nevíte ještě náhodou někdo jaké léky se případně používají při zákroku k vyvolání arytmie? Předpokládám, že Adenosin určitě ne. Případně kolik katetrů se může vejít do jednoho vstupu?


V některých případech se mohou při arytmii nebo v průběhu vyšetření podávat i různé léky (s cílem usnadnit vyvolání nebo naopak přerušení arytmie).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11483
7.10.15 09:45

@Darina1234 U nás léky na vyvolání arytmie nepodávají, stimulace (k příp. vyvolání arytmie)se provádí elektricky. Adenosin je na ukončení arytmie.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
7.10.15 13:30

Děkuji, mě právě zajímalo, protože znám pár šťastlivců, kterým nešla arytmie vyvolat, tak byly použity léky, na vyvolání, co mě tak při tom může potkat, s Adenosinem zkušenost na ukončení arytmie mám, ale pochybuju, že by se používal při ablaci na zastavení, ze zdrojů se také uvádí medikace na zastavení arytmie, proto by mě zajímalo, co to může být, byla bych šťastná, kdyby si pan doktor vystačil s vnitřní stimulací :-) Naposled jsem si 2 dávky Adenosinu vykoledovala od lékaře z posádky vrtulníku v posteli krátce po probuzení, když jsem si dovolila 2× lehce zakašlat, bolely mě i palce u nohou. :-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6
29.10.15 16:43

Dobrý den, na tomto zákroku jsem byl před měsícem. Pokusím se Vám ho shrnout, jelikož to mám ještě v čerstvé paměti.
Obecně musím říct, že to není nic příjemného, hlavně napíchnutí žíly a následné okamžité spadnutí tlaku a pocit na omdlení. Stimulace síní je ze začátku nepříjemná, nicméně po půl hodině si na to zvyknete a pak už to ani tak nevnímáte. Já měl tzv AVRT, prý nějaká přídatná dráha, vrozená záležitost, poměrně dobře řešitelná v současné době.
Během zákroku mi napíchli i druhé tříslo, v pravém jsem měl 4 katétry, v levém 3. Použili také systém mapování Carto, proto jsem byl na sále cca 2,5 hodiny. Po nalezení toho správného místa (někde kolem mitrální chlopně) dají pod Vaše tělo podložku a začnou pálit, pálení je trochu bolestivé, nicméně mně sestřička aplikovala nějaký oblbovák - lék na bolest, což způsobilo, že některé věci si ze zákroku nepamatuji (roli v tom hrál i strach a psychika, prostě se mi to vyšouplo z paměti).
Když Vám to místo spálí, čeká se cca půl hodiny, během které Vám stimulují síně (max snad 210/minuta) a kontrolují úspěšnost zákroku. Pokud je vše v pořádku, vyndají katétry, ale mně osobně (nevím proč) nechali v tříslech ty trubičky zavedené (možná kdyby se něco ještě ukázalo, tak ať mě nemusí znovu napichovat). Ty trubičky mi večer sestřička vyndala (dost hrůzostrašný pohled) a silně ránu zamáčkla (bolestivé). Poté mi položila na každé tříslo asi 5 kilové vaky s pískem a píchla heparin. Na bolest jsem si nic nevyžádal (chyba). Spaní striktně v poloze ležmo (jinak by pytle s písky spadly) nic moc, u mě byl taky problém, že mně neustále houkala signalizace tepu (když spím, běžně mi klesne pod 40/minuta, přístroj měl nastavenou signalizaci na 50/minuta, tudíž každou chvíli to začalo na celé oddělení houkat a sestřička mi to musela příjit vypnout). Ráno v 9:00 jsem již vstal z postele, oblékl se a vypravil se domů (ještě jsem samozřejmě dostal dávku heparinu). Následující 3 dny jsem víceméně jen ležel, v místě vpichu na pravém třísle se mi udělala modřina, nic vážného.
Po 3 týdnech jsem začal opět sportovat, a světe div se, záchvaty tachykardie (běžně 260/minuta) jsou pryč!!
Takže shrnuto, podtrženo, ačkoliv je zákrok nepříjemný a zdlouhavý, efekt ablace je v mém případě obrovsky znát. Jsem nejen schopný plně se věnovat sportu, ale zejména mi to pomohlo v rovině psychické. Již nemám strach z fyzické aktivity, nemám strach se vzdálit na větší vzdálenost od pohotovosti/civilizace atd.
Všem, kteří zákrok zvažují, doporučuji na něj jednoznačně jít! Efekt toho zákroku mnohonásobně převažuje negativa s ním spojenými.
Kdyby jste měla nějaký dotaz, klidně napište :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
29.10.15 16:55
@T725 píše:
Dobrý den, na tomto zákroku jsem byl před měsícem. Pokusím se Vám ho shrnout, jelikož to mám ještě v čerstvé paměti.
Obecně musím říct, že to není nic příjemného, hlavně napíchnutí žíly a následné okamžité spadnutí tlaku a pocit na omdlení. Stimulace síní je ze začátku nepříjemná, nicméně po půl hodině si na to zvyknete a pak už to ani tak nevnímáte. Já měl tzv AVRT, prý nějaká přídatná dráha, vrozená záležitost, poměrně dobře řešitelná v současné době.
Během zákroku mi napíchli i druhé tříslo, v pravém jsem měl 4 katétry, v levém 3. Použili také systém mapování Carto, proto jsem byl na sále cca 2,5 hodiny. Po nalezení toho správného místa (někde kolem mitrální chlopně) dají pod Vaše tělo podložku a začnou pálit, pálení je trochu bolestivé, nicméně mně sestřička aplikovala nějaký oblbovák - lék na bolest, což způsobilo, že některé věci si ze zákroku nepamatuji (roli v tom hrál i strach a psychika, prostě se mi to vyšouplo z paměti).
Když Vám to místo spálí, čeká se cca půl hodiny, během které Vám stimulují síně (max snad 210/minuta) a kontrolují úspěšnost zákroku. Pokud je vše v pořádku, vyndají katétry, ale mně osobně (nevím proč) nechali v tříslech ty trubičky zavedené (možná kdyby se něco ještě ukázalo, tak ať mě nemusí znovu napichovat). Ty trubičky mi večer sestřička vyndala (dost hrůzostrašný pohled) a silně ránu zamáčkla (bolestivé). Poté mi položila na každé tříslo asi 5 kilové vaky s pískem a píchla heparin. Na bolest jsem si nic nevyžádal (chyba). Spaní striktně v poloze ležmo (jinak by pytle s písky spadly) nic moc, u mě byl taky problém, že mně neustále houkala signalizace tepu (když spím, běžně mi klesne pod 40/minuta, přístroj měl nastavenou signalizaci na 50/minuta, tudíž každou chvíli to začalo na celé oddělení houkat a sestřička mi to musela příjit vypnout). Ráno v 9:00 jsem již vstal z postele, oblékl se a vypravil se domů (ještě jsem samozřejmě dostal dávku heparinu). Následující 3 dny jsem víceméně jen ležel, v místě vpichu na pravém třísle se mi udělala modřina, nic vážného.
Po 3 týdnech jsem začal opět sportovat, a světe div se, záchvaty tachykardie (běžně 260/minuta) jsou pryč!!
Takže shrnuto, podtrženo, ačkoliv je zákrok nepříjemný a zdlouhavý, efekt ablace je v mém případě obrovsky znát. Jsem nejen schopný plně se věnovat sportu, ale zejména mi to pomohlo v rovině psychické. Již nemám strach z fyzické aktivity, nemám strach se vzdálit na větší vzdálenost od pohotovosti/civilizace atd.
Všem, kteří zákrok zvažují, doporučuji na něj jednoznačně jít! Efekt toho zákroku mnohonásobně převažuje negativa s ním spojenými.
Kdyby jste měla nějaký dotaz, klidně napište :)

Dobrý den, velmi přínosné čtení, děkuji, moc mi to pomohlo. Je to přesně jak píšete, ty opatření přirozeně vyplývající z možnosti, že může přijít záchvat. Já jsem prakticky 3 roky doma jako ve vězení, musím neustále hlídat, kdo kdy bude doma a kde mám telefon s přednastavenými čísly rodiny a pohotovosti. Pokud mi někdo volá, musím to za každou cenu zvednout, jinak by ho trefil šlak (třeba manžel apod.). Už to pochopil i můj 2 letý syn a když zapomenu přinese mi ho. Já mám záchvaty často, když se probudím, takže chodím po hygieně spát oblečená, s kartičkou pojišťovny u hlavy a permanentně sbaleným kufrem, zkontroluju nabití telefonu nebo ho na nabíječce rovnou nechám a naučeným chmatem v případě záchvatu volám pomoc. Proto mám i problémy se spaním, kdykoli mě může vzbudit záchvat. Nemůžu jít ani plavat. Pořád je to jak ruská ruleta. Když mi otrne a začnu být neopatrnější, vymstí se mi to. I můj syn první co mi podá po probuzení je telefon. Mě to čeká 4.11. pokud dřív nedostanu záchvat v tom případě jedu nebo letím rovnou na sál.

Příspěvek upraven 29.10.15 v 17:05

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
29.10.15 16:59

Jak dlouho vlastně může ta nevolnost po napíchnutí trvat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
29.10.15 17:09

Přeji Vám, aby se Vám to už nikdy nevrátilo. Sám nejlíp víte, co to udělá se životem. :palec: Ještě mě napadá, měl jste nějaké přechodné změny tepu po ablaci? (jakékoli změny tepu mi začaly lézt na nervy)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6
29.10.15 18:17

U mě ta nevolnost trvala snad věčnost (pocitově), než mi tan p. doktor udělal, říkal tomu,,bublina". Tento efekt je výraznější u mladších pacientů (mně je 23), a už jak mě položili na stůl, sestřička hned pronesla,,Jé, Vám bude špatně" :D Byl jsem strašně vystresovanej, studenej jak led, klepal jsem (doslova). Proto to u mě bylo tak výrazné, nicméně dostal jsem mokrý obklad na čelo a bylo to lepší. Potom tam p. doktor začal strkat ty katétry, to bylo nepříjemné (takový tlak cca 10 cm nad místem vpichu), hlavně já čekal, že je tam bude zavádět hezky pomalu a šetrně :D Chyba!
V noci po zákraku jsem pociťoval takové divné „přeskočení“ srdce (to už pociťuji cca 8 měsíců). Teď to občas pocítím taky :(. Jdu na kontrolní Holter a uvidí se, jak často to je a podle toho se zvolí další postup. Nicméně p. doktor tvrdí, že to není nic vážného. Já to však pociťuji a je mně to velmi nepříjemné, ale nejspíš se s tím budu muset naučit žít a pevně doufám, že to co nevidět nebudu vůbec vnímat.
Jinak samozřejmě děkuji a držím Vám palce, pevně věřím, že se zákrok povede a výrazně Vám to zlepší kvalitu života. Já rozhodně nelituji, tyto tachykardie jsem měl cca 8 let, a tak vím, jak blbě se s pocitem, že něco není v pořádku, žije ;-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
29.10.15 18:32

Tak to jste mě s tou nevolností ´´potěšil´´ :lol: Toho zavádění katetrů se taky bojím, právě proto… Já mám tachykardie podobně dlouho 10 let. Jenže, co jsem byla 7 posledních let z toho v čr, tak mě obvoďák neposlal ani ke kardiologovi a tvrdil, že to má taky, že je normální, že se tep zrychlí po probuzení a že to ostatní je z nervů. Věřila jsem mu to. Po odstěhování do Rakouska jsem podruhé otěhotněla a vrátilo se to v takové míře že to ohrozilo i mého syna. Při posledním těžkém záchvatu pro mě byl vrtulník a bylo mi potom řečeno, že pokud nepůjdu na operaci budu mít do 7 let poškozené srdce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6
2.11.15 14:48

Tohle znám, taky mi to furt házeli do psychosomatiky, už mi pomalu psali doporučení na psychiatrii. Ale člověk prostě pozná, když něco není v pořádku. Jinak je otázka, jestli je lepší nevědět, jak vlastně zákrok probíhá, a že tyhle stavy můžou přijít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
2.11.15 21:23

Jj přesně, já jsem se i po zkušenostech styděla zavolat záchranku… Jak to někdo svede na nervy, tak je to cejch, já jsem se z toho málem zbláznila, byla jsem tak dlouho bez pomoci, doma malé dítě a nevěděla jsem jestli ho uvidím vyrůstat. Měla jsem štěstí, že jsem se nakonec odstěhovala. A co se toho vědění týká, pro mě je lepší vědět, co může nastat, a být s tím smířená než se toho leknout až to nastane. Zítra v 6:00 vyrážím směr St. Pölten a děkuji všem, moc mi to pomohlo. :mavam: Jste zlatí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
11.11.15 02:11

Zdravím, tak mám týden po ablaci, ale další problém. Syn dostal virózu a má horečku, může to znamenat problém i pro mě, kdybych to dostala tak brzy po zákroku?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6
11.11.15 11:47

Dobrý den, a cítíte rozdíl/nějaké zlepšení. Jinak myslím, že takový dotaz by měl směřovat na doktora. Podle mě tam však nějaké větší riziko není. Po týdnu by ta rána už měla být srostlá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
735
11.11.15 11:58

@T725 @Darina123
Ctu si vase pribehy a uplne me mrazi 8o Hodne stesti a zdravicka :hug: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat