Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dneska na to jdu do kina, jsem na to zvedava. Osobne mi neni tento styl rodičovství blízký.
@Wani píše:
Dneska na to jdu do kina, jsem na to zvedava. Osobne mi neni tento styl rodičovství blízký.
Tak pak dej vedet.
@smutný.smajlík píše:
Mám naprosto stejný názor.V rozhovoru pro dvtv paní dokumentaristka říkala, že ve finále ten kluk všechno dělal dobrovolně.
No, spíš „dobrovolně“ MUSEL. Je mi z toho nanicTakových magorů jsou celé USA. Na netu dohledatelné rozhovory takhle týraných děti. Vzpomínám na jednu ženu, kterou matka tlačila od mimina do soutěží krásy. Což samozřejmě stavěla nad všechno ostatní. Ženská říkala, že by tohle své dceři nikdy neudělala. Má na celý život zaděláno na psychické problémy apod.
Docela by mě zajímalo vyjádření nějakého dětského psychologa
„Těším se“ až to uvidím celé.
Ty soutěže krásy jsou šílené. Matky jsou většinou velryby, které se i mezi sebou poperou.
Většinou holčičky jsou jak cvičené opičky.
@lucenka píše:
@SlečnaDahlia a když dítě na konci školního roku vezmou do hračkářství/cukrárny… a řeknou, že je to za dobré výsledky ve škole, tak to je taky špatně?co je špatného na tom, že rodič dá dítěti odměnu za nějakou dlouhodobější snahu?
Lucenko, je mi jasné, že ty musíš být v opozici naprosto za každou cenu, ale podívej se laskavě první na ten dokument, ať víš, proč je tvoje přirovnání k odměně za dobré vysledky ve škole totální krávovina, která nepasuje ani trochu k obsahu toho, co píšu.
Se tvl vůbec nebavím o konkrétní odměně za nějaký školní úspěch nebo sportovní výkon. Bavím se o naprosto extrémním tlaku na výkon, výsledek a úspěch a jejich představy dítěti coby jedinou jeho podstatnou hodnotu, vše v kontextu výchovy, kde jediné rodičovské poselství a smysl je mít doma vítěze. Jestli ty považuješ za normální dát dítěti dárek k narozeninám s důrazným poukazem na to, že nebýt jeho ohromných úspěchů a hvězd kamavédy, žádný by si nezasloužilo, nemáme se o čem bavit. Naštěstí je furt dost rodičů, kteří své dítě obdarují, protože ho mají rádi, ne jenom proto, že udělalo hvězdu.
@SlečnaDahlia tam je hlavně problém v tom že nikdo neví zda tím vítězem v životě bude respektive zda opravdu bude hvězda v NHL jak si rodiče plánují bude se muset umět poprat i s neúspěchem a dalšími věcmi.
Slyšela jsem i tom něco na R-Plus, dívat se ale nebudu. Mám známou, ktera mi líčila jak má těžkej život pitvanej na minuty, že musí svoje kluky vozit tam a tam po koníčkách, ale manžel je živí a nemusí chodit do práce, jako moje děti dělaj sport, syn kdysi hral housle, ale nic hrotit nikdy nebudu. Trvsm jen na tom pravidelnem sportu, ktery dělsme cela rodina… za zbytkem ať si potomci najdou cestu sami…
@SlečnaDahlia píše:
Lucenko, je mi jasné, že ty musíš být v opozici naprosto za každou cenu, ale podívej se laskavě první na ten dokument, ať víš, proč je tvoje přirovnání k odměně za dobré vysledky ve škole totální krávovina, která nepasuje ani trochu k obsahu toho, co píšu.Se tvl vůbec nebavím o konkrétní odměně za nějaký školní úspěch nebo sportovní výkon. Bavím se o naprosto extrémním tlaku na výkon, výsledek a úspěch a jejich představy dítěti coby jedinou jeho podstatnou hodnotu, vše v kontextu výchovy, kde jediné rodičovské poselství a smysl je mít doma vítěze. Jestli ty považuješ za normální dát dítěti dárek k narozeninám s důrazným poukazem na to, že nebýt jeho ohromných úspěchů a hvězd kamavédy, žádný by si nezasloužilo, nemáme se o čem bavit. Naštěstí je furt dost rodičů, kteří své dítě obdarují, protože ho mají rádi, ne jenom proto, že udělalo hvězdu.
Ten tlak na výkon, úspěch, výsledek na děti probíhá už hodně dlouho (primárně v zahraničí). Jen to nikdo nenazývá nějakým specifickým názvem.
A je hloupé vycházet jen z jednoho velmi sestříhaného filmu a na jeho základě hodnotit nějaký styl výchovy.
A s těmi narozeninami, určitě dost rodičů zmiňuje, že ty dárky má dítě i proto, že celý rok bylo hodné apod. Nevidím na tom zase nic tak úplně divného.
@ludmilaadamkova píše:
@SlečnaDahlia tam je hlavně problém v tom že nikdo neví zda tím vítězem v životě bude respektive zda opravdu bude hvězda v NHL jak si rodiče plánují bude se muset umět poprat i s neúspěchem a dalšími věcmi.
A právě proto se věnují i té vzdělávací stránce, od mala se učí jazyky apod.
@lucenka Sorry pro mě jsi troll na tebe prostě nereaguju
za S tebou se absolutně nedá normálně bavit a to nikde často diskuzi totálně rozeseres takže já te nečtu přeskakuju a ignoruju.
@ludmilaadamkova píše:
@lucenka Sorry pro mě jsi troll na tebe prostě nereagujuza S tebou se absolutně nedá normálně bavit a to nikde často diskuzi totálně rozeseres takže já te nečtu přeskakuju a ignoruju.
A proto teď na mě reaguješ
asi se hodně nudíš, když musíš vyplodit takový příspěvek člověku, kterého ignoruješ
![]()
Na dokumentu jsem byla vcera. Tento styl vychovy se mi zda strasny. Kladeni duraz na to byt nejlepsi a mit co nejvice penez, ale pritom v diteti nepestovat zadne socialni dovednosti. Kompletni upozadeni potreb rodicu, kteri se uplne vzdali svych konicku, pratel a ta zena i prace. Resit cely den pouze a jenom dite a to, aby byl v dospelosti uspesny a mel hodne penez.
Četla jsem o filu několik článků (jak od autorky, tak tatínka). Žaludek na to kouknout asi mít nebudu.
Z těch popisů mi přijde, že dítě žilo do nějakých 5 let jak v akvárku, rodiče dost úzkostně střežili, aby se dítěti dostalo k něčemu jako jiná „referenční skupina“ (viz příspěvek režisérky, jak dostali sprdunk, že člen štábu udělal opičku na kluka a ten se toho chytil, nebo jak nesměli vzdát střílení na koš, aby nešli Miškovi špatným příkladem).
Docela by mě zajímalo, jaký bude pak jednou chlapečkův střet s realitou. že třeba jsou lidé méně sportovně nadaní, nemocní, méně inteligentní, lidé, kteří mají jiné hodnoty, že některé věci prostě silou vůle a sebevětším snažením neovlivním (zejména mezilidské vztahy), že ženy běžně chodí v naší střeoevropské společnosti do práce a nepodřizují život jednomu jedinému dítěti…
Bylo by fajn, kdyby režisérka pokračovala s rodinou v rámci nějakého časosběrného cyklu.
@Wani píše:
Na dokumentu jsem byla vcera. Tento styl vychovy se mi zda strasny. Kladeni duraz na to byt nejlepsi a mit co nejvice penez, ale pritom v diteti nepestovat zadne socialni dovednosti. Kompletni upozadeni potreb rodicu, kteri se uplne vzdali svych konicku, pratel a ta zena i prace. Resit cely den pouze a jenom dite a to, aby byl v dospelosti uspesny a mel hodne penez.
Otec teda pracuje, z ceho berou tolik penez?
@Wani píše:
Na dokumentu jsem byla vcera. Tento styl vychovy se mi zda strasny. Kladeni duraz na to byt nejlepsi a mit co nejvice penez, ale pritom v diteti nepestovat zadne socialni dovednosti. Kompletni upozadeni potreb rodicu, kteri se uplne vzdali svych konicku, pratel a ta zena i prace. Resit cely den pouze a jenom dite a to, aby byl v dospelosti uspesny a mel hodne penez.
A chovaji se prirozene nebo ti rodice porad vse hlidaji i z vychovnych duvodu?
Mimochodem přispěju svojí troškou k myšlence té výchovy. Já jsem jako dítě měla výchovu v asi podobném duchu. Ani ne tak od rodičů, ale spíš od babičky, co si na mě realizovala sny. Ve škole jsem vždy byla hodně nadprůměrná, takže jsem měla spoustu volného času pro realizování dalších aktivit (protože jsem netrávila prakticky žádný čas doma učením, nebylo to potřeba). Takže z mého ranného dětství si pamatuju jen neustálý zápřah - hodiny klavíru, učení se 3 světových jazyků, na přání otce zase tenis a atletika. Tehdy mi to přišlo v pohodě, byla jsem hodně submisivní a (pra)rodiče to se mnou myslí přece dobře, tak mě to asi baví žejo.
Posuneme se o pár let do budoucnosti a zlom. Se vším jsem ze dne na den sekla, prostě už toho na mě bylo moc. Do dnes bojuju s vnitřním nastavením, kde osciluju mezi perfekcionismem a totální rezignací a prokrastinací. Neumím věci dělat napůl. Plus k tomu tohle všechno propojeno s úzkostmi, jupí.
Rodičům ani babičce to za zlé nijak nemám, ale nechtěla bych aby si mé vlastní dítě muselo projít něčím podobným.