Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Píšu sem ani ne dotaz, spíš námět, resp. spíš postěžování, moje potřeba se ujistit, že v tom nejsem sama – jsem sama se dvěma syny. Každý den honím minuty, ráno odvoz do školky, školy, 8hod pracovní doba, v 15.15 – 15.30 startuju od píchaček abych je stihla vyzvednout do 16h v družině, do 16.30 ve školce. Z družiny start „domů“, po cestě nákup, zařízení něčeho, v jisté dny plavání, fotbal…příchody domů cca 18hod, fofr úkoly, večeře, koupání, někdy zbyde max 1 hod na „hraní“, zahradu, blbnutí, společné tvoření.
Děti do 20.30 v posteli, mně začíná kolečko úklid po večeři, vyndání prádla, složení minulého, vybalení nákupu, nakrmit kočky, připravit věci na další den, když chci něco upéct, jsou to moje půlnoční štrůdly, vánočky
…V práci občas ztrácím hodiny kvůli dřívějšímu odchodu, které si mohu nadělat jen pokud si děti odpo bere EX, tj. cca 1/14 dní. Když jde s hodinama do tuhého, musím poprosit mamku aby je vyzvedla + vychytat den kdy se to hodí a nemusíme nic zařizovat. Nemusím zmiňovat denní modlení abych byla zdravá a fungovalo auto.
Tak jako já to asi má většina samoživitelů, bez vyhlídky na konce tohoto maratonu je mi občas ouvej, ale tak jsem si to zařídila, tak to mám, tak to zkrátka je a při tom všem běhu jsem pořád šťastná, že děti mám a můžu tohle všechno dělat.
Ale s čím se pořád nějak nedokážu smířit, jsou otvírací doby všelijakých institucí. Připadá mi to jak natruc pracujícím rodičům.
Obchody u nás ve městě většinou do 17h – než tam doběhneme z družiny, stihnem navštívit jen jeden obchůdek – OK, nakupujeme v supermarketech – maloobchodníci, je mi líto, nemohu jinak.
Různé poradny, zajímavé akce pro rodiče – akce dopoledne nebo do 16h, což mi neuznávají v práci jako lékaře – ztráta hodin v práci, problém kdy nadělat. Úžasné akce ze školky a školy pro rodiče 14-16 hod! Servisy do 16-17 hod.
Opravář na internet – 15-17 hod, lékaři samozřejmě max cca do 15 hod, to mi naštěstí aspoň v práci omluví.
Pošta v naší vesnici do 16.15 – nechávám si posílat k mamce nebo opět ztráta min 30min v práci.
Celkově mi připadá, že je všechno proti mě a jsem trestaná za to, že jsem si pořídila děti a pracuju 8hod denně. Chápu, že nikdo nepadne na zadek z toho, že jsem na to sama, kličkuju jak se dá, ale neustále narážím. Dokonce se setkávám s podivem „cože, ty pracuješ? A na plný úvazek?“
A to musím podotknout, že mám velkou kliku na práci, kde mám možnost si hodiny napracovat a nemám 100% pevnou pracovní dobu.
Asi ani nehledám radu, vím, buď nacpat děti cca o 45 min dřív než obvykle do družiny a školky na 6.30, čímž sice získám odpolední náskok 45 min, ale to pak stejně večer dřív neusnou – ranní únava, tahání z postele, nepříjemné ráno, nepohoda celý den…
Požádat o pomoc babičku, příbuzné – to dělám jak můžu, ale nemohou je vyzvedávat každý den a ani nechci – vždyť už tak jsem se svýma dětma denně jen 2-3 hod!
Ani nemusím mluvit o tom, že o víkendech s dětmi jsme různě venku, sport apod, jinak mi připadá že pořád jen stojím v kuchyni a vařím (i když ráda, jen to zase zabírá čas
), víkendy kdy jsou děti u ex doháním resty v domácnosti, sem tam odpočinek formou posezení, kino, sport apod.
Jak se s tím časovým tlakem vypořádáváte vy, kdo to máte podobně jako já? Jak se smiřujete s tím, že služby fungují do 15h apod? Jak to zvládáte s prací, únavou, časem?
V téhle situaci nejsem, větší děti ještě nemám, ale prožila jsem takovéhle dětství, jsme se sestrou jen rok a půl od sebe, takže mamča měla „dlouhou mateřskou“ a aby se potom uplatnila, tak nastoupila jako junior účetní - dnes když jí jsem sama, tak chápu ty vyčerpané příchody domů, ale jako malá jsem nechápala, z čeho je unavená, když celý den sedí v kanceláři
Dnes, když tu sedím taky (konkrétně v kanclu přímo s ní, tak bych se propleskla
).. Nebýt táty, který OBČAS zvládl dřív (tzn tak jednou za měsíc, protože on zase do večera jezdil) tak jsme v družině asi i spaly.. S poštou a obchody to bylo stejné, do 17 hod obchod, do 16:30 pošta.. Na besídce mamča byla naposled ve školce, stejně jako na třídní schůzce.. I tak ale můžu říct, že jsem měla nádherné dětství a dneska absolutně nechápu, jak mamča zvládala nám ještě denně vařit, péct, dělat s námi úkoly a ještě skákat okolo taťky
A to jsme neměli fungující babičku, nikdy nás nehlídala, nevyzvedla.. Hold pro mamky jsou asi dny vážně nafukovací
Absolutně si neumím představit, jak ten den budu dofukovat já, ale ona na to očividně nějaký fígl měla, jestli prosila každé ráno Jitřenku, jako Nastěnka v Mrazíkovi, tak se tím hodně vysvětluje ![]()
@Matlena No vždyť ty taky pracuješ do 15.15
![]()
Ale jinak ano souhlasím, že spousta služeb a institucí by mohlo být otevřeno déle. To by ovšem museli přijmout jednou tolik zaměstnanců, neboť dělat každý den 12tky není možné.
A jsem za, snížila by se nám nezaměstnanost… ovšem kde na to vzít peníze, netuším. ![]()
Dělám na směny + ob víkend. Občas mi čas chybí, ale ne tak markantně. Nenakupuju každý den, a žádný běhání po městě s nějakým vyřizováním nemám. Co každý den vyřizuješ? POkud máš možnost, určitě bych vodila do škol děti dřív. Naše děti taky chodí na 6:30. Zvyknou si, to se neboj. A pak budete mít odpoledne víc času pro sebe. Mám manžela, ale v podstatě o domácnost a nákupy se starám já a protože dělám na směny, tak povinnosti kolem dětí si střídáme. Když mám ranní, tak toho stihnu mnohen víc, dělám od 5 ráno. Při odpolední je to horší, sotva odvedu děti, vrátím se domů, poklidím, dám pračku, tak už v půl jedný odcházím do práce. A když je k tomu pracovní víkend, tak to už tu vyšťavenost pociťuju, takže povinnosti jdou stranou a já házím kopýtka nahoru
Možná by to chtělo jen zvolnit, dělat jen to důležité a posunout ten ranní režim.
Ahoj, neporadím ti jako samoživitelka, ale soucítím s tebou, že služby jsou děs. Já mám brigádu od 9 do 18, většinou zůstávám ještě déle a stihnout si něco vyřídit je skoro nemožné. Nákupy nějak jdou, ale jakmile je potřeba něco na úřadě nebo v bance, tak mám smůlu. Jedině snažit ve něco stihnout v polední pauze,
@Black Cat No já si tu profilovku snad změním
už většinou jen čtu, málokdy přispěju, ale občas se nám to povede do stejné dikuze ![]()
Nejsem sice samoživitelka, ale chci tě podpořit. Já sama ačkoliv mi manžel hodně pomáhá také bojují s časem a i proto obdivují maminky, co jsou na to sami, jako jsi ty, že to tak skvěle zvládáte, sama si to neumím představit ( samozřejmě, kdyby mi nic jiného nezbývá tak prostě musíš
). Posílám velkou virtuální podporu, aby jsi to s obchodníky, službami, koníčky a jinými aktivitami dobře zvládala, prože z vlastní zkušenosti jsem vím, že to těm rodičům vůbec ne ulehčují. Hodně zdaru ![]()
@Black Cat Samozřejmě, chápu, i instalatér musí vyzvedávat děti, protože žena pracuje na směny apod a nebo prostě proto, že chce být s rodinou, nebude kvůli mně a mně podobným každý den makat do 21h. Vždyť vím, taky píšu, že je to spíš moje postesknutí a zajímá mě, jak se s tím vypořádávají ostatní.
Jakmile najdu řemeslníka nebo servis apod kde jsou do večera, nebo ochotný přijít o víkendu, pečlivě ukládám kontakt, ale i tak…
Když člověku nic jiného nezbývá, asi to zvládá. Mě to zní šíleně, nesnáším takové stresy, honění se a mít to takto každý den, asi bych byla nevrlá na děti. Ty přitom za nic nemůžou, chápu a obdivuju tě, že to zvládáš.
@Matlena Nejprve jsem nechtela reagovat, ale nedalo mi to. Prosim, neber to jako rypani, ale spis jako dobrou radu. Uvedomujes si vubec, ze v dnesni dobe, si jedna z mala rodicu, kteri to takto vyborne stihaji, travi s detmi az tri hodiny denne, maji pomoc rodiny, stihaji vyzvedavat deti ze skolky/skoly? V mem okolik to nezvlada nikdo. Bud delaji na zkraceny uvazek, nebo deti vyzvedava kazdy den nekdo cizi. Zkus se na to tedy podivat z jineho uhlu a spis si gratulovat k tomu, jak to dobre zvladas. A byt tebou tak na nejakou pulnocni vanocku nebo nocni debordelizaci bytu se teda vyprdnu. Deti budou spokojenejsi, kdyz budou mit odpocatou mamu, nebo si myslis ze by dali prednost uklizene domacnosti?
Jo a ne ve vsech mestech a vesnicich maji takhle na zakazniky neorientovane prodejce a sluzby. U nas ma posta treba do 18h, a ma otevreno i v sobotu na dve hodiny dopoledne-pokud ti to tak vadi, zvaz presun…
Seknul se mi net pri ukladani prispevku, ale v zasade mam podobny nazor jako @LucianS
A jinak zakladatelko, @Matlena neboj, casem to bude lepsi, az budou deti samostatnejsi.My treba jezdili uz od prvni tridy ze skoly sami domu tramvaji a manzel busem. A doma jsme uz tehdy mivali hromadu povinnosti. Nadobi, veseni a zehleni pradla, nakupovani, vynaseni smeti atd. Tak je zkousej pozvolna zapojit. A navarit/napect doporucuji dvojite davky do mrazaku, at nejsi stale u plotny. Urady jsou blby, to je fakt.Lidi to resi nekdy treba elektronickym podpisem a datovou schrankou, posta se da doslat v nejhorsim i do prace. Dnesni doba zada velkou vynalezavost, drz se a snad ti me rady budou k necemu dobre ![]()
@Matlena je to tak, je nás hodně co s tímhle bojujeme/bojovaly jsme. Neboj se, zvládneš to, je to fakt jen dočasné, tak do 2. třídy ZŠ toho mladšího. Pak vyrostou a v jejich pubertě budeš vzpomínat, jaké to bylo suprové, když ještě chodili do školky
A definitivní zlom samostatnosti přijde, když si se syny zatančíš v tanečních o věnečku ![]()
@Matlena píše:
Píšu sem ani ne dotaz, spíš námět, resp. spíš postěžování, moje potřeba se ujistit, že v tom nejsem sama – jsem sama se dvěma syny. Každý den honím minuty, ráno odvoz do školky, školy, 8hod pracovní doba, v 15.15 – 15.30 startuju od píchaček abych je stihla vyzvednout do 16h v družině, do 16.30 ve školce. Z družiny start „domů“, po cestě nákup, zařízení něčeho, v jisté dny plavání, fotbal…příchody domů cca 18hod, fofr úkoly, večeře, koupání, někdy zbyde max 1 hod na „hraní“, zahradu, blbnutí, společné tvoření.
Děti do 20.30 v posteli, mně začíná kolečko úklid po večeři, vyndání prádla, složení minulého, vybalení nákupu, nakrmit kočky, připravit věci na další den, když chci něco upéct, jsou to moje půlnoční štrůdly, vánočky…V práci občas ztrácím hodiny kvůli dřívějšímu odchodu, které si mohu nadělat jen pokud si děti odpo bere EX, tj. cca 1/14 dní. Když jde s hodinama do tuhého, musím poprosit mamku aby je vyzvedla + vychytat den kdy se to hodí a nemusíme nic zařizovat. Nemusím zmiňovat denní modlení abych byla zdravá a fungovalo auto.
Tak jako já to asi má většina samoživitelů, bez vyhlídky na konce tohoto maratonu je mi občas ouvej, ale tak jsem si to zařídila, tak to mám, tak to zkrátka je a při tom všem běhu jsem pořád šťastná, že děti mám a můžu tohle všechno dělat.
Ale s čím se pořád nějak nedokážu smířit, jsou otvírací doby všelijakých institucí. Připadá mi to jak natruc pracujícím rodičům.
Obchody u nás ve městě většinou do 17h – než tam doběhneme z družiny, stihnem navštívit jen jeden obchůdek – OK, nakupujeme v supermarketech – maloobchodníci, je mi líto, nemohu jinak.
Různé poradny, zajímavé akce pro rodiče – akce dopoledne nebo do 16h, což mi neuznávají v práci jako lékaře – ztráta hodin v práci, problém kdy nadělat. Úžasné akce ze školky a školy pro rodiče 14-16 hod! Servisy do 16-17 hod.
Opravář na internet – 15-17 hod, lékaři samozřejmě max cca do 15 hod, to mi naštěstí aspoň v práci omluví.
Pošta v naší vesnici do 16.15 – nechávám si posílat k mamce nebo opět ztráta min 30min v práci.
Celkově mi připadá, že je všechno proti mě a jsem trestaná za to, že jsem si pořídila děti a pracuju 8hod denně. Chápu, že nikdo nepadne na zadek z toho, že jsem na to sama, kličkuju jak se dá, ale neustále narážím. Dokonce se setkávám s podivem „cože, ty pracuješ? A na plný úvazek?“
A to musím podotknout, že mám velkou kliku na práci, kde mám možnost si hodiny napracovat a nemám 100% pevnou pracovní dobu.
Asi ani nehledám radu, vím, buď nacpat děti cca o 45 min dřív než obvykle do družiny a školky na 6.30, čímž sice získám odpolední náskok 45 min, ale to pak stejně večer dřív neusnou – ranní únava, tahání z postele, nepříjemné ráno, nepohoda celý den…
Požádat o pomoc babičku, příbuzné – to dělám jak můžu, ale nemohou je vyzvedávat každý den a ani nechci – vždyť už tak jsem se svýma dětma denně jen 2-3 hod!
Ani nemusím mluvit o tom, že o víkendech s dětmi jsme různě venku, sport apod, jinak mi připadá že pořád jen stojím v kuchyni a vařím (i když ráda, jen to zase zabírá čas), víkendy kdy jsou děti u ex doháním resty v domácnosti, sem tam odpočinek formou posezení, kino, sport apod.
Jak se s tím časovým tlakem vypořádáváte vy, kdo to máte podobně jako já? Jak se smiřujete s tím, že služby fungují do 15h apod? Jak to zvládáte s prací, únavou, časem?
Předně posílám velikou podporu.
Sama mám tři děti ve věku 12,10 a necelých pět let. Taky pracuji na „celých“ 8 hodin. Z toho dva dny v týdnu do 17.00-úřední dny.
Sice nejsem samoživitelka, ale spoustu věcí musím zařídit, udělat já. Každý den vařím, snažím se věnovat každému dítku, podporovat v koníčcích. Vyslechnout co ve škole, ve školce.
Někdy mi připadá, že je to nekonečný kolotoč, že mi vše padá na hlavu.
O víkendu se snažím děti vzít, ven, na výlet, do cirkusu, kina,…prostě někam.
Ale už teď u těch starších vidím uznání, mají ráno snídani, svačinku z domu (prý už málo děti má, něco si musí koupit), pak oběd.
Každý výlet si užijí.
Teď už jsou kluci velcí, tak mi pomůžou.
Neboj až odrostou bude líp.
PS: V noci spím, nepeču, neuklízím.