Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Kde dělám chybu? syn(5) dělá sceny
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.11.17 19:00
@hanka.br. píše:
To jistě zajímá napadené děti a jejich rodiče. S poruchou se musí pracovat a to zejména doma. Mávat papírem a domáhat se ohledů není dobrá cesta.
a o čem asi mluvím? o tom, že se s dětmi musí pracovat. A to co nejdříve. Proto je lépe zajít za psychologem. Pokud zjistí nějakou poruchu, stanoví diagnozu a to i pro školu. Pořád nemluv o ohánění se papírem. To není o nějaké výmluvě, že to dítě si pak ve škole může dělat co chce, ale o tom, že i učitelé se s tím dítětem musí umět pracovat a měli by být na určité věci připravení a proškolení.
Navíc kde je napsáno, že i dítě bez diagnózy nemůže někomu ublížit, někoho napadnout?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.17 19:04
Nedokázali jste si vzájemně nastavit hranice a naučit se vycházet v období vzdoru a nyní vaše doufání, že to přejde samo vedlo k tomu, že je váš syn ne-vychovaný a vy nevíte co s tím.
úplně nejefektivnější by bylo prozkoumat to společně za pomoci videotréningu interakcí http://www.spin-vti.cz/…-vti-trenera
pro začátek to chce přiznat si, že prostě přístup musíte změnit, nebo vám úplně přerostě přes hlavu a dá to práci a bude potřeba si přiznat pár nepříjemných věcí a začít je napravovat.
pro inspiraci začněte s knížkami
http://obchod.portal.cz/…uji-hranice/
https://www.kosmas.cz/…-porazenych/
ale ten videotréning opravdu přinese výsledky výrazně rychleji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.17 19:05
@melitea píše:
@hanka.br.tak s tím nesouhlasím. Ty jsi psycholog? Pokud ne, tak netvrď s jistotou, že se nejedná o poruchu. Navíc i jako psycholog by jsi to dítě musela nejlépe vidět a promluvit si s ním. Ani já netvrdila, že nějakou poruchu má, ale že MŮŽE MÍT např… tu a tu… každopádně psychologem rozhodně nic nezkazí tak jako tak. Třeba jí poradí něco, co zafunguje, ale třeba to také fungovat vůbec nemusí, psycholog nepsycholog.
Porucha - neporucha. Vždyˇje to normální akce- reakce. Když mi někdo vyhrožuje, že mi jednu vlepí, tak mi připadá normální, že budu připravená mu to vrátit z druhé strany. Akorát ta realita je pak jiná - dospělí už mají brzdu - odhadnou silnějšího protivníka a taky dokážou odhadnout důsledky v podobě opletaček se soudem. Ono jsou tam dvě věci, podle mě - nevyvinuté emoce dítěte, které ještě nemusejí nic znamenat, nebo které můžou být důsledkem nejednotné výchovy v rodině a agrese v podobě vytočené matky (to docela chápu), která dostane dítě do ještě většího varu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.17 19:07
@Takyjedna
@Takyjedna píše:
Porucha - neporucha. Vždyˇje to normální akce- reakce. Když mi někdo vyhrožuje, že mi jednu vlepí, tak mi připadá normální, že budu připravená mu to vrátit z druhé strany. Akorát ta realita je pak jiná - dospělí už mají brzdu - odhadnou silnějšího protivníka a taky dokážou odhadnout důsledky v podobě opletaček se soudem. Ono jsou tam dvě věci, podle mě - nevyvinuté emoce dítěte, které ještě nemusejí nic znamenat, nebo které můžou být důsledkem nejednotné výchovy v rodině a agrese v podobě vytočené matky (to docela chápu), která dostane dítě do ještě většího varu.
to ale nepiš mě, to piš zakladatelce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.17 19:07
Mně to dělali oba synové. Staršího to přešlo kolem 5,5 roku. Ale on je spíš klidný a okoukal to od mladšího syna a od dětí ze školky, tak to párkrát vyzkoušel taky. Neprošlo to, tak to vzdal.
Teď se mi podobně vzteká čtyřletý syn. Začalo to kolem 1,5 roku. Úplně jsme zrušili tělesné tresty a zakázala jsem je všem po rodině. Protože to syn odkoukával a snažil se prosazovat stejně.
Hodně bych s ním mluvila. Třeba bych rozebrala, že nemůže mít všechno a rozebrala bych i proč a co bylo špatné, na tom, jak se zachoval. No a náš by dostal i přednášku na téma, já jsem maminka, ty jsi malý kluk a kluci poslouchají maminku. Zdůraznila, že nemůže nikoho mlátit a zkusila bych s ním vymyslet jiné řešení, aby ho sám navrhl. Třeba bych sehrála scénku s plyšákama.
Udělat mi to moje dítě, tak by dlouho nemělo sladké. U nás to totiž sladké výrazně zhoršuje. Dneska odpoledne jsem mu dala 2 kostičky čokolády a před chvílí do mě mlátil pěstí, protože jsem byla příliš pomalá při dělání večeře.
Jako další bych hned reagovala při první známce agrese. Chytla bych ho za ruku a vysvětlila, že se to nedělá.
No a předcházet krizovým situacím. U nás je to horší, když má hlad a je unavený, takž při odchodu ze školky mu vrznu kapsičku a když odpoledne nespal, tak se zdržujeme hlavně doma. Dát mu něco vybrat taky neexistuje. To chce buď oboje nebo nic a hned ječí. Takže když vím, co je spouštěč, tak to dělám tak, aby to bylo nejsnadnější pro nás oba - rozhodně mu neustupuju a neumetám cestičku, ale spíš ho ošidím.
@hanka.br. podle psychložky, u které jsme byli se synem, je normální, že se dítě chová s každým rodičem jinak 
- Citovat
- Upravit
30.11.17 19:08
@melitea Je mi to fuk, komu píšu, reaguju na vlákno diskuze, tady se to nějak ztrácí, když tu nejdou vlákna, ale jen citace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.17 19:10
@hanka.br. ignoruji ho až když na vysvětlování reaguje čím dal vetsi agresí… dnes jsem mu take nejdříve říkala v klidu že mu to nekoupím protože si vybral lizatko tak až příště.. už v ten moment mě bouchnul parkrat..pak jsem byla jeste asi 15 min v klidu až pak jsem ho pleskla, kdy mě kopnul a řval na mě na cele město „naposledy se Tě ptám kdy mi koupíš něco k jídlu“
- Citovat
- Upravit
30.11.17 19:13
@Anonymní píše:
@hanka.br. ignoruji ho až když na vysvětlování reaguje čím dal vetsi agresí… dnes jsem mu take nejdříve říkala v klidu že mu to nekoupím protože si vybral lizatko tak až příště.. už v ten moment mě bouchnul parkrat..pak jsem byla jeste asi 15 min v klidu až pak jsem ho pleskla, kdy mě kopnul a řval na mě na cele město „naposledy se Tě ptám kdy mi koupíš něco k jídlu“
Já bych mu to lízátko sebrala hned při prvním problému. Kdo chce víc, nemá nic 
Ta jeho věta, zamysli se od koho to slyšel. Nejspíš od vás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.17 19:15
@Anonymní píše:
Mně to dělali oba synové. Staršího to přešlo kolem 5,5 roku. Ale on je spíš klidný a okoukal to od mladšího syna a od dětí ze školky, tak to párkrát vyzkoušel taky. Neprošlo to, tak to vzdal.
Teď se mi podobně vzteká čtyřletý syn. Začalo to kolem 1,5 roku. Úplně jsme zrušili tělesné tresty a zakázala jsem je všem po rodině. Protože to syn odkoukával a snažil se prosazovat stejně.Hodně bych s ním mluvila. Třeba bych rozebrala, že nemůže mít všechno a rozebrala bych i proč a co bylo špatné, na tom, jak se zachoval. No a náš by dostal i přednášku na téma, já jsem maminka, ty jsi malý kluk a kluci poslouchají maminku. Zdůraznila, že nemůže nikoho mlátit a zkusila bych s ním vymyslet jiné řešení, aby ho sám navrhl. Třeba bych sehrála scénku s plyšákama.
Udělat mi to moje dítě, tak by dlouho nemělo sladké. U nás to totiž sladké výrazně zhoršuje. Dneska odpoledne jsem mu dala 2 kostičky čokolády a před chvílí do mě mlátil pěstí, protože jsem byla příliš pomalá při dělání večeře.
Jako další bych hned reagovala při první známce agrese. Chytla bych ho za ruku a vysvětlila, že se to nedělá.No a předcházet krizovým situacím. U nás je to horší, když má hlad a je unavený, takž při odchodu ze školky mu vrznu kapsičku a když odpoledne nespal, tak se zdržujeme hlavně doma. Dát mu něco vybrat taky neexistuje. To chce buď oboje nebo nic a hned ječí. Takže když vím, co je spouštěč, tak to dělám tak, aby to bylo nejsnadnější pro nás oba - rozhodně mu neustupuju a neumetám cestičku, ale spíš ho ošidím.
@hanka.br. podle psychložky, u které jsme byli se synem, je normální, že se dítě chová s každým rodičem jinak
Ahoj - hele jídlo mu samozřejmě taky vždy beru do skolky… ted jsem mu chtěla udelat radost že mu koupím na vanočním trhu něco extra… no takhle to dopadlo. Mluvíme pořád..knížku Dědečku vyprávěj - jak se má chovat a podobný zná na zpamět…školku maj perfektní…on to všechno ví..ale když se dostane do ráže - není to on..nepoznávám ho. už i párkrát popadl talíř nebo sklenici a rozbil jí ve vzteku. omalovánky roztrhal apod..a pak je dalsi scena že jsou roztrhane a at mu koupím jiný…já vysvětluju že nekoupím že je ON je roztrhal atd atd…kolotoč
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.11.17 19:20
@pikola no určitě tu vetu má ode mě.. já mu často říkám třeba „..naposled se tě ptám kam si schoval ty klíče pak se budu zlobit“ nebo „naposled ti říkám v klidu at si oblečeš ponožky“… je na tom neco spatne?? když díte 15 min ignoruje že stojím oblečená s malou v náručí ve dveřích že jde do školky a on nemá ani ponožky(???)
- Citovat
- Upravit
30.11.17 19:20
@hanka.br. píše:
Vůbec se nedivím, že syn neví, co se sebou. Ani jeden mu nedáváte hranice, ani jeden mu nedáváte pocit přirozené autority. Táta si ho koupí, máma ho ignoruje, dokud vzteky nebouchne a pak ho pro jistotu zmlátí. Tohle není porucha, tohle je problém vás, rodičů. @melitea
a proč sem uvádíš můj nick? Já tuto diskuzi nezaložila a ani takový problém nemám to jsi trošku mimo mísu
Jen jsem se snažila v dobrém úmyslu poradit zakladatelce. A co se toho mávání papírem týče, jak jsi psala, tak pokud vím, tak některé školy ho i sami vyžadují. Po kamarádce ho chtěli ve škole také.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.17 19:21
@pikola jenže kdybych mu to lizatko sebrala hned tak ta scena není 1× týdne ale 2× denně… já se snažím tem scenam vyhybat jak jen to jde..ale nekdy to proste nekde no
- Citovat
- Upravit
30.11.17 19:23
@hanka.br. píše:
Problém vidím v tvém nereagování včas. Syn pak samozřejmě stupňuje řvaní do scény. Já bych byla důraznější už od začátku, pevně bych ho čapla, velmi důrazně bych mu řekla NE a nedovolila mu se vypěnit. **Tátovi scény nedělá, má před ním respekt. ** Před tebou ne, protože ho necháš dojít do afektu a pak mu jenom namlátíš.
Tátovi to nedělá protože zakladatelka píše že táta mu všechno dovolí, táta skáče jak syn píská. Můj syn se chová úplně stejně jako ten zakladatelčin taky jenom když něco není podle jeho přání. Kdybych mu všechno dovolila tak taky nemá důvod zuřit, ale já mu nechci vše dovolovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.17 19:24
No… upřímně to je síla. Toto mi sice dcera nedělá, strach by jí nedovolil mě bouchnout, protože ví, že by jí to neprošlo. Ale občas taky dostane nějakej atomovej záchvat a stojí to za to. Jednou už to fakt přehnala, začala po mě vzteky ječet a něco po mě hodila, takže jsem jí prostě přehla přes koleno, stáhla kalhoty a natřískala jí vařečkou. A udělat takový hysterák jako dělá tvůj syn tak jí prostě bez pardonu sleju studenou vodou ať se sklidní. Nemyslím si dle tvého popisu, že děláš chybu. Tu by jsi udělala kdyby jsi za ním šla a ťuťu neplakej pojď já ti to teda koupím. Tvůj syn prostě zkouší, chová se jako spratek a prostě musí poznat, že takto po jeho prostě nebude a může se kousnout vzteky do zadku, prostě vytrvej v tom co děláš doposud. Jednou mi kdysi moje prababička vykládala jak byla s babičkou u doktorky a byla tam i jiná maminka s tím, že si se svým klukem neví rady a popsala tam podobný scénář. A paní doktorka jí tenkrát řekla maminko, až půjdete kolem Labe utrhněte si proutek. Švihnete jednou, maximálně dvakrát a už to nikdy neudělá. A taky, že jo. Příště jak se potkaly říkala babičce, že to opravdu udělala a dítě si to už nikdy nedovolilo. To je jenom dneska, že děti se přeci nebijí. Na zadek jsme dostali skoro všichni a všechny jsme to přežily.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.17 19:25
@Anonymní píše:
Ahoj - hele jídlo mu samozřejmě taky vždy beru do skolky… ted jsem mu chtěla udelat radost že mu koupím na vanočním trhu něco extra… no takhle to dopadlo. Mluvíme pořád..knížku Dědečku vyprávěj - jak se má chovat a podobný zná na zpamět…školku maj perfektní…on to všechno ví..ale když se dostane do ráže - není to on..nepoznávám ho. už i párkrát popadl talíř nebo sklenici a rozbil jí ve vzteku. omalovánky roztrhal apod..a pak je dalsi scena že jsou roztrhane a at mu koupím jiný…já vysvětluju že nekoupím že je ON je roztrhal atd atd…kolotoč
Tak to mám přesně doma taky. Rozbíjí talíře, hračky a pak ječí, že to je rozbité.
Ten afekt je krize. To znám i u nás. Jak je v afektu, tak ho doma odklízím do vedlejší místnosti. Bohužel má ještě občas tendence si sám namlátit, takže ho musím hlídat.
To s tím „uděláme něco extra“ znám. Většinou to končí problémem.
Náš syn ve 4 letech ještě moc nemluví, takže čekáme, jestli se to zlepší, až bude lépe mluvit. Proto jsme byli u psycholožky. Podle mě je dobré někam zajít, když si člověk není jistý.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
