Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@melitea píše:
@hanka.br. protože jsi to tak napsala o tom ohánění se papírem, jako kdyby se ty maminky jím oháněly snad z důvodu, že si pak může jejich dítě dělat co chce.
„Může mít například ADHD, takto ty děti někdy reagují. Mohl by mít potom problémy i ve škole. Ale s papírem na nějmusíbrát ve škole ohled (i když realita je většinou jiná).“
To jsou tvoje slova. Ne moje. Já nevím, jak jsi na to přišla.
Ja mam petileteho syna, muzu srovnavat.
Vubec nechapu, proc to nechas dojit tak daleko, to dite ocividne nezvlada svoje emoce.
Ty mlcis a pomalu jdes domu, to ho vyprovokuje jeste vic, protoze nevi, cim by tvou pozornost upoutal. Podle me se mu malo venujes.
Je mi ho lito.
Prosim te, aspon ho nebij za vlastni chyby.
@VitaminC …a jak mám reagovat(?) když mě dítě plácá, křičí na mě…3× mu řeknu v klidu jak se veci mají..a pokažde mě za to plácne nebo ještě přidá…pak jsem zkusila odvest pozornost to se mi nepovedlo… no tak jsem zkusila ignoraci… jak by jsi to udělala ty? myslíš vysvětlovat jako furt dál i když tě plácá a bouchá pestí(?) to se priznam že na to asi nemam uplne nervy tak dlouho „držet“…jeste jsem zapomněla napsat že mi utíká venku. schovává se za auta nebo jinam
@VitaminC ..syna vyzvedávám každý den v 15.30 (dřív on nechce) a až do večera se mu věnuji.. každý víkend výlet, chce chodit na hokej - chodím s nim 2× týdne. Chce chodit na fletnicku - zaplatila jsem a vodila jsem ho tam… spíme spolu v posteli vetsinou, pořad se mazlíme doma, hrajem člobrdo… to mě mrzí nejvíc že se mu opravdu věnuji.. ale chová se nekdy jako kdyby byl nejak deprimovaný
@hanka.br. píše:
„Může mít například ADHD, takto ty děti někdy reagují. Mohl by mít potom problémy i ve škole. Ale s papírem na nějmusíbrát ve škole ohled (i když realita je většinou jiná).“
To jsou tvoje slova. Ne moje. Já nevím, jak jsi na to přišla.
musí, ale většinou to nedělají. A nechápu, proč reaguješ na vše, co napíšu. Pokud se ti moje rada zakladatelce nelíbí, tak nereaguj. Já reaguju jen proto, že ty jsi zaala reagovat na mě. Čím se bude zakladatelka řídit je její věc. Jinak nechápu o co ti jde.
Příspěvek upraven 30.11.17 v 20:06
Diskuzi jsem precetla jen do treti strany, tak se omlouvam, pokud nekoho budu opakovat.
Mam taktez 5ti leteho syna a jeste 2,5letou dceru. Chovani tveho petiletaka mi prijde srovnatelne s mou malou, kdybych s ni takto jednala. Jakoze dat ma vyber ze dvou defacto odmen.To pak taky zkousi, ze kdyz doji bonbon, place, ze ho nechtela, ale chtela spis tu zvejku.Syn to taky delaval jako batole. Jasnym vysvetlenim a duraznym NE rychle pochopil, ze pokud ucini volbu, pak uz se mnou nehne.Kdyz vis, ze je to problem, predchazej temto situacim.Kup mu nejaky mlsek dle vlastniho vyberu a slib mu, ze ho dostane doma, pokud se bude slusne chovat.Pro nekoho mozna vydirani, pro me normalni vychova zalozena na autorite k rodici. Zkratka podle me dite musi vedet, ze spatne chovani=trest (at uz stran rodice, nebo prirozene-Karlik si se mnou nechce pak hrat),dobre chovani=rodic mi vychazi vstric.
Něco málo z pohledu dítěte.
Když jsem byla malá, tak jsem taky občas jednala impulzivně, ale dělala jsem to hlavně doma a s mámou. Tátovi jsem scény nedělala a nikde jinde taky ne. Styděla jsem se za sebe. Uměla jsem se ovládnout, ale bylo to neskutečně vyčerpávající. Celý den se to hromadilo a pak jsem vybouchla s mámou, protože máma byla bezpečí a mohla jsem se před ní uvolnit, a tak šly emoce ven a byl to průšvih, akorát jsem místo pěstí používala ostrá slova a občas něco leřelo vzduchem. Od malého věku jsem si uvědomovala, že to je problém, ale bylo to silnější než já. Nakonec jsem z toho vyrostla.
Přitom máma byla ten hlavní, kdo mě vychovával a měla jsem vždycky před ní větší respekt než před tátou. Takže podle mě to nebylo ve výchově, ale hlavně ve mně, protože mi to nikdy neprošlo.
Nikdy jsem nebyla odstrkované dítě. Spíš naopak. Máma se mi hodně věnovala. Vymýšlela pro mě aktivity a činnosti, abych se nenudila, protože nemám sourozence. Každý den jsme spolu něco dělaly.
PS: Když jsem si pročítala popisy různých vad, tak by na mě v dětství sedělo hodně ADD. Nevím, jestli to mělo nějakou souvislost.
@melitea píše:
musí, ale většinou to nedělají. A nechápu, proč reaguješ na vše, co napíšu. Pokud se ti moje rada zakladatelce nelíbí, tak nereaguj. Já reaguju jen proto, že ty jsi zaala reagovat na mě. Čím se bude zakladatelka řídit je její věc. Jinak nechápu o co ti jde.Příspěvek upraven 30.11.17 v 20:06
To je právě to, co se ti snažím vysvětlit - že na agresi se ohled brát nemusí a taky nemá. Ty máš možná představu o tom, že je dítě agresivní, no tak se vyšetří, dostane papír, s ním hurá do školy a tam na to musí brát ohled. Takže když to nedělají, není to proto, že neberou ohled na dg dítěte, ale proto, že zohledňovat agresivitu čímkoli nelze. Už to chápeš?
@pikola píše:
Já většinou beru s tím, že až se uklidní vrátím. U nás to funguje, ale u vás je to větší kalibr. Na druhou stranu takhle jako on se chová i hodně dospělých, i když to není kvůli lízátku. Trošku cholerik.
U nás se právě cholericky chová i manžel, taky kvůli každé blbosti hned vybuchne, takže je mi jasné po kom to můj synek má. Prostě cholerická povaha bohužel.
@hanka.br. píše:
To je právě to, co se ti snažím vysvětlit - že na agresi se ohled brát nemusí a taky nemá. Ty máš možná představu o tom, že je dítě agresivní, no tak se vyšetří, dostane papír, s ním hurá do školy a tam na to musí brát ohled. Takže když to nedělají, není to proto, že neberou ohled na dg dítěte, ale proto, že zohledňovat agresivitu čímkoli nelze. Už to chápeš?
a kde jsi vzala, že mám tu představu?
nezlob se, ale ty čteš někde mezi řádky očividně něco, co tam není! Reaguješ na to co píšu a očividně absolutně nechápeš co tím myslím, tak prosím tě vůbec nereaguj, když jsi mimo
A pořád se nechytej každého slova. Díky.
@melitea píše:
a kde jsi vzala, že mám tu představu?nezlob se, ale ty čteš někde mezi řádky očividně něco, co tam není! Reaguješ na to co píšu a očividně absolutně nechápeš co tím myslím, tak prosím tě vůbec nereaguj, když jsi mimo
A pořád se nechytej každého slova. Díky.
No a můžeš tedy vysvětlit, proč jsi v téhle souvislosti zmínila vyšetření, papír a to, že na to musí ve škole brát ohled? Píšeš to v souvislosti s agresivním chlapcem, já jsem tedy podle tebe mimo, tak to, prosím, vysvětli.
@pikola píše:
@LimitedEdition Jo, já si to pamatuju do teď jak mě máma střískla a není to hezká vzpomínka. Doufám, že to nikdy svému dítěti neudělám.
Tak já taky dostávala na zadek za zlobení. A žiju, nikde mi to nic neudělalo, psychicky mě to nezdeptalo a dovolím si říct, že tím, že v případě zlobení byla máma přísnější a měla jsem hranice tak je ze mě slušný člověk. Kdyby mě nechala jí skákat po hlavě asi bych tu morálku měla jinde. Nikdy bych třeba své dítě neuhodila po puse, ale pár na zadek nikdy nikomu neublížilo. A taky po tom si už nikdy nedovolila to co si dovolila.
@Anonymní píše:
Něco málo z pohledu dítěte.
Když jsem byla malá, tak jsem taky občas jednala impulzivně, ale dělala jsem to hlavně doma a s mámou. Tátovi jsem scény nedělala a nikde jinde taky ne. Styděla jsem se za sebe. Uměla jsem se ovládnout, ale bylo to neskutečně vyčerpávající. Celý den se to hromadilo a pak jsem vybouchla s mámou, protože máma byla bezpečí a mohla jsem se před ní uvolnit, a tak šly emoce vena byl to průšvih, akorát jsem místo pěstí používala ostrá slova a občas něco leřelo vzduchem. Od malého věku jsem si uvědomovala, že to je problém, ale bylo to silnější než já. Nakonec jsem z toho vyrostla.
Přitom máma byla ten hlavní, kdo mě vychovával a měla jsem vždycky před ní větší respekt než před tátou. Takže podle mě to nebylo ve výchově, ale hlavně ve mně, protože mi to nikdy neprošlo.
Nikdy jsem nebyla odstrkované dítě. Spíš naopak. Máma se mi hodně věnovala. Vymýšlela pro mě aktivity a činnosti, abych se nenudila, protože nemám sourozence. Každý den jsme spolu něco dělaly.
PS: Když jsem si pročítala popisy různých vad, tak by na mě v dětství sedělo hodně ADD. Nevím, jestli to mělo nějakou souvislost.
Tohle sedí i na mého syna, ve školce je vzorný, bezproblémový, ale jakmile ho přijdu vyzvednout, tak ze sebe jako by uvolní veškeré napětí, začne brečet a neřekne proč, nechce se oblékat, začne dělat scény a ani učitelky ho nepoznávají… Pro mě je vždycky to vyzvedávání ze školky největší horor. ![]()
@LimitedEdition píše:
Tak já taky dostávala na zadek za zlobení. A žiju, nikde mi to nic neudělalo, psychicky mě to nezdeptalo a dovolím si říct, že tím, že v případě zlobení byla máma přísnější a měla jsem hranice tak je ze mě slušný člověk. Kdyby mě nechala jí skákat po hlavě asi bych tu morálku měla jinde. Nikdy bych třeba své dítě neuhodila po puse, ale pár na zadek nikdy nikomu neublížilo. A taky po tom si už nikdy nedovolila to co si dovolila.
Pár na zadek a střískat dítě vařečkou, v tom vidím dost velký rozdíl.
@hanka.br. píše:
No a můžeš tedy vysvětlit, proč jsi v téhle souvislosti zmínila vyšetření, papír a to, že na to musí ve škole brát ohled? Píšeš to v souvislosti s agresivním chlapcem, já jsem tedy podle tebe mimo, tak to, prosím, vysvětli.
Ano, jsi mimo. Neřeš prosím tě mě, řeš zakladatelku. Přišla si sem pro radu a každý ji nějakou dal, včetně mě. Jestli jsou něčí rady správné, nebo ne, nebo jestli si z nich zakladatelka něco vezme, či ne, to je jen na ní. Tobě vysvětlovat nemusím nic, zvláště, když vidím, že by to bylo jen stále dokola a o ničem. A když ti píšu proč reaguješ, tak si stejně nedáš říct.