Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Amalthea píše:
To nic nemění na faktu, že má právo to vědět.
@Talitha přesně tak, je jen na zakladatelce, jak s informacemi naloží
a též doporučuji názor @oranžová mašle nehledět na nikoho, jen na sebe, jestli to pro zakladatelku bude dobré - beztak nikdy nemůže předvídat, jak by ostatní reagovali
@Anonymní píše:
Všechno jsem to tady přečetla a NEVÍM, je vidět, jak by to každá řešila jinak, ale fajn, že jste tu vypsaly různé scénáře, jak by to mohlo dopadnout, jen z toho nejsem o nic chytřejšíUž jsem se objednala k soukromému psychoterapeutovi, tak uvidím, jak se to bude vyvíjet dál pod jeho dohledem
Myslim, ze tohle je nejrozumnejsi reseni. Pohled naprosto nestranne osoby - profesionala by ti mohl pomoci. Drzim palce!
@Talitha píše:Kdo to urcil? Ty?
Je na zakladatelce samotné, jak s tím naloží.
Já?
To je snad věcí morálky. Jak by se ti líbilo například žít v zahraničí a nedozvědět se o úmrtí rodiče, protože se ostatní z rodiny rozhodli, že ti to neřeknou? ![]()
Neříct matce, rodičům, mrtvého dítěte, že dítě vlastně mrtvé není, je prostě podle mě prostě hnus. Ať už oni s tím naloží jakkoli. Právo vědět to z morálního hlediska mají.
Zákon například zavazuje adoptivní rodiče k tomu, že informaci o adopci musí svým dětem sdělit nejpozději do zahájení školní docházky. Právo na identitu. Toto s tím, myslím, velmi úzce souvisí ![]()
A to už vůbec nemluvím o tom, že pokud je celá tato story pravdivá, šlo by neohlášení trestného činu.
@Anonymní píše:
Všechno jsem to tady přečetla a NEVÍM, je vidět, jak by to každá řešila jinak, ale fajn, že jste tu vypsaly různé scénáře, jak by to mohlo dopadnout, jen z toho nejsem o nic chytřejšíUž jsem se objednala k soukromému psychoterapeutovi, tak uvidím, jak se to bude vyvíjet dál pod jeho dohledem
Pokud ti matka pravdu řekla, určitě někde vnitřně počítá že vše praskne. Mohla přece lhát a neudělala to. Nejspíš ji tíží svědomí. Co ti vlastně řekla??Počítá s vyzrazením??
@Amalthea píše:
Já?To je snad věcí morálky. Jak by se ti líbilo například žít v zahraničí a nedozvědět se o úmrtí rodiče, protože se ostatní z rodiny rozhodli, že ti to neřeknou?
Neříct matce, rodičům, mrtvého dítěte, že dítě vlastně mrtvé není, je prostě podle mě prostě hnus. Ať už oni s tím naloží jakkoli. Právo vědět to z morálního hlediska mají.
Zákon například zavazuje adoptivní rodiče k tomu, že informaci o adopci musí svým dětem sdělit nejpozději do zahájení školní docházky. Právo na identitu. Toto s tím, myslím, velmi úzce souvisí
A to už vůbec nemluvím o tom, že pokud je celá tato story pravdivá, šlo by neohlášení trestného činu.
Tohle jediné je na tom to nejděsivější. Myšleno, že zakladatelka je dost v kleštích. Ohlásí-li to bude to možná špatně. Neohlásí-li to, bude to taky špatně… A to se pak bude týkat i dalších osob. Asi bych si to zkusila nějak nenápadně někde ověřit, jak je to s tou promlčenností, protože prozrazením se to zcela jistě rozjede. Tohle je něco, co se ututlat příliš nedá, pokud už to vyleze na povrch. Vždycky se najde nějaká dobrá duše, která to ráda „vyslepičí“ ![]()
@Talitha píše:Kdo to urcil? Ty?
Je na zakladatelce samotné, jak s tím naloží.
Jistě, je to jen na ní. Ale pokud to nikomu neřekne, bude se sžírat do smrti tím, že nemá matku, resp. ta, co říkala, že je její matka, jí není a ta, co je její matka, to neví. To má z takového rozhodnutí skvělé vyhlídky. A psychoterapeut to za ní nerozhodne. Je mezi nimi hezká řádka lidí, co sama sobě nerozumí a proto šli psychologii studovat. Sami by psychoterapii potřebovali. Těch, co jsou normální, je v této skupině málo. Psychology příliš přeceňujeme a očekáváme od nich až božské vlastnosti.
@Amalthea píše:
Já?To je snad věcí morálky. Jak by se ti líbilo například žít v zahraničí a nedozvědět se o úmrtí rodiče, protože se ostatní z rodiny rozhodli, že ti to neřeknou?
Neříct matce, rodičům, mrtvého dítěte, že dítě vlastně mrtvé není, je prostě podle mě prostě hnus. Ať už oni s tím naloží jakkoli. Právo vědět to z morálního hlediska mají.
Zákon například zavazuje adoptivní rodiče k tomu, že informaci o adopci musí svým dětem sdělit nejpozději do zahájení školní docházky. Právo na identitu. Toto s tím, myslím, velmi úzce souvisí
A to už vůbec nemluvím o tom, že pokud je celá tato story pravdivá, šlo by neohlášení trestného činu.
Naprosto souhlasím ![]()
Sleduji tento příběh už od začátku. Tady je každá rada drahá. Ale když se vcítím do pocitů zakladatelky, a její skutečné matky, určitě bych to chtěla vědět. Je to podobné, jako když se příjde na záměnu dětí třeba po dvaceti letech.Toto je horší, protože se stal vlastně trestní čin. Ale asi bych na místě zakladatelky tyto věci projednala se svojí biosestrou, a pak by jsme to spolu oznámily skutečným rodičům. Už bych neztrácela čas, a nebrala falešné ohledy na ženu, která kdysi tak brutálně zasáhla do osudů tolika lidí. ![]()
@Anonymní píše:
Všechno jsem to tady přečetla a NEVÍM, je vidět, jak by to každá řešila jinak, ale fajn, že jste tu vypsaly různé scénáře, jak by to mohlo dopadnout, jen z toho nejsem o nic chytřejšíUž jsem se objednala k soukromému psychoterapeutovi, tak uvidím, jak se to bude vyvíjet dál pod jeho dohledem
Sleduju tenhle příběh snad od začátku, bez špetky pochybností, ale dneska poprvé i ve mě zahlodal červíček…
, a to po větě zaladatelky.. ale fajn, že jste tu vypsaly různé scénáře,…
…Zakladatelko, máš to ve svých rukou…ale je otázka, co je dobře a co ne…neříkám, že je to tvůj případ, ale některé pravdy jsou zbytečné…ale tohle má každý jinak…Držím palce a přeju hodně štěstí na ta správná rozhodnutí… ![]()
@Amalthea píše:
Já?To je snad věcí morálky. Jak by se ti líbilo například žít v zahraničí a nedozvědět se o úmrtí rodiče, protože se ostatní z rodiny rozhodli, že ti to neřeknou?
Neříct matce, rodičům, mrtvého dítěte, že dítě vlastně mrtvé není, je prostě podle mě prostě hnus. Ať už oni s tím naloží jakkoli. Právo vědět to z morálního hlediska mají.
Zákon například zavazuje adoptivní rodiče k tomu, že informaci o adopci musí svým dětem sdělit nejpozději do zahájení školní docházky. Právo na identitu. Toto s tím, myslím, velmi úzce souvisí
A to už vůbec nemluvím o tom, že pokud je celá tato story pravdivá, šlo by neohlášení trestného činu.
Videla jsem to právo jinou optikou. Člověk nemá pravo na život (interupce), ani na smrt (euthanazie). K soudu se nechodi pro spravedlnost, ale pro rozsudek.
Touto optikou viděno je to v rukou anonymní.
Nerozporuji nijak moralni rozměr, jak jsi nastínila, jenze svět není idealni. ![]()
Zakladatelko,nějak se v tom strácím. Ta kamarádka se kterou se přestala po tvém narozenítvá matka stýkat je tvá biomatka a matka tvé kamarádky? Jestli ano předpokládám, že jste se vzájemě navštěvovaly doma. Nikdo si nevšiml jak si jste podobné? Nějak si nedovedu představit, že by v tom případě u tvé biomatky nehlodal červíček pochybnosti. Jistě, bylo jí řečeno, že dítě zemřelo, ale…
![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Všechno jsem to tady přečetla a NEVÍM, je vidět, jak by to každá řešila jinak, ale fajn, že jste tu vypsaly různé scénáře, jak by to mohlo dopadnout, jen z toho nejsem o nic chytřejší
Už jsem se objednala k soukromému psychoterapeutovi, tak uvidím, jak se to bude vyvíjet dál pod jeho dohledem 