Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Anonymní píše:
A nepřišlo kamarádce divné, že ty jsi k nim chodila na návštěvy a ona k Vám nikdy nemohla? Když někdo je takto proti někomu, aniž ho „nezná“, tak za tím obvykle něco je.
Já si kamarádky domů taky vodit nesměla a jsem našich
Na tom bych nic divného neviděla, naši prostě nechtěli mít v baráku zodpovědnost za cizí děti, tak prostě udělili plošný zákaz návštěv ![]()
Tak nevím, jestli je nutné to nějak řešit…zakladatelka pravdu zná a je otázka, zda by „šíření pravdy“ neudělalo v těch mezilidských vztazích víc škody než užitku…
@Kobliha51 píše:
Tak se omlouvám. Nějak mi to seplo s tím, že jste se svou biosestrou nejlepší kamarádky.
Asi jsem nečetla všechno.
Nevadí, jen jsem to chtěla uvést na pravou míru ![]()
Ja zasnu jak nektere zde presne vedi jak by se zachovaly v takhle silene situaci ![]()
Ani nepochybuju, ze zakladatelka pujde s pravdou ven. Ale kdyz takhle zije temer 30 let, co zavratneho ztrati kdyz si da +-tyden na rozmyslenou a zklidneni? Psycholog ji nerekne jak to jedine spravne udelat, pomuze ji utridit myslenky, nastini varianty.
Ja jsem spis plasan tak nevim jestli bych vydrzela cekat, ale takhle z klidu pozorovatele povazuju za lepsi jednat s rozvahou.
Co me tedy jeste napada, asi bych chtela mit fakt jistotu nez pujdu s pravdou ven. Takze zkusit testy s kamaradkou/sestrou. Bud to risknout a sverit se nebo na tajnacku, treba si „pujcit“ hreben…
@hudečice píše:
A nejhorší natom je, že se teď tvá Nebio matka asi bojí, co bude dál. Ale vůbec nemyslí asi nato, co teď prožíváš.
To je komplikovaná situace ale nech tomu chvíli čas.
Třeba mě napadlo, že bys zavolala svojí Biomamce, vzala veškeré podklady (DNA) a sdělila jí, že jí chceš něco říct a že s tebou někdo příjde k nim na návštěvu (psycholožka).
Možná by jí hned pomohla podpora psychologa, který by byl obeznámen s tímto případem.
To není špatný nápad ![]()
@Malaga píše:
Tak nevím, jestli je nutné to nějak řešit…zakladatelka pravdu zná a je otázka, zda by „šíření pravdy“ neudělalo v těch mezilidských vztazích víc škody než užitku…
Toto nevím, to si musí ujasnit zakladatelka. Mě by na tom asi vadilo, že bych nikam nepatřila. Ve staré rodině bych se necítila a novou neměla (a tím nyní nemyslím manžela, ale širší rodinu).
@Anonymní píše:
Jsi hodná. Ženy pod vlivem hormonů (poporodní deprese) mohou dělat nesmyslné věci, ale co nechápu tu známou, která se snížila k té výměně živého dítěte za mrtvé. Myslíte, že toto je pravda? Nebo si to matka vymyslela, když už je ta paní mrtvá, tak aby v tom nebyla sama?
To nedokážu posoudit
Vím, že tam pracovala, ale to je tak všechno.
@Malaga píše:
Tak nevím, jestli je nutné to nějak řešit…zakladatelka pravdu zná a je otázka, zda by „šíření pravdy“ neudělalo v těch mezilidských vztazích víc škody než užitku…
Upřímně si neumím představit takhle dál žít jakoby nic, ale třeba časem si zvyknu.
@Anonymní píše:
To není špatný nápad
Podle mě je to nejschůdnější řešení. Říkat to jen tak, člověk neví, jak zareaguje. Bude plakat, bude nešťastná, bude křičet, bude nadávat, bude tě objímat, bude tě nenávidět, ale jako matka má vědět pravdu, co se před x lety stalo po porodu.
Ale pak člověk musí počítat i s tím, že asi vystartuje do baráku tvé mámy a zbije jí, zabije jí, co já vím… proto ten psycholog ihned k dispozici.
@Anonymní píše:
To není špatný nápad
Dle mě to tvá Biosestra pobere asi nejlépe.
@elen-ka píše:
Toto nevím, to si musí ujasnit zakladatelka. Mě by na tom asi vadilo, že bych nikam nepatřila. Ve staré rodině bych se necítila a novou neměla (a tím nyní nemyslím manžela, ale širší rodinu).
když tady je strašná nejistota, jak se k tomu postaví ta biorodina…něco jiného je být kamarádka naší dcery a něco jiného je vdaná paní, která nám vpadne do života s tím, že testy DNA potvrdily, že jsem jejich domněle zemřelá dcera…
@Anonymní píše:
Upřímně si neumím představit takhle dál žít jakoby nic, ale třeba časem si zvyknu.
Na tohle si nezvykneš, to se nedá. Já bych s tím žít nemohla. Taky by to mohlo narušit přátelství s tvou biosestrou a pokud je opravdové byla by to velká škoda.. promysli to a zkus to svěřit co nejšetrněji ![]()
@Anonymní píše:
Upřímně si neumím představit takhle dál žít jakoby nic, ale třeba časem si zvyknu.
No zkusila bych to nějak pomalinku polehounku přes tu nejlepší kamarádku… Zkus jí dát přečíst tuhle diskuzi… Zkus to dát přečíst všem. Je tady napsáno snad všechno, co se k tomu dá říct, krom podrobností, které znáš ty a zúčastnění.
@Malaga píše:
když tady je strašná nejistota, jak se k tomu postaví ta biorodina…něco jiného je být kamarádka naší dcery a něco jiného je vdaná paní, která nám vpadne do života s tím, že testy DNA potvrdily, že jsem jejich domněle zemřelá dcera…
Já přemýšlím podobně. Když se to biorodina dozví, ne/matka bude potrestána, možná to bude řešit policie, co já vím, to bych prostě nechtěla. Navíc v situaci, kdy je ne/otec vážně nemocný. Já si dovedu představit, že té ne/matce po porodu trošku přeskočilo, když jí zemřela dcera (tuším po dvou nebo třech synech konečně vytoužená holčička), ale neumím si představit, že by tam sama zosnovala výměnu, na druhou stranu nechápu tu známou, co jí vedlo k tomu, že jí k výměně pomohla. Pak už to nešlo vzít zpátky. A představa, že mi teď nějaká ženská řekne, že je moje dcera, tak jí hned budu milovat? Může se narušit vztah i s tou nej kamarádkou/biosestrou. Já bych asi zatím mlčele přede všemi. V Poště pro tebe kolikrát děti hledali rodiče až po smrti adoptivních rodičů, i když už dávno věděli, že někde mají pravé rodiče, ale nechtěli těm adoptivním ublížit (i když ten vztah třeba nebyl na jedničku). Na druhou stranu mám pocit, že jednou tam byl příběh, kdy ženě po porodu řekli, že dítě zemřelo a dali ho tajně k adopci a ta žena pak byla moc ráda, když se se synem setkali. Je to moc těžké ![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Tak se omlouvám. Nějak mi to seplo s tím, že jste se svou biosestrou nejlepší kamarádky.
Asi jsem nečetla všechno.