Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Enmamma píše:
Taková dobře mířená rána nic opravdu nevyřeší, ale úlevu určitě zajistía tak by možná stála zato
Teď vážně, to bylo na odlehčení, tvá nematka se dopustila trestného činu a ne malého. A brát na ní ještě ohledy, místo toho, aby stanula před soudem, mi nepřijde jako správné.
@Anonymní píše:
Ale jaké má důkazy? Že její rodiče nejsou její. Asi bych to zkusila přes tu kamarádku - sestru vzít to DNA. Rozpoutat nějakou akci a pak by třeba to mohlo být jinak? To by ty rodiče asi hodně vzalo. Do toho bych nešla, je potřeba mít opravdu důkaz a v tom jediný, kdo jí může pomoci je ta kamarádka. Svěřila bych se jí, pokud jí věří.
Přesně tak. Jestli naběhneš k předpokládané biologické matce, tohle tam vyklopíš, tak bude chtít testy DNA, pokud není padlá na hlavu. A jestli se v nich ukáže, že nejsi jejich, tak jsi jim jen dala falešnou naději a to je hnus.
Pokud jde o ty psychoterapeuty a mlčenlivost, myslím, že tohle nahlásit nemůžou. Možná bych se předem u vybraného anonymně ujistila, že to opravdu nepůjde. (Myslím, že jsou zvyklí, že si je lidi dopředu nezávazně oťukají, přece jen je to taková citlivá věc.) Nicméně k psychologům jsem nějakou dobu chodila a jediné, na co mě jednou někdo z nich upozorňoval, bylo porušení mlčenlivosti v případě, kdy bych plánovala něčí vraždu nebo měla choutky někoho zabít - to se prý policii hlásit musí. Psychologa bych vybrala opravdu pečlivě, ideálně na něčí doporučení, protože je plno takových, kteří to mají opravdu jako práci, odříkávají naučené fráze a člověk na nich na první pohled pozná, že se do jeho problémů vcítit nedovedou a ani nechtějí. Ale je i plno takových, kteří pomoct opravdu dokážou, třeba jen tím, že chápou závažnost situace a dovedou dát objektivní rady. Tak držím palce ![]()
Chce to napřed mít ty testy se sestrou a až potom jít za bio rodiči. logicky tomu nebudou věřit, fakt šílený tolik let žili s tím že jejich holčička umřela
a ted jim někdo koho vlastně znají říká že je ta holčička. jenže jiné řešení není, sice jste ztratili šíleně let ale další roky můžete prožít spolu
Ale vůbec nevím co bych udělala ženské co mě dítě ukradla a podstrčila svoje mrtvé
![]()
@Markéta80 píše:
Chce to napřed mít ty testy se sestrou a až potom jít za bio rodiči. logicky tomu nebudou věřit, fakt šílený tolik let žili s tím že jejich holčička umřelaa ted jim někdo koho vlastně znají říká že je ta holčička. jenže jiné řešení není, sice jste ztratili šíleně let ale další roky můžete prožít spolu
Ale vůbec nevím co bych udělala ženské co mě dítě ukradla a podstrčila svoje mrtvé
![]()
Já myslím, že by si to tady mnoho z nás s tou tzv. matkou vyřídilo ručně a stručně ![]()
@Anonymní píše:
Udělat test s biosestrou má jednu výhodu, mám slevu díky předešlým testům. Ale mám obavu, třeba matka lhala a oni nejsou moje biorodinaTo bych asi už nezvládla.
Ja bych to asi udelala.Zas budes mit jistotu.
@Enmamma
tohle je hnus a když už tak proč se k ní pak chovali tak hnusně? kdyby žila v milující rodině tak by přece se nikdy nic neprovalilo
jenže se k ní chovali že je cizí a dítě tohle vycítí velice rychle že vlastně k nim nepatří ![]()
@SAJ píše:
Vyměnila s kým? Pokud to nebyl zločin, pak bych do toho ani tak nerýpala - aby nakonec nenašla něco ještě horšího než rodina, ve které vyrůstala.A jen teda doufám, že to není a la Makrášek.
Mozna by nebylo od veci docist, kdyz chces reagovat.
A zrejme myslis Markyska.
@Markéta80 píše:
@Enmamma![]()
tohle je hnus a když už tak proč se k ní pak chovali tak hnusně? kdyby žila v milující rodině tak by přece se nikdy nic neprovalilo
jenže se k ní chovali že je cizí a dítě tohle vycítí velice rychle že vlastně k nim nepatří
Já myslím, že moje přítelkyně uhodila hřebíček na hlavičku. Zakladatelka byla pro svou ne-matku připomínkou jejího hnusného hříchu.
@Enmamma
no právě, nemohla se už přiznat jenže to odneslo jen to dítě. Žila v rodině která jí neměla ráda, fakt hnus i na Vánoce jí nechtěla mít na očích. Já žil taky nemilující rodině a vzpomínky na dětství nic hezkého nebylo, jen jsme si říkala co jsem provedla tak strašného
A u vlastních dětí to nechápu o to víc co to je za lidi ![]()
@Markéta80 píše:
@Enmammano právě, nemohla se už přiznat jenže to odneslo jen to dítě. Žila v rodině která jí neměla ráda, fakt hnus i na Vánoce jí nechtěla mít na očích. Já žil taky nemilující rodině a vzpomínky na dětství nic hezkého nebylo, jen jsme si říkala co jsem provedla tak strašného
A u vlastních dětí to nechápu o to víc co to je za lidi
Tak já měla hodně nevyrovnaný rodiče, podepisovalo se to na jejich vzájemném vztahu. Prožila jsem dětství ve velice disharmonické rodině, ale velmi mě milovali, takže i tak mohu říci, že mé dětství bylo svým způsobem hezké. Když rodiče dítě milují, vydrží všechno, když ne, je to tragédie.
Byla jsem se projít a popřemýšlet, tak se zeptám tady na názor. Je pravda, že by to asi bylo divný, kdybych přišla za biorodiči, že jsem jejich, ale kdybych přišla s výsledky genetických testů, tak stejně nemají záruku, že vzorky byly skutečně moje a jejich dcery (mojí biosestry). To bych musela udělat nějak oficiální cestou, ne? Takhle to jsou jenom anonymní vzorky, které mají pouze informační hodnotu pro toho, kdo je posílá. Chápete mě?
Jinak zakladatelko, doporučuje hledat krizovou intervenci, než „jen“ psychologa/psychiatra..
To samozřejmě nemají a je jasné, že by asi trvali na dalších testech. Spíše jde o to, abys tu jistotu měla ty, než se případně rozhodneš to jim nebo bio sestře říct. Já bych to po testech asi opravdu nejprve řekla kamaradce - sestre.
Zakladatelko, zohlednila bych i to, jak by na ně zapůsobilo, že někdo udělal genetické testy tajně. Tvou biologickou sestru neznám, ale nebrala by to jako podraz? U původních rodičů to chápu, měla jsi podezření, že vše není v pořádku, bylo tam podezření na nějakou vinu. I kdyby se chtěli zlobit, že jsi jim tajně udělala odběr, kvůli svému provinění by na to dle mého neměli moc nárok. Z mého pohledu jsi v této situaci byla v právu a tvé rozhodnutí bylo odůvodnitelné a nevyčítatelné. Ale co biologická sestra? Ta nic „špatného“ neudělala, tak jen zvaž, jestli se nebude cítit zneužitá, zrazená,… (doplň). Je to moc složitá situace. Kdyby nebyl problém s penězi, asi bych si nechala udělat testy tajně, aby se mi potvrdilo, co si myslím, a pak bych šla za biologickou rodinou (nevím, zda za sestrou či rodiči, asi spíš sestrou) s tím, že mám podezření, že jsem od (ne)matky zjistila to a to, a že prosím, jestli by se se mnou nenechala otestovat, jestli nejsme sestry. Kdyby se náhodou potvrdilo, že nejsi jejich, tak by byly ušetřeny jejich emoce a hlavně případně narušené vztahy (těžko odhadnout, jak by to zpracovali - doufat, že mají dítě/sestru, a pak najednou nic, jak jsi jim mohla dát naději a pak to takhle zničit,…?). Proto bych asi šla do tajného, jen pro mě potvrzovacího testu, a až pak do oficiálního.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat