Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
my to takhle dělali ještě v 10 měsících,ale když se při přenášení do postýlky vzbudil, tak už nebyl žádný problém, v postýlce se pak chvilku vrtěl a pak sám zabral. Ted to praktikujem tak, že do sedačky dáváme po koupání a převlíkání pořád, ale u nás to má funkci zklidnující, jakmile si začne mnout očička tak jde do postýlky a bez řevu usne.
@MuffinkaM píše:
@hanzbl00 Taky kus chlapa.Takže víš, o čem mluvím. Já už měla náběh na zánět šlach!
přesně..jenže ten náš hlavně přes den vyžaduje nošení,takže ho musim tahat ![]()
Taky už mám ruce jak orangutan, holky, to máte fakt chlapáky doma
. Syn bude mít devět měsíců a má 7,5 kg.
@verjanku píše:
Taky už mám ruce jak orangutan, holky, to máte fakt chlapáky doma. Syn bude mít devět měsíců a má 7,5 kg.
tyyjo co bych za to dala
ale hlavně že prospívá..a kolik měří? náš má tak 75cm
@verjanku píše:
@Pipet
Společné spaní, to je u nás taky kámen úrazu, já totiž v noci kojím a jsem líná u toho sedět ( snad mě trochu omlouvá devátý měsíc nevyspání) - kojím v noci co dvě-tři hodiny , radši ho vezmu do postele a usnu u toho. V noci je to pak jednodušší. Takže většinu noci spí v podstatě s náma. - od prvního vzbuzení cca v 23 hodin.
Taky jsme to tak měli. Ale už mě tím pak točil. V 9m jsem mu zrušila noční kojení a nechala ho v postýlce. Stačili 2 noci a od té doby spí celou noc. Samozřejmě, když rostou zuby nebo je nemocný, tak to je trochu jinak.
Spával s nama v posteli, v 7m měsících jsme ho ale naučili Estvilem usínat samotného. Pak teda v 9m následovalo ukončení nočního kojení a nevytahování v noci z postýlky.
Musíš se vnitřně rozhodnout a věřit, že tohle je pro něj nejlepší. Pokud pochybuješ, tak to dítě to z tebe pozná a bude to zkoušet tak dlouho, dokud ho neuspíš obvyklým způsobem. Jestli se na to necítíš, tak se na to vykašli, jelikož to je to nejhorší - se budete trápit oba.
Jako přiklad - malý se dostal do fáze, že v noci řádil. Jsem ho nakojila a on řval, klidně i hodinu, bylo mu jedno, jestli je v postýlce nebo v posteli. Já jsem ho furt přenášela sem a tam, jak kočka koťata a zkoušela, kde by jako zabral víc. Manžel pak už začal spávát v obyváku. V té době mě to fakt už točilo a jednoho dne jsem se rozhodla, že v noci prso nedostane a z postýlky ho nevytáhnu. Jak se v noci vzbudil, tak jsem ho položila, dala dudlík, látkovou plenku (je zvyklý s ní spát), pohladila a řekla, že je noc a v noci se spinká. Čekala jsem, že uslyším hodinový řev, ale byla jsem odhodlaná ho v té postýlce nechat. A on plakal jenom 10 minut a najednou spal. Dokonce spal až do rána.
Kdybych to věděla, vzala bych mu noční kojení dřív ![]()
Když se narodil, měl 2990 g, víš? No naposledy na kontrole měl 70 cm. - Cca před měsícem.
@verjanku a co příkrmy? Není tak časté kojení spíš už závislost? ![]()
@berry4
Ráno má na snídani mléko, dopoledne svačinku - přesnídávku se sušenkami, v poledne oběd - masozeleninový, odpoledne bílý jogurt, na večeři mléčnou kaši, během dne pije čaj. V noci kojení
@verjanku píše:
U prsa usíná taky - u nás v posteli přitulený, v kočáře taky bez problému. Potřebuje buď tulení, nebo houpání.
Pokud ho dáme na usnutí do postýlky začne šílený amok. Mám docela obavy, že u něho začná ta separační úzkost, je na mě hodně fixovaný. Zkoušíme tu Estivillovu metodu, ale jak začne křičet, má na sobě rudé fleky, třepe se a je šíleně zpocený a na to srdce vážně nemám.
@hanzbl00 Až usne úplně tvrdě, přesunutí nepostřehne.
No vidíš, tak není co řešit, uspávej tulením a u prsa, to se pak odnaučí tak nějak samo, teda aspoň z mé zkušenosti… Zkus třeba dát k vaší posteli postýlku bez bočnice, uspíš ho tak, že si trošku vlezeš k němu a pak místo sebe přistčíš třeba peřinu a odplížíš se
Taky se mi hodně osvědčilo zakrýt dítě hodně jakoby kolem hlavy, má pak poříd pocit, že se ho někdo dotýká a při tom „kontrolním buzení“, jak tu bylo popsáno, nemá takový šok jako při přechodu „u mámy v náruči“ - „v postýlce na rovné matračce a kolem prázdno“.
týjo člověče, takovouhle blbost… no nic, už se stalo… to mi připomíná třeba další blbost, naučit si dítě nosit na ruce a přitom tlačit prázdný kočárek, protože bobeček se chce nosit.
hele, už to vypadá, že ses na to zdravě naprdla.
to je velký kus cesty k tomu, aby začal usínat a spát normálně.
moje rada (po vlastní zkušenosti, neboť ani já jsem nebyla dokonalá jako kdosi tady, co má už tři děti, ale Vojtu jsem uspávala často v náručí a později u sebe v posteli) zní - připrav si špunty do uší nebo prostě odejdi a pověř manžela, že bude chodit hladit, než vytuhne.
my jsme odnaučovali až někdy v roce a půl, kdy mě to začalo omezovat (byla jsem již podruhé těhotná) a naučil se usínat sám ve své postýlce během 2nocí!!! třetí noc už usnul bez řevu!
takže pak třeba budeš taky mile překvapena
![]()
jo a mimochodem Barunka usíná sama ve své postýlce od malinka, a u mě v posteli či v náručí na střídačku, když jí zlobí zoubky, a nečiní jí to jediný problém, umí prostě oboje ![]()
Příspěvek upraven 14.05.12 v 22:01
Ve vajíčku malý taky dlouho spával
Ani jsem to naší dr. neříkala, protože vždycky tvrdila „jen na pár minut denně, aby se nekřivila zádíčka, aby se nestláčelo bříško …“. Ale prostě tam usnul bez problémů, asi jak tak byl takový celý skrčený, byl jako v břiše
Odbourali jsme to asi kolem 3.měsíce. Uf. tak přeju pevné nervy při přechodu do postýlky ![]()
@verjanku píše:
@Pipet
Společné spaní, to je u nás taky kámen úrazu, já totiž v noci kojím a jsem líná u toho sedět ( snad mě trochu omlouvá devátý měsíc nevyspání) - kojím v noci co dvě-tři hodiny , radši ho vezmu do postele a usnu u toho. V noci je to pak jednodušší. Takže většinu noci spí v podstatě s náma. - od prvního vzbuzení cca v 23 hodin.
To není žádný kámen úrazu, ne? ![]()
@verjanku píše:
Když se narodil, měl 2990 g, víš? No naposledy na kontrole měl 70 cm. - Cca před měsícem.
ahaa maličkej
náš měl 4250g ![]()
Já to uspávání nikdy nehrotila. Kája spala do roka s námi v posteli. Jak jsem přestala v noci kojit, tak šla do postýlky vedle naší, ležela jsem vedle ní, než usla. Ze začátku nic moc, ale pak už jsem si mohla i číst, takže fajn. Když jí byli dva, koupili jsme na velkou postel v jejím pokojíčku „nebesa“. Děsně se těšila, že tam bude spát, ale nakonec si to rozmyslela. Z ložnice jí vyhnal až Kuba, zřejmě jí to noční kojení rušilo, takže cca po dvou měsících sama řekla, že bude spát v pokojíčku (to jí byli necelé tři). Tady už jen přečtu pohádku a jdu. Kuba spí v postýlce vedle mojí, ležíme vedle něj dokud neusne. Až přestanu kojit, zkusím ho přesunout ke Káje. Ale nebudu to hrotit, když to nepůjde, tak ještě zůstane u nás. Takže za mě, v autosedačce neuspávat, ale jestli usne u vás, tak zkuste postýlku těsně vedle postele. A jestli vám v posteli nevadí, tak si ho tam nechte, ono to přijde samo. Ještě se vám bude stýskat, až budete mít postel prázdnou.
@ivuska.h
Přitulený usne i u manžela - bez prsa
. Neušiju na nás další bič, že bez nás neusne a nějaký vzdálení se od syna už nebude reálné vůbec? ![]()