dramata 
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdy jste byli nejšťastnější?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.12.24 20:52
@Anonymní píše: Více
Však ono taky přijde…to by bylo divný kdyby ne 
.
I ty houbičky budou časem sr. t víc a víc.
Podepsán: Realista .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 20:56
Já jsem šťastná teď. A vlastně celou dobu, co jsem potkala svého muže a od doby, co se nám narodily děti ještě víc. Za tu dobu se stalo dost smutných událostí, ale i tak (a možná o to víc) jsem šťastná a vděčná za lidi, co mám kolem sebe, které mám ráda a můžu se o ně opřít. Jsme zdraví, děti jsou úžasné, netrpíme nouzí, máme se rádi… opravdu nemám co víc si přát a jen doufám, že to tak vydrží dlouho, předlouho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 20:59
Vzpominam si, ze jsem byla stastna cerstve po rozchodu s byvalym. strasne se mi ulevilo, odstehovala jsem se do mista zamestnani, kde bydleli zaroven i me pratele.bylo mi asi 25 let. zacala jsem se opet stykat s prateli, chodili jsme na vino, zabavy, zacala jsem jezdit na bruslich a kole.mela jsem svuj podnajem, takze klid a pohoda. proste najednou volnost a jine cinnosti, ktere se s byvalym nedelala.
Pak kdyz jsem poznala manzela, a pred rokem se narodila dcera.diky ni jsem taky moc stastna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 21:01
Nejvetsi stesti jsem zazila ve svuj svatebni den. Pak bylo fajn, kdyz jsem byla certve zamilovana 16-17. Z detstvi obdobi 6-7 let, kdy jsem chodila do super skolky. Ted bych taky rekla, ze je dobre obdobi. Deti jsou vetsi, samostatnejsi, neni uz tolik starosti, vse kolem deti vypada, ze je na dobre ceste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 21:04
Svym zpusobem asi na vejsce, byla jsem nezavisla, stacilo mi par korun na hodne muziky, nikoho a niceho jsem se nebala. Mohla delat vsechno, co me bavilo, naplnovalo, experimentovat…
Ted mam deti, to je samozrejme zase jiny intenzivni zpusob stesti, ale ta bezstarostnost a moznost byt absolutnim panem sveho casu, ta mi proste chybi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 21:25
@Anonymní píše: Více
Mě prijde krásný všechno co tu čtu. Každej má ten příběh jinej. Já naštěstí v roce 2014 objevila eMimino, takže jsem si životní dramata ušetřila to samozřejmě žertuju. Já i moje rodina jsme zdraví, a to je nejdůležitější. Jiný věci se dají vždycky vyřešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 21:43
Nejšťastnější? Asi, když jsme se se starším přestěhovali do prvního bytu. Rozebírat víc to nebudu, ale bylo to super období 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 21:51
Myslím, že nejšťastnější období prožívám teď a vážím si toho. Máme 3 zdravé děti. Všichni v rodině jsou zdraví. Tak 2 roky zpět jsem si uvědomila, že není třeba se každému zavděčit a ne každému je třeba vše vysvětlovat. Přátelé mě znají a u těch ostatních mi může být vlastně jedno co si o mě myslí a to mi psychicky velmi ulevilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 22:03
Já úplně asi nedokážu říct, kdy jsem byla v životě nejšťastnější 
asi jsem v podstatě šťastná pořád 
ale když si občas sním o tom, kam bych se v životě chtěla vrátit, tak je to vždycky období gymplu, do věku cca těch 17-19 let. To byla taková bezstarostná pohoda, měli jsme skvělou partu, podnikali spoustu akcí… Jo chybí mi to I když současný život je taky moc fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.12.24 22:14
Nejhezčí období bylo, když jsme byli s manželem bezdětní. Užívali jsme si jeden druhého, cestovali, měli jsme dobrou práci, peníze, bylo to moooc fajn. Na druhou stranu to bylo období frustrující, protože se nám několik let nedařilo mít dítě. Nakonec se nám poštěstily dvě děti, ale s jejich narozením přišlo peklo. Teď jsou už větší, školkové, už to takové peklo není, jsme moc rádi, že je máme, neměnili bychom v žádném případě za nic, nicméně nejhezčí období života bylo zatím to před dětmi s manželem. Třeba to ještě něco překoná
- Citovat
- Upravit
23.12.24 22:17
Nejšťastnější bývám, když se potkají všechny smyslové vjemy, kouzla okamžiků… Byly mně tři roky, jdeme s rodiči a mladší sestrou v kočárku z návštěvy a já zaregistruju nádhernou magickou hvězdnou oblohu. Pak vůně… počasí, pečení. První kostrbaté vyznání zamilovanosti… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 22:21
@Popokatepetla píše: Více
Viď! Já ani nevím, jestli mi to chybí. Mělo to spoustu neduhů (např. chceš souložit, ale není kde! ).Bylo to krásný. Rodiče se o vše postarali, bylo co jíst, dobrůtky. Měla jsem hezkej pokoj. V rámci možností i nějakou svobodu. Lásku. Žádný starosti. Žádný poplatky neplatit. Žádný daně neřešit. Jediný co se řešilo bylo to, kam půjdeme kalit další víkend. A kdo tam bude. Taky jsme měli skvělou partu, ale většinu z nich vídám stále a stále to jsou fajn lidi.
Na druhou stranu teď je to taky super. Mám zodpovědnost sama za sebe. Žiju. Nemusím se bát jít ven. Žijeme v hezkým prostředí. V bezpečným státě. Mám se dobře, můžu si dovolit platit hypotéku na můj vlastní byt, udělat si ho podle svýho, vykoupat se v teplý vodě. Toto mi přijde jako samozřejmost, ale není.
Nejvíc oceňuji, že naše rodina, i když má samozřejmě svý neduhy, drží spolu. Mám skvělý sourozence a rodiče. Můžeme se na sebe spolehnout. To jsem třeba v mých 18 neocenila tolik, jako to oceňuji dnes. Stejně tak jaký lidi mám kolem sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.24 23:00
Nejšťastnější jsem byla po pětadvacítce kdyz jsem se zamilovala, vdala a porodila děti. To byly moje nejkrásnější léta. To ani nevím jestli to jako chlap dokážeš pochopit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
