Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co zvládá Váš předškolák? Dokáže si sám uklidit pokoj?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
12.2.19 19:41
Mám doma úplně stejného syna stejného věku. Máme ještě staršího, ten je klidný, ale naprosto negativistický, mouchy snězte si mě, ukňouraný. Jak jsem mladšího tak do jeho 4 let nedávala, teď jsem za něj strašně vděčná! Je to torpedo, také pořád něco ničí, ale je veselý (až moc) energický a bezvadně vyvažuje depresivního bráchu. Také hned zapomene, co dělal/měl dělat…
Ač jsem mu chtěla dát odklad, psycholožka doporučila nástup do školy a k mému obrovskému překvapení vyloučila hyperaktivitu. Navíc je podle testů hodně chytrý. Ve škole ze začátku dost zlobil, ale učilo zvládá bez problémů. Také myslím, že mu nástup do školy prospěl tím, že získal sebevědomí (je už velký kluk). Navíc se alespoň trochu zabaví. A když ho zrovna nechci zabít, je s ním vážně sranda! 
- Citovat
- Upravit
12.2.19 21:10
@Bebuše píše:
Tak mu dej vodu do střikatka na kytky a utěrky. Taky jim nemůžu dát hadr. Protože by plavali i sousedi. Pokud jde o vaření, třeba by ses divila. Ty ti dítě chceš vycepovat příkazy a zákazy… a k ničemu ho nepustíš, protože moc práce. Není přece rozdíl uklidit pokojík po vaření, protože vybordelil všechno nebo setřít trochu vody v kuchyni, kde ho mám pod dohledem… a tak je to se vším, pokud budeš činnosti oddělovat na moje, tvoje… Nikdy do nebude dělat protože chce, ale protože musí a to je velký rozdíl. Když jsi v pejru denně, asi je někde chyba. Hledala bych kde (a věž, že není v dítku). Nemá smysl se obhajovat a mít pocit, že chyba je dítka… tím se to fakt nezlepší…
když budu dávat vodu do stříkátka, to bude rychlejší, když si ten stůl/podlahu umyju sama.. na vaření já potřebuju klid, kdybych u toho měla ještě hlídat staršího, tak neuvařím nikdy.. pomáhá mi s koupelnou, ale na to nemám trpělivost, místo na zrcadlo šplíchá clin všude okolo, hadr jen máchá a ždíme na zem, případně mokrým a nevyždímaným mlátí kolem sebe, vyběhne z koupelny a jde s ním mydlit bráchu, atd… chyba je v tom, že nemám čas dělat hodinu činnost, která by mi samotné zabrala deset minut.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.2.19 12:11
@Netopýr1 Panejo, zdá se, jako by akční děti vůbec neexistovaly co? Hele asi takhle, byl zlatíčko, do té doby vyrůstal jako jedináček, se ségrou se toho moc dělat nedalo. Také děti hodně ovlivňuje školka, spoustu kravin donesl ze školky, nebo nevím, kde k tomu přišel - výrazy, chování atd. Do školky chodil od 3,5 let, ale intenzivně až po pátém roce - byl často nemocný, od vyndání nosní mandle chodí v kuse i několik měsíců. Takže tak.
Děti se mění, učí, vyrůstají…věřím, že se jednoho dne zklidní a doufám, že to bude dřív než ve 30
Tato diskuze byla o tom, si trochu postěžovat a slyšet, že v tom není člověk sám…o tom, co provedli i jiné děti a že jsou v této zemi i jiné matky, které toho mají nad hlavu. Taky jsem byla super turbo dokonalá matka, co měla dítě naprosto v pohodě.
Hlavně jsem zvědavá, jak to bude mít po nástupu do školy - soustředěnost, rozjívenost. Není zlý, nikomu neubližuje, jen je prostě až moc akční, pořád líta, huláká, mluví, skáče do řeči cestou na wc se stokrát přerazí…zapomíná co dělal před minutou, zbrklej… nedovedu si představit, že půjde do školy
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.2.19 12:14
@Tamtama jo, včera utírali prach ubrouskama z Lidlu, dopadlo to tak, že se honily dokola a matlaly si ubrousky po obličeje, řev…nakonec do něčeho vrazily a další řev…
syn jako jedináček mi pomáhal, byl šikovný, ani moc té vody nikde nerozlil, ale jak jsou dva… i u vaření mi pomáhal, míchal opravdickou polívku atd. …teď by se u toho jen praly a ještě by na sebe něco vylily
- Citovat
- Upravit
13.2.19 12:35
Mám to samé, mladší je klidnější, sedne si k hračkám a sám si dokáže hrát. Starší je poděs, přesně sedne k jídlu, zachvilku odhopsá se vyčůrat, pak zase napít… atd. Stihne 10× změnit téma rozhovoru a furt si stěžuje, že ho nikdo neposlouchá. Hyperaktivní prý není.
Hlídání také nemám, žijeme v zahraničí, chůvu mám jen na pracovní věci, kdy se nemůžu omluvit.
Vařit společně je o život, ale snažím se obrnit. Mladší si rád hraje s moukou a starší s nožem 
Zjistila jsem, že je pro mě lepší, když mi pomáhají v kuchyni než když dělají někde bordel sami.
Takže mladší dostane misku a moukou a starší třeba včera zbytek (košťál květáku) a nůž… a dostatečný prostor mezi s sebou.
Já si v klidu vařím ( 
)
Pak nastane konec zábavy. A co pomáhá na úklid, dělat společně. Takže já včera vzala koš, starší do něj házel zbytky květáku, mladší vysyp zbytek mouky a já pak setřela linku.
Hračky taky pomáhá uklízet společně, vždycky toho samozřejmě já uklidím nejvíc, ale snažím se motivovat pozitivně. Budeme mít větší čas na pohádku atd.
Hodně mi pomohlo, že jsem se sama uklidnila. S mým starším synem nikdo nechtěl ještě do nedávna být, byl opravdu příšerný. Já byla na pokraji zhroucení, téměř jsem ho nenáviděla za to, jak se chová. Ač občas taky řvu, tak po jedný takový scéně jsem si uvědomila, že takhle to dál nejde. Zapracuj na sobě, děti jsou malý jen jednou, nechtěj toho po něm moc, jen proto, že ti okolí nebo kamarádky říkají, jak nevychovaný dítě máš a jak ostatní jsou čumáčkové. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.19 17:03
@Janina81 píše:
Takže mladší dostane misku a moukou a starší třeba včera zbytek (košťál květáku) a nůž… a dostatečný prostor mezi s sebou.
Já si v klidu vařím (
to si neumím představit, že dám prvňákovi nůž a v klidu vařím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.19 17:09
Syn si uklizi, když mu to parkrat řeknu. Doma má dost práce, vynáší koš, vyklizi myčku, luxuje, prostírá na stůl, s přítelem dělá různé práce kolem domu. Poslouchá jak kdy. Je soustředěný. Co můžu poradit je duslednost a jít mu příkladem. Hlídání to nevyřeší, naopak z hlídání přijde rozjívenější, protože cizi a babičky mu více dovolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.19 18:33
@Anonymní píše:
@Netopýr1 Panejo, zdá se, jako by akční děti vůbec neexistovaly co? Hele asi takhle, byl zlatíčko, do té doby vyrůstal jako jedináček, se ségrou se toho moc dělat nedalo. Také děti hodně ovlivňuje školka, spoustu kravin donesl ze školky, nebo nevím, kde k tomu přišel - výrazy, chování atd. Do školky chodil od 3,5 let, ale intenzivně až po pátém roce - byl často nemocný, od vyndání nosní mandle chodí v kuse i několik měsíců. Takže tak.Děti se mění, učí, vyrůstají…věřím, že se jednoho dne zklidní a doufám, že to bude dřív než ve 30
Tato diskuze byla o tom, si trochu postěžovat a slyšet, že v tom není člověk sám…o tom, co provedli i jiné děti a že jsou v této zemi i jiné matky, které toho mají nad hlavu. Taky jsem byla super turbo dokonalá matka, co měla dítě naprosto v pohodě.
Hlavně jsem zvědavá, jak to bude mít po nástupu do školy - soustředěnost, rozjívenost. Není zlý, nikomu neubližuje, jen je prostě až moc akční, pořád líta, huláká, mluví, skáče do řeči cestou na wc se stokrát přerazí…zapomíná co dělal před minutou, zbrklej… nedovedu si představit, že půjde do školy
@Anonymní píše:
@Tamtama jo, včera utírali prach ubrouskama z Lidlu, dopadlo to tak, že se honily dokola a matlaly si ubrousky po obličeje, řev…nakonec do něčeho vrazily a další řev…syn jako jedináček mi pomáhal, byl šikovný, ani moc té vody nikde nerozlil, ale jak jsou dva… i u vaření mi pomáhal, míchal opravdickou polívku atd. …teď by se u toho jen praly a ještě by na sebe něco vylily
Tak to jako bys psala o mém starším synovi. Ten jako jedináček byl naprosto zlaté dítě, opravdu zlatíčko cca do 4 let, pak se ale naučil spoustu lumpáren od mladšího velmi akčního bráchy a taky ve školce pochytal spoustu špatných nápadů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.19 18:41
Můj pětiletý syn neustále mele pantem, že má jíst je schopný zapomenout, i když to jídlo stojí přímo před ním, ale pokoj si dokáže uklidit pěkně a občas i sám od sebe, po zdech nečmárá, na záclonách se nehoupá, po posteli skáče a na okna leze, ale to má dovolené na vlastní nebezpečí. Ale nevím, k čemu ti ta informace bude, každé dítě je jiné a halt si každý musí to svoje zvládnout sám. Já nemám ani babičky, ani prababičky a ani v budoucnu mít nebudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.2.19 18:57
@Hoa Mai jo, copak to víme, jen člověku občas dodá odvahu jen pouhý fakt, že v tom není sám
- Citovat
- Upravit
14.2.19 10:44
@Tamtama píše:
to si neumím představit, že dám prvňákovi nůž a v klidu vařím
Hele, mně se vyplatila důvěra, neustále mu připomínat bezpečné zacházení s nožem, ale nechat ho to dělat, jinak po tom furt toužil a dělal kraviny, párkrát se říznul a od té doby to jde. Stejně jako venčení psa, překonala jsem strach a poslala jsem ho vyvenčit psa. Musím říct, že čím víc samostatnosti mu dávám, tím líp se chová.
Ale zase abych si moc nevyskakovala, tak jsem nechala dole v baráku na stole zapálenou svíčku, děti usazené u televize a já šla pro něco nahoru - vrátím se, tříletý v pohodě a ten starší popálenou ruku. Po několika minutách přiznal, že si hrál s papírovým ubrouskem a ohněm… Od té doby na to nesáhnul.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anais
14.2.19 11:46
@Anonymní píše:
Ahoj,co zvládá Váš předškolák? Dokáže si sám uklidit pokoj? Jak poslouchá?
Můj syn se chová, jak kdyby byl 24hod. na LSD. Divokej, trhlý nápady, furt mluví, všechno vyháže, není schopnej si nic po sobě uklidit. Nevydrží v klidu sedět, třeba jí, vstane, proběhne se po obýváku a vrátí se ke stolu. Od jídla odejde na záchod, vrátí se a hraje si, zapomene, že obědváme apod.
Má sestru o 3 roky mladší. Babičku hlídací nemáme - resp. bydlí od nás 500m a zájem o děti nemá. Moje máma pracuje a bydlí daleko.
Když potřebujeme, máme hlídací tetu, eventuálně akutky řešíme babičkou. V obojím případě je hodný, v klidu si hraje, poslechne.
My s manželem jsme unavení, vyčerpaní a nemáme na sebe chvíli klidu.
Syna se snažím vést, radím mu…teď ukliď lego, teď auta…to funguje, ale trvá dlouho, než začne. Zkoušela jsem nechat to být, ať si nese následky - bordel v pokoji=žádné návštěvy, žádné pohádky večer - jenže už mu to je jedno. Na zadek už taky kolikrát dostal, ale to a ani zákazy neplatí.
Potřebuju inspiraci a taky někoho, kdo by děti vzal třeba do Zoo, kina..prostě aby trávili čas také s někým jiným. Jenže není nikdo a my to musíme nějak zvládnout. Už jsem fakt zoufalá, totálně bez síly.
Předevčírem se v nestřežené chvíli houpal na zácloně a urval celou garnyž ze zdi, díra jako prase. O víkendu tu byla návštěva, vzal sestru i sestřenku a zalezli za naší postel v ložnici a tam počmárali zeď pastelkama a fixama - pod jeho vedením.
Mám doma sice o rok mladšího kluka, ale je taky jako neřízená střela. Hlídání nemáme, do práce chodíme s manželem na plný úvazek oba. Já se do práce vracela v jeho dvou letech. Podotýkám,že hlídání opravdu nemáme. Obě babičky bydlí 100 km daleko a společná večeře s manželem, či večer ve dvou je jen můj nesplněný sen. K práci a pomoci ho vedu od malička. Takže pokojík uklízíme společně ( občas má světlou chvilku a uklidí i sám, ale je to opravdu málo), snažím se ho opravdu od mala zapojovat, aby mi pomáhal, jeho každodenní starostí je se sám oblíct, najíst, osobní hygiena ( už ho nechávám, aby se sám osprchoval, zuby mu dočišťuju). Pak je to úklid pokojíčku, pomoc při utírání nádobí, dřív ho hodně bavilo se mnou vařit, teď už to taková hitovka není. Ale na věty typu, mě to nebaví, odpovídám, že mě taky ne,ale všichni doma máme nějaké povinnosti. takže pokud není totálně grogy nebo nemocný, tak prostě doma pomáhat musí. S úklidem pomáhá rád, hlavně vytírat, takže mu nechávám koupelnu a chodbu v bytě, pak ho vyženu na chodbu před byt, aby se realizoval. Já byla zvyklá rodičům taky pomáhat a jsem ráda, že mě rodiče k tomu vedli. Je jednodušší, to za ně udělat, ale do budoucna to není cesta k samostatnosti. Uklidním Tě, počmárané zdi máme taky, zrcadlo je věčně dopatlané od mýdla ( zajímavé kreativní moderní umění), ale to jsou prostě děti. Zase si říkám ať raději běhá po bytě, než sedí u PC nebo tabletu.
Pevné nervy 
- Citovat
- Upravit
14.2.19 12:42
@Janina81
@Tamtama píše:
to si neumím představit, že dám prvňákovi nůž a v klidu vařím
U nas kraji bezne trilety a zacal s tim asi ve 2,5letech. Ten petilety taky,ale toho vic bavi jine veci,krajeni je domena toho mladsiho. Jeho bavi varit a obzvlast krajet,takze jsme si domluvili,ze pokud chce pracovat s nozem,tak to ma pravidla,pres ktera snejede vlak a samozrejme si nuz muze vzit jen po predchozi domluve a kdyz ja jsem u toho. Kraji mekci veci jako okurku,cuketu,zampiony. A tuhle za mnou prisel s oskrabanou mrkvi (sam si ji vyndal z lednice,oskrabal a umyl),abych mu odkrojila konce. Ale jak jsem psala vys,to je kus od kusu. To,ze si to muzu dovolit s timhle ditetem neznamena,ze bych si to mohla dovolit s kterymkoliv jinym,treba i pri stejne vychove. Me je zas prd platne vedet,ze neci dite v roce a pul samo zbagruje dvojnasobnou porci obeda,zatimco tem mym je treba jeste ve skolkovem veku pripominat kazdou lzici,protoze oni neznaji pocit hladu a jidlo je pro ne ztrata casu a neco,co je mimo jejich casoprostor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.19 12:57
Zakladatelko, mám syna 6 let a kus. Uklízet umí, ale ve školce. Doma moc ne, většinou nejspíše spoléhá, že to uklidí jeho sestra. Ale na druhou stranu, když chce, tak to umí uklidit. Jen vše má na háku, je mu vše jedno. Snažím se nabudit u dítka zájem, ale zatím jsem nepřišla jak. Jinak energie má na rozdávání a skoro žádný pud sebezáchovy. Co poradit nevím, ale rozhodně takové dítko nemáš sama. Já tedy mám k němu starší holku, ne mladší, ale ty rozbroje a roztržky jsou u nás taky.
@Bebuše také dětem nedám vodu do ničeho, nejsem magor, nechci aby byt plaval. Dát jim to do stříkátka na kytky , to mohu vše rovnou vyházet a vymalovat. Neexistuje. Pouze v létě na balkoně mohou zalévat a stříkat na kytky. Pak plave celý balkon, ale to neřeším. Jednou jsem je pustila zamést a vytřít schody na chodbě. Už nikdy více nejdou dohromady oba dva. Chodbu jsem stírala znova, aby se vůbec po ní dalo chodit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
