Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
E. M. Remarque byl již zmiňovaný, popř. Arnold Zweig a jeho několikasvazkové dílo z 1. světové války Velká válka bílých mužů. Nebo Sláva Elsie Silverové od Louise Goldinga pojednávající o vzpouře v židovském ghettu.
Dnes je téma holokaustu a související velmi oblíbené a čtené, ale někdy jde jen o senzaci zaujmout co nejvíce čtenářů, a jejich hodnocení *úžasné, dechberouci, autentické, a podobná, jen znevažují fakta, která se nedají a nemohou popsat v beletristické literatuře.
@Matka dvojcat At je to jak chce, ja si myslim, ze je to tema, o kterem by se melo mluvit, melo by se o nem psat a cist.
Uz ted se najdou taci, kteri holocaust popiraji. Ale tez myslim, ze zadna knizka nikdy nedokaze autenticky popsat hruzy, ktere se tam dely… Je znama vec, ze ani nejodvaznejsi a nejsilnejsi pametnici nedokazou uprimne mluvit o vsem, co tam zazili…
@truelly píše:
Jozef Karika - Na smrt. Nejbrutálnější, co jsem na toto téma četla. Některé pasáže jsem jako matka musela přeskočit…fakt jen pro velmi silné povahy.
Také jsem tuto knihu před časem dočetla a v myšlenkách se k ní stále musím vracet. Já tedy žádné pasáže nevynechala, ale po přečtení mně bylo těžko, úplně mě bolelo u srdce. Četla jsi knihu Laskavé bohyně? Také je velmi zajímavá, silná
@Matka dvojcat píše:
Dnes je téma holokaustu a související velmi oblíbené a čtené, ale někdy jde jen o senzaci zaujmout co nejvíce čtenářů, a jejich hodnocení *úžasné, dechberouci, autentické, a podobná, jen znevažují fakta, která se nedají a nemohou popsat v beletristické literatuře.
Vnímám to úplně stejně jako ty. Nechci znevažovat či nějak urážet autory a jejich díla, ale všichni ti Krejčí a Účetní a jiné profese z Osvětimi jsou jen takové „uhlazene pohádky“.
Moje „oblíbená“ kniha je od Krystyny Zywulske Přežila jsem Osvětim, četla jsem ji před 30 lety. Pokud se nepletu, první její vydání bylo uz v r.1946. Letos po dlouhých letech se zase dočkala, dokonce necenzurovaneho, vydání. Snad si ji budu moct brzy přečíst. A hlubokou stopu ve mně zanechala i kniha od Shloma Venezii V pekle plynových komor, a to i díky autentickým kresbam, jejichž autorem byl Shlomuv kamarád a kolega ze Sonderkomanda (jméno si teď nevybavuji)