Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@warita píše:
3 letemu kupovat fotak je taky mega ulet. To je darek pro dite tak nejdrive od 8 let nahoru.
Tak možná úlet pro tvé dítě. Naše děti fotí od 3 let. Jako první měly ten dětský, nerozbitný. Dcera jede ještě na něm, syn fotí kompaktem. Manžel je profi fotograf, takže je to lákalo už od malička. Každý rok dělám kalendář z fotek a použila jsem tam i jejich, divila by ses, jakou fotku dokáže třeba 3-4 leté dítě.
Příspěvek upraven 17.12.20 v 10:17
@warita S tou dovolenou jsi mě pobavila. Znám pár lidí, co si šetřili dva roky na vysněnou dovču a přijeli totálně zklamaní.
Víš, něco jiného je obdarovávat děti celý rok a nebo přiměřeně obdarovávat na svátky, narozky a pak jim udělat krásné Vánoce.
U nás je dárků hromada, děti milují rozbalování, nikdy nedostanou úplně vše, ale jen něco plus pár věcí navíc. Nedostávají oblečení, ponožky, věci do školy - to je nutnost, kterou kupujeme během roku.
Svátky si užíváme v klidu, máme zvyky, chodíme na procházky, hrajeme si spolu, povídáme si…jsme zkrátka spolu.
Nemůžeš hodnotit výchovu podle počtu dárků nebo vynaložených peněz. Rozmazlený fracek může vyrůst i z dítěte, které dostane 5 dárků.
@warita no ale to je sakra rozdíl, nepořídit něco, protože na to nemám (tak tam je be diskuze, že to nekoupím), nebo sice mám, ale nechci. A to nechtění může být z mnoha důvodů. Nechci protože je to drahé a přijde mi to jako blbost. Nebo nechci, protože sis napsal dvacetipoložkovej seznam a já fakt nepořídím všecko. Nebo nechci, protože na drahý dárky se musí čekat. Navíc pro děti je rok příšerně dlouhá doba. Pokud vím, že dítě po něčem dítě touží od jara, přijde mi to jako těšení v jejich měřítku teda hodně dlouhá doba.
Zrovna s dovolenou, my jsme cestovtelská rodina a necestjeme teda do exotiky za mnoho desítek tisíc, neb nás to ani neláká, ale dovedeme si sakra užít i párdenní výlety x-krát v roce a nemusíme na ně šetřit a těšit se roky. Naopak mám pocit, že když na to ty roky šetřím, pak mám taková očekávání, ž to musí být absolutn dokonalé. Zatímco když jezdíme často, přejdeme se smíchem, když nám někde týden proprší. Být to jediná dovolená za pár let, tak to ořvu.
Ano, souhlasím s tím, že zahrnovat dítě tunou dárků, sotva si na ně ukážou prstem, moc výchovné není. Na druhou stranu plnit ta největší příní z dopisu Ježíškovi, je-li to v mých možnostech a vím, že dítěti to udělá ohromnou radost a vydrží mu to hodně dlouho, tak je to jedna z věcí, které na Vánocích miluju.
@warita píše:
pozor pozor, poustis se na velmi tenky led. Kdybys vedela, jaky neskutecny kartac jsem dostala minuly rok za toto rouhani, ze diteti cilene omezis pocet darku na nejaky rozumny pocet, protoze vanoce slouzi k ROZMAZLOVANI, ne k tomu, ze dite vedes k nejakym hodnotam typu: „clovek nemuze dostat uplne vse, co si preje a kdyz jsou darky vzacnost, tak si je dite bude daleko vic vazit, nez kdyz ho rodice zasypou uplne vsim, na co dite ukaze“
Za me to prekrucujes. Neslo tam jen o mnozstvi darku, ale i to, ze ty bys dceri nesplnila prani jen proto, ze treba neuznavas nejakou postavicku od Disney. Slo tehdy o Elzu a Annu. Netvrdim, ze tva dcera o ne jiz projevila zajem. Ale i kdyby ano, mela by smulu.
Moje dcera mela fotak asi ve trech letech? Bytelny. Ma ho rada porad.
Na Vanoce dostane kolem 6 darku od nas rodicu. Preje si hlavne lego-lego friends, dostane ho. Nevim, nac by bylo teseni na lego x let, kdyz by z toho mohla klodne vyrust.
@warita píše:
@ugluk s tim cekanim roky, to jsem jenom prevypravela, co mi rikal muj tata, nemel to byt navod na to, jak idealne managovat vanoce a obdarovavani. Nezapominej, ze muj tata vyrustal v povalecne dobe a jeho rodice nemeli na rozhazovani. Nemyslim si, ze oni tim nekoupenim kola neco sledovali, proste na to nebyly penize.Nicmene, vedlejsi ucinek byl takovy, ze otec byl uplne bez sebe stestim, kdyz ho konecne dostal. A je pravda, ze cim vzacnejsi jsou nam veci, tim vic si jich vazime a naopak, cim snadneji jsme k nim prisli, tim mene si je vazime. A kdyz mi to tehdy tata povypravel, hodne jsem nad tim premyslela. A uz tehda na 8 letech jsem pochopila, ze ma pravdu. O kolik vic si clovek treba uzije dovolenou, kdyz na ni musel par let setrit?
Nedelame nasim detem absolutne zadnou sluzbu tim, ze je zahrnujeme darkama a nedovolujeme jim po nem dlouho a intenzivne slouzit. Vychovavame je jenom ke konzumu, nic vic.
My si tedy užíváme dovolené i bez toho, aniž bychom na ně museli dlouho šetřit. Aspoň nám nevadí, když tam nevyjde počasí. A k Vánocům jsme si dovolenou taky párkrát dali. Letos jsem si k Vánocům chtěla dát dovolenou jen pro sebe. Ale bohužel jsem se blbě prokecla před dítětem, tak jsem si ji musela dát jen tak.
@Kazimíra Olejovka tak nějak je to u nás. Ale dostávají i to oblečení když si napíšou do dopisu. Tohle je prostě různé, někdo dá jen pár dárků ale větších a vše ostatní dají jen tak během roku. U nás jen tak dárky nedáváme- narozeniny, svátky to ano, ale ne že by se šlo jen tak do hračkářství. Plno věcí co malá dostane by dostala i jen tak, ale pod stromečkem z toho bude mnohem větší radost
Vše co si napsala nedostane, bud se to nesehnalo a nebo už jsem řekla že toho má dost. Zase tam najde věci o které si ani nepsala
Má tam i dost věcí na tvoření takže to má na delší dobu. Jen u plyšáků jsme chtěla dát stopku
,ale nakonec i ty tam najde. manžel jen stanovil nějaký limit na každé dítě. I na mne a u mne to stejně nedodržel
U dost dárků by se dalo říct že by se to i tak koupilo, ale proč když vím že ta radost u rozbalování bude mnohonásobně větší než kdybych to koupila a dala jen tak. Jen při balení dárků si říkám že příští rok toho musí být méně ![]()
Taky jsem byla pro to, aby dítě nedostalo všechno, co si přeje. A tak jsem synovi, který si ve 4 letech řekl o 4 dárky, koupila z toho domů 1 a k tomu pár jiných věcí, a druhý den dostal po jednom z těch přání u každých prarodičů (kteří samozřejmě chtěli pořídit něco z toho, co si dítě přeje), dostal tedy 3 dárky ze 4 a 1 dárek ze seznamu zůstal schválně nevyslyšen, přestože dostal ještě docela dost jiných dárků. Myslela jsem si, jak je to výchovné.
Ale výsledkem je, že od 5 let syn odmítá napsat do dopisu Ježíškovi víc než 2 věci. Letos jsem ho doslova tlačila k tomu, aby těch věcí napsal víc. Ale on má jasno, nechce riskovat, že mu něco z toho Ježíšek nedonese, tak si napíše jen 2 věci, a když je takhle skromný, tak by to mělo vyjít.
Tak jsem zkoušela ta přání z něj dostat třeba jen při povídání, a on na to „Přeju si jen ty dvě věci. Chtěl bych toho teda víc, ale Ježíšek by to mohl slyšet a pak mi třeba zase něco nedat, a třeba by mi nedal něco z toho, co chci víc…“
Takže z mého výchovného kroku se stalo to, že se syn chce svérázným způsobem vyhnout zklamání (přitom když jsem se ho ptala, jestli byl zklamaný, když tedy dostal ty 3 věci a tu čtvrtou ne, tak mi řekl „zklamaný jsem nebyl, ale riskovat už to nebudu“
)
@lucenka píše:
Asi jsi nepochopika o čem, dopis Ježíškovi je. To není seznam toho, co se musí koupit.
Popravdě v tom tvém výčtu dárků mi chybí nějaká společenská hra, stavebnice, puzzle, panenka a doplňky k ní
Souhlasim. V tom vyctu mi chybi vyloze nejaka hracka. Vzdyt je to dite. Urcite koukne na kolo a oceni, ze stalo x tisic
. Ale tak treba nadeli hracky prarodice.
@pet p píše:
To určitě dá. Jak třeba skromnost a trpělivost učíš ty?
A ještě jsem kdesi četla takový příklad. Dítě zajímá focení a chce foťák. Ideální postup (aby to nedopadlo tak, že dítě dostane foťák, udělá pár fotek a přestane ho to bavit) je, koupit mu nejdřív knížku o focení, mluvit o tom s ním a podporovat ho v tom, ať si představuje, co vše a jak bude fotit. Teprve potom dostane foťák. Tohle v tom dítěti k tomu dárku vypěstuje úplně jiný vztah.
Zajímavý nápad. Ale asi bych to řešila jinak. Na foťák mám dítě ještě malé, ale když chtěl třeba syn kolobezku a já si nebyla jistá, zda na ní vůbec už bude umět jezdit, natož jestli ho to bude bavit, tak jsem našla maminku v okolí, která nám kolobezku opakovaně půjčila. U foťáku si myslím, že v dnešní době, kdy má foťák každý mobil, tak jaksi nějak už víš, jestli dítě to focení baví a nakolik se mu věnuje. U jiných věcí bych asi věc půjčila, nebo bych koupila (zatim) koupila něco levnějšího. A jestli by to bylo hned, nebo až po nějaké době, to by bylo otázka mnoha okolností, ale pochybuji, že bych do toho zohlednovala otázku vychovy ke skromnosti. Jinak si myslím, že my doma učíme děti hodnotě věcí třeba tím, že když se něco zničí, tak se to snažíme opravit. Společně se synem jsme doma slepovali nějaké knížky, opravovali jsme rozbité hračky, ale i další rozbité věci. Taky tím, že ho učíme o věci pečovat. Nebo tím, že mu nekoupíme a nedáme vše, na co si ukáže a rozhodně si u nás věci nevyvzteka nebo nevybreci. Nechat dítě čekat x let na nějaký dárek jen, aby bylo skromné, mi přijde prasteny. Navíc si myslím, že ten příklad s tím kolem asi bude z doby, kdy kolo nebyla úplně běžná záležitost, to nelze s dneškem úplně srovnávat. A co znám v dnešní době lidí, kteří byly vychovavany podobným způsobem ke skromnosti, tak to jsou spíš lidé, kteří mají v dospělosti potřebu si to dohnat a děsně utrácejí. A zároveň jsou děsně zavistivi. A vlastně úplně nevím, proč vyloženě učit děti skromnosti.
@Yorkmut píše:
Za me to prekrucujes. Neslo tam jen o mnozstvi darku, ale i to, ze ty bys dceri nesplnila prani jen proto, ze treba neuznavas nejakou postavicku od Disney. Slo tehdy o Elzu a Annu. Netvrdim, ze tva dcera o ne jiz projevila zajem. Ale i kdyby ano, mela by smulu.
Neprekrucuju. Vim o cem ta diskuze zacala. To, ze se to pak zvrtlo v neco jineho, to uz je kapitola druha. Prekrucujes ty, nebo si uz nepamatujes, jak to cele vzalo pocatek.
A jinak, tato diskuze opet jasne dokazuje, jak malo si lidi uvedomuji, ze svym detem timhle pristupem skodi.
@warita píše:
@ugluk s tim cekanim roky, to jsem jenom prevypravela, co mi rikal muj tata, nemel to byt navod na to, jak idealne managovat vanoce a obdarovavani. Nezapominej, ze muj tata vyrustal v povalecne dobe a jeho rodice nemeli na rozhazovani. Nemyslim si, ze oni tim nekoupenim kola neco sledovali, proste na to nebyly penize.Nicmene, vedlejsi ucinek byl takovy, ze otec byl uplne bez sebe stestim, kdyz ho konecne dostal. A je pravda, ze cim vzacnejsi jsou nam veci, tim vic si jich vazime a naopak, cim snadneji jsme k nim prisli, tim mene si je vazime. A kdyz mi to tehdy tata povypravel, hodne jsem nad tim premyslela. A uz tehda na 8 letech jsem pochopila, ze ma pravdu. O kolik vic si clovek treba uzije dovolenou, kdyz na ni musel par let setrit?
Nedelame nasim detem absolutne zadnou sluzbu tim, ze je zahrnujeme darkama a nedovolujeme jim po nem dlouho a intenzivne slouzit. Vychovavame je jenom ke konzumu, nic vic.
Jenže tvůj táta čekal, protože na to ti rodiče neměli. A oni se nejspíš museli dost snažit, aby mu to kolo mohli pořídit. A to je úplně jiná situace, než když dítě vidí, že rodina peníze má a stejně vytoužený dárek z výchovných důvodů nedostane. A pokud by ještě k tomu vidělo, že rodiče si sami koupí kde co, tak bude mít spíš pocit, že se na něj kašle.
@warita píše:
A jinak, tato diskuze opet jasne dokazuje, jak malo si lidi uvedomuji, ze svym detem timhle pristupem skodi.
Takže tvůj přístup je nejlepší a my ostatní dětem schválně škodíme. Mí rodiče to dělali jako já a nemyslím, že mi uškodili…
@Markéta80 to rozbalování a následná radost, to je jedna z věcí, kterou na Vánocích miluju - že můžu někomu udělat radost, a ještě větší je, když si pak můžeme hrát spolu
Dcera letos dostane domeček pro Barbie - už se na něj těším. ![]()
Oblečení také budou mít, ale jen takové věci jako minecraft mikina, plyšové pyžamo - to chtějí a vím, že jim radost udělá.
@warita píše:
Neprekrucuju. Vim o cem ta diskuze zacala. To, ze se to pak zvrtlo v neco jineho, to uz je kapitola druha. Prekrucujes ty, nebo si uz nepamatujes, jak to cele vzalo pocatek.A jinak, tato diskuze opet jasne dokazuje, jak malo si lidi uvedomuji, ze svym detem timhle pristupem skodi.
Tvuj klasicky styl-ty to delas dobre, ostatni spatne. Mne se tvuj pristup nelibi, ale kazdy zije jinak. A nebudu ti vnucovat, ze moje lego hned k jezisku, protoze si o nej napsala, je varianta i prp tvoji dceru.