Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já si myslím, že je to strašně individuální. Co je pro jednoho příliš mnoho podnětů, může být pro druhého podnětů příliš málo. A jsou hračky, které dítěti vydrží dlouho a jsou naopak hračky, ze kterých dítě poměrně rychle vyroste. A některé dárky mohou být přímo záležitost několika mála či jen jednoho použití. Taky když je dětí v rodině více, tak se ty hračky rozloží mezi více dětí, ale v reálu si ty hračky navzájem půjčují. Takže pak třeba na jedináčka může připadnout víc hraček na hlavu, ale skutečnosti může mít doma méně hraček než dítě, které má tři další sourozence. Nemluvě o tom, že když je dítě samo, tak má to zabavení se trošku těžší a více hraček se může hodit. A i to rozbalování dárků u stromečku je individuální. Jsou děti, které s radostí rozbalí i větší počet dárku, ale jsou i děti, které to z různých důvodů nedají. (Já si teda myslím, že když to dítě „nedá“, tak se přece nic nestane, vždyť ty dárky může rozbalit někdy jindy. Nebo je za ně můžou klidně rozbalit rodiče.) No a přijde mi zbytečné něco dítěti na Vánoce nedat jenom proto, aby si nezvyklo dostat vše a vážilo si věcí. Já si myslím, že to se dítě většinou naučí tak jako tak. To se učí i třeba tím, že se jim v obchodě nekoupí vše, na co si ukáží prstem. Tím, že když se doma něco zničí (nejen hračky), tak se nad tím nemávne vždy jen rukou, ale např. se to (společně s dětmi) opraví. Myslím si, že v tomhle hraje spíš hodně vzor od rodičů. A domnívám se, že na to, že dítě nedostane k těm dárkům vždy vše, co chce, dojde stejně tak jako tak. Už jen z finančních důvodů, kdy si to ti rodiče prostě nebudou moc dovolit. A mimochodem počet dárků je vcelku takový nic moc údaj. Můžu koupit třeba koupit kufřík výtvarných potřeb a je to jeden dárek. No ale můžu také koupit jedny omalovánky, malé fixy a malé pastelky a jsou to tři dárky, i když je to vlastně míň věcí než v tom kufříku. Nebo můžu koupit třídílný román a je to jeden dárek a tři leporela a jsou to tři dárky. Nebo jednu velkou stavebnic a je to jeden dárek a dvě menší a jsou to dva dárky, i když ve skutečnosti v té velké stavebnici bude dvakrát tolik dílků než v těch dvou menších dohromady.
@warita píše:
to samozrejme ne.Dcera dostane kolo za x tisic, knizku a set razitek dinosauru. Vlastne jeste dostane dinosaura Arla, na toho sem zapomela. A to je pocet darku naprosto adekvatni.
Jo a moje dcera mi urcite nebude diktovat, kolik ji mam ja nebo jezisek dat darku. My dopis jeziskovi nepestujeme. Jezisek u nas nosi darky dle sveho vlastniho uvazeni a ma to byt prekvapeni. A myslim, ze dcerka bude prekvapena prijemne, takze vsechno v cajku.
Edit: k tomu poctu, nezapominejme, ze Jezisek necha nejake darky i u babicky a dedy, to kdyz se secte dohromady, uz je to docela slusna hromada darku. Nemyslim si, ze dite bude nejak stradat. Spis budu muset prarodice opet brzdit.
Dopis Ježíškovi není objednávka, že někdo něco někomu diktuje. Je to z hlediska finanční gramotnosti velmi dobrý způsob, jak se dítě může učit formulovat svá přání a také to, že ne všechna jsou splněna.
@warita píše:
to samozrejme ne.Dcera dostane kolo za x tisic, knizku a set razitek dinosauru. Vlastne jeste dostane dinosaura Arla, na toho sem zapomela. A to je pocet darku naprosto adekvatni.
Jo a moje dcera mi urcite nebude diktovat, kolik ji mam ja nebo jezisek dat darku. My dopis jeziskovi nepestujeme. Jezisek u nas nosi darky dle sveho vlastniho uvazeni a ma to byt prekvapeni. A myslim, ze dcerka bude prekvapena prijemne, takze vsechno v cajku.
Edit: k tomu poctu, nezapominejme, ze Jezisek necha nejake darky i u babicky a dedy, to kdyz se secte dohromady, uz je to docela slusna hromada darku. Nemyslim si, ze dite bude nejak stradat. Spis budu muset prarodice opet brzdit.
Asi jsi nepochopika o čem, dopis Ježíškovi je. To není seznam toho, co se musí koupit.
Popravdě v tom tvém výčtu dárků mi chybí nějaká společenská hra, stavebnice, puzzle, panenka a doplňky k ní ![]()
@lucenka píše:
Tak dítě se dá učit skromnosti a trpělivosti i vhodnější metodou, než že jo nechám x let čekat na vytoužený vánoční dárek
To určitě dá. Jak třeba skromnost a trpělivost učíš ty?
A ještě jsem kdesi četla takový příklad. Dítě zajímá focení a chce foťák. Ideální postup (aby to nedopadlo tak, že dítě dostane foťák, udělá pár fotek a přestane ho to bavit) je, koupit mu nejdřív knížku o focení, mluvit o tom s ním a podporovat ho v tom, ať si představuje, co vše a jak bude fotit. Teprve potom dostane foťák. Tohle v tom dítěti k tomu dárku vypěstuje úplně jiný vztah.
@pet p píše:
To určitě dá. Jak třeba skromnost a trpělivost učíš ty?
A ještě jsem kdesi četla takový příklad. Dítě zajímá focení a chce foťák. Ideální postup (aby to nedopadlo tak, že dítě dostane foťák, udělá pár fotek a přestane ho to bavit) je, koupit mu nejdřív knížku o focení, mluvit o tom s ním a podporovat ho v tom, ať si představuje, co vše a jak bude fotit. Teprve potom dostane foťák. Tohle v tom dítěti k tomu dárku vypěstuje úplně jiný vztah.
To bych chtěla vidět, čemu by třeba tříletému dítěti byla knížka o focení
takže toerie hezká, ale v praxi celkem nepoužitelná.
A já tedy skromnosti učiň třeba tak, že nedostane všechno, co si napíše, nekupujeme v průběhu roku hromadu dalších věcí, darujeme staré oblečení potřebným. Dítě se třeba pravidelně účastní charitativního běhu atd.
@bertoldina píše:
Dopis Ježíškovi není objednávka, že někdo něco někomu diktuje. Je to z hlediska finanční gramotnosti velmi dobrý způsob, jak se dítě může učit formulovat svá přání a také to, že ne všechna jsou splněna.
ano, ale u nas se dopis NEPISE.
@warita Už chápu, proč každoročně mají ve školce nějak výtvarně pojato přání jednotlivých dětí Ježíškovi. ![]()
Dopis Ježíškovi je pro mě seznam přání, kterým se mohu inspirovat a koupit z něj, co uznám za vhodné, v množství, které uznám za vhodné. A mé dítě teda velmi rychle zjistilo, že když si napíše dvacetipoložkový seznam stylem opis z hračkářského katalogu, tak z toho dostane možná tak tři, a ještě praděpodobně takové, po kterých netouží nejvíce. Zato když si to hodně dlouho rozmýšlí a napíše tam tři položky, po kterých touží dlouhodobě, se slušnou pravděpodobností tam najde všechny.
Pokud by dítě chtělo foťák, půjčím nějaký od dědy nebo koupím bazarový kompaktek za pár korun a když ho to chytne, můžeme uvažovat o něčem lepším. A pokud bude nutně toužit po něčem o dva levely výš, než jsem ochotná dát, klidně se domluvíme na spoluúčasti z kasičky.
Jinak nechat dítě čekat roky na vytoužený dárek, aby si ho víc vážilo, mi přijde jako pouštět teplou vodu jenom o víkendu, aby si bylo vědomé, že teplá není rozhodně samozřejmost a má si jí pořádně vážit. Což není v rozporu s tím, že rozhodně nekupuju každou blbost, sotva o ní promluví, ale pokud mi od června mele o jednom konkrétním Legu za dva litry a pak ho slavnostně napíše do dopisu Ježíškovi, považuji za samozřejmé, že pokud na něj mám, tak mu ho koupím. Nemím si představit, jak ve škole vypráví, že na mobil, kolo nebo já nevím, jaký velký dar, si musí ještě počkat, protože ho doma učíme ke skromnosti.
Jinak jsme dost dárkoví minimalisti, co tu čtu (jak jsem psala, 5 a 4 dárky, plus teda od babiček), ale neznamená to, že musím nutně dávat jenom věci, které já považuju za uitené a výchovné. Letošní seznam Ježíškovi byl natolik rozumný, že byl splněn. Ale já teda sponečky, gumičky a pastelky kupuju jako spotřební zboží během roku normálně.
@topazio píše:
Troll?
Asi ne, spíš jen rodič, který vychovává zmetka.
3 letemu kupovat fotak je taky mega ulet. To je darek pro dite tak nejdrive od 8 let nahoru.
@warita tak u nás dal děda (fotograf) bazarovej kompaktek za pár korun čtyřapůlletému dítěti a dokonce „jen tak“ před dovolenou. Zpočátku z toho lezly fotky bez hlav a nohou, ale v devíti letech nemám problém mu půjčit do ruky naši zrcadlovku a vím, že z toho vyleze kompozičně lepší fotka, než když o ni poprosím náhodného dospělého kolemjdoucího. Kompaktek furt má, točí si na něj videa s panenkama a Legem.
@warita píše:
3 letemu kupovat fotak je taky mega ulet. To je darek pro dite tak nejdrive od 8 let nahoru.
A proč? Jeho focení bavilo a stále ho baví. Fotky i v těch 3 letech měl slušný. A přitom to byl foťák za 500. Já sama dostala foťák cca v 6 letech.
@ugluk s tim cekanim roky, to jsem jenom prevypravela, co mi rikal muj tata, nemel to byt navod na to, jak idealne managovat vanoce a obdarovavani. Nezapominej, ze muj tata vyrustal v povalecne dobe a jeho rodice nemeli na rozhazovani. Nemyslim si, ze oni tim nekoupenim kola neco sledovali, proste na to nebyly penize.
Nicmene, vedlejsi ucinek byl takovy, ze otec byl uplne bez sebe stestim, kdyz ho konecne dostal. A je pravda, ze cim vzacnejsi jsou nam veci, tim vic si jich vazime a naopak, cim snadneji jsme k nim prisli, tim mene si je vazime. A kdyz mi to tehdy tata povypravel, hodne jsem nad tim premyslela. A uz tehda na 8 letech jsem pochopila, ze ma pravdu. O kolik vic si clovek treba uzije dovolenou, kdyz na ni musel par let setrit?
Nedelame nasim detem absolutne zadnou sluzbu tim, ze je zahrnujeme darkama a nedovolujeme jim po nem dlouho a intenzivne slouzit. Vychovavame je jenom ke konzumu, nic vic.
@lucenka píše:
A proč? Jeho focení bavilo a stále ho baví. Fotky i v těch 3 letech měl slušný. A přitom to byl foťák za 500. Já sama dostala foťák cca v 6 letech.
jiste jiste…
@warita píše:
jiste jiste…
To, že to tvoje dítě nezvládne, neznamená, že jiné na tom musí být stejně
a focení a teď i natáčení videí je u mýho dítěte celkem velký koníček.