Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kolik peněz studentovi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.1.16 21:24
@Anonymní píše:
Ona neřekne, že nemá na kabelku-řekne, že je chudák, že si doplácí byt a jídlo. Hlavně argumentuje jídlem. Asi moc dobře ví, že by mě bylo hloupé, nechat své dítě o hladu.
Jinými slovy vydírá.
Klidně bych argumntovala tím, že pokud má dost vlastních peněz, ze kterých si to může doplácet, tak je přece (i vzhledem k jejímu věku) všechno v pořádku. Zvlášť když se při učení zjevně moc nepředře, takže má na brigády dostatek času.
Vy si taky výletujete za peníze, které si vyděláte. Od ní se očekává, že bude úspěšně studovat…což nedělá. Neplní tedy to, za co očekává vaši finanční podporu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.16 21:34
Kapesné jsem nikdy od rodičů nedostávala, od 10 let jsem každé ráno, než jsem šla do školy, uklízela komplet tátovu firmu - a vydělala si denně 50kč 
Od 15 let jsem začala doučovat děti cizí jazyky, postupně vyučovat dospělé, práce pro jazykovky a po VŠ mám nakonec vlastní jazykovou školu.
Na VŠ mi rodiče platili ubytování na koleji, dávali přesnou sumu na vlak.
Na obědy jsem chodila do menzy (kolem 35kč) - peníze od rodičů, snídaně a večeři svépomocí na pokoji.
Věci na snídaně jsem měla většinou z domova (na koleji 3 dny v týdnu).
Veškeré ostatní věci jsem si automaticky platila ze svého - studijní materiály, oblečení kosmetika, kultura, kadeřnice, nehty, kosmetika, masáže, cvičení…
Na VŠ jsem „vypomáhala“ ve výzkumu, za což jsem nějaké peníze také dostala.
Rok jsem studovala v zahraničí, vše jsem pokryla z grantu od EU a ještě mi zbylo.
Ke konci VŠ jsme s přítelem začali rekonstruovat bydlení - taktéž z vlastních úspor.
Tenkrát se hodina výuky pohybovala kolem 100kč, takže těch hodin muselo být…
Ale bavilo mě to.
Po nástupu do zaměstnání jsem vždy odpoledne zahájila „druhou šichtu“ - soukromé kurzy. Domů jsem se dostávala až kolem 21h. Ale našetřili jsme na komplet rekonstrukci a máme krásné bydlení.
Nikdy jsem si rodičům o peníze neřekla (narozdíl od mé sestry - té rodiče dávali více peněz, protože si přece nevydělává jako já… - logika mi to sice nebere, ale ok).
Půjčku jsme s manželem nikdy neměli, v nouzi bychom si mohli půjčit od mých rodičů - což naštěstí nebylo třeba.
Ale nejvíce mě vždy štvaly a štvou řeči tohoto typu - vaši jsou v balíku, to se ti to nakupuje a užívá, viď?
- Citovat
- Upravit
6.1.16 21:42
Takhle, pokud bych věděla, že rodiče netřou bídu s nouzí, pak bych taky nechtěla bydlet na intru.
Obvykle jsou tam dost pitomá pravidla, když se jedná o dospělého člověka.
S tím oblečením, já mám taky dvoje kalhoty, ale považuji se za extrém, nebaví mě nakupovat.
Takže se nedivím, že dcera nepovažuje dvoje kalhoty za dostatek.
Zároveň je fajn, že si vydělá.
Ale a tady je to hlavní, v životě bych si nedovolila to požadovat po rodičích tako otřesným způsobem.
Já si třeba nemyslím, že bych dítěti zajistila jen minimum(viz. intr, dvoje kalhoty atd.), když já bych nežila na minimu.
Ale bylo by to tak, že bych si za nimi zašla a řekla třeba: Mami, tati já vím, že mimo intr je to dražší, ale mě se tam nelíbí to a to, chtěla bych žít v bytě, byl by pro vás problém mi na to přidat?
S jídlem jsi to podle mě řešila dobře, tam je možný velký rozptyl, takže je možné, že to jako rodič neodhadnu.
Ale pokud mám pocit, že dávám dost, tak je docela rozumný tvůj požadavek nějakého vyúčtování. A netrvala bych na tom, že musí jíst v těch nejlevnějších podnicích a to nejlevnější, když to nejím ani já doma.
Ale zároveň bych teda nehodlala platit 3× týdně nějaké pařby, když ona neprospívá.
Pokud jde o oblečení, tam bych řekla kus za kus, pokud už bude něco zničené nebo obnošené, tak koupím vždy a zároveň třeba tisícovku na 3 měsíce a zbytek ať si financuje sama.
Já v tomhle nejsem tvrdá a pokud já žiju dobře a koupím si, tak moje studující dítě bude žít taky tak, když bude chtít, ale rozhodně na mě nebude hrubé, drzé a nebude tu školu flákat!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.16 21:55
Zakladatelko, neresila bych to s dcerou, ale s manzelem. Kolik chcete davat dceri penez a dceru pak postavit pred hotovou vec, na zbytek at si vydela. Mne prijde jako velky problem, ze dcera neciti zadny vdek, ze ji umoznujete studovat soukromou VS, to totiz jiz neni standard. A k tomu vam vycita vase aktivity. Rozhodne nejsem pro vyhozeni ditete z domova v 18 letech, ale uz by si melo byt dite v jejim veku vedomo, ze pokud se mu neco nelibi, muze jit a zivit se za sve. Ze to, co ji umoznujete uz delate z lasky, ne z povinnosti. Pak by k otazce penez a vasich aktivit pristupovala jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.16 22:18
No, já jsem na SŠ od mamky dostávala každý měsíc určitou sumu a z toho jsem si platila všechno sama - oblečení, dojíždění, věci do školy, svačiny, obědy… Když jsem nevyšla, nedostala jsem na víc nic. Jednou jsem utratila vše za oblečení a nezbylo mi na zimní boty. Žebrala jsem u mamky a ta mi řekla: Nedám ti nic, musíš líp hospodařit. Mně taky nikdo nic nedá, když nevyjdu. A nechala mě chodit celý měsíc v teniskách 
Na VŠ jsem žila ze sirotčího důchodu a z alimentů, takže to už se nepočítá…
Takže s tvou dcerou bych to udělala taky tak. Dej jí každý měsíc do ruky určitou sumu peněz, ať si s tím poradí sama a víc bych neřešila. Ale je teda drzá jako opice. Aby mi děcko vyčítalo, že si s mužem jedu na výlet 
Za svoje vydělané peníze můžete jet třeba do Karibiku a nemusíte se před nikým obhajovat. Ať si na to taky našetří 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.16 22:19
@Anonymní píše:
Ona chodí na brigády. Je pracovitá, všude si jí chválí. Takže přes týden „Mekáč“,o víkend občas stánkový prodej. Domluvila jsem jí v místě bydliště úklid-20 minut týdně za 1 tis. Kč. V létě byla na brigádě, bez jediného dne volna. V jejím výdělku není problém. Ale v tom, že ona má stále pocit, že má málo. Ve všem-málo oblečení, málo peněz na cestování, málo peněz na zábavu. Ale ona nebude mít nikdy dost.
Ale třeba kamarádka řekne-pojedeme do zábavného parku do Německa. Pojedeš také? A ona hned že samozřejmě. Říkám jí-to je hodně peněz za jeden den. Cesta, vstup, útrata tam…cca 2 tisíce. Tak prý co to je, dva tisíce…
My jsme s manželem jeli na jeden den co Českého ráje-a už měla řeči, jak si „vyskakujeme“.
Všechno bych brala, že jí platíte to, co platíte, vydělává si po brigádách, tak ať si má klidně 5 kabelek, ale aby si otevřela hubu, že si rodiče vyjeli na výlet??? Co jí je sakra do toho, ona vám to platí? To je vrchol drzosti…Holčička by potřebovala trochu zakusit opravdový život, ne jen to, že si své vydělané peníze může utratit za své rozmary. Pokud má od vás málo, ať si doplatí.
Mně rodiče platili kolej ( na byt mně bylo trapné jít, když stál víc), dopravné a jídlo (já se snažila jíst skromě, abych neutratila moc a že na jídlo by mi naši vždycky dali) a pomůcky do školy. Pak mi občas mamka přidala na nějaký ten hadřík, ale „nežebrala“ jsem u ní. Když jsem pak začala chodit na brigádu při škole, na dost věcí jsem si připlácela, i když jsem si vydělala málo. Prostě bylo mi to blbý vůči rodičům, oni si utrhují od huby kvůli mně a ještě jim být nevděčná? A to jsem žádný rok a zkoušku neopakovala, nechtěla jsem být na škole ani o týden víc, abych už rodiče konečně zbavila toho břemena placení. Asi jsem byla blbá a víc práce bych nedala, škola náročná a já holt poctivka blbá .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.16 22:25
@Sany80s To je právě to-netřeme nouzi. A pokud by se dcera chovala „normálně“,tak o sobě vím, že bych jí dopřávala znatelně víc peněz. A ještě by mě těšilo, že jí zaplatím třeba cestu do Říma a ona bude nadšená, že něco viděla. Když má dobré období, je v pohodě, tak jí leccos koupím, přidám peníze…ale jakmile začne doma křičet, vyčítat, chovat se jak puberťák, tak se zaseknu a řeknu si-Je dospělá, proč bychom jí měli vše platit.
Netřeme nouzi-ale je to tím, že pracuji 25 km daleko, dost času trávím dojížděním. Měla bych možnost pracovat v místě bydliště, ale místo cca 22 tisíc bych měla necelých 15.V čistém. Navíc mám ještě vedlejšák. Práce je hodně náročná-odborně, fyzicky i psychicky.Ale mám jí moc ráda. Vlastně pro to, abychom si mohli dopřát výlety, tak prací trávím víc času. Manžel je onkologicky nemocný. Pracuje-chce, protože psychika je hodně důležitá. Vždy se snažil pracovat víc, doma hodně pomáhá, nikdy nebyl takový ten člověk, který by odpracoval 8 hodin a potom padnul k televizi. Takže vše co máme, je jen naše práce. Nikdy jsme od nikoho nic nedostali.Ani třeba 500,– na pytel cementu. A jsem za to ráda, ten pocit, že jsme si vše vybudovali sami je super.
S dětmi jsme hodně cestovali. Okolí nám vyčítalo, že nedoděláme barák rychleji.Ale my jsme chtěli žít, ne jen čas trávit honěním majetku. Takže často místo budování plotu jsme jezdili na výlety. Nová okna jsme měli za pár let, protože jsme každý rok jeli na dovolenou. Děti jsme brali na všechny akce v okolí. Máme spousty nádherných zážitků. Kolo, brusle, lyže, každý rok dovolená u moře, k tomu tuzemská dovolená. Hrady, zámky, jízda mašinkou…jak říká jeden příbuzný-vy jste museli být vždy všude.
Když měly děti možnost jet kamkoli se školou, tak jely. Jezdily na tábory, školy v přírodě. Vždy jsem razila zásadu, že co člověk vidí a prožije, to mu nikdy nikdo nevezme.
Co se jídla týče-nikdy bych nechtěla, aby děti jedly třeba levné párky, jen proto, že nemají na kvalitní. Ale vadí mě, kdy dostane peníze na dobré párky, koupí levné a za abytek šátek.
Prostě princip je v tom, že mám na to a jsem ochotná financovat kvalitní život svého dítěte. Ale nesmí se to zvrtnout v kupování nesmyslů.
- Citovat
- Upravit
6.1.16 22:49
Z toho příspěvku je cítit, že jsi fakt rozumná. Doufám, že s manželem to bude ok.
Za těchto okolností bych ji normálně hodně nehezky sjela. Asi má nějakou problematickou povahu, nebo jestli jste moc povolní.
Já z tebe mám takový pocit, že s vaším přístupem by měl z dítěte vyrůst slušný člověk.
A chování vaší dceru je vše možné, ale slušné tedy rozhodně ne.
A upřímně, pokud jí dáváte peníze, tak by měla být alespoň zhruba schopná nějak říct, jaké má ty pevné náklady.
Neříkám vyúčtovat vše do koruny, ale nějak rámcově, když chce více, tak ano.
Ale o to by si musela říct slušně, tím co popisuješ, tak bych ji nechala žít klidně o chlebu a vodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.16 22:58
Tak ja od rodicu kapesne nikdy nedostavala. Az jsem zacala studovat, davala nam 200 kc na tyden, byli jsme na intru. 100 kc byla cesta. Takze pokyd jsme neco chteli, museli jsme si usetrit ze 100 kc.Toto bych si na rodice nikdy nedovolila, to bych dostala par facek od taty i ve dvaceti!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.16 23:00
@Anonymní píše:
@Sany80s To je právě to-netřeme nouzi. A pokud by se dcera chovala „normálně“,tak o sobě vím, že bych jí dopřávala znatelně víc peněz. A ještě by mě těšilo, že jí zaplatím třeba cestu do Říma a ona bude nadšená, že něco viděla. Když má dobré období, je v pohodě, tak jí leccos koupím, přidám peníze…ale jakmile začne doma křičet, vyčítat, chovat se jak puberťák, tak se zaseknu a řeknu si-Je dospělá, proč bychom jí měli vše platit.
Netřeme nouzi-ale je to tím, že pracuji 25 km daleko, dost času trávím dojížděním. Měla bych možnost pracovat v místě bydliště, ale místo cca 22 tisíc bych měla necelých 15.V čistém. Navíc mám ještě vedlejšák. Práce je hodně náročná-odborně, fyzicky i psychicky.Ale mám jí moc ráda. Vlastně pro to, abychom si mohli dopřát výlety, tak prací trávím víc času. Manžel je onkologicky nemocný. Pracuje-chce, protože psychika je hodně důležitá. Vždy se snažil pracovat víc, doma hodně pomáhá, nikdy nebyl takový ten člověk, který by odpracoval 8 hodin a potom padnul k televizi. Takže vše co máme, je jen naše práce. Nikdy jsme od nikoho nic nedostali.Ani třeba 500,– na pytel cementu. A jsem za to ráda, ten pocit, že jsme si vše vybudovali sami je super.
S dětmi jsme hodně cestovali. Okolí nám vyčítalo, že nedoděláme barák rychleji.Ale my jsme chtěli žít, ne jen čas trávit honěním majetku. Takže často místo budování plotu jsme jezdili na výlety. Nová okna jsme měli za pár let, protože jsme každý rok jeli na dovolenou. Děti jsme brali na všechny akce v okolí. Máme spousty nádherných zážitků. Kolo, brusle, lyže, každý rok dovolená u moře, k tomu tuzemská dovolená. Hrady, zámky, jízda mašinkou…jak říká jeden příbuzný-vy jste museli být vždy všude.
Když měly děti možnost jet kamkoli se školou, tak jely. Jezdily na tábory, školy v přírodě. Vždy jsem razila zásadu, že co člověk vidí a prožije, to mu nikdy nikdo nevezme.Co se jídla týče-nikdy bych nechtěla, aby děti jedly třeba levné párky, jen proto, že nemají na kvalitní. Ale vadí mě, kdy dostane peníze na dobré párky, koupí levné a za abytek šátek.
Prostě princip je v tom, že mám na to a jsem ochotná financovat kvalitní život svého dítěte. Ale nesmí se to zvrtnout v kupování nesmyslů.
Ale tohle je preci spatne!!A je jedno, ze na to mate. Jak se ma postavit na vlastni nohy a naucit se hospodarit s penezi??? Ona vi, ze nemusi.
Je pekne financovat kvalitni zivot ditete- ALE ona uz neni dite a je potreba, aby se osamostatnila. Ty si to asi neuvedomujes, ale vy ji naopak skodite. Pripada mi, ze si takhle kupujes jeji lasku a bojis se, ze o ni prijdes. A pokud je manzel tak vazne nemocny a ona vam vycita pobyt a oddych, tak se na me nezlob, ale je to fracek. Jak tu spousta pise, dat mesicne jednu castku a at holcicka hospodari a ukaze se. A zadne odvazeni jidla z domova. Dala bych ji 6-7 tisic na vsechno a bylo by.
Ja mam taky dite, ktery nema zadnou financni gramotnost, nedokaze udrzet korunu ale zaplat panbuh ji nefinancuji na studiich, to uz by totiz davno nestudovala!! Jsme v zahranici a tady to funguje jinak, taky si toho nevazi 
ale v zivote by si nedovolila po me chtit penize a neco nam vycitat, moc dobre vi, s jakou by se potazala
Omlouvam se za anonym - treba M
- Citovat
- Upravit
6.1.16 23:02
@Anonymní píše:
@Sany80s To je právě to-netřeme nouzi. A pokud by se dcera chovala „normálně“,tak o sobě vím, že bych jí dopřávala znatelně víc peněz. A ještě by mě těšilo, že jí zaplatím třeba cestu do Říma a ona bude nadšená, že něco viděla. Když má dobré období, je v pohodě, tak jí leccos koupím, přidám peníze…ale jakmile začne doma křičet, vyčítat, chovat se jak puberťák, tak se zaseknu a řeknu si-Je dospělá, proč bychom jí měli vše platit.
Netřeme nouzi-ale je to tím, že pracuji 25 km daleko, dost času trávím dojížděním. Měla bych možnost pracovat v místě bydliště, ale místo cca 22 tisíc bych měla necelých 15.V čistém. Navíc mám ještě vedlejšák. Práce je hodně náročná-odborně, fyzicky i psychicky.Ale mám jí moc ráda. Vlastně pro to, abychom si mohli dopřát výlety, tak prací trávím víc času. Manžel je onkologicky nemocný. Pracuje-chce, protože psychika je hodně důležitá. Vždy se snažil pracovat víc, doma hodně pomáhá, nikdy nebyl takový ten člověk, který by odpracoval 8 hodin a potom padnul k televizi. Takže vše co máme, je jen naše práce. Nikdy jsme od nikoho nic nedostali.Ani třeba 500,– na pytel cementu. A jsem za to ráda, ten pocit, že jsme si vše vybudovali sami je super.
S dětmi jsme hodně cestovali. Okolí nám vyčítalo, že nedoděláme barák rychleji.Ale my jsme chtěli žít, ne jen čas trávit honěním majetku. Takže často místo budování plotu jsme jezdili na výlety. Nová okna jsme měli za pár let, protože jsme každý rok jeli na dovolenou. Děti jsme brali na všechny akce v okolí. Máme spousty nádherných zážitků. Kolo, brusle, lyže, každý rok dovolená u moře, k tomu tuzemská dovolená. Hrady, zámky, jízda mašinkou…jak říká jeden příbuzný-vy jste museli být vždy všude.
Když měly děti možnost jet kamkoli se školou, tak jely. Jezdily na tábory, školy v přírodě. Vždy jsem razila zásadu, že co člověk vidí a prožije, to mu nikdy nikdo nevezme.Co se jídla týče-nikdy bych nechtěla, aby děti jedly třeba levné párky, jen proto, že nemají na kvalitní. Ale vadí mě, kdy dostane peníze na dobré párky, koupí levné a za abytek šátek.
Prostě princip je v tom, že mám na to a jsem ochotná financovat kvalitní život svého dítěte. Ale nesmí se to zvrtnout v kupování nesmyslů.
Moc hezky napsano, myslis podobne jako ja Dcera je dost nevdecna, mozna by ji prospel rok nekde v zahranici, aby se vic postavila na sve nohy. Ocividne ji ta skola nic moc stejne nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.16 23:07
Anonym M a prestoze ma sama dluhy, coz pochopitelne nevi, ze ja to vim, tak nam s druhou dcerou koupili denni pobyt v laznich, abychom si s manzelem odpocnuli.
Proste vazne se zamysli, jak svou dceru vychovavas, protoze to co si dovoli je jen proto, ze to dovolite vy
- Citovat
- Upravit
6.1.16 23:16
Omlouvám se, ale celou diskuzi jsem nečetla, napíšu jen své zkušenosti. Na střední jsem končila 2007, prvních dva a půl roku na intru, zbytek na privátě. Intr byl něco kolem 1000.- + jídlo, privát 1500.-. Když jsem byla na intru, dostávala jsem 200.- na týden, projela jsem vlakem 140.-, tedy kapesné na týden jsem měla 60.-. Na privátě jsem dostávala 300.- (tedy navíc 100.- na týden na jídlo). Jídlo jsem si vozila z domu, ale žádné seznamy, prostě co bylo na oběd o víkendu, já dostala do mističek a jedla první dva dny v týdnu, pak jsem měla to, co bývalo v akcích a mamka mi nakoupila. Když byla třeba nějaká diskotéka, výjimečně jsem vyškemrala 50.- navíc. Oblečení jsem si kupovala za své, chodila jsem na brigády, někdy jsem ale i něco dostala (pokud mamce padlo něco do oka).
Když jsem byla na výšce v Brně, dostávala jsem 5000.- na měsíc, z toho se platila kolej, cestování, šalinkarta, jídlo a školní potřeby a skripta. Jídlo jsem si taky spíš tahala z domu.
Myslím si, že dcera si moc neváží vašich vydělaných peněz. Je dospělá, chodí na brigády. Že vy si výletujete, to je vaše věc, za její peníze to snad není. Tohle bych si já v životě nedovolila mamce vyčíst. Staráte se dostatečně, dcera by mohla projevit trochu pokory, zdaleka ne všichni její vrstevníci nemají takové finanční zázemí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.16 08:41
No… řešila bych to s muzem, ne s ni. To zaprve. Od ni bych si nechala rict náklady, s muzem prodiskutovala a zaplatila bych školné, dostala by na ubytovani a stravu, mozna i malou rezervu. Chce-li šátek a podobny veci, existuji brigády.
Za druhe - výměnou bych požadovala přiměřený prospěch. Pokud by na me prisla s tim, ze opakuje ročník, tak bych ji rekla, ze chci ty penize zpet. Stejne pokud skolu ukončí předčasně.
Je ji 22, ne 12, je to dospěla zenska a chova se jako fracek.
Stejne tak auto - ja kdyz mam auto v servisu a pujcim si auto od manzela, tak mu dotankovavam to, co jsem projela. To je slušnost. Vratit mi nekdo auto s prázdnou nádrži, tak uz by ho nikdy nevidel.
To, ze na vas krici, ze si vyletujete, to ani nekomentuju. Dostala by facku jak vrata.
Jsi moc hodna a ona vychcana jak díra do snehu. Pardon, slusne to rict snad ani nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.16 09:02
Anonym M - ta nase hvezda, taky letos opakuje rocnik. Jak pisi, kdyby byla zavisla financne na nas, tak uz davno dostudovala.
Ale, kdyby jsme se k ni chovali s manzelem stejne, jako se chova zakladatelka, tak by to bylo to same v bledemodrem. Proste holka vi presne, co si k vam muze dovolit. Zna vase slabiny a umi toho moc dobre vyuzit.
A to, ze se budes starat o 22 letou holku, aby jedla kvalitni parky? To je vtip ne. V tomhle veku uz si to preci musi srovnat v hlave sama. Ty s tim co ji, nic nenadelas
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
