Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vzteklé dítě? Jak byste reagovaly?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.12.15 15:11
Úplně chápu, čím si procházíš. Asi ti neporadím řešení, sama s tím taky bojuji, ale my už jsme se aspoň dostali k tomu, že jsou lepší a horší dny 
Zkusila jsi se jí zeptat (v klidný moment) proč se takhle chová? Z té mojí jednou vylezlo, že si myslí, že mám radši její sestřičku, tak je na mě naštvaná a nechce mě poslouchat… A to jsem měla pocit, že se jí maximálně věnuji, kolikrát až víc než té mladší, aby náhodou nezačala žárlit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 15:13
Nic moc rady nemám, ale chci ti napsat, že s tebou velmi soucítím a jsem ráda, že už jsou holky relativně velké (i když zase jsou jiné problémy). Neboj, ono to přejde, ale buď opravdu důsledná a trvej si na svém. Nechce housku, je o hladu. Čepici mít musí, mrzne, nastydne, nebude moct ven vůbec. Motivovat aktivitami, které má ráda - nebudu si hrát s holčičkou v pyžamku, ani plyšák si s ní nebude chtít hrát atd. Ale sama vím, jak stráááááááááááááááááášššššššššššššššššně je to těžké.
Pevné nervy!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 15:17
U nás něco podobného. vygradovalo to s narozením sourozence.pred 2-3 týdny jsem tak trochu změnila přístup když přijde domu tatinek.jdu něco tvořit s tim starším. Pul hodiny stačí. Večer mu čtu. To dělal doted tatinek.no a celkove mu neustále zdůrazňují jak je starší rozumnější. Chválim a snazim se zapojovat do všech prací. I do přebalování. A myslím že to zabralo.uz se začal zase chodit mazlit. a scénu Máme tak jednou za den.je to uleva.uz dela věci bez větších řečí. Taky byl problém ho ráno donutit převléknout apod.je mu 3.5roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 15:18
Z meho pohledu ji davas prilis prostoru k diskuzi a vysvetlujes…cepici ma mimino, ja si ji taky berum ty ji budes mit bez diskuzi…pokud si ji sundas, dostanes zavazovaci jako maji mimina- tvoje ostuda
k snidani je tohle- nechces? ( vubec bych se nebavila o vcerejsich parcich )- ok, bez od stolu, dalsi jidlo je ovoce ke svacine, ty budes mit hlad, tebe bude bolet brisko
podle me z tebe citi nejistotu- placas se v tom, jak se k ni chovat…ona neni zmenseny dospely, ona je male dite, ktere potrebuje hranice a jistotu…takze ty si sama v sobe urci, co je pro tebe dulezite- prevlikani z pyzama ( to bych treba udelala jako zavod- zvladnes se prevlict nez ja prevlecu sebe nebo mimino? ), jidlo bez remcani, prochazky v pohode…
pokud rika veci typu „bez pryc, nemam te rada“- tak bych ji rekla „ale ja te mam rada a nelibi se mi tvoje chovani, ublizujes mi“- aby mela zpetnou vazbu…a mozna se ji zeptala, jestli ji neco vadi- ale nejakym veku umerenym zpusobem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 15:20
Obecne podle chytrých knížek se deti takto chovají. protoze mají pocit ztráty mista v rodine.je potřeba v nich vybudovat vědomí. Ze to tak není.
No ja vim… snadno se to rika.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jahuhudka
31.12.15 15:29
Mně pomohlo věcně oznamovat. Místo Pojď se oblíct říct: „Věci na převlečení jsou na posteli.“
Před procházkou: „Venku mrzne. Je potřeba nachystat čepici a rukavice.“ (Znali z knížek, ze Sluníčka, kde byly úkoly, jak na které počasí oblečou děti, zvířátka.) Může nachystat i oblečení pro miminko.
Pokud dát na výběr, tak z něčeho, co ti je jedno. Třeba u jídla nedávat na výběr z kakaa a čaje, ale z místa na sezení. „Budeš sedět se mnou u stolu nebo s plyšáčkem u malého stolečku?“ Dítě slyší něco jiného, než že má zase jíst.
Zapojuj ji do péče o druhé dítě a o domácnost. Spíš než Pojď si stavět kostky vyciť, co právě dělá, na co má chuť, a jen se zapoj nebo u ní jen buď.
Přeji hodně sil. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 15:41
@JayLee tak to bud ráda. Ze to neznáš. Já jsem do tři let taky hysteráky nepoznala.pak se narodil druhý. A chování staršího se změnilo o 180 stupňů.myslim.ze jsme přisni. ale celkem nic nezabralo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 16:02
Máme to dost podobně, s tím rozdílem, že ten starší ještě skoro nemluví, tak navíc je polovina řevu jenom proto, že si nerozumíme, buď já jemu, nebo on mě 
Třeba oblíkání ráno je stejné, ale obleču malého i sebe a odcházíme, starší pak začne kmitat taky, ale tuhle by klidně zůstal doma sám, což samozřejmě nejde Zkouším i to, že ho posadím na gauč, vedle dám věci na převlečení a dokud se nepřevleče, tak si nebude hrát, nebude snídat, nezapnu televizi třeba, prostě nic, bude sedět na místě.. taky to nefunguje vždycky, musím to dost obměňovat.. řev je u nás taky bohužel často, ale samozřejmě k ničemu s tím jídlem je to stejné, ten by pořád jen bonbony atd., už se těším až se zlikvidují dárky z Mikuláše a prostě to tu nebude, ale jak nechce to co mu dávám, nic jiného nedostane. Beru to, že může mít chuť na něco jiného, např. nabídnu k svačině termix, nechce, nabídnu jogurt, nechce, OK, nic nebude.. ale můžu si to dovolit, jí mi dobře, navíc si to pak většinou rozmyslí a i kdyby ne, to jedno jídlo mu chybět nebude. Narážky u nás nejsou, protože nemluví, zase když má s něčím problém, jenom řve a většinou se nedozvím proč, i když je to třeba věc, která není problém dovolit S tím hraním, jak píšeš, to bych neřešila, pokud nechceš pouštět televizi, nepouštěj, nabídla bych hraní s jednou věcí, s druhou a když nic, tak holt si budeš hrát sama, nebudeme si hrát spolu Já tě chápu, je to hodně náročné tohle období, ale ono to trochu přejde, u nás už si kluci dost vyhrají sami, i když si taky berou hračky a pak ječí oba 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 16:03
@JayLee
je dobre pochopit, ze fakt, ze me dite neco (ne)dela neni vzdy zasluhou vychovy, ale taky povahy a vrozenych dispozic.
ano, jasne pravidla, neustupnost, stanovene hranice. to je podstatne, ale kdyz se zivot rodiny toci najednou kolem mimina a starsi to nezvlada, tak si nejsem jista, ze vetsi prisnost neco vyresi.
4 roky jsou dost na to, aby dite chapalo souvislosti. takze bych to postavila stylem - snidane je na stole, jez - nejez. bez rvani, bez nuceni. kdyz neji, snidane se schova, dalsi jidlo je svacina. s vychazkama je to o nervy, ale musis najti neco, co funguje jako motivace, pripadne jako trest. napriklad, ze pujdete do ocbhodu, tam koupite neco, co ma rada, ale sni si to az doma, kdyz se bude i cestou zaptky slusne chovat.
obecne - mit vazne ty pravidla a hranice, pres ktere vlak nejede. ale nevynucovat si to revem, ani srovnavanim s miminem (ty uz jsi velka, ty musis…). spis prirozenymi dusledky - nechces jist? budes hlady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 16:05
@JayLee píše:
tohle udelat jedno z mych deti, tak by mělo utrum se vsim a ještě by dostalonikdy si ke me tohle 6,5 leta dcera ani 2 letej syn nedovolil resp. plne spolupracuji s tim co je třeba ale je to hodne o vychove a zajemnym respektu a vysvetlovani od mala co a jak
nemela bych na to nervy a pokud by se to stalo, tak fakt jen jednou u nas
nezlob se na mě, ale studená voda? to je snad trochu moc buď jenom ráda, že jsi to nezažila a není to o výchově, ale o povaze člověka, mladší syn takový není a jsou vychovávaní stejně, prostě neuděláš s tím nic, pokud to má dítě v sobě povahově
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 16:06
Mladšímu byly 4 v srpnu a konečně se začal lámat do „normálního“ fungování. U staršího podobná výchova fungovala v podstatě stejně (jen na něj teda byly vyšší nároky, protože byl první a navíc starší, no… 
). U mě jsou prostě věci, co nehrotím a nechávám plynout tak, jak jsou.
U oblíkání prostě už jen řeknu, že někam půjdeme a prcek jde do skříně a vytáhne si, co si zrovna chce oblíknout, holt není pokaždé tak sladěnej, jak kdybych to chystala já, ale je spokojenej. Takže hysteráky v podstatě už „zmizely“, v období, kdy fakt s ním bylo těžký vyjít ustoupila i moje tchyně a prostě když se nechtěl oblíkat, nachystala mu hromádku triček, ze kterých si on sám vybral, co si chce vzít a během pár minut byl oblečenej…
Ale funguje to u nás, navíc já jsem nikdy nebyla na kluky vyloženě direktivní rodič, příkazy používám jen ve chvíli, kdy je fakt „zle“ a kluci to ví, takže většinou začnou rychle fungovat, jak mají, když vidí, že jde do tuhýho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.15 16:20
Taky mám doma malou vzteklinu, ale věkem se to lepší. U nás to není nějakou žárlivostí - je nejmladší, ale beru to jako součást vývoje. Ječí a má teda výdrž takže já se to naučila úspěšně ignorovat, s.re to akorát okolí, které jsem se také naučila ignorovat 
Vypozorovala jsem, že se ty „záchvaty“ dostavují hlavně v době fyzické nepohody. Např. ráno ji vzbudím a nemůže si vychrupovat tak dlouho, jak by chtěla, má hlad nebo žízeň, nešla odpoledne spát - je unavená, něco na ni leze, lítá jak splašená a pak je unavená fyzicky. Jasně, že se snažím tomu předejít, ale ne vždy se zadaří.
U vás to bude možná i tou žárlivostí Mně třeba dítě nikdy neřeklo „nemám tě ráda“ to si myslím, že je s tou žárlivostí hodně spojené Ale že chtěla/nechtěla čepici, to je časté Oblečení si vybírá sama, ale bez čepice v zimě ani náhodou, tak prostě řve, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Maminky, prosím poradtě mi,
nevím jak na dceru, teď měla 4 roky.. a je to neskutečné.. ja to nedávám
ráno se probudíme.. říkám pojďte jdeme se převlíknout začne ječet, že se převlíkat nebude, snažím se ji domlouvat, že se rano převlikame, abychom si neumazali pyžamko, nic.. musím říct pojď se převlíct počítám do 3 nic.. musím opravdu zařvat Natálie pojď si převliknout to pyžamo a honem.. začne brečet, že se převlíkat nechce, ale jde se převlíknout.. Bohužel tak to máme u všeho.. ráno nachystám snídani.. dneska jsem měli vaječinu začne ječet ja nebudu jíst vajíčka nemám ráda, ja chci párek, řeknu párek byl včera pojď se najíst.. brek, že nebude jíst.. dobre odnáším jídlo..
snažím se být důsledná a to co řeknu platí a nepolevit.. ale bez mého řevu se to neobejde.. mám doma ještě půl roční mimino.. a skoro pořád mi ječí oba
manžel měl vánoce volno tak teď pracuje od rána do večera..
jdeme na procházku začne ječet, že nechce čepku, říkám čepku musíš mít aby Ti nebylo zima na ouška, jekot, že čepku nechce.. říkám pojd si vybrat, která by se ti libila.. vybere si, ve čtvrtce procházky brek, že nechce tu čepku, že chce jinou, řev, že už na procházce nechce být.. procházku dokončíme z řevem samozřejmě..
během dne slychávám naražky, nemám tě rána, nechci tě, běž pryč, už tě nechci vidět,.. dneska mě dostala na procházce už s tebou nechci bydlet..
Holky poraďte mi prosím.. Ty vypjaté situace jsou skoro pořád..
v ten moment bych ji nejraději nařezala, ale snažím se napočátat do 10.. ale ječím skoro pořád 
když mimino spí říkám pojď jdeme stavět kostky ne nechci, jdeme si hrát s domečkem to mě nebaví, a co by jsi chtěla dívat se na televizi