Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, nemáte někdo podobnou zkušenost, co na takové dítě zabírá? Mám 3 děti, nejstarší dcera (11 let)je taková „svá“. Ve škole v pohodě, premiantka třídy, hodně kroužků, kamarádská a společenská, ale trochu sobecká. Když vznikne konflikt se sourozenci, tak málokdy ustoupí, pořád má tendenci si prosazovat svoje.
Ale co mě nejvíc mrzí. Uvedu jednu situaci za všechny. Byla u nás návštěva a ona se vůči mě zachovala fakt nevhodné. Manžel se naštval, dostala nějaký konkrétní trest a řekl, že dokud se neomluví, tak má zákaz PC a televize. Už je to týden a ona nic. Prostě se neomluví, ostatní 2 děti se večer dívají na pohádky a ona, než aby se omluvila se radši sbalí a jde do pokojíku. A přitom vím, že by se moc ráda dívala. Kdybych jí to já nebo manžel dala příkazem, tak se omluví, ale dokud jí to nepřikážeme, tak ona to sama od sebe neudělá.
Prostě ona někdy přijme nějaký i dlouhodobý trest radši, než aby ustoupila. Máte někdo takové dítě a zkušenost, co na něho platí? Já už jsem v koncích…
Ja bych vytrvala, tenhle trest ji nijak neublizi. Snazila bych se s ni o tom co a proc mi vadi pratelsky pohovorit. Ale nestala bych o vynucenou omluvu prikazem, jen o tu uprimnou.
Takové dítě jsem byla já. Pamatuju si spoustu takových konkrétních situací. Upřímně řečeno, neplatilo na mě nic. Syn 4 r to má velmi velmi podobně
Jednou jsem mu řekla že dokud se neomluví, tak at jde na chodbu. Seděl tam 4,5 hodiny
Ve finále jsme ho málem přemlouvali aby šel domů. Samozřejmě bez omluvy
Jako fakt neporadím, to je povaha a nemyslím že na to najdeš nějaký fígl.
Jo, o tu vynucenou taky nestojím. Ale ona stejně bude dřív nebo pozděj vynucená, protože se bude chtít dívat o Vánocích na pohádky. I když ona je tak tvrdohlavá, že už i o tom pochybuju, jestli neoželí i ty vánoční pohádky…
@marmelada78 A co teda ty tresty, vytrvat, nebo se na to vykašlat? Já vím, že je to povaha, ale moje nervy..
@bigl píše:
Jo, o tu vynucenou taky nestojím. Ale ona stejně bude dřív nebo pozděj vynucená, protože se bude chtít dívat o Vánocích na pohádky. I když ona je tak tvrdohlavá, že už i o tom pochybuju, jestli neoželí i ty vánoční pohádky…
Ještě bych podotkla, že tvoje dcera si jistě velmi dobře uvědomuje nevhodnost svého chování. Tam jde o to, že se jednou sekla, že se neomluví, a ted už je jí hloupé „ustoupit“. Nebo nevím jak lépe to popsat, alespoň já jsem to tak vždycky vnímala.
@bigl píše:
@marmelada78 A co teda ty tresty, vytrvat, nebo se na to vykašlat? Já vím, že je to povaha, ale moje nervy..
Jako ted když už ten trest dostala, tak těžko radit. Já jsem poučena a asi bych už tímto způsobem netrestala, protože vím že to nikam nepovede. Ona fakt není asociál, dobře si uvědomuje co udělala i že je to špatné, jen tam jde o to „ponížení“ při té omluvě. Asi se mnou spousta lidí souhlasit nebude, ale já to takhle vidím. Omluvy jsou určitě důležité, ale já bych na tom až tak netrvala. Ted je mi 40 a nemám problém se omluvit pokud je to třeba, takže si nemyslím že by to z ní udělalo nějakého asociála.
@marmelada78 Jo, je vidět, že přesně víš, o co jde. Já to vím taky, o co jí jde, ale nevím, jak se k tomu postavit ![]()
Je prima, ze je tu nekdo kdo to mel stejne. Takze @marmelada78 pises, ze uz se omlouvat dovedes - co te tomu naucilo? Ze to po tobe lide prestali chtit/ocekavat, nebo to zes pochopila, ze nekdy je to proste nutne, ze na to druha strana ceka, jinak je s tim dobrym vztahem amen a tak ti omluva stoji za to?
Ja bych rekla neco ve stylu, ze me mrzi, ze se neumi omluvit sama, kdyz vi, ze slapla vedle, ale dal bych na trestu netrvala. Ted je to totiz kdo z koho, tedy urcite jeden z vas bud vyhraje nebo prohraje. To jsou takove zabomysi valky.
@bigl píše:
@marmelada78 Jo, je vidět, že přesně víš, o co jde. Já to vím taky, o co jí jde, ale nevím, jak se k tomu postavit
Taky mi to trochu připomíná mně.
Zkusila bych ji védst k tomu, že když člověk udělá chybu, tak je to lidské. A že omluva není ponížení, přiznání chyby je taky normální, že ji nikdo nemuse mít o to míň rád. Ale bude to chtít, aby ve vás měla příklad.
@open mind píše:
Je prima, ze je tu nekdo kdo to mel stejne. Takze @marmelada78 pises, ze uz se omlouvat dovedes - co te tomu naucilo? Ze to po tobe lide prestali chtit/ocekavat, nebo to zes pochopila, ze nekdy je to proste nutne, ze na to druha strana ceka, jinak je s tim dobrym vztahem amen a tak ti omluva stoji za to?
Já přesně nevím ale tady nešlo jen o omlouvání, ale o spoustu jiných věcí. Strašně těžko třeba dodnes nesu, když mi někdo jakoby říká, co je potřeba udělat
Sama od sebe to udělám v pohodě, ale v momentě kdy mi někdo řekne že by bylo potřeba to udělat, tak dostanu nějakou vnitřní křeč a šílený odpor o udělat. Asi prostě nějaká úchylka
Těžko se to popisuje. Ale řekla bych obecně, že čím menší „tlak“ na takového člověka, tím lepší spolupráce ![]()
@bigl A když se jí teď přímo zeptáš, zda lituje svého chování, co odpoví? Jestli by odpověděla ano, tak bych trest zrušila. Pokud by řekla ne, tak bych vytrvala. Ono je teď nejhorší pro ni přijít a začít se ti omlouvat, to znám, byla jsem stejná. Takže jsem to v sobě dusila a byla schopná týdny vydržet…
@marmelada78 píše:
Ještě bych podotkla, že tvoje dcera si jistě velmi dobře uvědomuje nevhodnost svého chování. Tam jde o to, že se jednou sekla, že se neomluví, a ted už je jí hloupé „ustoupit“. Nebo nevím jak lépe to popsat, alespoň já jsem to tak vždycky vnímala.
Toť otázka, jestli mi navíc i pocit, že byla trestána neprávem, tak když se k tomu přičte ta tvrdohlavost, dokáže vytrvat dlouho…znám to, jako dítě jsem byla stejná
teď jen doufám, že zrovna tohle po mě dcera nezdědila, ikdyž už teď ve dvou letech dokáže být pěkně umanutá ![]()
@bigl
A není náhodou ve znamení býka nebo skopce (berana)?
To by vypovídalo o té povaze.
A opravdu, s ním nehne vůbec nic.