Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Gituš píše:
@boball Jo, koukám, že všechno má své stinné stránky. Pak jde i o to, jak moc se ti lidi snaží pochopit druhého člověka. My se s matkou prostě nedohodly nikdy.
Já když jsem se jí snažila z něčím svěřit, začala bědovat, že to je pořád něco, že já vůbec měla někdy nějaké děti. nevím, jestli se nesnažila mne pochopit, nebo to nedokázala. Nicméně dnes je mi 46 a jí 67 a tak už jí ničím neobtěžuji. Řešíme jaké brambory na salát a pohoda. Mám už dospělé dcry a tak se spíš dokážu svěřit jim. Musím říct, že mladší mne chápe asi víc, je mi povahově víc podobná.
@boball píše:
Ona je ta počínající puberta dost záhul a co by se nestalo před rokem a opět se nestane třeba za pět let, tak prostě v tom návalu něvědění co se sebou to prostě ujede. Já předpokládám, že holku to mrzí. Možná už byla nervní, jak už to v tomhle věku bývá i z té návštěvy, měla jich plné zuby už se viděla venku. Možná měli takové ty typické narážky v dobrém míněné, jak už vyrostla apod. a už bublala předtím a tímhle to vygradovalo. Vše má většinou nějakou příčinu.
To chápu, klidně bych skousla, když by matce předevšemi řekla, že jí to vadí, nebo tak něco, ale nemůžu akceptovat to, že si dovolila na matku vztáhnout ruku. To už o něčem svědčí. Sama zakladatelka píše v úvodu, že dcera je velmi neústupná a sobecká. Přitom je inteligentní, takže chyba bude dle mého názoru v tom, že už dávno nemá nastavené mantinely. Moje babička by jednoduše řekla, že holka je rozmazlená a potřebovala by pár facek. ![]()
@bigl Tak ať to dobře dopadne a pozítří už koukáte všichni na pohádku ![]()
@bigl Jsem upřímně ráda za to, jak nadějně to vypadá. Komunikace je základ. Přeji hodně štěstí a doufám, že napíšeš, jak to nakonec celé dopadlo.
Všem přeji pohodové Vánoce ![]()
@bigl Bude to v pohodě neboj. Připrav si nervy, puberta je běh na dlouhou trat. Nicméně pokud budeš diploMATKA
jednou se tomu společně zasmějete. Hezké svátky.
@nostress Právě že já si myslím, že dcera má od malička nastavené mantinely až moc přísně. Aspoň mi to naši stále tvrdí, že jsem na ni od malička dost přísná, kdybys četla pozorně, tak jsem psala, že většinu trestů vždy dodržím a ona to ví, že dodržím, na ty druhé dvě děti už jsem tak přísná nebyla a nejsou takoví.
Můžu se zeptat, jak máš staré děti?
Mám dceru podobné povahy, nesvěří se, nesdílná, začíná být urážlivá, omluvit se taky neumí.
Když máme nějaký problém a vím, že ji to uvnitř „užírá“, tak večer, když už se tváří, že spí, za ní jdu do postele, obejmu a nechám ji mluvit, potmě se vykecá, za světla bych z ní ty pocity ven nedostala.
Držím pěsti, ať to pořešíte. ![]()
@bigl tak jestli komunikuje tak to bude dobrý. Ještě mě napadlo, nemá problém se slovním vyjádření svých pocitů? Že to v sobe dusi az proste bouchne?
@Anonymní píše:
O znamení to není. Jsem Vodnář a jsem též ten typ… Omluvit se pro mě bylo nepřípustné, nedokázala jsem přiznat chybu a věčně si stála za tou svou… Já to mám teda i s ostatními city všelijak, neumím dát pořádně najevo radost (ikdyž ji mám), prostě neumím se nadchnout z dárku (ač je sebehezčí)… Za to naštvat se, je pro mě hračka… Vím to o sobě, ale nějak mi s tím nejde nic dělat… Asi jsem moc náročná a do jisté míry sebestředná nebo nevím…
Tak ono upřímně, zrovna Vodnář s přiznáváním chyby je na tom dost špatně i v dospělosti, takže…
nebo jakoby, umí se omluvit, ale jakmile zjišťuje, že udělal chybu nebo se seknul nebo se prostě v něčem důležitém spletl, tak s Vodnářem není řeč
![]()
@bigl píše:
@nostress Právě že já si myslím, že dcera má od malička nastavené mantinely až moc přísně. Aspoň mi to naši stále tvrdí, že jsem na ni od malička dost přísná, kdybys četla pozorně, tak jsem psala, že většinu trestů vždy dodržím a ona to ví, že dodržím, na ty druhé dvě děti už jsem tak přísná nebyla a nejsou takoví.
Můžu se zeptat, jak máš staré děti?
Možná by jsi k té přísnosti měla přidat více lásky, aby věděla, že jí miluješ, ale některé věci prostě dělat nemůže. Taky aby cítila přijetí a odpuštění.
Mám tři děti, ale věk psát nebudu. Nicméně, pubertu už jsme měli.
Vztahy s dětmi mám dalo by se říci nadstandartní. Věřím, že to zvládnete i vy, tak jako věřím, že jsi skvělá máma. S tvých dětí budou taky určitě super lidi, ale holt výchova je snad nejtěžší věc na světě. Držím palce. ![]()
Může být 1000× uražená pro to, co máma řekne, ale fyzická agrese a ještě s tím dodatkem, že se nemá zač omluvit?? To pardon, ale má. Vztek chápu, ponížení taky, ale prostě vztáhnout ruku na druhého prostě nikdy nesmí. ![]()
@nostress Ano, výchova je jedna z nejtěžších věcí na světě. Ale sama musíš vědět, jestli máš 3 děti, že i když je vychováváš stejně, tak každé má jiné povahové vlastnosti a na každém se to odrazí jinak. Já doufám, že snad dávám dětem dost lásky, nejsem ta chladná matka. Jen na první dceři jsem se vyřádila v tom smyslu, že jsem měla pocit, že je nutné mít nastavené pevné mantinely (jak ty píšeš) a že je nutné je striktně dodržovat, protože dítě přece MUSÍ poslechnout. U těch druhých dvou už jsem to tak nehrotila a bylo to mnohem lepší.
Díky za podporu. ![]()