Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera neustoupí ani za nic - znáte to?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.12.15 18:13
@marmelada78 píše:
Jako ted když už ten trest dostala, tak těžko radit. Já jsem poučena a asi bych už tímto způsobem netrestala, protože vím že to nikam nepovede. Ona fakt není asociál, dobře si uvědomuje co udělala i že je to špatné, jen tam jde o to „ponížení“ při té omluvě. Asi se mnou spousta lidí souhlasit nebude, ale já to takhle vidím. Omluvy jsou určitě důležité, ale já bych na tom až tak netrvala. Ted je mi 40 a nemám problém se omluvit pokud je to třeba, takže si nemyslím že by to z ní udělalo nějakého asociála.
naprosto souhlasím. Jako náctiletá jsem to vnímala stejně a neomluvila bych se. Ted s tím problém nemám. Přišlo to s věkem
Na trestu bycvh už dál netrvala a dceři řekla něco ve smyslu toho, co psala @Mishka85
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 18:28
No, ja bych si sní zkusila promluvit jako s dospělou. O tom jak se chovala, co mi vadilo a zda by to vadilo i ji. Kdyby spolupracovala/komunikovala, tak bych trest zrušila. Pokud by trucovala, tak bych ji brala jako malý dítě a na trestu bych dal trvala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 18:35
Já ti neporadím, ale připomnělo mi to kamarádovu dceru, která je taková v pěti letech. Nezabere zákaz čehokoli, sebrání nejmilejší hračky, tabletu, zákaz pohádek, nic. Jednou mu ruply nervy a seřezal jí, vysmála se mu do obličeje. Mají dvě starší děti, krásně vychované, poslušné, hodné, ale tohle je teda ďábel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 18:38
@marmelada78 píše:
Jako ted když už ten trest dostala, tak těžko radit. Já jsem poučena a asi bych už tímto způsobem netrestala, protože vím že to nikam nepovede. Ona fakt není asociál, dobře si uvědomuje co udělala i že je to špatné, jen tam jde o to „ponížení“ při té omluvě. Asi se mnou spousta lidí souhlasit nebude, ale já to takhle vidím. Omluvy jsou určitě důležité, ale já bych na tom až tak netrvala. Ted je mi 40 a nemám problém se omluvit pokud je to třeba, takže si nemyslím že by to z ní udělalo nějakého asociála.
Já bych jako puberťák reagovala stejně. Vlastně i teď, kdyby mě do toho tahle někdo nutil, kdy se mám omluvit vím a když nemám pocit, že bych se měla za něco omluvit, tak se mnou nehne nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 18:47
@Mishka85 píše:
Ja bych rekla neco ve stylu, ze me mrzi, ze se neumi omluvit sama, kdyz vi, ze slapla vedle, ale dal bych na trestu netrvala. Ted je to totiz kdo z koho, tedy urcite jeden z vas bud vyhraje nebo prohraje. To jsou takove zabomysi valky.
přesně
jinak to je jak u nás doma 
…podotýkám, že se tahle tvrdohlavost dědí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 18:48
Mám doma to samý, synovi je 5 let a jakmile se sekne, nic ho nedonutí udělat požadovanou věc. A to ať to zkouším po dobrým, po zlým, zákazy… Je to beran, ale já bohužel taky. Opravdu hodně spolu v tomhle bojujem a děsně mě tato „vlastnost“ vytáčí.. Jeden příklad - měli se školkou nějaké sportovní odpoledne a on chtěl strašně moc jít, oželil kvůli tomu bruslení..tak fajn přišli jsme tam, on si oběhnul jedno kolečko a začal bulit, že neví, co má dělat. Tak jsem mu v klidu vysvětlila, že se ještě čeká až přijdou ostatní děti a pak teprve nám řeknou, co máme dělat. Řev, řev, řev…tak jsem se ho pokoušela uklidnit, vše vysvětlit - nic nepomáhalo - řev nejdu tam. Navrhovala jsem, že tam půjdu s ním - řev nejdu tam. Tak pokud tam nejdeš, tak pojedem domů, co tady budem dělat - ne nechci jet domů řev…uff tak budem chvilku koukat - řev. No trápili jsme se tam třičtvrtě hodiny a pak jsem ho musela odtáhnout domů. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.15 18:52
@bigl píše:
@marmelada78 A co teda ty tresty, vytrvat, nebo se na to vykašlat? Já vím, že je to povaha, ale moje nervy..
vytrvat, pokud jednou dám trest tak prostě platí…víš co, ono jednou ustoupíš a zvykne si na to, že nakonec stejně bude po jejím a je už dost velká na to, aby pochopila situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ferret
22.12.15 19:02
@bigl Jen malý postřeh a nevylož si to prosím špatně. To, cos jí uložila, není trest. Prakticky je to vydírání. Nutíš ji něco udělat tím, že jí působíš újmu. Sama bych se v této situaci chovala stejně jako tvoje dcera, protože ten „trest“ by byl pro mě mírnější než ponížení z vynucené omluvy. Jako rozumné by mi přišlo „potrápit“ dceru vysvětlením, co udělala špatně, jak situaci mohla řešit jinak a pak jí nějak potrestat stanovením jednoznačného trestu (a ten třeba prominout, pokud by se upřímně omluvila).
Mimochodem, není možné, že se dcera nechce omluvit i proto, že i ty ses k ní chovala nějak, jak se jí nelíbilo? Měla šanci ti říct svůj pohled?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.12.15 19:09
Já taky nesnášela takový to " dokud se neomluvíš, nebude…" Taky jsem dost dlouho vydržela trucovat. Protože prostě je to vynucená omluva. Pak jsem se teda omluvila, ale většinou proto, že jsem chtěla tu zakázanou věc zpátky, a ne proto že bych tu omluvu myslela upřímně. Kolikrát jsem ani nevěděla za co se vlastně mám pořádně jako omluvit. Nejspíš i ted bych jako s takovou vynucenou omluvou měla problém. Radši anonymně, je to takový osobní.
- Citovat
- Upravit
22.12.15 19:15
Mám to velmi podobně jako @marmelada78. Jako by jsi mluvila o mně Čím více tlaku, tím méně se mnou lidi hnou a to jsem už dávno dospělá 
- a moje holky jsou jako já, kluci jsou po manželovi .
Nicméně, hlavně bych @bigl dceři řekla, že chybovat je lidské. A není ostuda ustoupit ze svého názoru a omluvit se (pokud cítí, že by se omluvit měla, ale to „cosi“ ji to nedovolí). Naopak, přiznání chyby je znak síly. A až s ní budeš mluvit, myslím, že poznáš, zda to myslí upřímně, nebo „zle“, podle toho bych se zachovala a případně i trest zrušila (dalo by se tím ukázat, že i ty jsi schopná ustoupit, ačkoliv bys neměla - k tomu ji osvětlit situaci, proč bys ustoupit neměla). Už je dost stará na to, aby dokázala popsat své pocity, takže si myslím, že byste se měli dohodnout. Případně bych ještě chtěla vědět, co si o té omluvě myslí dcera (zda to je právem/neprávem a co ji vedlo k tomu činu), možná se dozvíš, že z její strany to bylo třeba „logické“. Přeji hodně štěstí 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.12.15 19:25
O znamení to není. Jsem Vodnář a jsem též ten typ… Omluvit se pro mě bylo nepřípustné, nedokázala jsem přiznat chybu a věčně si stála za tou svou… Já to mám teda i s ostatními city všelijak, neumím dát pořádně najevo radost (ikdyž ji mám), prostě neumím se nadchnout z dárku (ač je sebehezčí)… Za to naštvat se, je pro mě hračka… Vím to o sobě, ale nějak mi s tím nejde nic dělat… Asi jsem moc náročná a do jisté míry sebestředná nebo nevím…
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
22.12.15 19:37
Kolikrát jsem ani nevěděla za co se vlastně mám pořádně jako omluvit.
Tohle je možná ten problém. Promluvila by si s ní a pokud si fakt neporozumíme a budu přesvědčená, že její myšlenkou ochody nejsou běžné, řešila bych to s nějakou poradnou. Pokud nenajdete společnou řeč, může to dopadnout špatně. Ať už máš pravdu ty a nebo ona. Teď se to nedorozumění dá nějak zarazit.
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
22.12.15 19:40
@Anonymní píše:
O znamení to není. Jsem Vodnář a jsem též ten typ… Omluvit se pro mě bylo nepřípustné, nedokázala jsem přiznat chybu a věčně si stála za tou svou… Já to mám teda i s ostatními city všelijak, neumím dát pořádně najevo radost (ikdyž ji mám), prostě neumím se nadchnout z dárku (ač je sebehezčí)… Za to naštvat se, je pro mě hračka… Vím to o sobě, ale nějak mi s tím nejde nic dělat… Asi jsem moc náročná a do jisté míry sebestředná nebo nevím…
I když víš, že jsi se chovala špatně, ani tak se neomluvíš? Nedokážeš být vůbec sebekritická?
Já osobně teda taky neumím přijímat dárky a když mi někdo lichotí a nebo děkuje, jsem naštvaná. Jsem mimoň… asi.
- Citovat
- Upravit
22.12.15 19:43
@Kobliha51 píše:
I když víš, že jsi se chovala špatně, ani tak se neomluvíš? Nedokážeš být vůbec sebekritická?
Já osobně teda taky neumím přijímat dárky a když mi někdo lichotí a nebo děkuje, jsem naštvaná. Jsem mimoň… asi.
Já to mám taky. Když mi někdo lichotí, chvíli mě. Tak misto abych řekla dík. Tak začnu jmenovat co všechno jsem zkazila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
22.12.15 19:46
@Netopirek píše:
Já to mám taky. Když mi někdo lichotí, chvíli mě. Tak misto abych řekla dík. Tak začnu jmenovat co všechno jsem zkazila…
Taky dobrý. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
