Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Milá zakladatelko, už od včera uvažuju, jestli ti napsat… (nechce se mi číst moc komentáře, jak se tu na mě asi slétnou, ale jdu s kůží na trh)
Není to tak dlouho, co jsem byla na VŠ, 150km od rodičů. První dva a půl roku na kolejích. Naši mi platili vše - platby za koleje platili rovnou oni ze svého účtu, na jídlo mi posílali na kartu ISIC peníze na menzu, ale po měsíci jsme se domluvili, že tam jíst nebudu… fakt jsem tam nejedla. První půl rok jsem domů jezdila každý víkend, pak už ne. Takže i prát jsem si začala na kolejích. Fungovalo to u nás tak, že jsem dostávala sama pro sebe 5tis. měsíčně a náklady na koleje, MHD, telefon apod. mi platili naši. Oblečení víceméně taky, co jsem chtěla navíc, tak jsem si koupila ze svého, ale když jsme jeli na nákupy, naši mi normálně vše platili. Knížky jednou za semestr jsem poslala seznam, co je třeba a ceny a poslali mi danou částku. Samozřejmě je to uzpůsobené tím, že jsme finančně jako rodina netrpěli.
Ve druhá jsem nastoupila jako paralegal do advokátní kanceláře a začala jsem si vydělávat sama, nejdřív relativně málo, později v dalších letech vyloženě plnohodnotnou mzdu (od třetího ročníku jsem měla 15tis. čistého a do státnic se to zvyšovalo). Za našimi jsem přišla s tím, že si vydělávám a nepotřebuju, aby mě sponzorovali. Můj táta mi řekl, že studuju VŠ, a pokud chci pracovat a mít praxi, že je rád, ale mám si peníze šetřit a užívat si, a že vše zůstane při starém. Samozřejmě jsem někdy zapařila, jindy nakoupila hadříky, kabelky, botky… ale dost i šetřila. Po dvou a půl letech jsem přišla s tím, že koleje už nedávám, takže chci do bytu. Táta řekl, že ok a pomáhal mi hledat - nechtěl, abych si našla nějaké sídliště na konci Prahy. Nakonec jsme se zamilovali do bytu pod Národní třídou, pár metrů od Staromáku. S energiemi 20tis. Přišla jsem s tím, že to po našich platit nechci a vezmu si k sobě spolubydlící. Táta mi řekl, že nechce cizí lidi, když za mnou přijedou a budou chtít přespat. A platili mi to naši. Po roce jsem nájem skončila a na chvilku šla na koleje, protože jsem později na rok odjela do Maastrichtu a Bruselu. Naši platili i můj zahraniční pobyt (ne, opravdu by mi příspěvek, co se Erasmákům dává, nestačil). Přerušila jsem na tu dobu i práci, ale nikoli školu a čtvrťák si dělala normálně souběžně s Erasmem (není to úplně standardní). Po roce jsem se vrátila na koleje, kde jsem shodou okolností poznala manžela. Pracovali jsme oba u školy, sestěhovali se do jednoho pokoje a naši dál chtěli jak platit ubytování, MHD i peníze pro mě jen tak. Stále zdůrazňovali, že se mám hlavně učit a práci dělat pro praxi, ne pro peníze. Kdykoli jsem si mohla přijít. Nakonec jsme oba odstátnicovali a ještě na kolejích zůstali a šetřili. Poté se vzali a svatbou skončil i tzv. sponzoring našich, už jsme nic nechtěli. První byt jsme si pronajali a dál šetřili, teď máme byt i dům, auta, dvě mrňavé děti a není nám ani třicet… no o manželovi to mohu říct jen pár dnů ještě ![]()
Co tím chci říct? Ano, jsem to rozmazlené dítko, co mělo přísun peněz velký a téměř neomezený, když jsem chtěla v létě na dovču, naši se ptali, jestli mám dost peněz, chtěli mi ji platit apod. Na druhou stranu toto fungovalo proto, že za a) chtěli, abych jako hlavní povinnost měla studium. Což se jim povedlo, protože mám červený diplom. A neskončila jsem jednou VŠ. a za b) když už jsem pracovala, brali to, že si vydělávám pro sebe a do budoucna. A ano, nešetřila jsem na sobě, ale s mírou, hodnotu peněz znám, a s manželem jsme díky tomu měli opravdu dobrý základ. Jeho rodiče mají identický přístup. A my budeme mít s manželem k našim dětem také. Ale podmínka je jasná - studium je prvořadé a hlavní povinnost, opakovat ročník a být laxní, tak to bohužel, neomezená kapsa se zavírá a starej se. Beru to stejně jako naši - hlavní povinností rodičů je připravit děti na život, dát jim vzdělání. Samozřejmě ale ti potomci musí takovou dohodu plnit.
U vás bych to osekala mnohem víc a dceři nastavila horší mantinely, protože ona tedy fakt neplní vůbec, ale vůbec nic a má z vás jen dojnou krávu. Jako, já se v podstatě živila sama, příspěvky našich jsem rovnou odesílala na spořící účet a žila z toho, co jsem si vydělala. A jsem fakt ráda a vděčná. A snažím se jim to vracet, ačkoli oni nic nechtějí, spíš naopak, pořád nás chtějí podporovat. Ale tak to je asi normální..
A mimochodem, otevrit si pusu na rodice, jako zakladatelcina dcera, letela bych jako namydleny blesk. A ze si nasi uzivali solidne sami, ale v zivote by menenapadlo, ze to maji dat me. Bracha je ted naVS, vydelava hoodne dobre, a nasi maji stejny pristup.Od zari pujde do Kodane a taktez tam bude pracovat i studovat. Penez ma fakt dost, a kVanocum od nas dostal letenky, aby mohl litat.Je super, ze uz ted je ve svem oboru jeden z nej, ale stale je to student, tak ho podporujeme.Ale je vdecny, maka a nevymlouva se.
Občas mě napadá, zda nemá dcera nějakou psychiatrickou poruchu.Nebo je to povaha po mém dědovi a mojí mamině. Oni vždy unávali všechny okolo, jen ne svojí rodinu. Děda vždy vychvaloval co kdo má, jak se kdo má, jak si žijí…a že doma vše fungovalo, to bral jako samozřejmost. Ale svojí manželku zbožňoval, za tu by dýchal, byla pro něj vším. Ale svojí jedinou dceru, mojí mamku, měl vždy „na háku“.Žil jakoby vedle ní. Nikdy ho nezajímalo do jaké třídy chodí, co dělá, co jí zajímá…Když byl vdovec a mamina k němu jezdila s nákupy, tak jí hodně komadoval. Že chtěl jiný chleba, jiný jogurt, není to ta značka kterou on má rád. Ona argumentovala, že je unavená, má mnohem víc nemocí a léků než on-a odpověď? A co je mě do toho? Často říkal-seď a budeš mě poslouchat. A vychvaloval všechny okolo.
A mamina nám něco podobného dělala už od malička také. Všichni okolo byli chytřejší, hezčí, uvědomnělejší…V dospělosti jsem často slýchala, že moje kamarádka má chytřejšího manžela než já. Že druhá má manžela také lepšího. Jako příkla nám jako dětem dávala rodiny z okolí, kdy podle ní všichni žili určitou pohádku…Přitom každý z mého okolí říká-a já si to myslím také-že máme s manželem úžasný manželství. Opravdu držíme při sobě. Prošli jsme už hodně těžkými obdobími a vždy je ustáli. Vím, že se na sebe můžeme spolehnout. Kamarádky vždy říkají, že je úžasný, jak se postará o děti, pomůže s domácností…opravdu není nic zásadního, co by se mu mělo vytýkat. A že má někdo vyšší vzdělání? No a co, to přeci není garance kvalitního člověka.
Bráchovi také dávala různé příklady-koukej, ten je chytrý, jak se mají, ten má jistě vysokou školu…no neměl. A švagrová má naší mamku ráda, nikdy o ní nemluví špatně. A když jsme s ní řešila naší dceru, tak říkala-no jo, klasická povaha vaší mamky.
Dcera uznává také všechny okolo. Každá holka se vždy měla lépe než ona. Všude to mají hezčí než my. Dárky na narozeniny a svátky kupuje všem okolo, ale na nás by si nevzpomněla. Až poslední rok, když jí do toho tlačí její brácha. Na venek působí jako super holka, pracovitá, milá. K tomu její pohádka, jak je chudák, jak musí pracovat, protože rodiče si cestují a ona si musí doplácet bydlení a jídlo. Na vánoce vyráběla ozdoby. S tím, že i domů. Nakoupila jsem suroviny. Nakonec ozdoby rozdala všude okolo. A prý všichni měli radost. A domů nezbylo-když jsem řekla, kde máme my, tak ječela, kdy že to má jako stihnout. Že jsem hrozně sobecká, když vidím, že toho má moc a chci po ní cosi domů. Přitom dávala mamince svého kluka, maceše svého kluka-ti jí hrozně chválí, jak je šikovná. A litují,,jaké má hrozné rodiče.
Ale tyto období nejsou stále. Je to třeba půl roku. Potom je půl roku v pohodě. Milá, příjemná, ptá se s čím chceme pomoci. Zajímá se, jak se nám daří. Doma se smějeme. naposledy měla toto období asi před rokem. Potom klídek, pohoda. Dodělala prvák, s úsměvem. Říkala, jak je super mít zkoušky včas, že už nechce nikdy dopadnout jako předtím. Manžel v červnu onemocněl-rychlou sanitkou ho v přímém ohrožení života odvezli do nemocnice-a ona okamžitě zrušila zahraniční brigádu, kam měla za tři dny odletět. S tím, že tu bude s námi, že přeci neodletí. Léto pohodička. měla brigádu. A od září se to zase pomalu začínalo horšit. Do té doby jsem už doufala, že se to ošklivé období nevrátí. A od listopadu je to hodně špatný a mám pocit, že se to ještě horší.
Nemá žádnou poruchu, jen je rozežraná a nevděčná
hlavně jí nedávejte víc peněz jen aby byly dobré vztahy. Napsala jsi to dobře, jí by nebylo dost dobré zřejmě nic ![]()
Zakladatelko, ne, nema poruchu, je to rozcapeny fracek, ktery potrebuje pristrihnout kridelka. Dobre vi, ze ji mas rada a trapis se, tohle je vlastne vas citove vydira. Musis ukazat, ze uz neni dite a za sve ciny odpovida jen onasama. Chovej se k ni stejne, jako ona kvam. A i ji rekni, ze je to proto, ze uz toho mas plne zuby.
No, zakaldatelko, po poslednim prispevku tedy dost kroutim hlavou. Cim ji jeste chces omluvit? Ze uznava vsechny okolo a vam nekoupi darek? Jak jsem psala, chybi ji vdek a pokora. Vasi podporu bere jako samozrejmost, nevazi si ji a proto chce jeste vic. A ty ji ji chces omlouvat, ze ma psychickou poruchu? Znas svoji cenu?
Zakladatelko, tvoje dcera je rozmazlená, nevychovaná. Jak si může dovolit všechny obdarovat a vám nic? Když se ozveš, tak si ještě otevře pusu. ![]()
Takovýho spratka mít doma, zamyslím se nad sebou, uznám, že jsme udělala těžce chybu ve výchově, a odstřihla bych jo od financí maximálně.
@terinka4444 píše:
Takovýho spratka mít doma, zamyslím se nad sebou, uznám, že jsme udělala těžce chybu ve výchově, a odstřihla bych jo od financí maximálně.
Tak já myslím, že to nemusí být nutně výchovou, ale i povahou člověka… Některé věci neovlivníš ani výchovou. Ale samozřejmě ohledně financí bych to utla a promluvila s ní. To, co tady zakladatelka píše, ať řekne dceři, jak její chování vidí.
Nedava darky? neudela ozdoby? stezuje si, ze se musi zivit a vy si dovolite cestovat? ta by letela jak spinave pradlo a okamzite by mela duvod si opravdu stezovat…fracek rozmazleny
![]()
@bramburka81 píše:
Tak já myslím, že to nemusí být nutně výchovou, ale i povahou člověka… Některé věci neovlivníš ani výchovou. Ale samozřejmě ohledně financí bych to utla a promluvila s ní. To, co tady zakladatelka píše, ať řekne dceři, jak její chování vidí.
to se na mě nezlob, ale já vidím chybu ve výchově. Dokonce zakladatelka nadále uvažuje, aby byla slečinka spokojen a tolik nepeskovala, že by jí přidala peníze. To s povahou nemá moc co dělat.
@terinka4444 Já se na tebe nezlobím
. Jen píšu svůj názor. Netvrdím, že nějaká chyba ve výchově není nebo nebyla, ale povaha dělá hodně. Od kamarádky syn má blbou povahu už odmala (teď je mu
, má další dvě děti a tam takové problémy nejsou. Taky výčitky vůči rodičům, nic mu není dobré, s ničím není spokojený. Ze začátku to omlouvali tím, že má mladší sourozence, i dr. jí radila, že má k němu přistupovat citlivě atd. Jenomže on to má v povaze, to se nezmění.
@Anonymní píše:
Ona chodí na brigády. Je pracovitá, všude si jí chválí. Takže přes týden „Mekáč“,o víkend občas stánkový prodej. Domluvila jsem jí v místě bydliště úklid-20 minut týdně za 1 tis. Kč. V létě byla na brigádě, bez jediného dne volna. V jejím výdělku není problém. Ale v tom, že ona má stále pocit, že má málo. Ve všem-málo oblečení, málo peněz na cestování, málo peněz na zábavu. Ale ona nebude mít nikdy dost.
Ale třeba kamarádka řekne-pojedeme do zábavného parku do Německa. Pojedeš také? A ona hned že samozřejmě. Říkám jí-to je hodně peněz za jeden den. Cesta, vstup, útrata tam…cca 2 tisíce. Tak prý co to je, dva tisíce…
My jsme s manželem jeli na jeden den co Českého ráje-a už měla řeči, jak si „vyskakujeme“.
lol, ja bych ji pekne utla tipec, ty mas svatou trpelivost
Kdyby se takhle chovala 13-ti letá puberťačka, tak se to snad dá ještě nějak omluvit, ale toto??? Je jí 22, proboha, dospělá holka a takhle s váma mává? Normálně by šla, ať se stará, když je chuděrka tak ublížená. Fakt neví, co je život…Že je rozmazlená a nevychovaná, to jsou silná slova, asi trochu ano, ale to je způsobenou zřejmě tou slepou rodičovskou láskou a taky tím, jak se k Vám chovala matka. Dost velkou roli hraje i povaha…JJ, prachy kazí charakter.
@lupto napsala jsi to moc hezky
a mít dost peněz, tak taky takové dítě sponzoruju a peníze by si šetřilo. Makat budou děti celý život, tak během studia by se měli věnovat hlavně studiu a samozřejmě si i trochu užívat, ale je tu jeden veliký a podstatný rozdíl - Ty si peněz evidentně vážíš a jsi slušná mladá žena. Vždy jsi přišla za rodičis tím, že už peníze od nich nepotřebuješ! POkud Ti i nadále tatínek peníze dával, je to jako bonus pro Tebe. KDybys byla nevděčnice a drzá, tak si piš, že by Ti asi taky nic nedával. Mít dceru jako zakaldatelka nedám jí ani floka navíc!