Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Mam partnera a jediny nas veliky problem je komunikace. Oba si vylozime odpoved jinak nez je mysleno. U sebe vim ze jsem nekdy vztahovacna. Pomohla by na to parova terapie? Nebo je tu nekdo kdo to mel podobne a zvladli jste to sami? Nikdy jsem to nezazila a s timto partnerem. Oba si to uvedomujeme.
Zvládli jsme to, byli jsme i na terapii, ale kvůli něčemu jinému, tohle bylo druhotné, to je úplně běžný problém mezi komunikací ženy a muže. Ale někdy je to boj. Musíte proste komunikovat víc, doptávat se, ujasňovat…
Pokud to není extrém, tak terapie není potřeba. Pokud spolu dokážete mluvit, tak stačí věci více rozebrat. S přítelem jsme měli první měsíce vztahu stejný problém, také jsme to, co řekl ten druhý pochopili občas jinak, špatně, ale vždycky jsme si to dokázali vysvětlit.
Na co hned terapie, možná by stačilo trochu tolerance a pochopení pro to, že mi druhý nevidí do hlavy?
Jestli to je vyloženě nějaký extrém, tak se k sobě jednoduše nehodíte. Nelze dlouho setrvávat ve vztahu s člověkem, s nimž se nemohu na ničem normálně běžným způsobem domluvit. K čemu se trápit?
Mně v tomhle pomohla knížka Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše ![]()
Neni to extrem ale asi spolu malo mluvime, tim myslim ze u nas hodne delaji emoce, pak kdyz je klid tak si to v klidu vyrikame a chapeme se.
Musíte se naučit spolu mluvit na rovinu a to v obou směrech - mluvit a poslouchat. Nebát se, že raníš jeho city, když mu potřebuješ něco říct, a zároveň nebýt vztahovačná, když říká něco on tobě. Nám se s manželem tohle osvědčilo (byť to taky chvíli trvalo). Prostě spolu mluvit na rovinu a zkusit do toho netahat emoce. Samozřejmě to nejde vždycky, na rozhovory tohohle typu musí být ta správná chvíle, není dobrý se o to pokoušet ve chvíli, když se zrovna vrátíš naprosto vyšťavená a otrávená z práce
ale jde to a za mě je to nejlepší a nejčistší způsob komunikace mezi partnery ![]()
Mam partnera a jediny nas veliky problem je komunikace. Oba si vylozime odpoved jinak nez je mysleno. U sebe vim ze jsem nekdy vztahovacna. Pomohla by na to parova terapie? Nebo je tu nekdo kdo to mel podobne a zvladli jste to sami? Nikdy jsem to nezazila a s timto partnerem. Oba si to uvedomujeme.