Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stalo se vám někdy, že se partner citově úplně odpojil?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.5.26 16:30
Ještě bych chtěla doplnit jednu věc. Nevím, jestli je vůbec reálné žít vedle sebe jako „přátelé“ a nemít mezi sebou žádnou blízkost — pusu, pohlazení, doteky. Já jsem mu v tom začala dávat prostor, protože jsem viděla, že ne že by mu to bylo vyloženě nepříjemné, ale spíš je mu nepříjemné to, že to vůči mně teď necítí. A mrzí ho, že já tu blízkost dávám a podvědomě čekám něco zpátky, zatímco on to teď prostě dát neumí nebo nechce.
A asi právě toho se bojím nejvíc. Že před čtrnácti dny mezi nás spadla ta bomba a od té doby jsme v tomhle zvláštním režimu. Já jsem se ho občas snažila pohladit nebo být nějak přirozeně blízko, ale nechci na něj tlačit. Zároveň ale nechci úplně pohřbít nás a tvářit se, že je normální fungovat úplně bez doteků a blízkosti. Nevím, jestli je dlouhodobě vůbec reálné takhle vztah udržet, když to z jeho strany momentálně není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 16:39
To je teprve 14 dní? Bez těch dotyků? A to pracuje až od 10 do 18? To je nějak dlouho v práci. Nevíš jestli je tam skutečně a skutečně chodí každý den cvičit. ( To bych teda zatrhla každý den cvičit do 19 to musí přijít pěkně pozdě domů).
Taky možná mu bohužel fakt vadí/ okoukalo se, že jsi prostě žena v domacnosti bez žádného svého zájmu.
Jak píšou i ostatní vážit si musíš nejprve sama sebe, měnit se pro sebe ne pro něj.
Rozhodně najdete to hlídání a věnuj se sobě. Můžete se ve cvičení střídat a najít něco společného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:13
@Nina19 píše: Více
Přestal tě milovat, přestala jsi ho fyzicky přitahovat. Vzdejte se sebe. To nezachráníš ničím. Chceš bydlet jako ségra s bráchou? Chceš, aby to Vaše dcera viděla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:13
Ještě jednou to zkusím vysvětlit tak, aby to dávalo smysl.
Už asi měsíce se choval jinak než dřív. Byl odtažitý, nepříjemný a celkově působil divně. Myslela jsem si, že je to hlavně kvůli tomu, že toho měl hrozně moc. Připravuje se totiž na náročné psychotesty kvůli lepší pracovní pozici, na kterou zatím čeká. Opravdu na tom hodně pracoval – po práci cvičil a snažil se všechno zvládat.
Pracuje na krátký a dlouhý týden, od sedmi ráno do sedmi večer, a domů to má ještě asi 40 minut cesty. V práci ale běžně, když mají hotovo, chodí mezi šestou a půl sedmou do firemní posilovny, pak se osprchuje a v sedm odjíždí domů. Nemá žádné prodlevy, nikam nechodí ani nejezdí. Buď je v práci, nebo doma s námi, případně jdeme společně na procházku.
Já sama si ale uvědomuju, že trpím pocitem méněcennosti. Měla jsem pocit, že když budu stoprocentní, tak si tu lásku „zasloužím“. Postupně jsem se ale úplně ztratila sama v sobě a stala se ze mě jen člověk, který řeší domácnost, dítě a všechno okolo, zatímco všechno ostatní šlo stranou.
Asi po čtrnácti dnech jeho zvláštního chování mi řekl, že si myslí, že ke mně momentálně nic necítí. Řekl, že má vůči tomu nějaký blok a neví, co s tím. Teď už je to další dva týdny od chvíle, kdy mi to oznámil, a od té doby se mě prakticky nedotkl – nepohladí mě, nevyhledává fyzickou ani emoční blízkost. Zároveň ale říká, že tomu pořád chce dát šanci, že nechce všechno zahodit a doufá, že se v něm něco pohne. Jen prý potřebuje čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:35
@Nina19 píše: Více
Ty ho pořád úplně nesmyslně omlouváš, uvědomuješ si to? Vlastně veškerou vinu házíš na sebe, proč? Jestli mu něco dlouhodobě vadilo, proč ti to neřekl? Proč to nechal zajít až sem? Proč odmítá poradnu? Přestanˇse chovat jako pes, a začni myslet i na sebe. Začni chodit ven, běhat, cvičit, s kamarádkou na víno, cokoliv. Jste rodina, když je nějaký problém, tak se má řešit, ale on nic neřeší a jen na tebe valí jak tě nemiluje a jak mu je nepříjemná tvoje přítomnost. Tak atˇteda odejde, kdo ho drží?
Doufám, že na něj nečekáš večer s věčeří na stole…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:40
@Nina19 píše: Více
A můžu se zeptat, jak tomu chce dát tu šanci, když nechce NIC pro to udělat? To i té terapeutce není divné, že nechce poradnu nebo něco jiného? Jakože ty budeš v napětí čekat, jestli a kdy se to SAMO nějak změní? A to ta terapeutka (jen podle vyprávění z tvé strany) ví naprosto jistě, že v tom nemůže být jiná žena? To je tak zkušená, že dokáže toho druhého odhadnout aniž by vyslyšela i jeho verzi?
Ty ho tady neskutečně obhajuješ, jak toho má moc, jaký je chudáček a přitom toho máš sama dost a o nějakém volném čase pro sebe si můžeš nechat jen zdát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:46
Terapeutka říkala, že spousta chlapů nebo mužů často dlouho popírá, že by potřebovali terapeuta nebo párovou poradnu, a berou to až jako úplně poslední možnost. Samozřejmě vím, že by to mohlo být nějaké řešení, ale zároveň mi pořád hraje hlavou, jestli teď jenom nebudu čekat a doufat, že se to spraví samo. Že když oba trochu odbouráme tu svoji urputnost a tlak, tak se to třeba nějak srovná. Vím, že to možná zní naivně, ale momentálně asi víc než čas tomu dát nemůžu a víc po něm chtít taky nemůžu. On už se vyjádřil jasně — včera po tom víkendu, co jsme spolu byli, mi řekl, že to momentálně necítí, ale že by byl stokrát radši, kdyby to přišlo zpátky kvůli nám a kvůli malé. Že nechce přijít o domov, ale neví, jak to vrátit zpátky.
Já samozřejmě chápu, že kdyby v tom měl úplně jasno nebo cítil nějakou naději, tak by možná do té terapie šel. Zkusím s ním o tom ještě mluvit. Ale terapeutka nám právě říkala, že je to u chlapů časté — že terapii nepovažují za důležitou, nevěří tomu nebo tomu prostě nechtějí dát šanci. A on je navíc po všech zkušenostech s psychology kolem dceřiny dysfázie dost skeptický, protože jsme kolikrát neměli úplně dobré zkušenosti.
Vím taky, že jsem toho měla strašně moc a že jsem byla unavená, ale zároveň si uvědomuju, že jsem si tu frustraci někdy vybila na něm. On se na mě svou únavu nebo frustraci nevybíjel, nebyl na mě zlý, a já občas byla podrážděná nebo jsem odsekávala. A když poslouchám ostatní, tak mám pocit, že podobné věci se dějí skoro všude a že je to v dlouhodobém vztahu a při stresu docela běžné. Proto mi přijde zvláštní, že by tohle byl jediný důvod, proč se to všechno stalo.
Pořád mi to samozřejmě běží hlavou a přemýšlím nad vším možným, ale chci mu věřit, že v tom nikdo jiný není. I když samozřejmě můžu být úplně vedle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:50
Může mít někoho v práci, po práci místo posilovny, místo do práce si vezme volno a může být s jinou. Nejsi s ním 24h takže nevíš co kde dělá.
Takto se dospělý člověk nechová. Jako co to je, z ničeho nic tě nemiluji no tak uvidíme jak to možná někdy bude, ale aktivne pro to vlastne nic delat nebudu. Tak se chová srab a ještě to hází na tebe a ty mu tu jeho hru baštíš i s naviákem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:54
Buď je prostě divnej nebo má jinou. Mně se tohle párkrát stalo v delším vztahu, že jsem nemohla snést doteky od partnera - jednou to bylo, že jsem si našla někoho jiného a podruhé, když se exmanžel choval hnusně. Jako ale hodně hnusně, ne nějaké odsekávání, tam byly vulgarity, ponižování, patologická žárlivost. Nenechala jsem se od něj pak ani namazat opalovacím krémem, bych se raději spálila, jak mi byl fyzicky odporný, ale nikoho jsem neměla. Ale to snad neděláš. Spíš si fakt myslím, že se někde zakoukal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:58
Prostě má fakt jinou a nemá odvahu Ti to přiznat 
Odmítá společnou terapii, ani na tom víkendu se Tě nedotkl, ty řečičky: jsi krásná atp, to jsou jen kecy 
skutek utek..! Vypadá to na konec vztahu-bohužel… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 17:58
@Nina19 terapie Vám vůbec nepomůže 
. Stejně ho fyzicky nepřitahuješ, nemiluje tě a už má jinou. Tebe jako ženu nechce 
. Nebudeš první ani poslední.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 18:10
Tak jsem asi hloupá a naivní blbka. Ale stejně mu chci věřit. Samozřejmě mě napadlo, že v tom může být někdo jiný. Dneska se s ním o tom bavili ještě další dva lidi a já vím, že minimálně jednomu z nich by to řekl, kdyby za tím někdo byl. Taky mi proběhlo hlavou, že možná nechce být za hajzla.
Jenže si pamatuju, jak mě podváděl bývalý přítel, se kterým jsem byla tři roky. Nejdřív přišlo období neuvěřitelné lásky, snídaně do postele a podobně. A až potom přišel odstup a nakonec jsem zjistila, že mě podváděl.
Takže samozřejmě přemýšlím nad tím, jestli se třeba nezakoukal jinde a už neviděl smysl udržovat oba vztahy zároveň. Já vlastně nevím. Jsem z toho strašně zmatená.
Možná by mi vlastně pomohlo vědět, že v tom není jiná žena. Člověku se trochu uleví, když zná důvod nebo „viníka“. Přitom vím, že by to stejně nic nevyřešilo. Ale nějaká úleva by v tom asi byla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 18:12
Mne prijde, ze jste se proste vyčerpali. Nevim, kolik vam je, ale do určitého věku je zivot takova hra. Clovek studuje, ma prvni práci, karierne roste, uci se, potka super cloveka, zalozi s nim rodinu, vsecko vypada fajn… A pak se to zacne sypat. Tech novych veci neprichati zas tolik, furt se resi nejake problem, clovek nema tolik volnosti co driv, bezny den je jen snura veci co musi udelat… a jednou cloveku dojde, ze uz je pravděpodobné na vrcholu toho co v životě dokáže. Ze proste prisrich x desitek let bude jdho zivot prace-doma-deti-spat, možná dvakrat ročně dovolená.
Zeny ten pocit nemusi mit tak silny, protože jsou fixovane na děti. Ale fakt verim zr unava ze zivota je za spoustou manzelskych problémů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 18:14
Mne celkem desi, ze vsechny tady za tím vidíte hned zenu. To jako lidi nemaji jine problemy nez neveru?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.26 18:16
@Nina19 píše: Více
Vis co? Tak at on zustane doma a stara se o dceru, ty chod do prace a ocekavej po prichodu domu nablejskanej bejvak, spokojeny dite a usmevavyho chlapa…
Zvlastni predstava ze? Ty si svoje chyby uvedomujes a chces je napravit, on bohuzel ne. Kdyby mel zajem dat vse dokupy, tak si s tebou promluvi co mu vadi, co by chtel pripadne jinak, zajimalo by ho i to co chces ty.
On ale nechce, nema zajem. Neponizuj se, nesnaz se, kasli na nej. On si je tebou natolik jistej, ze si z tebe udelal kamose na vykecani.
Mas to zapotrebi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
