Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křest dítěte - husiti a katolíci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.1.23 00:11
Pokud vím, tak husiti mají proti katolíkům velké výhrady. Pokud jsi pokřtěn v jedné víře, nemůžeš skákat s dítětem do druhé jen proto, že se ti líbí opravena kaple.
Ovšem v posledních letech, co se ze křtu stal módní doplněk, tak i církev se přizpůsobila a za peníze v Praze dům.
Křtem slibuješ, že povedeš dítě k víře. Jak to chceš udělat? Kde seženeš kmotra?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.23 07:28
@Anonymní píše:Šla bych do kostela tam, kde vás oddali. Tam mají asi rádi svátečně věřící.
Dobrý večer maminky, tatínci,
mám téma, na které ocením Vaše názory. Víc hlav víc ví.
S manželem jsme byli sezdáni v katolickém kostele. Moji rodiče křesťanskou výchovu omezili na návštěvu kostela o Vánocích, popř. Velikonocích. Jedna z babiček nás se sestrou vedla k víře velmi autoritářsky a veškeré strávené prázdniny u ní (minimálně 1 měsíc za rok) jsme strávily povinnými návštěvami kostela, večerním modlením apod. Jsem od přírody hlava tvrdá a babičce jsem často vzdorovala. Za odmítnutí návštěvy kostela si pamatuji tresty typu klečení v rohu pod vycpanou kachnou (kterou jsem z duše nenáviděla) či úklid apod. V dospělosti jsem zřejmě i v důsledku tohoto nucení do kostela zaujala k víře velmi vlahý až přezíravý postoj. Když jsem se měla vdávat, překvapilo mě samotnou, že si přeji svatbu v kostele. Manžel je víceméně ateista a svolil, protože viděl, že mi na tom záleží.
Podotýkám, že do kostela nechodím léta vůbec, možná se dívat o Vánocích na nějaké betlémy, či když je pohřeb. Můj vztah k víře je více než komplikovaný. No a nyní máme dítě, které jsme se s manželem shodli, že bychom chtěli nechat pokřtít. Manžel, opět, je víceméně pasivní, souhlasí, ať to uděláme, ale spíše protože já i on pokřtěni jsme. Konečně k věci.Nedávno jsem se toulala s kočárkem ve vedlejší vesnici a na kopci vedle zámečku jsem s překvapením dojela k pěkné opravené kapli. Zasvítilo na ni sluníčko, dítě píchalo prstíčkem do vrat, no prostě zní to vtipně, ale pro mě to bylo znamení. Pátrala jsem, a v kapli slouží mše pouze občas a pouze konkrétní farář z církve československé husitské. Můj manžel propukl ve smích, když jsem se mu svěřila a myslí si, že křest není možný, když jsme byli oba pokřtěni i sezdáni v katolickém kostele. Já myslím, že snad i církev měla dost času na to se modernizovat natolik, aby to nebylo přímo zapovězeno.
Prosím o náhled i o radu všechny se zkušeností a většími vědomostmi o víře v České republice. Moje jsou značně zdeformované dětsvím a dospíváním s fanatickou babičkou a tudíž na tom nevidím nějaké faux-pas. Navíc jak se zdá, můj zájem o to místo je jednoduše takový, že se nám tam s dítětem líbilo a je to blízko domova (čili… povrchní). Díky za dočtení i za rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.23 07:33
Pokud vím, tak reformované cirkve křtí často až v dospělosti. I mi známí, děti evangelického faráře byly pokřtěný v dospělosti. Je mi líto, že ti babička víru zprotivila. Opravdu ti bigotní věřící dělají medvědí službu. Myslím, že to ani nepůjde, pokřtít dítě v jiné církvi, než jsi ty. Spíš bych se podívala, zda někde u vás není nějaký milý katolický kněz a mladá komunita a třeba tě to znovu zaujme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.23 08:26
Proč ji vlastně necháváte pokřtít, když ani jeden nejste věřící? Nebo teda ty asi jo, ale podle popisu spíš tak z donucení. Té holce to stejně k ničemu nebude.
Mně táta nechal pokřtít u husitů jakože ze vzdoru vůči režimu. Asi chápu jeho pohnutky, ale mně osobně to k ničemu není, proto to moc nechápu u vás. Ptám se čistě ze zvědavosti. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.23 08:28
A nechcete to nechat až bude dítě větší / dospělé a bude o to samo stát? Do kostela nechodite, jaký má tedy význam dítě křtít?
Jestli se dostane do „nebe“ záleží stejně na jeho životě na Zemi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.23 08:46
Jo, jde vidět, že postoj k víře máš velmi zvláštní. Husiti katolíky „moc nemusi“, to bys vědět mohla. Pokud tam nebude někdo, komu je to víceméně jedno, tak dost pochybuju, že pokřtí dítě dvou svatecnich katolíků, navíc jen proto, že se ti líbí jejich kaple a dítě pichalo prstem do dveří… křtem slibuješ, že dítě povedeš k dané víře. To uděláš jak, když o ní evidentně nic nevíš? Kmotra vezmeš kde? Víš, co je podstatou křtu? Pokud ho tak moc chcete, běžte tam, kde vás oddali. Tam jsou evidentně dost benevolentni… anebo jdi složitější cestou. Domluv se u husitu, začněte tam pravidelně chodit a po čase dojde třeba i na ten křest..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
28.1.23 09:06
@Anonymní píše:
No a nyní máme dítě, které jsme se s manželem shodli, že bychom chtěli nechat pokřtít. Manžel, opět, je víceméně pasivní, souhlasí, ať to uděláme, ale spíše protože já i on pokřtěni jsme.
Velmi doporučuji Tobě i manželovi:
Nemotejte se vašemu dítěti do jeho víry.
O křtu má smysl uvažovat teprve až to dítě bude samo chtít, bude na to duševně připravené a bude samo dobře rozumět tomu co ten obřad pro něj znamená. Náboženské smýšlení či křest rodičů dítěte v tom nehraje vůbec žádnou roli.
My jsme to měli obdobné: manželka katolička, já ateista. Hovor o křtu jsem po narození syna uzavřel s návrhem, že samozřejmě ano, bude-li to tak syn sám chtít. Ten okamžik nastal o 10 let později.
- Citovat
- Upravit
28.1.23 09:14
Zvláštní je, že sis u babičky dokázala prosadit to, že nepůjdeš do kostela, ale neprosadila sis to, že nebudeš klečet v koutě. To se mi úplně nezdá. 
Jinak jak píší holky výše, pokřtít u církve, o které nic nevím, může udělat úplný blázen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
28.1.23 09:43
Nejlepší bude nechat dítě, aby si víru a přilpadný křest vybralo samo. Jinak asi není nic jednoduššího, než najít dotyčnýho kněze s zeptat se ho.
- Citovat
- Upravit
28.1.23 10:10
Babicce jsi vzdorovala, do kostela nechtela chodit a dodnes nechodis. Tak proc to delat svemu diteti? Nech ji at se sama rozhodne az bude starsi, jestli se chce nechat pokrtit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.23 10:54
Promiň, ale fanatici jsou ve všech církvích, má fanatická babička je z ČCE, a v této církvi je dost fanatiků obecně hlavně na Moravě. Čím bliz k Polsku, tím víc fanatiků. Dále čeští bratři, takzvané cebecko, to taky pojimaji po svém. Adventisti jsou fanatičtí tak z 80% a husity zrovna nevím, ale tipuji je někde na té úrovni jako to cb. 
Čímž chci říct, ze změnou církve si asi nepomuzes od fanatismu je to všude, samosebou záleží, na jake konkrétní lidi tam natrefis a hlavně záleží, jak to farář vede. Ano, fanaticky sbor si většinou volí fanatickeho faráře, normální farář odejde sam nebo je odejit do normálního sboru. Celkem platí, ze kde je vetsina fanatiků, nechodi tam ti normální, nebo jen velmi zřídka ze zvyku, a naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.23 12:00
@liggy píše:
A nechcete to nechat až bude dítě větší / dospělé a bude o to samo stát? Do kostela nechodite, jaký má tedy význam dítě křtít?
Jestli se dostane do „nebe“ záleží stejně na jeho životě na Zemi.
Do nebe tě nedostanou dobré skutky, dobrý život ani členství v nějaké církvi.
Pokud by to bylo tak jednoduché tak by Kristus nemusel umírat na kříži.
Do nebe tě může dostat jen on a stane se to pouze tehdy když ho přijmeš do svého srdce a začneš žít s Bohem.
Do pekla totiž vedou všechny cesty bez Ježíše Krista. Nezachraňují tě dobré skutky nýbrž vztah se zachráncem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý večer maminky, tatínci,
Nedávno jsem se toulala s kočárkem ve vedlejší vesnici a na kopci vedle zámečku jsem s překvapením dojela k pěkné opravené kapli. Zasvítilo na ni sluníčko, dítě píchalo prstíčkem do vrat, no prostě zní to vtipně, ale pro mě to bylo znamení. Pátrala jsem, a v kapli slouží mše pouze občas a pouze konkrétní farář z církve československé husitské. Můj manžel propukl ve smích, když jsem se mu svěřila a myslí si, že křest není možný, když jsme byli oba pokřtěni i sezdáni v katolickém kostele. Já myslím, že snad i církev měla dost času na to se modernizovat natolik, aby to nebylo přímo zapovězeno.
mám téma, na které ocením Vaše názory. Víc hlav víc ví.
S manželem jsme byli sezdáni v katolickém kostele. Moji rodiče křesťanskou výchovu omezili na návštěvu kostela o Vánocích, popř. Velikonocích. Jedna z babiček nás se sestrou vedla k víře velmi autoritářsky a veškeré strávené prázdniny u ní (minimálně 1 měsíc za rok) jsme strávily povinnými návštěvami kostela, večerním modlením apod. Jsem od přírody hlava tvrdá a babičce jsem často vzdorovala. Za odmítnutí návštěvy kostela si pamatuji tresty typu klečení v rohu pod vycpanou kachnou (kterou jsem z duše nenáviděla) či úklid apod. V dospělosti jsem zřejmě i v důsledku tohoto nucení do kostela zaujala k víře velmi vlahý až přezíravý postoj. Když jsem se měla vdávat, překvapilo mě samotnou, že si přeji svatbu v kostele. Manžel je víceméně ateista a svolil, protože viděl, že mi na tom záleží.
Podotýkám, že do kostela nechodím léta vůbec, možná se dívat o Vánocích na nějaké betlémy, či když je pohřeb. Můj vztah k víře je více než komplikovaný. No a nyní máme dítě, které jsme se s manželem shodli, že bychom chtěli nechat pokřtít. Manžel, opět, je víceméně pasivní, souhlasí, ať to uděláme, ale spíše protože já i on pokřtěni jsme. Konečně k věci.
Prosím o náhled i o radu všechny se zkušeností a většími vědomostmi o víře v České republice. Moje jsou značně zdeformované dětsvím a dospíváním s fanatickou babičkou a tudíž na tom nevidím nějaké faux-pas. Navíc jak se zdá, můj zájem o to místo je jednoduše takový, že se nám tam s dítětem líbilo a je to blízko domova (čili… povrchní). Díky za dočtení i za rady.