Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Křičíte na dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.12.14 13:18
Před porodem jsem se zapřísáhla, že na dítě nebudu křičet, nebudu ho bít, prostě naprostá idylka 
… jenže, někdy to prostě nejde, taky občas ujedu, že po naší malé 18 měsíční cácorce zakřičím, už dostala i plácanec na zadek, potom mě to vždy mrzí a je mi to líto, ale někdy se prostě nejde ovládnout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lizzi
11.12.14 13:25
@Radanka25 je to tak, nervy má člověk jenom jedny.. nejvíc mě ale mrzí to, když si to pak zpětně přehrávám v hlavě, že vidím jen ty jeho uplakané oči a ten výraz v obličeji, ale už si nevzpomenu na ty okolnosti - byla jsem unavená, měla jsem těhotenské nevolnosti, třeba mě i naštval manžel… tisíc drobností, od kterých to vygraduje až k tomu řevu na dítě 
- Citovat
- Upravit
Petrushca
11.12.14 13:25
@Lizzi píše:
Tuto diskuzi jsem si opravdu potřebovala pročíst! Mám dva měsíce před porodem a nervy mi pracují tak, že ať dělám co dělám, někdy se prostě neudržím. Nejde o dlouhé křičení, ale někdy ten hlas tak ujede, že překvapím i sama sebe. Dneska syn dokonce poskočil leknutímMá skoro dva a je to moc hodné dítě, ale dlouhé kňourání a podobné pokusy mě vytáčí.. Nekřičím dlouho, vždy jen třeba zařvu: Tondo! nebo Nech toho! (poté, co není schopen reagovat na jinou domluvu a vysvětlení) ale i to mě stejně dost mrzí, protože většinou začne natahovat a je z toho pláč. On je takovej cíťa
Mám to stejně, malá taky vůbec neposlechne a dělá kolikrát naschvály že se taky neudžím a zařvu, a taky mě to pak mrzí.
- Citovat
- Upravit
11.12.14 13:25
Já teda na dítě nekřičím ale křičím. Jak mám pocit že mě klepne, tak hystericky zařvu DOST!, tím upustím páru a je mi dobře. Hned na to mám zase sílu být trpělivá, na malého se hned potom co zařvu můžu usmát, pohladit ho, hrát si s ním. A on je taky v pohodě. Rozhodně když zařvu tak nebrečí. Já si říkám, že pokud neřvu na něj ale řvu si jen tak pro sebe, tak že mu to neubližuje a vypadá to tak, že to tak opravdu je. Mně to na druhou stranu strašně pomáhá. Bojovat s těma emocema jde, ale ja ten vztek dusím v sobě, tak se na něj ani usmát nemůžu a jak on k tomu přijde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.14 13:27
Jsem na tom stejně, taky občas zakřičím. Ty děti jsou zkouškou nervů a snad nikdo nemůže projít touhle zkouškou na 1* Netrap se tím, přece nekřičíš bezdůvodně, ale když zlobí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.14 13:34
Ne, na dceru moc nekricim, to uz musi byt.. mozna tak jednou za rok. Ja sama nesnasim, kdyz na mne nekdo rve a myslim si, ze je to neefektivni zpusob komunikace alespon co se deti tyce. Kdyz na mne v mladi kricela moje maminka, tak jsem automaticky vypinala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.14 14:52
Nekřičím, ale zvýšený hlas mám snad permanentně. 
Máme hrozného Sandakona, na něho nějaké ťuťu ňuňu, to nesmíš sluníčko a podobné by bylo ÚPLNĚ mimo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.14 15:00
...
Taky se mi povede zařvat. Občas si až říkám, že to není můj hlas, ale hlas démona. Fakt hysterie. Ovládat se snažím, ale ne vždy to prostě vyjde. Taky mě to ale potom mrzí. Když vím, že je to opravdu zasloužené, tak ani ne tolik. Horší je, když jsem přetažená a zařvu kvůli blbosti. To mě potom hodně mrzí. Já jsem byla tedy vždycky hodně cholerická. Přítel si ze mě utahuje, že to zaměnuji s hysterií. 
No. Zkrátka jsem ráda, že nejsem jediná. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.14 16:54
@Lizzi Já křičím, řeknu 2-3× klidně, nebo hlasitěji a když neposlechnou, křiknu… Nebo řvu, když jedna ubližuje druhé… Snažím se napočítat do 10, když mám nějaký blbý den, ale jinak… Taky nechci, aby jsme byli nějaká uřvaná rodina, to ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.14 16:54
@Lizzi A je pravda, že takový to kňourání někdy dokáže vynervit víc, jak když dítě zlobí jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.15 07:58
Ahoj holky musím se přidat a přiznat že na holky (2 a 4 roky) taky křičím hrozně mě to vadí a před spaním si pak domlouvám že se budu víc ovládat, chvilku to vydrží ale po pár dnech se mé ovládaní zmenší, i když si myslím že to zaječení býva vědčinou oprávněné, holky jsou divošky a někdy je toho vážně MOC. ještě je sranda že bydlíme s mojími rodiči v baráku, máme sice patro pro sebe, ale slyšet je všechno člověk pak jen kouka na kyselé obličeje a poslouchá že jsme jak u cigánu(omlouvám se za to oslovení ale nic lepšího mě nenapadlo) 
jsem ráda že to není jen u nás a já se mohla někde vyremcat s našíma máme hezký vztah ale v tomhle tématu kamarádi nejsme
Příspěvek upraven 07.02.15 v 12:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.15 21:55
Já mám hrozně zlobivý dvě ženský, také mám permanentně zvýšený hlas 
hlavně ty jejich rvačky mě vytáčí 
(též 2r a 4r).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.15 00:03
Mám dvojčata 2 r 2 mes kluk, holka a taky kricim a vždy si pak říkám už na ně nekrič jsi jak mag… no a pak např začnou házet hračky na TV a je to tu zase
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.15 22:23
Kricim… To se proste jinak neda.. Vycitam si to pak hned, jak vecer zalehnou do posteli… A kricim hodne.. Tuhle me uz oslovila i sousedka o dve patra vys
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
