Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@lalaláček píše:
Nám sovám zkrátka není svět skřivanů nakloněn. Jako dítě bych klidně chodila na deset a do pěti. Kupříkladu teď je 22:38 a já ještě uklízím prádlo a vařím. Přeučit se to (dle mého muže) dá,.ale u dítěte těžko.
moji rodiče jsou v tomhle vtipní, matka je sova - o víkendu a dovolené jde spát ve 2 hodiny v noci, vstává v 9 ráno,
otec chodí spát v 8 večer a vstává ve 4
, v 11 dopoledne končí s činností, je unavený, obědvá a spí u tv,
matka začíná vařit v 9 a uklízet v 11 večer,
no aspoň nemají prostor se pohádat
@stinga píše:
moji rodiče jsou v tomhle vtipní, matka je sova - o víkendu a dovolené jde spát ve 2 hodiny v noci, vstává v 9 ráno,
otec chodí spát v 8 večer a vstává ve 4, v 11 dopoledne končí s činností, je unavený, obědvá a spí u tv,
matka začíná vařit v 9 a uklízet v 11 večer,
no aspoň nemají prostor se pohádat
Můj muž je preucena sova. O dovolené nebo třeba delší neschopence krásně vypluje na povrch to, že vlastně není takový skřivan, jak se zdá. Já jsem ten, co bude radši spát tři hodiny denně. Jinak případ vašich je i případ našich. A mě s mamkou. Jet k nim znamená, že od mamky už v osm večer poslouchám, ať nikam nechodím, ničím neboucham… Vstává v šest, v deset má pomalu hotový oběd a hlavně nechápe, že já se ráno prvně probouzím. Takže neudělá nikdo nic. Holt sovy a skřivani se neliší jen tím,.v kolik vstávají. Mému muži ráno zazvoní budík, on vypálí z postele a budík típe už za chůze. Já tohle udělat, narazím do zdi.
@zakladatelka Mi přijde u vás i moc velký rozdíl mezi vstáváním o víkendu a v týdnu. To je 3,5hodiny. Zkusila bych jí to víc srovnat
@Daisy86 píše:
@zakladatelka Mi přijde u vás i moc velký rozdíl mezi vstáváním o víkendu a v týdnu. To je 3,5hodiny. Zkusila bych jí to víc srovnat
@Limi123 píše:já to tak mám taky. My sovy to tak máme. Pro mě je ideál vstávat kolem 10. ráno (klidně i pozdeji), v týdnu jsem donucena před 7 a o víkendu si pospím. Ten přirozený biorytmus těžko předělat.
Přesně! Neumím si představit, že o víkendu vstávám v 7. Proč? Mozek mi stejně nebude fungovat dřív než v 10, jen bych na tom gauči seděla a blbě čuměla delší dobu.. ![]()
@Ou píše:
Hele chápu že to je náročné, ale fakt nemůžeš chtít po malém dítěti, které zjevně potřebuje spát delší dobu, aby vstávalo nadšeně a bylo aktivní a samostatné.Není to její vina - je to prostě její biorytmus, který ty narušuješ tím, že holt ji musíš odvést takhle strašlivě brzo.
Chtít po ní aby slibovala že bude hodná a pak ji trestat že to nezvládá je podobně jako chtít po někom, aby skákal po zlomené noze. Jinak teda popisuješ docela drsnou emocionální manipulaci dcerou a viníš jí za to, že ty máš práci takhle brzo…
Ty sama nejsi z toho vstávání nadšená a pochopitelně a ještě to celé zhoršuješ svým vztekem - a to jsi dospělá a nad svými emocemi by si měla mít kontrolu.
Ty požaduješ docela drsně a nepříjemně aby ona se tobě přizpůsobila a ještě to dělala nadšeně a ona na to celkem logicky nepřistupuje a částenčě ani nemůže.
Jinak teda ekzém zhoršuje stres a ten teda vy ráno máte docela drsný.
Brzo? U nás byly matky školkových dětí 6.30 už v práci, děti od 6 ve školce. Já svojeho 2leťáka budím v 7 každý den, máme budíka právě abysme dodrželi režim, aby po obědě spal a večer usnul normálně a neponocoval. Pracovní doba na 8 je hodně velký luxus, já jsem před mateřskou chodila na 4. A na brigádu při rodičáku bývám 3.50 už v práci, takže vstávám 2.50 a žijem si docela dobře.
Asi bych po diteti, co se hodne spatne budi, nechtela po ranu zazraky, ale taky bych ji nenechala vyvadet, perinu sebrala. Ja taky nerada vstavam, ani moje deti se na budik po ranu neusmivaji, ale proste vstaneme a jdeme.
@Pralinkazbelgie mám ekzém prakticky od narození a musím říct, že se s ním skoro nikdy nevyspis. To svědění budí, i jako dítě jsem v noci nespala několik hodin nebo je člověk v takovém polospanku, kdy skoro spí, ale zároveň se drbe.
Odhaduji, že tvoje dcera bude hodně nevyspalá.
Když jsem byla na výšce, chodívala jsem do postele v 6-7 ráno, teď chodím chvilku po dětech… Nejsem zastánkyní tvrdého režimu, ale tady bych to o víkendu zkusila zkrátit a třeba by se vstávání aspoň trochu upravilo
@Pralinkazbelgie píše:
Atopak ma hodne, lecime momentalne kortikoidy, ale jindy je uplne cista, je to spise ve vlnach, ale nejak si uvedomuji, ze se vstavanim mela problem k kdyz byla bez jedineho pupinku…ve skolce je rada, nekdy ji odtamtud nemohu ani dostat, konzultovala jsem to i s ucitelkou a ve skolce zadny problem, pry jedno z nejhodnejsich deti… za coz jsem hrozne rada a o to vic me mrzi to, jak se chova rano ke mne… obcas jsem na ni nastvana i kdyz si ji vyzvedavam, to samozrejme hned pozna a uz je napucena.. nechci nijak ustupovat, byt dusledna, ale zaroven hodna mama, ale obcas mi to prijde jako nadlidsky ukon.
Myslím, že je prostě spáč a ranní vstávání je pro ní stres. Že nebere ohledy na tebe, bych neřekla. Je jí šest. Prostě se jí chce spát, stresuje jí to vstávání a ve stresu si neuvědomuje následky nebo je není schopná zpracovat a zkorigovat svoje chování. Po mě v dětství také rodiče chtěli, abych okamžitě vstala, nasnídala se a fungovala. Vstávat jsem nechtěla a snídat také ne. V pozdějším věku jsem jim chtěla vyhovět, tak jsem rychle vstala a pak bourala hlavou do skříně a vrážela do nábytku. Trpím na ortostatický kolaps, musím vstávat pomalu. Takže jsem nezlobila, prostě to nešlo. Také jsem se nasnídala, aby měli radost. Nešlo to, zvedal se mi žaludek. Třeba jí to prostě nejde, je to fyziologické.
@stinga píše:
no jednou k nám ráno vlezla moje mamka a zděsila se, prý „co jí je? vždyť je nomocná? ty ji v takovém stavu vláčíš do školky?“ - nějak nechtěla věřit, že dcera takhle hrozně vypadá každé ráno
Tak přeji ať nezahyne
![]()
@Atisia píše:
Tak přeji ať nezahyne![]()
děkuji
přes den je aktivní až hyperaktivní ![]()