Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kudy kam? Je můj partner ten vhodný?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
9.4.12 08:47
kudy kam?
Stále mám pocit, že stojím na nějaké křižovatce a nemohu se rozhodnout kam jít? Nebo možná není kam jinam jít a já zůstávám v tom stejném, ale nedělám žádné pohyby…nemám plány. Partnera znám od svých 18let, on je o čtyři roky starší. Začala jsem s ním bydlet až v 25. V 28 jsem se rozešla, on hledal větší byt, já jsem se vrátila k rodičům, on se nechtěl ženit, řekl, že jsem na něj moc ambiciózní. Děti ještě nechtěl, tak jsem si řekla, co v tom vztahu dělám. Jenže…pracuji v ženském kolektivu, je to trochu „slepičárna“ nic moc vztahy, trochu i rivalita…prostě ženský kolektiv. Tak kde se seznámit? Jednoho muže jsem poznala, jenže..mi zapomněl říct, že někoho má. Po čase se rozešel, ale myslím, že jsem mu spíše pomohla s rozchodem…ale byla jsem zamilovaná…Na úvěr jsem si koupila malý byt, ale s prací na směny (i noční) mi tam bylo smutno. Tak jsem opět u bývalého partnera. Vím, že mě má rád, ale přiznám se, že mě něpřitahuje, komunikace vázne…každý si jdeme po svých..Přišla jsem na to, že si píše přes skype s kamarádkou, oslovují se hodně sprostě, píší si o sexu (ne mezi sebou), ale také jí třeba píše o mě: „ona zase nechce“ apod… Mám pocit, že mě ten vztah vůbec nenaplňuje, ale jsem rodinnější typ, nevím co v 31 letech dál…Stejné to mám s prací, nenaplňuje mě. Jsem šest let v ženském kolektivu, práce s lidmi, denní noční směny, práce o svátky…peníze nejsou nejhorší, jen je to spíše práce psychicky náročná a často jsou tam pomluvy, já na to vůbec nejsem, tak často chodím domů smutná, dívám se do zdi, mám úzkosti…snažím se s tím něco dělat a už občas chodím na pohovory. Ráda bych miminko, ale nevím, jestli ten „můj“ partner je ten vhodný…určitě potřebujeme více komunikovat. Svůj byteček teď budu „pronajímat“ bráchovi s partnerkou, tam bych se teď případně nevrátila, kdyžtak bych šla k rodičům, kteří bydlí v rodinném domě a máme celkem hezké vztahy…Jen jsem se asi potřebovala vypsat, nevím jaký krok mám udělat…Připadá mi, že s prací je to v dnešní době těžké, s muži také, asi na mě v mém věku kolem 30 chlap nikde nečeká, když chci děti..
Koníčky mám a fajn kamarádku taky…tak alespoň tak.
Cítíte se někdy někdo podobně? Neodsuzujte mě za to, co jsem napsala, vím, že nemám málo, lidé se mají i mnohem hůř, jen se cítím i ve vztahu osamělá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.4.12 08:53
Nikdo tě určitě odsuzovat nebude… Takovýhle vztah který ty popisuješ bych ukončila. Nemá to cenu a ty si bereš naději že by jsi poznala někoho jiného, nemáte společně žádné závazky a jak sama píšeš nic vás u sebe nedrží. Přeju hodně sil a pevné nervy život máš jen jeden tak to žij naplno 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 08:57
jn, bude mi 30, jsem sama, dítě nemám, práci bych někdy taky už vyměnila, jsem tam dlouho, nemám vlastní bydlení, žiju v pronájmu… Myslím, že tě chápu, určitě nejsme samy, ale vím, jak se cítíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 09:13
Nejsem tedy ani vzdáleně ve tvé siutaci duševní ani pracovní, ale jako dobrá možnost se mi jeví jít zpět do svého bytu a začít si aktvině hledat nový protějšek..To že pracuješ mezi ženskýma ještě neznamená ,že nemůžeš najít chlapa přece..Hledej na seznamkách, s kamarádkou po zábavách atd.
Přijde mi ,že se v tom plácáš, ale kloudného jsi neudělala nic. 
Tak hodně zdaru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 09:18
A co začít dělat nějaký sport - pokud možno „mužský“? Když jsem začala chodit na karate ( ne z důvodů seznámení, ale protože jsem cvičit chtěla a aerobic mě nikdy nebavil )… a nestačila jsem zírat, kolik „volných“ kluků tam bylo. A říkala jsem si, že holky jsou praštěné - je lepší, když kluk cvičí a je sem tam přes víkend na závodech, než když je přes víkend v hospodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 09:39
Ahoj, já teda v podobné situaci nejsem, jsem mladá zadaná a zatraceně dětná.
Ale ráda bych Ti poradila. Mám ve svém okolí několik kamarádek - bezdětných, které jsou zhruba ve Tvém věku, jsou bez partnera a dokáží toho využít. Přeci jen 31 ještě není věk na lámání hole a skákání do rakve.
Za prvné bych určitě odešla od pseudopartnera a rozhodně upustila od myšlenky mít s ním dítě. Možná budu znít sentimentálně ale ve vztahu, kde není láska
nemá děťátko co dělat. A píšeš, že mezi vámi nic není. Dokážeš si představit, že v tomto setrváš celý život, bez radosti, štěstí. Že takto vychováš své dítě, že toto je ten model rodiny, který mu chceš ukázat, kterým se bude řídit?
Takže odejít od partnera, přestěhovat se do svýho bytu, pořídit kočku, ať Ti ze začátku není smutno. A najdi si zájmy. Sportuj, jezdi na výlety. Cokoliv můžeš podnikat sama, tak se neboj a jdi do toho. Minimálně budeš mít skvělý pocit sama ze sebe.
A v poslední řadě bych se určitě nebála, že takto mladá slečna, jako jsi Ty, zůstane sama. Pokud začneš aktivně žít, jistě někoho potkáš. A pokud ne. Jen občas koukni na emimino, kolik žen odtud má partnera ze seznamky.
Hodně štěstí a hlavu vzhůru…netrap se a zvedni hlavu, neboť pakárnu si dělá každý sám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 09:49
Máš ten byteček zařízenej? Asi bych se do toho ponořila a začla tam „makat“ 
Je tvůj, tak si tam pořiď zvíře (kočka není náročná) a bude ti lépe. Jestli jsi s chlapem, se kterým to jaksi nefunguje jako vztah, tak to nemá cenu a akorát si ten čas samoty prodlužuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 09:56
A máš nějakou kámošku? Já tedy taky bydlím sama, ale často mám někoho na návštěvě na kávu Někdy bych byla radši, kdyby zrovna nikdo nepřišel 
(ale ne, jsem ráda, není to tak dávno, co jsme se s přítelem rozešli, hodně taky z nedostatku času z jeho strany, tak ten pocit samoty si moc lidi představit neumí, pokud se jich to netýká).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 09:58
Kocoura jsem pořídila, když jsem byla v bytě sama, právě abych nebyla tak sama..je to mazlík, a zjistila jsem, že spousta chlapů nesnáší kočky ale to už je jejich problém… Byt je zařízený, není potřeba nic upravovat, jen jsem už domluvená s bratrem, že mu ho nějaký čas přenechám „pronajmu“, můžu k rodičům, jak píši mají rodinný dům, nemáme problematické vztahy…
Já u sebe právě vidím i problém v práci. Třeba jsem měla o víkendu 12ti hod směnu a v sobotu po směně přijel kluk na rande, že pojedeme na kole, byla jsem hodně unavená, druhý den ráno znovu vstávat…on se do toho neuměl vžít.. měl pocit, že když on má volný víkend, že já budu v pohodě taky… jenže po 12ti hod v práci to vždycky nejde. Chviličku jsme spolu byli, ale odešel právě kvůli kočce a kvůli mé nepravidelné pracovní době…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LouLou
9.4.12 09:59
zakladatelko, chapu, taky jsem mela obdobi, kdy bylo vsechno nijake nemastne neslane…spalila jsem mosty a odjela do zahranici, nova prace, novi lide, nakonec jsem i potkala toho pravyho…Jenze to mi bylo o 10 min, a jak pises, mas byt na uver, to asi nepujde tak lehce.Tak bych zkusila taky jen po malych kruccich, zmeny…nova mista, nove konicky…novi lide, ktere potkas…jak uz ti radi vyse.Ale cilene „hledat chlapa“ nedoporucuju, to se vetsinou podari, kdyz je zenska sama se sebou vyrovnana a v pohode, dobre naladena a ne „na lovu“
- Citovat
- Upravit
9.4.12 10:02
Já jsem byla déle sama, pak jsem se po třicátinách sebrala a přes seznamku si našla ex. Ze začátku byl hodný, pak se ukázal jako magor, tak jsem se sbalila a odešla - docela dobrodružně, s pár stovkama na čtrnáct dní, bydlet jsem neměla kde… a všechno se vyřešilo. A čtyři měsíce po ukončení vztahu jsem našla vztah jiný, který už klape tři a půl roku a mám před svatbou. Takže se neboj… já měla opravdu jen tu army tašku s hadrama, Ty máš aspoň něco A chlapů jsou spousty, jen vybrat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 10:03
Jestli mu vadil kocour a tvoje pracovní doba, tak za to ten chlap nestál, ne? To jsou takový blbosti, kdyby s tebou chtěl trávit čas, tak mu tohle nevadí. Jestli máš 12ctku, tak se musíte domluvit na jindy, kdy budeš fit, je to přece o domluvě, co a jak s volným časem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 10:11
Říkám si, že když bude bratr u mě v bytě (trochu se zbavím velkého závazku), tak můžu třeba konečně změnit práci a dělat jen osmičky s volnými víkendy..a třeba pak někoho poznám…nové lidi…nový partner se kterým bych pak ty víkendy trávila, atd…
Určitě je to jen o domluvě…jen někdy je těžké se s někým domluvit…Vadil mu kocour, ale alergický nebyl, jen mu prostě vadil…přitom je to mazlík, chvilku si hraje, pak spí, přijde se pomazlit nebo ho pouštím na chodbu…je to hodně nenáročné zvíře…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 10:34
Bejt tebou, tak to zabalim dokud to jde… zivot mas jenom jeden a ses sakra mlada na to, aby si ho taghle pro… Hodne zdaru !!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 11:03
ja jsem loni taky koupila byt sama na uver, s tim ze jsem za sebou mela jeden dlouhy vztah, co nemel konce a taky nemel perspektivu, pak nejaka zalepka, tak jsem se rozhodla delat karieru, prace me jakz takz bavila, ale taky to chtelo pomalu zmenu a ted jsem po roce vdana, tehotna, a nejak se to sebehlo ani nevim jak. Neboj se byt sama, ukonci co nema smysl, nebran se necemu novemu, praci klidne zmen a nekde se to muska zlata proste objevi. Mam ho taky ze seznamky, ale clovek se proste musi obrnet, ze to muze byt hned ten prvni, nebo potka tricet exotu, mamanku, lenochu a pak ten 31. bude ten co za to stoji.
Příspěvek upraven 09.04.12 v 11:07
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
