Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Letargie na rodičovské
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.12.20 22:09
@Anonymní píše:
Ahoj ženy,
omlouvám se předem za anonym… Nechci, aby mě někdo ze známých i neznámých odsuzoval… Což se na internetu tak často a rádo děje
.
Jsem už několik let s dětmi doma, možnost hlídání prakticky nulová - pouze manžel. V manželství řešíme navíc už dlouhodobě krizi, psychicky a zdravotně také nejsem už delší dobu v pohodě (beru léky). Všimla jsem si, že už mě vůbec nic nebaví. Hraní s dětmi, starost o domácnost, nic mě netěší. Nechodíme s kluky ani ven. Nespokojenost řeším jídlem, takže jsem i dost přibrala. Samozřejmě na nějaké úpravy jídelníčku ani cvičení nemám vůbec chuť, motivaci. Celý den chodím pomalu v pyžamu, nakupovat v teplákách. Holení, malování či se líp ustrojit prostě neexistuje. Říkám si proč bych vlastně měla?
A kam bych vlastně šla, i kdybych měla hlídání? Stejně nemám chuť…
Zažil tento stav někdo? Jak z toho ven?
Proč nechodíte ven do přírody?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.20 22:14
Zkus jeden den změnu, proc? Pro sebe, deti i manzela.
Zkus rano rozdat snidani, jit do koupelny, dat si sprchu, oholit se, umyt a vyfenovat si vlasy. Lehky make-up. Vem kluky ven, udelej dobre a zdrave jido. Proste bych si udelala par dni na zkoušku zda se po lepe vyuzitych dnech cítím lepe.
A přimlouvám se za deti, oni ven opravdu potřebuji, bezte koukat na vánoční vyzdobu u nas uz je i stromeček na náměstí, doneste neco na zub zviratum do lesa…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.20 22:15
Taky jsem na mateřské a hlavně ted v zime se mi ven moc nechce, ale kdyz se krom doprovázeni starší dcery do/ze skoly vykopeme na procházku nikdy nelitujeme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.12.20 22:36
A co deti cele dny delaji doma? Nezlobi a nenudi se? My byli 14 dni zavreni doma kvuli Covidu, a bylo to slusne na palici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.20 22:36
Jak jsou staré děti?. Mě taky teď nebavi venku v zimě, ale jdeme na procházku, vyčistí nám to hlavu. Doma zavřená bych to nedala. V době mateřské jsem chodila uklízet 2× týdně, manžel hlídal a já jsem se odreagovala a přišla na jiné myšlenky. Než jen pořád doma, děti, úklid.. To člověku pak jenom hrabe a připadá si v životě nepotřebný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.20 22:38
Mě třeba zvedne náladu, když se vidím s dětmi i s nějakou kamarádkou a jejími dětmi, dětem je to zatím jedno, ale mě ten kontakt s někým dospělým (manžela nepočítám ) chybí a cítím se jinak sama a taky se přiznám, že nějak nemám motivaci doma něco dělat a nemám z toho radost 
když má ale výjimečně někdo k nám přijít tak mám najednou pro co uklízet. Procházka venku mi však zvedne náladu i když jdu jen s dětma a to teda nevynechávám. Spíš doma ten úklid, únik k tv, internet . To že chodíš celý den v pyžamu to není úplně ok a zavání to i depresi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.12.20 23:00
Udelala bych si pro jistotu orientačně na netu test na depresi. Vygoogli to. Jinak kazdy den je potreba jit ven. Ja jsem tehotna a mam chronicke onemocneni a reknu ti, ze je to nekdy hodne tezky. Nechodim teď ven denne, dle stavu, ale postuone zvyšuju frekvenci. Nicmene jak jsem v prvnim trimestru zvracela a bylo mi strašně, tak jsem nevylezla z domu kromě doktora 2 mesice. Uplne se mi podlamovaly nohy. Děkuji Bohu, že je to už lepsi. Řeš svuj zdravotni stav, pobyt venku vetsinou léčí. Nasaď si vitamin D, i dětem, zvlášť teď pres zimu. Až tu bude zdravotně líp, začneš zase mít chuť o sebe pečovat. Drž se!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.12.20 23:10
Dopoledne tady uklízím, lítám za dětmi, udělám oběd. Po obědě jde mladší spát, starší si hraje nebo kouká na TV. Většinou odpočívám s ním, protože jsem hrozně unavená. Pak už to nějak přežiju než přijde manžel navečer. Každý si říkám, že bych měla jít ven, hrát si s nimi… Ale nemám sílu ani chuť. Kde ji prosím vzít?
- Citovat
- Upravit
1.12.20 23:24
Zkusila bych se kousnout a na sílu zacit fungovat jak mas. Chodit ven, hrat si s detma, starat se o sebe. Pokud by to i přes veškerou mou snahu neslo, bude potreba vyhledat pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.20 23:25
Pro me jsou ten motor deti. Citila bych se provinile kdybych se jim dostatečně nevěnovala, nebo kdybych je nechala hrat v bordelu, nevzala ven…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.20 23:39
Unavená jsi hlavně proto, že jsi stále ve stejném prostoru, stereotypu, v hladině hluku a nepořádku od dětí a nezažiješ absolutně nic jiného. Když vyjdeš ven, nemusí se dít vůbec nic světoborného a už zažiješ plno situací, které se ti prostě v bytě nepřihodí. 
A asi hlavně to mi dává náplň všedních dnů. Takže být tebou, buď si vyřeším zkrácený úvazek v práci a přinutíš se tím pádem automaticky jít mezi lidi a mít rozptýlení (ale samozřejmě nevím jaké máš možnosti, chce to podporu partnera atd.) A NEBO si dám na každý den nějaký cíl a tím se trochu nadchnu a pomalu vykročím z tady té letargie…ne jen plahočit se z obýváku do kuchyně s dětmi zavěšenými na nohou…Půjdu si nasbírat šípky na čaj, prodám nepotřebné věci - zabavím se inzerováním a posíláním balíčků, něco vyrobím (a zkusím prodat), nachystám pro manžela překvapení, každý den s dětmi udělám něco nového, půjdu s někým na procházku, ozdobím byt… Zdá se to jako otravná samozřejmost, ale není. Tohle přesně jsou ty detaily, na které budeš vzpomínat i po letech. Chce to se přenést přes tu bariéru všeho otravného, to (zvláště v takové době) sedne občas na každého, ale holt se tomu nesmí člověk poddávat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.20 00:11
Ja jsem doma 5 let a taky toho mam casto dost. Nejlepsi lek je nejaka prace/brigada-alespon jednou tydne vypadnout a delat neco jineho nez ten kolotoc doma. Kazdy den chodime ven. Kdyz starsi neni ve skolce, tak i dvakrat. Pokazde nekam jinam. Pak skoro kazdy den s detmi peceme. Ted bude krasna prilezitost-cukrovi. Skoro kazdy den delame i nejakou vytvarku-aktualne Vanocni vyzdoba. Fotim, co delame a posilam pribuznym/kamaradkam pres whatsapp a hned je prilezitost trochu alespon na dalku pokecat. Brzy zacnou zase krouzky, tak bude zase dalsi rozptyleni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.20 05:16
Deti prihlasit do skolky. Ty si najdi praci. A uvidis, jak budes mit pestrejsi dny. Proste mas domaci ponorku. A ven chodte. Vem je ted pravidelne k veceru na prochazku, az sviti vyzdoba.
Sla jsem dobrovolne do prace po 6,5r. doma (tri rodicaky po sobe). Zustal mi rok rodicaku k dobru a k nemu mi chodil normalni plat. Naskytla se mi tehdy moznost prace, tak jsem to vzala. Mam rada sve deti, ale odmitam byt zena v domacnosti. To neni nic pro moji osobu 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj ženy,
.
. Samozřejmě na nějaké úpravy jídelníčku ani cvičení nemám vůbec chuť, motivaci. Celý den chodím pomalu v pyžamu, nakupovat v teplákách. Holení, malování či se líp ustrojit prostě neexistuje. Říkám si proč bych vlastně měla?
omlouvám se předem za anonym… Nechci, aby mě někdo ze známých i neznámých odsuzoval… Což se na internetu tak často a rádo děje
Jsem už několik let s dětmi doma, možnost hlídání prakticky nulová - pouze manžel. V manželství řešíme navíc už dlouhodobě krizi, psychicky a zdravotně také nejsem už delší dobu v pohodě (beru léky). Všimla jsem si, že už mě vůbec nic nebaví. Hraní s dětmi, starost o domácnost, nic mě netěší. Nechodíme s kluky ani ven. Nespokojenost řeším jídlem, takže jsem i dost přibrala
A kam bych vlastně šla, i kdybych měla hlídání? Stejně nemám chuť…
Zažil tento stav někdo? Jak z toho ven?