Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@liz4rd píše: Více
ne, ten takových štíhlých a vysportovaných viděl, kdyby měl zájem, oslovil by tě, nebuď trapná
Já bych si ho nepřidávala. Přidávám si jenom lidi, se kterými jsem alespoň párkrát mluvila, rozuměli jsme si a chci s nimi ještě někdy mluvit. A přiznám se, že pokud by si mě chtěl přidat do přátel někdo, komu jsem se pět minut věnovala v práci, tak mu to neschválím… Ale asi mě berte s rezervou, protože já obecně mám ze situací, kdy se ženská snaží o pozornost chlapa víc, než on o tu její, pocit že jde o nahánění…
Taky jsem spíš za to, ze bude zadaný, nějaká indicie na těch sockách není?
Být milý, ochotný a šikovný má v popisu práce. Taky bych mu nepsala, sejde z očí, sejde z mysli. Leda že by ti právě nevadilo, když to neklapne (odmítne, je ženatý, bude to trapas…).
Jestli máte společné koníčky tak bych šla na něj přes to. Zkus najít kam chodí a udělat nějaký „náhodný“ setkání.
A to já bych mu napsala - není nic horšího než promarněná příležitost - max řekne ne..
Třeba se mu líbí oplácaný ženský a né vysportovaný
hele už to je tvoje x tá diskuze o mudr
@andiedvorakova ja myslela na insta, ja treba toto neresim a potvrdim to kazdymu…
Jinak chapu, jak to myslite.
A prave to nechci, aby to vypadalo jako nahaneni. Nicmene mam pocit, ze kdyz budu “uzavrena vecsvy komfortni zone”, tak nikdy nikoho nepoznam:)
Paradoxne se seznamovanim se s lidmi, pokud mi nejde o “nic vic”, problem nemam…
@Králičice diky za nazor🙏🏼 taky si to podvědomě myslim, potrebuji jen slyset nazor nekoho dalsiho ![]()
Ahoj, jdu si pro radu co dělat/nedělat?
Před dvěma týdny jsem měla úraz, který vyžadoval operaci. Přijímal a následně mě operoval doktor, který se mi prostě líbí. V tu chvíli, kdy mě přijímali do nemocnice jsem měla takové bolesti, že jsem na něco takového neměla ani pomyšlení, až později, když jsem si vybavila situaci a jeho. Byl velmi milý a ochotný, což mimochodem taky není samozřejmost. Jméno vím, našla jsem ho na fb i ig a i na stravě😃. Na kontrolu k němu nepůjdu, protože hlavní operatér byl jiný dr, on asistoval. Takže v nemocnici se s ním moc nemám šanci potkat. Je o 9 let starší než já, mě je 23. Otázka tedy zní: mám ho dát sledovat na ig a třeba napsat?
To já právě vlastně ani nebojím, spíš se bojím být ta první iniciativní, ne jednou jsem na to v minulosti doplatila. Jsem štíhlá, vysportovaná, v obličeji snad taky ujdu😃. Spíš si říkám, co když se ztrapním a je třeba zadaný? Protože takto jsem se v minulosti bohužel taky ztrapnila. Ještě musím podotknout, že jsem nikdy s nikým nechodila, vlastně ani neměla rande, ne, že bych neměla nabídky, ale jsem celkem náročná. Tady u něj jsem díky sockám zjistila, že sportuje, prostě máme společný zájmy, je pěknej a ještě milej a šikovnej. Jinak jsem dosti komunikativní ale nee každej to dává.