Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, mám takovou otázku, kterou si teď kladu.
Umřel mi děda a já nevím , zda mám vzít sebou na pohřeb i své děti.Věk necelých 5 let a necelé 3 roky.
Nemá mi je kdo hlídat,ale starší syn by mohl být ve školce.Otázka je co s druhým synem.Oba ho měli moc rádi,tak se to ve mně trošku pere,ale při představě, že tam nevydrží být a ta atmosféra ? ![]()
Nehledě , že mi to vůbec nemyslí.Při pomyšlení se derou slzy do očí.Poraďte prosím
Je to dvojsečné. Podobná diskuze tu před časem byla, nevím, jestli jsi ji našla.
Nevidím nic špatného vzít dítě kolem 5 let na pohřeb. Dědu si už pamatuje, akt rozloučení může být důležitý. Když nám umřel děda, pětiletá sestřenka i sestra byly. Ale dítě musí být předem připraveno a musí být zvladatelné, nesmí rušit ostatní, kteří se přišli s dědou rozloučit - chápeš, jak to myslím. Z toho důvodu nepovažuju za vhodné tam brát roční, dvouleté batole..Teta pro dvouletého bratrance měla hlídání..
Já vím, že na vesnici se spousta dětí účastnila klasických pohřbů, doprovodů na hřbitov, projevu, uložení hrobky případně mše..Takže si myslím, že psychiku dítěte to nepoškodí. Umírání patří k životu, bohužel
Ale měly by být důkladně zváženy okolnosti pohřbu, povaha mého dítěte..
Já bych je nebrala… Plačící smutní lidé asi nejsou pro malé děti to pravé ořechové
Ale jak s hlídáním neporadím… Ségra když jela se švagrem, tak my tu nechali oba sviště (7 let a 4 roky). Vzali si jen nejstaršího (11 let).
Z rodiny asi nikdo nemůže, viď? A co tchýně nebo tchán??? Nebo kamarádka… ![]()
A je taky rozdíl, jestli jde o pohřeb fakt blízkého(dědečka), nebo vzdálené rodiny..
U nás byla na pohřbu celá rodina, i tchýně a tchán. Pokud se rodina stýká, přijde mi to normální. Dítě tetě hlídala kamarádka.
Hako, já za sebe si myslím, že pokud by to nějak šlo domluvit, tak děti tam nebrat. I když na druhou stránku mě umřel dědeček, když mi bylo 3 a půl roku, přede mnou v kuchyni a doteď si to matně pamatuju. Ale jestli jsem byla na pohřbu to nevím.
Staršího nech ve školce a mohl by někdo s tím menším chlapečkem zůstat třeba venku před rozlučkovou místností nebo kostelem (nevím kde to máte)? Třeba kamarádka nebo někdo z příbuzných?
No holky,moc mi to nemyslí.Pořád jen je to dost čerstvé.Už takhle jim vysvětlovat proč pláču a jsem smutná a přetvařovat se.Toník by ve školce mohl být,tchýně je pracující a kamarádku která by pohlídala nemám. ![]()
Brát se mi je tam taky moc nechce, ta atmosféra pro ně nebude a plačící lidi kolem (obzvlášť celá naše rodina).Zkusím tchýni,i když je daleko nebo by mohl její přítel,pokud nebude v práci.Švagrovou(z manželovi strany)žádat nemůžu,tam bych nepochodila.
A ve školce by ti malého nepohlídali? Minulý rok tu u nás umřel manžel starostky. Na pohřeb přijela z daleka jejich dcera a u nás ve školce jí vzali děti na spinkání, i když ten jeden neměl ani 3 roky a druhý 5. Nevím ale jestli to nebylo protekčně
Zkus se zeptat učitelky ![]()
Já bych tak malé děti nebrala. Možná to ani nebudou chápat. Já jsem byla na pohřbu, když mi bylo 6 let a smála jsem se tam, jak ostatní brečí…asi proto, že tam byla se mnou o rok starší sestra a pokukovaly jsme na sebe.
Neporadím, na to nemám zkušenost, ale hodím sem starou historku z vesnického pohřbu, kterého se nějaká malá holčička účastnila.
V takové té meditační pauze po proslovu nad hrobem, kdy hraje dojemná hudba a všichni vzpomínají na nebožtíka, se ozval jasný dětský hlásek: „Mami, ta paní si prdla!“ Holčička měla chudák čenich akorát v té nebezpečné výšce.
Tak abys věděla, co můžeš taky čekat, když je vezmeš s sebou.
ww píše:
A ve školce by ti malého nepohlídali? Minulý rok tu u nás umřel manžel starostky. Na pohřeb přijela z daleka jejich dcera a u nás ve školce jí vzali děti na spinkání, i když ten jeden neměl ani 3 roky a druhý 5. Nevím ale jestli to nebylo protekčněZkus se zeptat učitelky
Toto je možné tak v malé školce na vesnici, ne ve velké městské školce. U nás je to proti předpisům. Ne, že bych to potřebovala, ale ptala jsem se..
Když se něco stane, kdo bude zodpovídat za to, že bylo ve školce malé „cizí“ dítě?
Vůbec v tom nevidím problém. vzala bych je. jediné co bych řešil,a že pro tebe to bude záhul, takže staršího bych se střepala do školky, abych měla na hlídání jen jednoho.
je fakt že na našich pohřbech nikdo nehysterčí, jsou to taková normální rozloučení, takže často nechápu co se řeší
Ani nemáme žádného příbuzného, který m
by roky po pohřbu pomlouval, jak tam jaké dítě zazlobilo nebo něco takového. (Díky Bohu za to)
Co mám dvě děcka, byly jsme na dvou pohřbech, vždy jen já a děti, vždycky se tam našel někdo kdo by mi pomohl, bylo-li by třeba.
Myško - toto je zcela běřžná dětská věta, a řekla bych, že půlka dětných dospělých ji zachvíli zapomněla. Děti ji řeknou vždy v ten nejpitomější okamžik ![]()
no ono aby toho nebylo málo, tak ten můj mladší syn Vašík má nějakou střevní chřipku či co,jelikož od včera má průjem,zvrací a má vysoké horečky.Tak že ještě k tomu všemu toto.Ono tedy do pohřbu se může všechno změnit a já jen doufám, že bude v pořádku,protože mám starost.Ve školce , pokud to bude ze zdravotních důvodů možné se zeptat můžu,za to nic nedám.Myslím ale že to nepůjde,přeci jen kdyby něco,tak to odskáčou učitelky.Děkuji holky ,moc.
Knihomyš- to je docela veselá příhoda,i když asi zrovna v tu chvíli to muselo být nepříjemné.Kluci jsou taky takový.Pravda za každou cenu a je jim jedno kde to ventilují ven. ![]()
Příspěvek upraven 24.05.11 v 18:52
Jana206 píše:ww píše:Toto je možné tak v malé školce na vesnici, ne ve velké městské školce. U nás je to proti předpisům. Ne, že bych to potřebovala, ale ptala jsem se..
A ve školce by ti malého nepohlídali? Minulý rok tu u nás umřel manžel starostky. Na pohřeb přijela z daleka jejich dcera a u nás ve školce jí vzali děti na spinkání, i když ten jeden neměl ani 3 roky a druhý 5. Nevím ale jestli to nebylo protekčněZkus se zeptat učitelky
Když se něco stane, kdo bude zodpovídat za to, že bylo ve školce malé „cizí“ dítě?
To jsem si myslela
My jsme malá vesnice s 400 obyvateli a upřímně si myslím, že kdyby je o to požádala každá jiná maminka, tak by odmítli. Jenže toto bylo pro starostku a tu si nesměli rozhádat ![]()
ja bych tak male deti nebrala..at si uchovaji pamatku na dedu tak jak ho videli naposled a ne na jeho rakev..asi by z toho jeste nemeli rozum a mohli by mit i trauma nehlede na to ze tam muzou delat ramus…
Vždy se dočteš dvou názorů..jeden ,že ne, že je to drsné a druhý, že ano, že je to přirozené..
Já kopu, za NE.. byla jsem účastna jako dítě pohřbů a moc se to na mě podepsalo - trauma..Plačící okolí a výkřiky - to není nic pro děti..Dodnes si to pamatuji..
Já nevím, ale viděli jste třeba někdy plakat doma maminku?? tohle je pro děti vždycky hrozně skličující a nemusí jít jen o pohřeb..
Snažím se takovým situacím vyhýbat..