Malá facka v afektu

Anonymní
6.8.20 21:40

Malá facka v afektu

Pěkný večer… dnes jsem měla náročný den. Mám syna starého něco přes 2 roky, je to fakt hyperaktivní dítě a do toho trochu „zvláštní“, moc nerozumí. Od rána jsem s ním prostě bojovala. Vždy umím zachovat chladnou hlavu, prostě si řeknu no co. Dnes ráno jsem měla super náladu, oblékla jsem ho (to byl zas boj, protože on je najednou jak hadrová 15kg panenka) takže jsem měla celkem nervy.. šli jsme ven.. když jsme přišli domů, strašný řev, dala jsem ho do postele a spal. Pak jsem vařila, oběd nechtěl. Přišel domů chlap, jeli hsme něco vyřizovat, tam jsme byli x hodin a já už byla utahana. Když jsme přišli, řekl mi že jde ven za kámošema. Já mu řekla že jsem si Chtěla aspoň na chvíli odpočinout protože toho mám už dnes hodně ale on i přes to šel. Takže jsem měla nervy z něho, do toho ze syna protože pořád jen pobíhal po bytě, skákal jak praštěný protože jsem si na chvíli lehla do postele. Přišel ke mě a pořád mě kousal. Říkala jsem opakovaně ne a ne. Dala mu po rukou… do toho jsem volala přítele jestli už může domů.. a najednou když mě syn kousnul tak jsem mu trefila facku, ne dlaní ale druhou stranou prstama po líci.. On se leknul, protože to jsem nikdy neudělala. A šel pryč… mě to v okamžiku přišlo strašně líto, protože si to nezaslouží, je to jen dítě… já si všechnu tu zlost vybila na něm. Brečela jsem, cítím se opravdu zle. Myslíte že si to bude pamatovat? Já nechci své dítě bít, já taky nebyla bitá. :,( jen mě poslední dobou štve, že se o 2 letého syna musim stále starat jako o mimino. Nevím jestli je to autismus nebo něco jiného.. pediatra mi řekla že do 3 let se těžko určí co to přesně může být. Nabídla mi akorát psychologa pro syna, ale to si neumim představit, jak tam vydrží nějak spolupracovat. Včera jsem zas brečela na záchodě, že nemůžu mít normální dítě.. protože jsem si nemohla ani hlavu umýt a dole mě už čekal kurýr.. už nevím jak to dlouho vydržím. Syn nějak ve vývoji nepostupuje, nerozumí, neumí vysvětlit co chce… mě to vycucává energii..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
6.8.20 21:45

Pamatovat si to nebude ale uz to nedelej, mas pravdu v tom ze je to jen dite.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
167
6.8.20 21:46

Naprosto tě chápu, měla jsem to podobně. Nic si nevyčítej, prostě se stalo. A neboj, malý si to nebude pamatovat. Pro příště si dáš pozor, ale to je nervama. Taky jsme jen lidi. Zkus hodit řeč s partnerem, řekni mu co se stalo a že to takhle nechceš. Na dítě jste dva, on by měl taky pomáhat. Moje jediná, opravdu jediná rada zní: vydržet. Uvidíš až budou malému tři, bude to mnohem větší parťák. Je ještě maličkej a nemá ze všeho rozum.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1830
6.8.20 21:52

Další z těch, co místo výchovy hledá dítěti diagnózu :roll:
Přečti si něco o autismu a hyperaktivitě, máš normální dítě, ale ty máš nervy na pochodu a měla by jsi se dát do kupy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1554
6.8.20 21:54

Jen k tomu psychologovi. Dětského psychologa se neboj, opravdu tam dítě nemá jen sedět a nekoho poslouchat. Naopak je dobře, když se dítě bude chovat co nejběžněji, pro tebe třeba přehnaně, psycholog ho bude pozorovat, ptát se tebe na otázky a podle toho poradí. Nepodcenit podezření na pervazivni vývojovou poruchu, tím nemyslím upnout se na to, ale pokud by dítě vykazovalo autisticke a jiné zvláštní rysy, tak říkat to doktorce a brzy šupajdit do pedagogicko psychologické poradny. Nechci strašit, jen říkám, neviděla jsem, tak nemůžu soudit. Ale včasná diagnóza je nejvíc, i když autismus se diagnostikuje až mezi 2-3 rokem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 21:56

Já jsem takto taky synovi jednu lískla a už mě nikdy nekousl. Je mu 9 a vztahy to nepošramotilo a ani si to nepamatuje. Zrovna nedávno jsme to řešili.
A teď vážně. Zkus se opravdu domluvit s chlapem, ať si vydechneš. Takto se projevoval mladší syn a je to opravdu náročné, když na to je člověk sám. Já měla na pomoc babičku a stejně jsme padali na ústa všichni. Manžel se zapojoval také.
Máme k němu i staršího (ten dostal tu facku a přestal kousat), takže to bylo o to náročnější.
Kousání může být způsob jeho komunikace. Tak to bylo u nás. Jak jsme to dešifrovali, začalo se blýskat na lepší časy.
Zkus rannou péči, případně si nastuduj něco o alternativních metodách komunikace. U nás hodně pomáhalo znakování. Jak zjistil, že může komunikovat, začalo se to lepšit.

  • Citovat
  • Nahlásit
1198
6.8.20 21:58

@Berry77 ty jsi nějaká psychologická vědma, která dokáže stanovit diagnózu dítěte po chatu? Já musela obíhat odborníky a ono to jde takhle během minuty?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 21:59

Psychologa se neboj, jen najdi někoho, kdo se zabývá tak malými dětmi. My byli ve 3 letech. Psycholožka nejdřív mluvila 2 hodiny se mnou (bez syna), pak jsme byli u ní i se synem a jen ho pozorovala při hře. Hrál si sám, s ní i se mnou.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 22:03

@Berry77 další z těch, která skoro nic neví a už odsuzuje. Syn je jiné dítě, doktorka mi to potvrdila už při 18ti měsíční kontrole, dále ve 2 letech, jelikož nepostoupil. Nechápe určité věci, má svůj svět, neumí se absolutně na nic soustředit a ani komunikovat jako ostatní děti. Nebudu se tady vypisovat… jen, že tohle není nějaký můj výmysl z hlavy a rozhodně mu nedávám diagnózy!!! Vyhýbala jsem se tomu dost dlouho, protože jsem čekala že se něco změní… Už tak je to pro mě těžké, že syn není normální dítě

  • Citovat
  • Nahlásit
1830
6.8.20 22:04
@tlustyhrosik píše:
@Berry77 ty jsi nějaká psychologická vědma, která dokáže stanovit diagnózu dítěte po chatu? Já musela obíhat odborníky a ono to jde takhle během minuty?

na to nemusím být žádná vědma, abych poznala, že adept na diagnózu není dítě :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 22:04
@Anonymní píše:
Psychologa se neboj, jen najdi někoho, kdo se zabývá tak malými dětmi. My byli ve 3 letech. Psycholožka nejdřív mluvila 2 hodiny se mnou (bez syna), pak jsme byli u ní i se synem a jen ho pozorovala při hře. Hrál si sám, s ní i se mnou.

Určitě to chci zkusit, jen doktorka řekla že ještě počkáme do 2,5 let.. nejradši bych už věděla, co s ním je, abych to mohla nějak řešit

  • Citovat
  • Nahlásit
22939
6.8.20 22:06

Pamatovat by si to hlavně měl. A jen tiše doufám, že jsi tu plačtivou scénu nedoplnila ještě omlouváním. To je to nejhorší, co můžeš předvést - dítě nejdřív potrestat a vzápětí se mu za to omluvit, aby zmatek byl dokonalý. Malý sice vyfasoval facku za tvého povedeného přítele, ale plyne z ní ponaučení, že do mámy se nekouše a holt je máma taky jenom člověk.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
345
6.8.20 22:06

Jéé netrap se, taky se mi stalo. Sice zas v jiné podobě, například jsem jednou před dětmi vykřikla sprosté slovo směrem k nim, taky jsem pak byla úplně vyšašená, co jsem to udělala, někdy je prostě den blbec a JE DOBRÉ, KDYŽ DĚTI VĚDÍ, ŽE NEJSME DOKONALÍ ANI MY DOSPĚLÍ! Když už se taková chyba stane, jdu a řeknu dítěti - v tvém případě - máma neměla dělat baci na pusinku, Pepíček ale neměl kousat, oba jsme to udělali špatně, podáme si ruku.. například. Tvé dítě nerozumí, máš to v tomto s omluvou horší, ale výčitky neměj. Dávej pozor, aby si mu ve vzteku omylem neublížila, já se jednou ohnala po dceři, protože byla opravdu super extrémně drzá a hnusná na návštěvu, která se chovala slušně a ani jsem ji nechtěla trefit, jen jsem jí okolo toho zadku chtěla naznačit lupanec a přitom jsem ji škrábla přes bok prstýnkem, který byl nějak poškozený (což jsem do té doby nevěděla), že tam měla šrám až do krve. Taky samozřejmě já hysterie, dcera sranda a za minutu nevěděla. Nebo když mi syn vyhazoval jídlo z talíře a dělal u stolu neskutečný bor.del, podotýkám syn předškolák, opakující toto chování záměrně po mladší sestře, tak jsem ho asi 20× napomenula, vysvětlovala, no vyvrcholilo to tím, že jsem na tom vykydaném nepořádku uklouzla a on se mi začal ještě smát. V tu chvíli jsme se taky naštvala pořádně a zahučela na něj, že to není k smíchu a jí jak čuně, on se ovšem lekl, zaskočilo mu a málem se mi udusil :zed: To víš jak jsem se nenáviděla. Ale takové věci se mámám, které nejsou neprosté flegmatičky a nemají pohodové dítě, prostě stávají, nesmutni. Jste oba už ok, malý ani neví a tobě se s takovým dítětem možná ještě podobné selhání stane, ale jsme jenom lidi, nejsme stroje! Jen kdybys cítila, že to fakt nedáváš a mohla bys mu dát moc, nebo se přistihla, že jsi ho takto plácla už potřetí za týden, tak se někomu svěř a odpočni si, pak trpí jak dítě, tak máma.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1830
6.8.20 22:10
@Anonymní píše:
@Berry77 další z těch, která skoro nic neví a už odsuzuje. Syn je jiné dítě, doktorka mi to potvrdila už při 18ti měsíční kontrole, dále ve 2 letech, jelikož nepostoupil. Nechápe určité věci, má svůj svět, neumí se absolutně na nic soustředit a ani komunikovat jako ostatní děti. Nebudu se tady vypisovat… jen, že tohle není nějaký můj výmysl z hlavy a rozhodně mu nedávám diagnózy!!! Vyhýbala jsem se tomu dost dlouho, protože jsem čekala že se něco změní… Už tak je to pro mě těžké, že syn není normální dítě

A že jsi to nezmínila na začátku??

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
345
6.8.20 22:11

@hanka.br. nemáš pravdu, facka dvouletému dítěti se zastaveným vývojem je chyba, za chybu je třeba se omluvit i dítěti!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama