Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám blok vůči manželovi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.3.12 13:09
Emilie píše:Anonymní píše:
Mauu: Je mi čerstvých 27, víš nepliveme na sebe, jsou chvilky kdy bych manžela snědla láskou, ale je jich málo. Spíš žijeme vedle sebe Každý u svého PC, rodinu, děti máme spokojené, smějeme se všichni spolu, hrajeme si, jíme, občas nějaký výlet a tak, jako rodina fugujeme dobře, ne jako manželé a kvůli tomu se mi nechce ničit rodina.Svěřím ti tajemství - vsadím se, že ten, kdo vás vidí zvenčí, si myslí, že vedete dokonalý život v harmonickém manželství a dokonalé rodině. A že vám závidí, sám nadávajíc na to, jak se sám má špatně.
Včera u nás byl kamarád a složil mi lichotku, když se ptal mého muže, že má neobyčejné štěstí, že mně má, a kdeže se takové ženské kupují a že už jsou asi vyprodané. Každý, kdo vidí naši rodinu zvenčí, na návštěvě, může mít dojem, že jsme ideálem. Vidíš. A já to taky vnímám jinak. Občas.
Navenek to prostě všechno vypadá jinak než uvnitř. A ty se monžá porovnáváš s jinými, ne? Nebo aspoŃ s jiným modelem. S tou romantikou, cos zažila kdysi, být nádherně zamilovaná. Jenže … už prostě nejsi. A vo tom to je. To nám nikdo neřekl. že manželství není život na růžových obláčcích, ale dřina, kdy onen trapný posez večer vedle sebe na gauči před televizí, je vlastně ten bonus!!!! Kdy každá chvilka s jen nádechem toho „být šťastný“ je prostě tvrdě vydřená. Mluvíš o chvilkách, kdy bys láskou svého muže snědla, ale že je jich málo. Nechci moralizovat, ale věz, že v tom případě jste na tom veeelemi dobře. Jsou tací, kteří by svého partnera taky nejradši snědli - ale nikoli s láskou.
No jo no.
a neni to skoda?
laska prece muze byt mezi dvema porad.
to,ze se jeden na druheho tesi,az prijde domu,spolecne se naji,popovidaji si,vecer,az deti usnou si pusti nejaky hezky film atd.
jasne,takova ta velka zamilovanost nevydrzi naporad,ale mela by prejit v lasku a ne to,ze vedle sebe ziji jako dva cizi lide.
nikoho nemoralizuju,taky jsme meli v manzelstvi velkou krizi,zili oddelene a spoustu veci si uvedomili a ted je to mnohem hezci nez driv 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 13:23
x-juliet píše:Emilie píše:Anonymní píše:
Mauu: Je mi čerstvých 27, víš nepliveme na sebe, jsou chvilky kdy bych manžela snědla láskou, ale je jich málo. Spíš žijeme vedle sebe Každý u svého PC, rodinu, děti máme spokojené, smějeme se všichni spolu, hrajeme si, jíme, občas nějaký výlet a tak, jako rodina fugujeme dobře, ne jako manželé a kvůli tomu se mi nechce ničit rodina.Svěřím ti tajemství - vsadím se, že ten, kdo vás vidí zvenčí, si myslí, že vedete dokonalý život v harmonickém manželství a dokonalé rodině. A že vám závidí, sám nadávajíc na to, jak se sám má špatně.
Včera u nás byl kamarád a složil mi lichotku, když se ptal mého muže, že má neobyčejné štěstí, že mně má, a kdeže se takové ženské kupují a že už jsou asi vyprodané. Každý, kdo vidí naši rodinu zvenčí, na návštěvě, může mít dojem, že jsme ideálem. Vidíš. A já to taky vnímám jinak. Občas.
Navenek to prostě všechno vypadá jinak než uvnitř. A ty se monžá porovnáváš s jinými, ne? Nebo aspoŃ s jiným modelem. S tou romantikou, cos zažila kdysi, být nádherně zamilovaná. Jenže … už prostě nejsi. A vo tom to je. To nám nikdo neřekl. že manželství není život na růžových obláčcích, ale dřina, kdy onen trapný posez večer vedle sebe na gauči před televizí, je vlastně ten bonus!!!! Kdy každá chvilka s jen nádechem toho „být šťastný“ je prostě tvrdě vydřená. Mluvíš o chvilkách, kdy bys láskou svého muže snědla, ale že je jich málo. Nechci moralizovat, ale věz, že v tom případě jste na tom veeelemi dobře. Jsou tací, kteří by svého partnera taky nejradši snědli - ale nikoli s láskou.
No jo no.a neni to skoda?
nikoho nemoralizuju,taky jsme meli v manzelstvi velkou krizi,zili oddelene a spoustu veci si uvedomili a ted je to mnohem hezci nez driv
laska prece muze byt mezi dvema porad.
to,ze se jeden na druheho tesi,az prijde domu,spolecne se naji,popovidaji si,vecer,az deti usnou si pusti nejaky hezky film atd.
jasne,takova ta velka zamilovanost nevydrzi naporad,ale mela by prejit v lasku a ne to,ze vedle sebe ziji jako dva cizi lide.
Jestli je to škoda? To já nevím. Já nemohu nikoho soudit a říct - takhle je to bílé, takhle ja to černé. Já můžu jen říct - nic není černé ani bílé ani dokonce černobílé.
A můžu ještě jen říct, že zakladatelka, a nejen ona, by si měli v první řadě uvědomit, co mají za problém. Protože v drtivé většině případů ten problém někomu podsouvají. Nejsem spokojena v manželství = může za to manžel. Takže když se rozvedu = problém zmizí. Může být - pokud příčinou je skutečně chlap a nic jiného. A já nejsem odborník, ale řekla bych, že u zakladatelky je právě že problém jinde.
Aspoň teda já vím o sobě, že sice dvakrát spokojená nejsem, ale kdybych se rozvedla, budu mít problémů dvakrát až třikrát tolik. V tom mám jasno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.12 13:40
Anonymní : 27, no, problém je v tom, že ikdyž jsem pak odešla od manžela a byla s přítelem, tak se to pomalu, ale jistě zajíždělo do těch stejých kolejí Prostě jakmile člověk řečí všední život, zákonitšě to spadne jinam než randění a i proto od manžela neodejdu, s jiným by to bylo stejné, možná ještě horší.
- Citovat
- Upravit
12.3.12 13:41
Emilie píše:x-juliet píše:Emilie píše:Anonymní píše:
Mauu: Je mi čerstvých 27, víš nepliveme na sebe, jsou chvilky kdy bych manžela snědla láskou, ale je jich málo. Spíš žijeme vedle sebe Každý u svého PC, rodinu, děti máme spokojené, smějeme se všichni spolu, hrajeme si, jíme, občas nějaký výlet a tak, jako rodina fugujeme dobře, ne jako manželé a kvůli tomu se mi nechce ničit rodina.Svěřím ti tajemství - vsadím se, že ten, kdo vás vidí zvenčí, si myslí, že vedete dokonalý život v harmonickém manželství a dokonalé rodině. A že vám závidí, sám nadávajíc na to, jak se sám má špatně.
Včera u nás byl kamarád a složil mi lichotku, když se ptal mého muže, že má neobyčejné štěstí, že mně má, a kdeže se takové ženské kupují a že už jsou asi vyprodané. Každý, kdo vidí naši rodinu zvenčí, na návštěvě, může mít dojem, že jsme ideálem. Vidíš. A já to taky vnímám jinak. Občas.
Navenek to prostě všechno vypadá jinak než uvnitř. A ty se monžá porovnáváš s jinými, ne? Nebo aspoŃ s jiným modelem. S tou romantikou, cos zažila kdysi, být nádherně zamilovaná. Jenže … už prostě nejsi. A vo tom to je. To nám nikdo neřekl. že manželství není život na růžových obláčcích, ale dřina, kdy onen trapný posez večer vedle sebe na gauči před televizí, je vlastně ten bonus!!!! Kdy každá chvilka s jen nádechem toho „být šťastný“ je prostě tvrdě vydřená. Mluvíš o chvilkách, kdy bys láskou svého muže snědla, ale že je jich málo. Nechci moralizovat, ale věz, že v tom případě jste na tom veeelemi dobře. Jsou tací, kteří by svého partnera taky nejradši snědli - ale nikoli s láskou.
No jo no.a neni to skoda?
nikoho nemoralizuju,taky jsme meli v manzelstvi velkou krizi,zili oddelene a spoustu veci si uvedomili a ted je to mnohem hezci nez driv
laska prece muze byt mezi dvema porad.
to,ze se jeden na druheho tesi,az prijde domu,spolecne se naji,popovidaji si,vecer,az deti usnou si pusti nejaky hezky film atd.
jasne,takova ta velka zamilovanost nevydrzi naporad,ale mela by prejit v lasku a ne to,ze vedle sebe ziji jako dva cizi lide.Jestli je to škoda? To já nevím. Já nemohu nikoho soudit a říct - takhle je to bílé, takhle ja to černé. Já můžu jen říct - nic není černé ani bílé ani dokonce černobílé.
A můžu ještě jen říct, že zakladatelka, a nejen ona, by si měli v první řadě uvědomit, co mají za problém. Protože v drtivé většině případů ten problém někomu podsouvají. Nejsem spokojena v manželství = může za to manžel. Takže když se rozvedu = problém zmizí. Může být - pokud příčinou je skutečně chlap a nic jiného. A já nejsem odborník, ale řekla bych, že u zakladatelky je právě že problém jinde.
Aspoň teda já vím o sobě, že sice dvakrát spokojená nejsem, ale kdybych se rozvedla, budu mít problémů dvakrát až třikrát tolik.
myslela jsem to spis v obecne rovine. a rozhodne si nemyslim,ze kdyz je problem v manzelstvi,tak za to muze manzel. manzelstvi je vzdy vec dvou lidi.
nekdy si myslim,ze zeny hledaji vecnou romantiku a muzi zase maji pocit,ze neco ztraceji. radsi zapracovat vzajemnem vztahu,nez se rozvest,snazit se,aby oba byli stastni. ale kdyz zmizi laska a zustane treba lhostejnost? opravdu nevim,udrzovat vztah kvuli detem a za nekolik let,nebo treba i desitek let,si rict-nebyla jsem stastna,deti jsou uz pryc z domova a zbyde zivot s cizincem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 14:00
x-juliet píše:Emilie píše:myslela jsem to spis v obecne rovine. a rozhodne si nemyslim,ze kdyz je problem v manzelstvi,tak za to muze manzel. manzelstvi je vzdy vec dvou lidi.x-juliet píše:Emilie píše:Anonymní píše:
Mauu: Je mi čerstvých 27, víš nepliveme na sebe, jsou chvilky kdy bych manžela snědla láskou, ale je jich málo. Spíš žijeme vedle sebe Každý u svého PC, rodinu, děti máme spokojené, smějeme se všichni spolu, hrajeme si, jíme, občas nějaký výlet a tak, jako rodina fugujeme dobře, ne jako manželé a kvůli tomu se mi nechce ničit rodina.Svěřím ti tajemství - vsadím se, že ten, kdo vás vidí zvenčí, si myslí, že vedete dokonalý život v harmonickém manželství a dokonalé rodině. A že vám závidí, sám nadávajíc na to, jak se sám má špatně.
Včera u nás byl kamarád a složil mi lichotku, když se ptal mého muže, že má neobyčejné štěstí, že mně má, a kdeže se takové ženské kupují a že už jsou asi vyprodané. Každý, kdo vidí naši rodinu zvenčí, na návštěvě, může mít dojem, že jsme ideálem. Vidíš. A já to taky vnímám jinak. Občas.
Navenek to prostě všechno vypadá jinak než uvnitř. A ty se monžá porovnáváš s jinými, ne? Nebo aspoŃ s jiným modelem. S tou romantikou, cos zažila kdysi, být nádherně zamilovaná. Jenže … už prostě nejsi. A vo tom to je. To nám nikdo neřekl. že manželství není život na růžových obláčcích, ale dřina, kdy onen trapný posez večer vedle sebe na gauči před televizí, je vlastně ten bonus!!!! Kdy každá chvilka s jen nádechem toho „být šťastný“ je prostě tvrdě vydřená. Mluvíš o chvilkách, kdy bys láskou svého muže snědla, ale že je jich málo. Nechci moralizovat, ale věz, že v tom případě jste na tom veeelemi dobře. Jsou tací, kteří by svého partnera taky nejradši snědli - ale nikoli s láskou.
No jo no.a neni to skoda?
nikoho nemoralizuju,taky jsme meli v manzelstvi velkou krizi,zili oddelene a spoustu veci si uvedomili a ted je to mnohem hezci nez driv
laska prece muze byt mezi dvema porad.
to,ze se jeden na druheho tesi,az prijde domu,spolecne se naji,popovidaji si,vecer,az deti usnou si pusti nejaky hezky film atd.
jasne,takova ta velka zamilovanost nevydrzi naporad,ale mela by prejit v lasku a ne to,ze vedle sebe ziji jako dva cizi lide.Jestli je to škoda? To já nevím. Já nemohu nikoho soudit a říct - takhle je to bílé, takhle ja to černé. Já můžu jen říct - nic není černé ani bílé ani dokonce černobílé.
A můžu ještě jen říct, že zakladatelka, a nejen ona, by si měli v první řadě uvědomit, co mají za problém. Protože v drtivé většině případů ten problém někomu podsouvají. Nejsem spokojena v manželství = může za to manžel. Takže když se rozvedu = problém zmizí. Může být - pokud příčinou je skutečně chlap a nic jiného. A já nejsem odborník, ale řekla bych, že u zakladatelky je právě že problém jinde.
Aspoň teda já vím o sobě, že sice dvakrát spokojená nejsem, ale kdybych se rozvedla, budu mít problémů dvakrát až třikrát tolik.
nekdy si myslim,ze zeny hledaji vecnou romantiku a muzi zase maji pocit,ze neco ztraceji. radsi zapracovat vzajemnem vztahu,nez se rozvest,snazit se,aby oba byli stastni. ale kdyz zmizi laska a zustane treba lhostejnost? opravdu nevim,udrzovat vztah kvuli detem a za nekolik let,nebo treba i desitek let,si rict-nebyla jsem stastna,deti jsou uz pryc z domova a zbyde zivot s cizincem
No a nebo to „vydržet“, zamakat a zpětně si říct - bylo to peklo, ale zvládli jsme to? Ono totiž navíc, dítě, a zvláště malé dítě či děti, jsou dost často tím, co ten vztah může dost nabourat. Ono s enadarmo neradí, že si rodiče prostě musí vyhradit čas na sebe a snažit se komunikovat o tématech MIMO děti. Nejlépe mít společný koníček, pokud to vůbec lze. Tady bych ráda dodala, že „romantická večeře“ nemusí splnit očekávání - když jsou v opozici a nabroušený, tak to prostě romantika nebude. Kdežto i když budou zhádaný, můžou společeně okopávat růže. Sice mlčky … ale cíl bude stejný. Okopaný růže. Pokud teda nezačnou blbnout a ty růže vytrhávat a házet tím po sobě. Svým způsobem je to třeba i to sezení vedle sebe na gauči před televizí. Před filmem. Bude to sice jistá pasivní zábava, ale budu jí trávit spoelčně vedle sebe!!! Ideálně, kdyby poté třeba ještě ten film rozebrali!!! Právě proto, aby až děti zmizí, tam něco zbylo. Něco, na co se dá navázat.
Prootže pokud kromě dětí tam fakt už nejde najít nic … tak to asi fakt cenu nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.12 14:14
ANonymní 27: no to je právě to, že sice manželství, ta blízkost stojí za prd, chyba je na obo stranách, ale prostě se společně hodně nasmějeme, růže neokopáváme neb nemáme, ale tak společné aktivity by se nějaký našli a večeře nehrozí. Nemáme hlídání a děti jsou ještě malé.
- Citovat
- Upravit
12.3.12 15:25
Emilie píše:x-juliet píše:Emilie píše:myslela jsem to spis v obecne rovine. a rozhodne si nemyslim,ze kdyz je problem v manzelstvi,tak za to muze manzel. manzelstvi je vzdy vec dvou lidi.x-juliet píše:Emilie píše:Anonymní píše:
Mauu: Je mi čerstvých 27, víš nepliveme na sebe, jsou chvilky kdy bych manžela snědla láskou, ale je jich málo. Spíš žijeme vedle sebe Každý u svého PC, rodinu, děti máme spokojené, smějeme se všichni spolu, hrajeme si, jíme, občas nějaký výlet a tak, jako rodina fugujeme dobře, ne jako manželé a kvůli tomu se mi nechce ničit rodina.Svěřím ti tajemství - vsadím se, že ten, kdo vás vidí zvenčí, si myslí, že vedete dokonalý život v harmonickém manželství a dokonalé rodině. A že vám závidí, sám nadávajíc na to, jak se sám má špatně.
Včera u nás byl kamarád a složil mi lichotku, když se ptal mého muže, že má neobyčejné štěstí, že mně má, a kdeže se takové ženské kupují a že už jsou asi vyprodané. Každý, kdo vidí naši rodinu zvenčí, na návštěvě, může mít dojem, že jsme ideálem. Vidíš. A já to taky vnímám jinak. Občas.
Navenek to prostě všechno vypadá jinak než uvnitř. A ty se monžá porovnáváš s jinými, ne? Nebo aspoŃ s jiným modelem. S tou romantikou, cos zažila kdysi, být nádherně zamilovaná. Jenže … už prostě nejsi. A vo tom to je. To nám nikdo neřekl. že manželství není život na růžových obláčcích, ale dřina, kdy onen trapný posez večer vedle sebe na gauči před televizí, je vlastně ten bonus!!!! Kdy každá chvilka s jen nádechem toho „být šťastný“ je prostě tvrdě vydřená. Mluvíš o chvilkách, kdy bys láskou svého muže snědla, ale že je jich málo. Nechci moralizovat, ale věz, že v tom případě jste na tom veeelemi dobře. Jsou tací, kteří by svého partnera taky nejradši snědli - ale nikoli s láskou.
No jo no.a neni to skoda?
nikoho nemoralizuju,taky jsme meli v manzelstvi velkou krizi,zili oddelene a spoustu veci si uvedomili a ted je to mnohem hezci nez driv
laska prece muze byt mezi dvema porad.
to,ze se jeden na druheho tesi,az prijde domu,spolecne se naji,popovidaji si,vecer,az deti usnou si pusti nejaky hezky film atd.
jasne,takova ta velka zamilovanost nevydrzi naporad,ale mela by prejit v lasku a ne to,ze vedle sebe ziji jako dva cizi lide.Jestli je to škoda? To já nevím. Já nemohu nikoho soudit a říct - takhle je to bílé, takhle ja to černé. Já můžu jen říct - nic není černé ani bílé ani dokonce černobílé.
A můžu ještě jen říct, že zakladatelka, a nejen ona, by si měli v první řadě uvědomit, co mají za problém. Protože v drtivé většině případů ten problém někomu podsouvají. Nejsem spokojena v manželství = může za to manžel. Takže když se rozvedu = problém zmizí. Může být - pokud příčinou je skutečně chlap a nic jiného. A já nejsem odborník, ale řekla bych, že u zakladatelky je právě že problém jinde.
Aspoň teda já vím o sobě, že sice dvakrát spokojená nejsem, ale kdybych se rozvedla, budu mít problémů dvakrát až třikrát tolik.
nekdy si myslim,ze zeny hledaji vecnou romantiku a muzi zase maji pocit,ze neco ztraceji. radsi zapracovat vzajemnem vztahu,nez se rozvest,snazit se,aby oba byli stastni. ale kdyz zmizi laska a zustane treba lhostejnost? opravdu nevim,udrzovat vztah kvuli detem a za nekolik let,nebo treba i desitek let,si rict-nebyla jsem stastna,deti jsou uz pryc z domova a zbyde zivot s cizincemNo a nebo to „vydržet“, zamakat a zpětně si říct - bylo to peklo, ale zvládli jsme to? Ono totiž navíc, dítě, a zvláště malé dítě či děti, jsou dost často tím, co ten vztah může dost nabourat. Ono s enadarmo neradí, že si rodiče prostě musí vyhradit čas na sebe a snažit se komunikovat o tématech MIMO děti. Nejlépe mít společný koníček, pokud to vůbec lze. Tady bych ráda dodala, že „romantická večeře“ nemusí splnit očekávání - když jsou v opozici a nabroušený, tak to prostě romantika nebude. Kdežto i když budou zhádaný, můžou společeně okopávat růže. Sice mlčky … ale cíl bude stejný. Okopaný růže. Pokud teda nezačnou blbnout a ty růže vytrhávat a házet tím po sobě. Svým způsobem je to třeba i to sezení vedle sebe na gauči před televizí. Před filmem. Bude to sice jistá pasivní zábava, ale budu jí trávit spoelčně vedle sebe!!! Ideálně, kdyby poté třeba ještě ten film rozebrali!!! Právě proto, aby až děti zmizí, tam něco zbylo. Něco, na co se dá navázat.
Prootže pokud kromě dětí tam fakt už nejde najít nic … tak to asi fakt cenu nemá.
nevim,proc tolik vykricniku.neodsuzovala bych veceri,nebo nejaky film(treba filmy jsou jednim z mych konicku,vlastne nas obou).
souhlasim s tim,ze dite vztahem muze otrast,nam dalo dost prace vse zase sladit a ted,kdyz je mu rok,tak se vracime ke spolecnym konickum-tenis,bazen(i s malym),bowling,vylety atd.
ale v jednom se zrejme neshodneme. ja bych ve vztahu bez lasky nebyla,ani kdyby tam bylo deset deti. a proto se o ni snazim pecovat a rozvijet,treba i tak,viz predchozi odstavec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 20:24
X-juliet- naprosto s tebou souhlasím, ale chápu i druhou stranu, protože ono je hodně pohodlný žít ve vztahu bez lásky než to jen „kvůli takové malichernosti“ ukončit. I bez lásky se dá žít, ale za x let to zjištění, že jsem promarnila život s někým koho jsem nemilovala než to, že jsem si mohla najít někoho a prožívat s ním lásku…je to prostě pohodlnější a málokdo má odvahu do toho seknout i třeba kvůli dětem. Vztah bez lásky řeší většinou ten, kdo k tomu má i jiné důvody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.12 05:00
Mauu píše:
X-juliet- naprosto s tebou souhlasím, ale chápu i druhou stranu, protože ono je hodně pohodlný žít ve vztahu bez lásky než to jen „kvůli takové malichernosti“ ukončit. I bez lásky se dá žít, ale za x let to zjištění, že jsem promarnila život s někým koho jsem nemilovala než to, že jsem si mohla najít někoho a prožívat s ním lásku…je to prostě pohodlnější a málokdo má odvahu do toho seknout i třeba kvůli dětem. Vztah bez lásky řeší většinou ten, kdo k tomu má i jiné důvody.
ja to chapu.
je to velke zivotni rozhodnuti a to neni lehke..
clovek musi ke vsemu v zivote dospet a nekdy i k tem zivotnim kompromisum.
ja jsem vdana necele dva roky,mame rocni dite,krizi za sebou a ted je nam moc hezky,ale muzu tvrdit,ze to tak bude i za deset let? to nevi nikdo,ale doufam,ze ano.
moc bych ti prala,aby se to vyserilo k tve spokojenosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.12 21:21
x-juliet píše:Mauu píše:
X-juliet- naprosto s tebou souhlasím, ale chápu i druhou stranu, protože ono je hodně pohodlný žít ve vztahu bez lásky než to jen „kvůli takové malichernosti“ ukončit. I bez lásky se dá žít, ale za x let to zjištění, že jsem promarnila život s někým koho jsem nemilovala než to, že jsem si mohla najít někoho a prožívat s ním lásku…je to prostě pohodlnější a málokdo má odvahu do toho seknout i třeba kvůli dětem. Vztah bez lásky řeší většinou ten, kdo k tomu má i jiné důvody.ja to chapu.
moc bych ti prala,aby se to vyserilo k tve spokojenosti
je to velke zivotni rozhodnuti a to neni lehke..
clovek musi ke vsemu v zivote dospet a nekdy i k tem zivotnim kompromisum.
ja jsem vdana necele dva roky,mame rocni dite,krizi za sebou a ted je nam moc hezky,ale muzu tvrdit,ze to tak bude i za deset let? to nevi nikdo,ale doufam,ze ano.
Děkuju …asi zkusím tu manželskou poradnu, co mi poradí… 
Snad to pak nějak rozlousknu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.12 05:25
Mauu píše:x-juliet píše:DěkujuMauu píše:
X-juliet- naprosto s tebou souhlasím, ale chápu i druhou stranu, protože ono je hodně pohodlný žít ve vztahu bez lásky než to jen „kvůli takové malichernosti“ ukončit. I bez lásky se dá žít, ale za x let to zjištění, že jsem promarnila život s někým koho jsem nemilovala než to, že jsem si mohla najít někoho a prožívat s ním lásku…je to prostě pohodlnější a málokdo má odvahu do toho seknout i třeba kvůli dětem. Vztah bez lásky řeší většinou ten, kdo k tomu má i jiné důvody.ja to chapu.
moc bych ti prala,aby se to vyserilo k tve spokojenosti
je to velke zivotni rozhodnuti a to neni lehke..
clovek musi ke vsemu v zivote dospet a nekdy i k tem zivotnim kompromisum.
ja jsem vdana necele dva roky,mame rocni dite,krizi za sebou a ted je nam moc hezky,ale muzu tvrdit,ze to tak bude i za deset let? to nevi nikdo,ale doufam,ze ano.
tak budu drzet palce a dej sem pak vedet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
droopy
5.4.13 13:13
Škoda že nedala paní vědět… Mám pocit že řeším naprosto stejný problém. Jen tam nebyla ta nevěra a chatování atd,,, ale já jsem ten chlap co ležel na gauči a kašlal na rodinu. Své koníčky si užíval a rodině nic nedával.
Neskutecne me to stve… Má žena se se mnou chtela na podzim rozejit. Miluju ji a vse mi doslo. Zacal jsem sekat latinu. Nejlip jak umim. A ona rika ze je rada ze jsem se opravdu zmenil. Pomaham… Mam ji rad. Detem se venuju. Vymyslime program na vikendy. Konicky jsem zariznul, pocitac taky.. nespim…
Jen mam proste pocit z manzelcina chovani ze cítí uplne to samé co paní pisatelka…
Mluvime spolu, na ty filmy koukame. Ale porad mam pocit ze zena neni stastna. Urcite me nemiluje… Ma me rada, rika to a myslim si ze to tak opravdu je. Ale taky si myslim ze ma pochybnosti o budoucnosti. Mame dve deti. Zname se 15 let. Taky si svuj zivot asi predstavovala jinak. Taky je ji 32… Me 35… Poradte me jako tomu chlapovi co mu to doslo jak to jeste zlepsit. neodesla ode me a uz opravdu odchazela. Bylo to hodne zle 
Ted je to o dost lepsi, ale nechci myslet jen na sebe… Chci ji dokazat udelat stastnou… Urcite bych to dokazal.. Kez by tohle cetla i kdyz na tyto fora nechadi nejspis… Aby treba vedela ze to citim… Doma o tom nechci zacinat regulerne se bojim reakce…
- Citovat
- Upravit
5.4.13 13:17
Jesli o tom nechces zacinat, ze bys ji rekl na rovinu co a jak citis, tak to zkus nejak „skutkove“. treba ji vzit nekam na vikend (bez deti), koupit nekam listky, vzit na veceri ja nevim co delate normalne nebo co ji bavi, ale proste neco, co ji potesi a nikdy na to nedoslo.
jinak po takove krizovce to chce cas, nez se zase vsechno utrepe. myslim, ze mi nekoho rad po 15 letech znamena hrozne moc a pokud tohle z ni citis, tak to je dostatecny zaklad.
preju hodne stesti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 13:18
Ja myslim, ze se to chce cas, nejde to zmenit lusknutim prstu. Myslim, ze vase manzelka vam musi odpustit a to bude chvili trvat. Pokud zustala a vy jste se zmenil, znamena to, ze vam jeden na druhem zalezi a kdyby nezalezelo, uz jste od sebe. Nekomu trva dele, nez se s tim vyrovna a je schopen udelat tlustou caru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 14:11
A co manželce napsat dopis? Určitě potřebuje slyšet, že ona je ta nejdůležitější. Dá se psát pomalu a dobře si rozmyslet, co tam mít chci a co ne A reakce nebude z oka do oka, i když pochybuju, že by jí vyznání lásky namíchlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
