Mám divný pocit z tchýně

Ahoj zakladatelko,
vycházím se svých dlouholetých zkušeností s tchýní. Myslím, že to co popisuješ je jen začátek. Po porodu bude asi hůř.
Kritizuje tchýně bodýčka? S úsměvem řekni - no já myslím, že jsou dobré. Vždyť vy už si maminko nepamatujete jak jsou ta miminka malá/velká.
Nelíbí se jí tepláčky a mikina? Opět s úsměvem - to víte dnes je už velký výběr. To dřív když byl Míra (tvůj přítel) malý to nebývalo/se nesehnalo/ to jste si nemohla moc vybírat atd. podle situace a míry nas…ní.
Kupuje si domů plínky? Jestli ti to vadí řekni jí s úsměvem: „Ale maminko to vůbec nemusíte, když k vám přijedeme tak si těch pár plínek přivezeme. To je naše starost.“ Event. řekni příteli - Míro ať ta maminka neblázní, takhle si úplně zbytečně utrácí. My si přece přivezeme svoje.

Hele já blbec kdysi sama navrhla tchýni abychom se spolu šly podívat na pár věcí pro miminko. Udělala jsem to z dobrého srdce a naivity, protože naše děti jsou pro tchýni první a jediná vnoučata, která bude mít. Myslela jsem si, že jí to potěší. Jenže tchýni absolutně nic nebylo po chuti, nic co prodavačky nanosily, ani prodavačky samotné. Tohle bylo levné, tohle bylo drahé, tohle bylo hrozné, tohle ušité v Číně. Pořád dávala nahlas najevo svojí nespokojenost, když jsem si pár věcí vybrala, tak je chtěla vracet zpátky na věšák atd. Úplně jsem se styděla. Rychle jsem vybrala, zaplatila a navždy se poučila.