Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všichni,
mám 20-ti měsíčního syna, který je asi maminčin mazánek. Projevuje se to tak, že když jdeme někam mezi děti (na hřiště, dětský koutek) tak ostatní děti si hrají, a maminky si povídají. U nás je to jinak. Já si musím pořád hrát s ním, u všeho musím asistovat a když ne, tak si pro mě dojde a mrčí a tahá mě za nohu, dokud nejdu s ním. Musím jezdit na skluzavce, schovávat se s ním v domečku a tak dál. Jinak si nehraje. Doma se ale celkem zabaví i sám. No a pak taky to, že když mu nějaké cizí dítě sebere hračku, třeba i z ruky, tak jen stojí a podívá se na mě takovým pohledem jako:vydělas to? udělej něco! No je mi ho až líto
Já teda ani nevím co bych měla udělat, přece ho nebudu pořád bránit?
A není to tím že by nebyl zvyklý na děti. Spíš naopak, 4× týdně jsme mezi dětmi. Tak holky co s tím? Zlepší se to? nebo bude otloukánek s maminkou za zadkem? Po mě to teda nemá, já si nenechám líbit nic, jsem pravej opak.
Miseno, zlepsi se to. Ja melo to stejny. Hrat si teda musime porad, ale uz se vic otrkal a klidne nekomu nejakou hracku vezme, snazi se ubranit si svoje a dokonce zacal branit i maminku, kdyz mi nejaky cizi dite chtela vzit hracku v ruce. Bud rada, ze uz si doma hraje sam, to u nas stale nehrozi.
Neboj, nejpozději při nástupu do školky se to zlomí, asi bude mít neprůbojnou povahu, ale školka ho naučí, že"život je boj a vrtulník bývá v herně jen jeden", abych citovala klasika, (Martinu Drijverovou).
Taky jsem byla v domnění, že mám zakřiklé dítě, do té doby, než jsem se na třídní schůzce dozvěděla, že syn je komik třídy ![]()
Malý je o tři měsíce starší, s hraním problém nemá, ale neprůbojný je také hodně. Chodíme často do dět. centra a jak píšeš každou hračku si nechal vzít. Poslední měsíc, ale začínám pozorovat menší zlepšení. Miluje auto všeho druhu a naposled, když mu chtěl jiný chlapeček to „jeho“ vzít, tak dlouho se o něj přetahoval, až zvítězil
. Já jsem prý byla to samé a teď je ze mě pěkná držka
. Takže to až tak moc neřeším a čekám, jak se to bude vyvíjet. No, myslím, že s tím ani nic moc dělat nejde. Každé dítko je prostě jiné.
Zlomí se to! Náš Kuba byl takový truhlík,že když se k němu nějaké dítě přibližovalo (ač bylo o dost mladší),tak už pouštěl všechny hračky,i když byly jeho, nebo slízal ze své motorky a už ji dítku nabízel…jen aby…
Teď už si svoje hračky brání - ale jenom ty,o které mu opravdu jde…ostatní pouští bez rozmyslu stejně… ![]()
Emca ma 20 mesicu,zahrat si umi sama ale kdyz ji nejake dite vezme hracku nebo to s cim si hraje tak si to zpatky nevezme,neudela nic a jde si pro jinou hracku.,
Take doufam ze se to zmeni,ja jsem totiz dost prubojna tak snad bude mit neco ze me.
Mám takový možná divný dotaz…
Vy co se vám zdá že máte neprůbojné dítě, je zvyklé si hrát v ohrádce doma? Nebo dávaly jste je do ohrádky si hrát?
No to jste mě uklidnily!!! Já se na to totiz už nemůžu dívat-zvlást s mou povahou.Já si teda určitě nenechám nic líbit a taky jsem pěkná držka. Právě proto se musím hrozně držet, abych nezasáhla, když se mu děje taková nespravedlnost a on tam stojí jak pako (bobeček můj maličkej) ![]()
A jak reagujete vy v těch situacích když mu seberou hračku (on se na mě vždycky podívá at s tím něco udělám) nebo do něj žduchnou, nebo teta ve cvičení něco ukazuje a děti se nahrnou před něj, on nevidí a stoji a nic.
tak ho chytnu, a procpu dopředu. Mě to připadá NEPOCHOPITELNÝ!!!!
No to jste mě uklidnily!!! Já se na to totiz už nemůžu dívat-zvlást s mou povahou.Já si teda určitě nenechám nic líbit a taky jsem pěkná držka. Právě proto se musím hrozně držet, abych nezasáhla, když se mu děje taková nespravedlnost a on tam stojí jak pako (bobeček můj maličkej) ![]()
A jak reagujete vy v těch situacích když mu seberou hračku (on se na mě vždycky podívá at s tím něco udělám) nebo do něj žduchnou, nebo teta ve cvičení něco ukazuje a děti se nahrnou před něj, on nevidí a stoji a nic.
tak ho chytnu, a procpu dopředu. Mě to připadá NEPOCHOPITELNÝ!!!!
Moni ano dcerka si hravala v ohradce.
Miso jj taky malou vzdycky musim popostrcit.
Nechápu jak to s tím souvisí, ale ohrádku jsme nikdy neměly. Po byte má volnost odmalička.
No já jen slyšela názor, že ty děti co jsou často v ohrádkach tak se pak bojí vykročit do světa. Tak jsem jen chtěla vědět co je na tom pravdy.
Prý ty děti mají rády svuj prostor a bojí se toho co je za ním. ![]()
KacenkaK píše:
Zlomí se to! Náš Kuba byl takový truhlík,že když se k němu nějaké dítě přibližovalo (ač bylo o dost mladší),tak už pouštěl všechny hračky,i když byly jeho, nebo slízal ze své motorky a už ji dítku nabízel…jen aby…
Teda to jsem se pobavila
Tak kuba je teda borec ![]()
Moni, pochybuju, že by to mělo něco společného s ohrádkou. Náš klučina v ní byl asi 3× cca dohromady tak hodinu a neprůbojný je stejně. Hračku taky pustí, ale v centru si vyhraje sám, horší je to doma, má teď nějaké období, kdy stále vyžaduje asistenci u hraní a hračky jako takové ho vůbec nebaví. Ovšem stejně jako ostatní děti, co tu píšete, sám se dopředu neprocpe, ostatním dětem ustupuje. Taky jsem doufala, že bude průbojnější a i když se to měsíc od měsíce zlepšuje, tak v tomhle ohledu za ostatníma dětma pořád ještě dost zaostává.
Taky si nemyslim ze by to melo neco spolecneho s ohradkou..Mala si rada hrala v ohradce,ted beha po celem byte,do ohradky jsem ji davala jen kdyz jsme si chtela udelat neco sveho.