Máma dvojčat

@Anonymní píše:
Hezký večer. Asi se chci jen vypovídat, nevím, každopádně díky že si to prectete, jestli to vůbec dočtete…
Jsem máma 12 měsíčních dvojčat. Jakž takž je zvládám, sice doma máme šílený nepořádek ale děti jsou šťastné. O to nic. Jde mi spíše o okolí… Když se malí narodili a začala jsem je brát na procházky, na každém rohu mě někdo zastavil, lidé byli zvědaví, koukali mi do kočárku, ptali se jak to zvládám atd atd. Ze začátku to bylo celkem příjemné si s lidma popovídat, i když jen pár minut ale byla jsem ráda. Chodili jsme na procházky každý den. Pak byla opravdu dlooouha pomkla kdy mě vůbec nikdo nezastavoval, byla jsem později celkem ráda, začala jsem dělat rychlou chůzi abych shodila alespoň 10kilo…jenze cca od 11 měsíců mě lidé zase začali zastavovat, ale už to není tak příjemné jak na začátku.. Někteří lidé jsou opravdu hnusni ani si to neuvedomujou… Třeba priklad.. Potkala jsem jednoho pana, který se mi nakoukl do kočárku, zasmál se a řekl, že mi ty dvojčata nezávidí, že to by Teda nechtěl. Mě bylo z toho strašně smutno, neřešila jsem a odešla jsem.. Tohle mi řeklo za poslední dobou pár lidí.. Nebo jedna paní upravovala keře kolem svého domu a když jsem kolem ní prošla, jen jsem za zády slyšela, jak si sama pro sebe říká že jsem velký chudák, že by je nikdy nechtěla.. Spím čím dál tím hůře, nonstop přemýšlím negativně, ale opravdu nonstop nad něčím přemýšlím, přes den se nalitam dost, k tomu stresy a hodně jsem přibrala.. Mám přes 100kilo, pred otěhotněním jsem vážila 80kg… potkávám hodně mladých lidí, kteří si mezi sebou rikaji:podívej, ta je tak tlustá.. Několik lidí se už vysmalo, že malí mají tlustou mámu, že se za mě budou stydět… jsem mladá máma, mám 23 let.. Jednou jsem potkala pana s malým klukem(pánovi mohlo být necelých 50) a nějak se se mnou zapovidal a najednou řekl, že mají teď v rodině také dvojčata, jeho sestra, a že má 43 let…a na to se mě zeptal, jestli jsem také šla na umělé, že starším nad 40 let už jen tak otěhotnět nejde a ještě k tomu dvojčata.. chápete? Mě ve 23 let říct něco takového? Vím že vypadám starší ale až tak? Brecim ještě teď… Manžel je na mě pořád protivný, na malé posledni dobou taky, pořád rika jak tady máme velký nepořádek a že vůbec neuklizim… Kolikrát si jen tak sednu venku na zahradě a brecim(když malí večer spí)… Brecim a přemýšlím proč zrovna já…

Zakladatelko, taky mám jednovaječná dvojčata Už jsou větší - 8 let. Své zkušenosti jsme shrnula na webu a pokud se mi daří přidávám i teď. Ale, řeknu ti skvělou zprávu: to že máš dvojčata je nakonec výhra v loterii, protože na rozdíl od jiných uštavých rodičů nebudeč mít cca od 5 let starost o dětský kolektiv. naši si vystačí opravdu sami a ostatní rodiče tiše závidí, když s ejim za zády ozve Mamííííí, pojď si se mnou hrát!

I mě se stalo, že sjem si vyslechla, že matky dvojčat jsou hubené…že by to nikdo nechtěl…dvojitá starost atd. Ale nikdo v životě neví, co mu ten život přinese. Já to vlastně beru jako takový sociální experiment, kterého se účastním v první řadě hlediště. Copak může někdo, kdo to neprožil, vykládat mi něco o výchově dvojčat? nemůže. už proto jsme se je naučila odrazovat, a už to ani nezkoušejí. Musíš si vymezit hranice.
Co se týká věku a nadváhy…no co si budem, kdo má nadváhu vždy vypadá starší. Ale v takovém případě, zvláště u toho pána, bych si neodpustila poznámku, že sis myslela, že je to děda a vnuk
Netrap se. Lidi jsou hloupí a netaktní. nedochází jim to. A z dvojčat měj radost, časem to bude úplně skvělé. Věř mi. I když to sakra leze do peněz