Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já dvojky teprve čekám a pár lidí už mi bezelstně vyjádřilo upřímnou soustrast
.
Nech si překontrolovat štítnou žlázu, mohla by stát za depkou i přibíráním
.
@Anonymní píše:
Hezký večer. Asi se chci jen vypovídat, nevím, každopádně díky že si to prectete, jestli to vůbec dočtete…
Jsem máma 12 měsíčních dvojčat. Jakž takž je zvládám, sice doma máme šílený nepořádek ale děti jsou šťastné. O to nic. Jde mi spíše o okolí… Když se malí narodili a začala jsem je brát na procházky, na každém rohu mě někdo zastavil, lidé byli zvědaví, koukali mi do kočárku, ptali se jak to zvládám atd atd. Ze začátku to bylo celkem příjemné si s lidma popovídat, i když jen pár minut ale byla jsem ráda. Chodili jsme na procházky každý den. Pak byla opravdu dlooouha pomkla kdy mě vůbec nikdo nezastavoval, byla jsem později celkem ráda, začala jsem dělat rychlou chůzi abych shodila alespoň 10kilo…jenze cca od 11 měsíců mě lidé zase začali zastavovat, ale už to není tak příjemné jak na začátku.. Někteří lidé jsou opravdu hnusni ani si to neuvedomujou… Třeba priklad.. Potkala jsem jednoho pana, který se mi nakoukl do kočárku, zasmál se a řekl, že mi ty dvojčata nezávidí, že to by Teda nechtěl. Mě bylo z toho strašně smutno, neřešila jsem a odešla jsem.. Tohle mi řeklo za poslední dobou pár lidí.. Nebo jedna paní upravovala keře kolem svého domu a když jsem kolem ní prošla, jen jsem za zády slyšela, jak si sama pro sebe říká že jsem velký chudák, že by je nikdy nechtěla.. Spím čím dál tím hůře, nonstop přemýšlím negativně, ale opravdu nonstop nad něčím přemýšlím, přes den se nalitam dost, k tomu stresy a hodně jsem přibrala.. Mám přes 100kilo, pred otěhotněním jsem vážila 80kg…potkávám hodně mladých lidí, kteří si mezi sebou rikaji:podívej, ta je tak tlustá.. Několik lidí se už vysmalo, že malí mají tlustou mámu, že se za mě budou stydět…
![]()
jsem mladá máma, mám 23 let.. Jednou jsem potkala pana s malým klukem(pánovi mohlo být necelých 50) a nějak se se mnou zapovidal a najednou řekl, že mají teď v rodině také dvojčata, jeho sestra, a že má 43 let…a na to se mě zeptal, jestli jsem také šla na umělé, že starším nad 40 let už jen tak otěhotnět nejde a ještě k tomu dvojčata..
![]()
![]()
chápete? Mě ve 23 let říct něco takového? Vím že vypadám starší ale až tak? Brecim ještě teď… Manžel je na mě pořád protivný, na malé posledni dobou taky, pořád rika jak tady máme velký nepořádek a že vůbec neuklizim… Kolikrát si jen tak sednu venku na zahradě a brecim(když malí večer spí)… Brecim a přemýšlím proč zrovna já…
Hele zkus si to tolik nebrat, hlavně ty cizí lidi. Manželovi to zkus vysvětlit, že nejsi v pohodě a prostě ti to vadí, že jsi možná přecitlivělá, ale ať dá chvíli pokoj nebo ať uklidí
Co paní na úklid? A hlavně co zkusit nějaké cvičení? Když je člověk emocionálně v nepohodě, tak moc zdravé stravování nejde, ale zkus pohyb. Vyplaví se nějaké endorfiny, svět je růžovější. A moje obvoďačka říká, že tuky jsou kromě jinýho blbý tím, že se v nich tvoří hodně hormony a estrogen, progesteron atd. a ty taky můžou vést k emocionálním výkyvům. Třeba od tohohle chlápka toho najdeš mraky https://www.youtube.com/watch?… je to zvládnutelné v pohodě i s kily navíc. Při troše štěstí i chlap ocení, že máš nějakou snahu se sebou něco dělat.
Manžel ať se zapoji, ze vzhledu si nic nedělej, něco shodis postupně časem. Užívej si děti a kašli na druhý.
Nic si z toho nedělej a cizí lidi neřeš. Oni to kolikrát ani tak nemyslí. Buď šťastná, že máš dvě krásný zdravý děti. Já si občas pohrávám s myšlenkou, že by dvojčata byli fajn
Chápu, že to je teď období kdy to musí bejt hrozně náročný. Já mám dítě jedno skoro dvouletý a taky máme věčně doma bordel. Dítě pořád kramaří a navíc teď, když je tak hezky, tak jsme radši někde venku než abych doma uklízela. S tou váhou ti rozumím. Jsem na tom podobně a jsem z toho taky zoufalá. Pořád vymýšlím jak zhubnu, ale nemám tu vůli. Taky nechci, aby se za mě za chvíli dítě stydělo, že má hnusnou tlustou mámu a závidělo ostatním hezký maminky. Já jsem pak taky kolikrát naštvaná a nepříjemná jen proto, když se vidím v zrcadle. Nemám to v sobě vyřešený a nejsem spokojená sama se sebou. Myslím, že to bude i tvůj případ. S manželem bych zkusila promluvit. Musí pochopit, že toho máš dost a třeba taky víc přiložit ruku k dílu.
Lidi toho namluví spoustu a kolikrát u toho vůbec nepřemýšlejí. Jestli oni dvojčata nechtějí, tak ať - jejich mínus. Jsou to tvoje děti a určitě ti dělají radost, tak si zkus při každé přiblblé poznámce vzpomenout na něco, čím tě rozesmály nebo co na nich máš ráda. I těm lidem můžeš jednoduše oznámit, že ty jsi dvojčata naopak chtěla a jsou skvělá. Třeba tak rozhovor obrátíš na pozitivnější notu a kecalům rozšíříš obzory. Hlavně nenech negativní komentáře zastínit to dobré.
Z toho, co píšeš, mám trochu pocit, že už možná automaticky předpokládáš, že do tebe lidi zase začnou rýt, a tak bezděky hledáš kritiku i tam, kde třeba vůbec není. Chtělo by to zapracovat na zdravém sebevědomí.
Co se týče váhy, asi by vážně nebylo od věci nechat si zkontrolovat tu štítku. Přibírání může být ze stresu, ale taky nemusí.
A co se týče manžela… Já vždycky říkám, že jestli se mu nelíbí, jak se doma něco dělá, tak se do toho může pustit sám. Jestli má pocit, že doma není dostatečně uklizeno, tak ti přece může pomoct. O víkendu si snad čas najde. Netvrdím, že žena doma nemusí uklízet, ale taky není uklízecí stroj a chlap má (většinou) taky dvě ruce.
Dvojčata nemám, ale přála jsem si je. Nakonec tedy budu mít „skorodvojčata“ aspoň (15m rozdíl). A závidím ti je ač věřím, že to musí být zahul.
Na řeči se úplně vykašli, je jedno kdo co chce nebo ne, ty to máš takhle a věř, že jednou budeš ráda, že si to zvládla vše při jednom.
Můžu ti poradit jen co se týče váhy. Nech se vyšetřit, a nech si udělat profi jídelníček, já vím, že to zní náročné, ale ta příprava jídel se kolikrát dá zvládnout na dva dny dopředu. Kila dolů půjdou, uvidíš.
Kasli na ostatni!!! Mame cerstva dvojcatka a k tomu mame jeste 3letacku. Je to mazec nekdy, hlavne kdyz dvojcatka kojim a dcerka proste neco TED chce
taky jsem uz v tehotenstvi, kdyz to nekdo zjistil, slychala blve kecy typu, ze jsem chudak a ze to bude mazec, ze se nezastavim a budu jen stat u plotny a varit a bla bla bla…ja vzdycky rekla, ze se moc tesime a radsi deti tri nez zadne. Ze ja spis lituju lidi, kteri deti chteji a nejde jim to. Vetsine lidi to pusu zaklaplo a byl klid ![]()
Uklid u nas ted taky pokulhava, ale snazim se, co to jde. Kdyz dvojcatka spi, uklizim po baraku, dcerka rada pomaha. Kolikrat na to ale radsi kaslu a proste jdeme ven, hraju si s dcerou nebo proste odpocivame. Vsak ten spokojeny zivot snad neni o naklizenem baraku ne?
Pripadne misto abych do noci zehlila, tak jsem si s manzelem sedla k telce a taky chtela byt s nim. Vsak on to nikdo neudela
(zehlim teda jen miminkum, jinak ze susicky rovnou skladam)…
Co se tyce vahy, nastesti problem nemam. Vim, ze se to rika, ale kasli na ostatni a na depky a zkus treba pocvicit (kdyz deti spi) a i treba aspon kapku upravit jidelnicek. Ja sice ted nevim, kolik mam, ale bricho mam pekne temer stazeny a to jsem mela poradnej pupek ![]()
S manzelem bych si sedla a vyjasnila, o co mu jde, co se deje a jak by se mohl zapojit. Pomaha ti nebo jen vycita a je protivnej, ale doma nic neudela? Ja teda musim rict, ze mne manzel nevycita, naopak dojde, co je treba udelat a nebo jde sam a udela neco, kdyz vidi, ze je to potreba…a to nikdy moc na domaci prace nebyl
ale my spolu resime vsechno vzdy na rovinu, kdyz ma jeden z nas s necim problem, neresime to protivnosti ci nekomunikaci.
Drzim palce, at se to vse nejak srovna. A na cizi lidi kasli, pripadne je nejak odpalkuj. Zdrave deti jsou dar ![]()
Na cizí lidi bych se vykašlala…co oni o tobě ví… Nic…nacumovat lidem do kočárku je podle mě neslušné jo když to je kamarádka nebo známá tak to jo ale cizí lidi?..takže bych je pěkně rychle odehnala i když chápu že dvojčata jsou velké lákadlo. Manželovi bych dala za úkol ať se nějaký den stará on a uvidíme jak on bude mít navareno naklizeno vypráno nazehleno a jistě i napeceno
aby si uvědomil jakou má supr ženskou která zvládá péči o hned dvě malá děťátka najednou. Můj chlap tohle naštěstí neřeší..žijeme v provizoriu dokud se nedokončí rekonstrukce bytu a vždycky když přijde domů a já zrovna něco dělám tak hned řekne ať se na to vyprdnu že musím odpočívat je na mě až moc opatrný
..a jdem si spolu sednout a pustit nějaký film nebo si povídáme a tulime ![]()
Možná by to chtělo si třeba aspoň na půl dne někam vyjet s kamarádkou a fakt dětičky nechat na bábovce chlapovi…ty si odpočineš a on si uvědomí že dvojčata nejsou sranda a rodičovská dovolená není dovolená ale celkem slušná zabiracka…
Hele, k tomu že máš dvojčata.. to je náhodou nádherný. Na takove dementní poznámky bych odpovídala že jsou moje, ne jejich. Začni svoji váhu řešit nejdřív krevními testy- Štítná žláza. Pokud bude v pořádku, změn jídelníček. Najdi skupinu na fb Fitness motivation CZ od Michal Tooth. Investovala bych do jídelníčku od něj, pokud to nezvládnes sama. Mrkni na proměny lidí… Jako ta váha ti strašně přidava roky, plus k tomu únava a dve decka, to pak člověk vypadá opravdu starší. A k tomu bordelu.. Jde o to co máš doma za chlapa. Můj je puntičkář, doma naklizeno, na zemi mini smítko, a už je doma dle něj bordel jak v tanku. Ale nikdy nemá problém vzít hadr, kýbl, a kleknout si a jet. Pokud máte doma opravdu bincus, chtelo by to odložit telefon a začít něco dělat. Dvě roční děti už by se měly zabavit samy, přinejmenším když jsou vlastně dvě stejne staré.
Hele zas mi přijde, že si to až moooc bereš.. Já se na dvojčata třeba roztomile podívám a řeknu, že je to sice hezké, roztomilé a ještě když je někdo oblíkne do stejného, ale co se týče té práce kolem, také bych nechtěla.. Člověk si je vlastně nestihne užít, když lítá a má chvilku, lítá k druhému..
Co se týče toho bordelu, nikde neslyším, že by manžel nějak, jakkoli pomohl s dětmi.. Píšeš jen, že se vrátí z práce domů a už je napruzený, že je doma bordel.. Takže co? Pomáhá aspoň s nimi? Takže prvně bych třeba chtěla, aby taky přidal ruku k dílu.. neříkám, že musí uklízet.. Ale at je vezme po práci ven (pokud mu to čas dovolí) a ty se můžeš vrhnout aspoň na menší úklid.
V tomhle věku prostě děti zkoumají, takže se se svinčíkem musí počítat. Co uklidíš, už za 10minut uklizeno není..
K tvoji váze se nebudu tedy moc vyjadřovat, neboť ani na mě neudělá dojem 23 letá „holka“ co má přes 100kg i když porodem.. Teda záleží, jak vypadáš, jak moc to jde vidět, kde tuky máš..
V tvém případě by mi to ale bylo jedno, co říká okolí.. Dělej to pro sebe a svou rodinu, né proto aby si na tebe neukazovali. Možná zkus zapracovat na tom, že když něco takové uslyšíš tak se hned nezhroutíš ale vezmeš to opačně.. Ukaž jim, že ti jsou jejich kecy u prdky…
@Andělka55 ono je sice moc hezky, ze lidi rikaji, ze by je nechteli. Ono pokud jsou pocaty dvojcata prirozene, nemas proste na vyber no. Nebo neznam nikoho, kdo by sel dobrovolne na redukci. Takze ty reci jsou uplne zbytecny. Sama od zacatku tehotenstvi vim, ze to bude mazec a narocne a co jako nadelam?
a popravde nase dvojcata jsou sice jeste malicke, ale jsou tak hodne, ze kamaradka mela jedno, ale mnohem narocnejsi dite, takze asi tak. Lidi nevi, ale soudi a maji blby reci, ktery casem lezou krkem proste, to je to… Ted to nemyslim nijak zle primo vuci tobe, ale nekteri si fakt do te pusy nevidi a co kolikrat vypusti
![]()
@Kukacka123 Přesně, málokdo si to „vybral“ dobrovolně. A k tomu dokola poslouchat „no já bych to nechtěl/a, no to se zblázníš,…“
. Zvědavost chápu, i když už mě odpovídat po xté na to, jestli budou stejná (a to zklamání, že ne, když jsou dvouvaječná), jestli jsou z IVF, jestli… zrovna nijak nebaví.
Nad lidskou blbostí je třeba se umět povznést a je naprosto jedno, nakolik je nám blízká, či vzdálená. Pokud se toto nenaučíte, pak se slz nezbavíte a poženete se do velkého, psychického problému. A to skutečně dvojčátka nepotřebují. Manžela usaďte nějakým tím způsobem, že jestli vůči vám nezmění chování, tak se dáte rozvést, ale ať si uvědomí, že bude platit na dvě děti. Někdy člověk musí být ostřejší. Držím palce a vychovejte dva skvělé lidi. ![]()
Hezký večer. Asi se chci jen vypovídat, nevím, každopádně díky že si to prectete, jestli to vůbec dočtete…
potkávám hodně mladých lidí, kteří si mezi sebou rikaji:podívej, ta je tak tlustá.. Několik lidí se už vysmalo, že malí mají tlustou mámu, že se za mě budou stydět…
jsem mladá máma, mám 23 let.. Jednou jsem potkala pana s malým klukem(pánovi mohlo být necelých 50) a nějak se se mnou zapovidal a najednou řekl, že mají teď v rodině také dvojčata, jeho sestra, a že má 43 let…a na to se mě zeptal, jestli jsem také šla na umělé, že starším nad 40 let už jen tak otěhotnět nejde a ještě k tomu dvojčata..
chápete? Mě ve 23 let říct něco takového? Vím že vypadám starší ale až tak? Brecim ještě teď… Manžel je na mě pořád protivný, na malé posledni dobou taky, pořád rika jak tady máme velký nepořádek a že vůbec neuklizim… Kolikrát si jen tak sednu venku na zahradě a brecim(když malí večer spí)… Brecim a přemýšlím proč zrovna já… 
Jsem máma 12 měsíčních dvojčat. Jakž takž je zvládám, sice doma máme šílený nepořádek ale děti jsou šťastné. O to nic. Jde mi spíše o okolí… Když se malí narodili a začala jsem je brát na procházky, na každém rohu mě někdo zastavil, lidé byli zvědaví, koukali mi do kočárku, ptali se jak to zvládám atd atd. Ze začátku to bylo celkem příjemné si s lidma popovídat, i když jen pár minut ale byla jsem ráda. Chodili jsme na procházky každý den. Pak byla opravdu dlooouha pomkla kdy mě vůbec nikdo nezastavoval, byla jsem později celkem ráda, začala jsem dělat rychlou chůzi abych shodila alespoň 10kilo…jenze cca od 11 měsíců mě lidé zase začali zastavovat, ale už to není tak příjemné jak na začátku.. Někteří lidé jsou opravdu hnusni ani si to neuvedomujou… Třeba priklad.. Potkala jsem jednoho pana, který se mi nakoukl do kočárku, zasmál se a řekl, že mi ty dvojčata nezávidí, že to by Teda nechtěl. Mě bylo z toho strašně smutno, neřešila jsem a odešla jsem.. Tohle mi řeklo za poslední dobou pár lidí.. Nebo jedna paní upravovala keře kolem svého domu a když jsem kolem ní prošla, jen jsem za zády slyšela, jak si sama pro sebe říká že jsem velký chudák, že by je nikdy nechtěla.. Spím čím dál tím hůře, nonstop přemýšlím negativně, ale opravdu nonstop nad něčím přemýšlím, přes den se nalitam dost, k tomu stresy a hodně jsem přibrala.. Mám přes 100kilo, pred otěhotněním jsem vážila 80kg…