Máma přítele nechce, aby se odstěhoval

Anonymní
14.7.20 16:46

Máma přítele nechce, aby se odstěhoval.

S přítelem řešíme jeden problém, měli jsme domluveno, že po střední škle, půjdeme s našimi kamarády bydlet do bytu do velkoměsta. Měli jsme to takto naplánované už minimalně dva roky, skoro celou dobu, co jsme spolu. Teď se máme v září stěhovat, já a kamarádka nastupujeme na vysokou školu, plus domluvenou brigádu a naši chlapi tam mají domluvenou práci ve firmě u příbuzného toho našeho kamaráda, který tam jde se svou přítelkyní a my dva měli jít také. Počítali jsme s tím, vše domluvili a těšili se na to, že konečně budeme bydlet spolu, to jsme si vždy přáli. Zatím teď bydlím u rodičů, ale více než doma jsem u přítele, už více, něž rok, prostě od 18, předtím jsem tam chodila jen na víkend, od té doby co jsem plnoletá, bydlím více tam, než doma. Je to tam fajne, ale nemáme moc soukromí a já osobně se nemoha dočkat září, až budeme sami. Poslední měsíc nám do toho začla mluvit maminka mého přítele a hraje hodně na city. Mám jí moc ráda, rozumíme si, ale tohle mi vadí. Brečí ať nikam nechodí a obcas mi přijde, že ho až vydírá. On je moc hodný, lituje mámu a z toho důvodu začal couvat. Teď chodí na brigádu tady u nás a přemýšlí, že by přijal nabídku stálé práce. Ptal se mě na názor, hrozně jsme se pohádali, mě se to neíbí, já se těšila na změnu a na nový život. Přítel by si přál, abych do školy dojížděla(70km tam a zpět, sice dobrý spoj, ale i tak) a zůstali jsme zatím bydlet u jeho mamky. Vím, že to nechce on, ale dělá to kvůli ní. Když viděl mou reakci, řekl, že tedy kvůli mě půjde a máma to bude muset pochopit, ale to zase nechci, připadám si pak jak sobec. Myslíte, že jsem sobec, když chci pro nás nový život? Oni všichni dokonce i moje mamka jsou na straně mamky přítele, že to má těžké, sama na pět dětí. Ano to je pravda, ale je hodně v práci a přítel jako nejstarší společně se mnou se stará a ještě mamce přidává peníze. Takhle fungují od doby, co od nich odešel otčím, co s ním nejmladší děti, akorát dluhy jí nechal a můj přítel se od 14 stará o sourozence a dělá doma toho chlapa. Možná proto ho tak miluju, je jinde, než jiní dvacetietí, ale už by jsme rádi žili podle sebe a tohe mi vadí. I když mám jeho maminku moc rtáda, je hodná a skvělá máma i když to má těžké a od začátku našeho vztahu nás podporovala, aby jsme byli spolu, to nám bylo 16 a ještě mě kryla u našich, protože ti si pro mě představovali jiněho partnera, ne kluka z pěti dětí, co žuje jen s mamkou a musí řešit každou korunu. Teď ho naopak mají moc rádi a právě se ho zastávají že to chápou. Já moc ne. Hlavně, už mladší sourozenci přítele nejsou úplně malé děti, nejmladšímu je 9 a druhému nejstaršímu 16, to už se dávno můj přítel staral a to i když jeho mamka měla noční a nejmladšímu byly v té době tři, tak teď už to snad zvládnou i bez nás ne? Proto se chci zeptat je ode mne tak sobecké chtít se svým klukem žít trošku jinak a domu jezdit jen na víkendy? Mám říct svůj názor, že bych ráda šla a nebo jsem hnusná, mám to pochopit a nikam nechodit? Já už fakt nevím, vím co bych chtěla já, ale nevím, co je správné. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

4394
14.7.20 16:51

Odstehuj se at uz s pritelem nebo bez. Bydlet s rodici neni zadna vyhra a to, že si maminka nasekala tolik děti není problém ani jednoho z vás. Ona je rodič. Má mít tolik děti, kolik uživí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
411
14.7.20 16:55

Já to nedočetla, ale my s manželem jsme šli bydlet sami do podnájmu ve svých 18 a jeho 19 letech v podstatě hned po škole. Jeho máma strašně nechtěla, doteď o tom ještě někdy začne, už jsme spolu 11 let. Ale zlomit se nenechal, chtěl jít se mnou.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26380
14.7.20 16:56
@Anonymní píše:
S přítelem řešíme jeden problém, měli jsme domluveno, že po střední škle, půjdeme s našimi kamarády bydlet do bytu do velkoměsta. Měli jsme to takto naplánované už minimalně dva roky, skoro celou dobu, co jsme spolu. Teď se máme v září stěhovat, já a kamarádka nastupujeme na vysokou školu, plus domluvenou brigádu a naši chlapi tam mají domluvenou práci ve firmě u příbuzného toho našeho kamaráda, který tam jde se svou přítelkyní a my dva měli jít také. Počítali jsme s tím, vše domluvili a těšili se na to, že konečně budeme bydlet spolu, to jsme si vždy přáli. Zatím teď bydlím u rodičů, ale více než doma jsem u přítele, už více, něž rok, prostě od 18, předtím jsem tam chodila jen na víkend, od té doby co jsem plnoletá, bydlím více tam, než doma. Je to tam fajne, ale nemáme moc soukromí a já osobně se nemoha dočkat září, až budeme sami. Poslední měsíc nám do toho začla mluvit maminka mého přítele a hraje hodně na city. Mám jí moc ráda, rozumíme si, ale tohle mi vadí. Brečí ať nikam nechodí a obcas mi přijde, že ho až vydírá. On je moc hodný, lituje mámu a z toho důvodu začal couvat. Teď chodí na brigádu tady u nás a přemýšlí, že by přijal nabídku stálé práce. Ptal se mě na názor, hrozně jsme se pohádali, mě se to neíbí, já se těšila na změnu a na nový život. Přítel by si přál, abych do školy dojížděla(70km tam a zpět, sice dobrý spoj, ale i tak) a zůstali jsme zatím bydlet u jeho mamky. Vím, že to nechce on, ale dělá to kvůli ní. Když viděl mou reakci, řekl, že tedy kvůli mě půjde a máma to bude muset pochopit, ale to zase nechci, připadám si pak jak sobec. Myslíte, že jsem sobec, když chci pro nás nový život? Oni všichni dokonce i moje mamka jsou na straně mamky přítele, že to má těžké, sama na pět dětí. Ano to je pravda, ale je hodně v práci a přítel jako nejstarší společně se mnou se stará a ještě mamce přidává peníze. Takhle fungují od doby, co od nich odešel otčím, co s ním nejmladší děti, akorát dluhy jí nechal a můj přítel se od 14 stará o sourozence a dělá doma toho chlapa. Možná proto ho tak miluju, je jinde, než jiní dvacetietí, ale už by jsme rádi žili podle sebe a tohe mi vadí. I když mám jeho maminku moc rtáda, je hodná a skvělá máma i když to má těžké a od začátku našeho vztahu nás podporovala, aby jsme byli spolu, to nám bylo 16 a ještě mě kryla u našich, protože ti si pro mě představovali jiněho partnera, ne kluka z pěti dětí, co žuje jen s mamkou a musí řešit každou korunu. Teď ho naopak mají moc rádi a právě se ho zastávají že to chápou. Já moc ne. Hlavně, už mladší sourozenci přítele nejsou úplně malé děti, nejmladšímu je 9 a druhému nejstaršímu 16, to už se dávno můj přítel staral a to i když jeho mamka měla noční a nejmladšímu byly v té době tři, tak teď už to snad zvládnou i bez nás ne? Proto se chci zeptat je ode mne tak sobecké chtít se svým klukem žít trošku jinak a domu jezdit jen na víkendy? Mám říct svůj názor, že bych ráda šla a nebo jsem hnusná, mám to pochopit a nikam nechodit? Já už fakt nevím, vím co bych chtěla já, ale nevím, co je správné. :nevim:

Sobecké to není, ale musíš pochopit i druhého, že se mi nechce. Odstěhovala bych se do bytu, on za tebou může přijet. Jako ty jsi dojíždlal za ním. Čas ukáže.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5912
14.7.20 16:57

Je od jeho mámy sobecké že chce aby jí syn suploval partnera a rodiče svých sourozenců.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
51035
14.7.20 16:58

Jenže to tam takhle bude žít pořád. Vždy se najde důvod aby se neodstěhoval. Rozhodně bych nedojížděla 70km a plány neměnila a on at se rozhodne sám ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
170
14.7.20 16:58

Byli jste dohodnutí, stůj si za tím. Nenuť ho, ale jasně mu řekni, co chceš v životě ty a neslevuj z toho. Vzhledem k tomu, že to chtěl i on a jediný důvod, proč teď couvá je maminka, tak bych prostě o dojíždění 70 km tam a zpět vůbec neuvažovala. Je to sobecké od jeho matky. On je dospělý, má žít a ne se starat o soureznce a mámu jen proto, že od nich odešel otec. Maminka má mít odpovědnost za děti. Ty sobecka rozhodně nejsi. Prostě bych mu řekla, že já jedu a on ať se rozhodne, jak chce, ale že bys byla ráda, kdyby jel s tebou, že ho máš ráda. :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17527
14.7.20 17:00

Hele jeho mama musi pocitat s tim, ze se jednou odstehuje. At jde, je to normalni koloběh života a tvuj pritel prece nemuze za to, ze si jeho mama udelala 5 dětí, neni to k nemu fer. Jak rikas, uz se o svoje sourozence staral dlouho a nic jim nedluzi, muze bydlet kde chce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
59651
14.7.20 17:02
@Anonymní píše:
S přítelem řešíme jeden problém, měli jsme domluveno, že po střední škle, půjdeme s našimi kamarády bydlet do bytu do velkoměsta. Měli jsme to takto naplánované už minimalně dva roky, skoro celou dobu, co jsme spolu. Teď se máme v září stěhovat, já a kamarádka nastupujeme na vysokou školu, plus domluvenou brigádu a naši chlapi tam mají domluvenou práci ve firmě u příbuzného toho našeho kamaráda, který tam jde se svou přítelkyní a my dva měli jít také. Počítali jsme s tím, vše domluvili a těšili se na to, že konečně budeme bydlet spolu, to jsme si vždy přáli. Zatím teď bydlím u rodičů, ale více než doma jsem u přítele, už více, něž rok, prostě od 18, předtím jsem tam chodila jen na víkend, od té doby co jsem plnoletá, bydlím více tam, než doma. Je to tam fajne, ale nemáme moc soukromí a já osobně se nemoha dočkat září, až budeme sami. Poslední měsíc nám do toho začla mluvit maminka mého přítele a hraje hodně na city. Mám jí moc ráda, rozumíme si, ale tohle mi vadí. Brečí ať nikam nechodí a obcas mi přijde, že ho až vydírá. On je moc hodný, lituje mámu a z toho důvodu začal couvat. Teď chodí na brigádu tady u nás a přemýšlí, že by přijal nabídku stálé práce. Ptal se mě na názor, hrozně jsme se pohádali, mě se to neíbí, já se těšila na změnu a na nový život. Přítel by si přál, abych do školy dojížděla(70km tam a zpět, sice dobrý spoj, ale i tak) a zůstali jsme zatím bydlet u jeho mamky. Vím, že to nechce on, ale dělá to kvůli ní. Když viděl mou reakci, řekl, že tedy kvůli mě půjde a máma to bude muset pochopit, ale to zase nechci, připadám si pak jak sobec. Myslíte, že jsem sobec, když chci pro nás nový život? Oni všichni dokonce i moje mamka jsou na straně mamky přítele, že to má těžké, sama na pět dětí. Ano to je pravda, ale je hodně v práci a přítel jako nejstarší společně se mnou se stará a ještě mamce přidává peníze. Takhle fungují od doby, co od nich odešel otčím, co s ním nejmladší děti, akorát dluhy jí nechal a můj přítel se od 14 stará o sourozence a dělá doma toho chlapa. Možná proto ho tak miluju, je jinde, než jiní dvacetietí, ale už by jsme rádi žili podle sebe a tohe mi vadí. I když mám jeho maminku moc rtáda, je hodná a skvělá máma i když to má těžké a od začátku našeho vztahu nás podporovala, aby jsme byli spolu, to nám bylo 16 a ještě mě kryla u našich, protože ti si pro mě představovali jiněho partnera, ne kluka z pěti dětí, co žuje jen s mamkou a musí řešit každou korunu. Teď ho naopak mají moc rádi a právě se ho zastávají že to chápou. Já moc ne. Hlavně, už mladší sourozenci přítele nejsou úplně malé děti, nejmladšímu je 9 a druhému nejstaršímu 16, to už se dávno můj přítel staral a to i když jeho mamka měla noční a nejmladšímu byly v té době tři, tak teď už to snad zvládnou i bez nás ne? Proto se chci zeptat je ode mne tak sobecké chtít se svým klukem žít trošku jinak a domu jezdit jen na víkendy? Mám říct svůj názor, že bych ráda šla a nebo jsem hnusná, mám to pochopit a nikam nechodit? Já už fakt nevím, vím co bych chtěla já, ale nevím, co je správné. :nevim:

Správne je, aby se rozhodl přítel a nerozhodovala za něj máma.. Sama bych se odstěhovala tak jako tak.. Dojíždět 70 km je zbytečnost..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1158
14.7.20 17:03

A nebude pes zakopaný v tom, že Tvůj přítel svou maminku finančně podporuje?
Uživit 4 malé děti je něco jiného než uživit 4 puberťáky.

Primárně je to odpovědnost jejich maminky, ale pokud by to bez jeho příspěvku sama neutáhla a on to ví, pak asi za Tebou neodejde.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6851
14.7.20 17:34

Zvládne přítel mámě finančně přispívat, i když bude odstěhovaný? Bylo by to fajn.

Jinak myslím, že má jedinečnou šanci se vymanit z pozice mámina partnera. Čím déle v tom zůstane, tím se mu bude odcházet hůř.
Takže nejsi sobec.

A nehádej se s ním, zkuste to probrat jako lidi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
852
14.7.20 18:12

Já nevím, ale do jaké míry sis to vysnila ty a do jaké míry je v tom plánování on ve vleku tebe?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7715
14.7.20 21:15
@Heivka píše:
Je od jeho mámy sobecké že chce aby jí syn suploval partnera a rodiče svých sourozenců.

Přesně tak, to je od ní bezohledně. Jsou to její závazky, to si má obstarat sama. Jinak chápu, taky budu smutná, až deti odejdou, ale v 18 je čas prestrihnout pupeční šňůru na obou stranach.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.7.20 22:07

Děkuji za Vaše názory, já ho právě nechci do ničeho tlačit, ale nechce se mi každý den dojíždět takovou dálku a bez něj také být nechci, to nechceme ani jeden. Jde i o peníze, když tam nepůjde, musela bych sama platit půlku nájmu a půlku druhý pár a to je dost peněz, takto si to rozdělíme na třetiny. Už máme vše domluvené, v srpnu už musíme dát nájem a dostaneme klíče. Museli bychom to ihned zrušit, protože víme o páru, který by tam šel místo nás, musíme to říct co nejdříve. Chci právě, aby se sám rozhodl, ale definitivně a už to neměnil, jenže jak jeho mamka hraje na city, tak vidím, že váhá. Oba se chceme stěhovat, o tom jsme se bavili, že to tak chce i on, dost jsme proto už udělali a zařídili si, ale má tendenci pořád brát ohled na mamku. A já zase nechci být ta co to rozsekne, musí to být společné rozhodnutí. Co se týče nějaké finanční pomoci mamce, tak s tím počítáme, ona to sice nechce a nikdy nechtěla, ale vždy si to na konci měsíce vzala, zase to nebylo moc, do teď byl student, takže to bylo jen z brigád, teď už bude mít stálou práci, tak zvládne zaplatit sebe a dát i domů, určitě více než do teď. Ta práce je dobře placená i když nástupní plat není úplně terno, ale hlavně je perspektivní, může profesně růst, může si dodělat časem vysokou školu a hned zase si přilepší. Jenže jeho maminka mu říká, aby zůstal u nich ve fabrice, kde je teď na brigádě, že bude mít o 1000 korun více nástupní plat. Jenže je to na směny, ta druhá práce je od devíti do pěti, jen všední dny a je to čistá práce v kanceláři, flek ze známosti, kde, když se bude snažit může rychle postoupit. Mě to otočení právě překvapilo, proto jsme se i pohádali, že zatím co před rokem, když byl na stejné brigádě co teď, říkal, že by tam v životě nedělal, že tam jsou nepálci, na svačinu chodí jak ovce a nadával na to, tak teď říká, že je to tam super a že i tam si může přilepšit, že je tam kluk, co už dělá po roce teamleadra. Tak právě mě to překvapilo a i zamrzelo, ale nechci ho nutit.

  • Nahlásit
  • Citovat
6851
14.7.20 23:23
@Anonymní píše:
Děkuji za Vaše názory, já ho právě nechci do ničeho tlačit, ale nechce se mi každý den dojíždět takovou dálku a bez něj také být nechci, to nechceme ani jeden. Jde i o peníze, když tam nepůjde, musela bych sama platit půlku nájmu a půlku druhý pár a to je dost peněz, takto si to rozdělíme na třetiny. Už máme vše domluvené, v srpnu už musíme dát nájem a dostaneme klíče. Museli bychom to ihned zrušit, protože víme o páru, který by tam šel místo nás, musíme to říct co nejdříve. Chci právě, aby se sám rozhodl, ale definitivně a už to neměnil, jenže jak jeho mamka hraje na city, tak vidím, že váhá. Oba se chceme stěhovat, o tom jsme se bavili, že to tak chce i on, dost jsme proto už udělali a zařídili si, ale má tendenci pořád brát ohled na mamku. A já zase nechci být ta co to rozsekne, musí to být společné rozhodnutí. Co se týče nějaké finanční pomoci mamce, tak s tím počítáme, ona to sice nechce a nikdy nechtěla, ale vždy si to na konci měsíce vzala, zase to nebylo moc, do teď byl student, takže to bylo jen z brigád, teď už bude mít stálou práci, tak zvládne zaplatit sebe a dát i domů, určitě více než do teď. Ta práce je dobře placená i když nástupní plat není úplně terno, ale hlavně je perspektivní, může profesně růst, může si dodělat časem vysokou školu a hned zase si přilepší. Jenže jeho maminka mu říká, aby zůstal u nich ve fabrice, kde je teď na brigádě, že bude mít o 1000 korun více nástupní plat. Jenže je to na směny, ta druhá práce je od devíti do pěti, jen všední dny a je to čistá práce v kanceláři, flek ze známosti, kde, když se bude snažit může rychle postoupit. Mě to otočení právě překvapilo, proto jsme se i pohádali, že zatím co před rokem, když byl na stejné brigádě co teď, říkal, že by tam v životě nedělal, že tam jsou nepálci, na svačinu chodí jak ovce a nadával na to, tak teď říká, že je to tam super a že i tam si může přilepšit, že je tam kluk, co už dělá po roce teamleadra. Tak právě mě to překvapilo a i zamrzelo, ale nechci ho nutit.

Jsou okamžiky, kdy je drobný nátlak potřeba a zpětně ho ocení i druhá strana :nevim:.
Někdy nás ten druhý dokáže správně popostrčit v situacích, které my sami hůř zvládáme. To je výhoda páru.
Ale to musíš cítit sama.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama