Mami, je tady pán

Napsat příspěvek
Velikost písma:
7797
27.7.12 09:10

@Nika87
Asi myslíš tu pověru, že s dítětem do roka se nesmí na hřbitov, těhotná, že nesmí jít na pohřeb, apod., to jsou podle mě hlouposti, já třeba byla na pohřbu v sedmém měsíci…
Ale věci mezi nebem a zemí jsou, ať se nám to líbí nebo ne. Taky jsem se o tom už osobně přesvědčila. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.7.12 09:11

No zatím jste mě teda moc neuklidnily :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
190
27.7.12 09:12

Děti mají velkou fantazii a je to normální, že si vymýšlejí nebo jestli chceš opravdu vidí imaginární lidi. Mají i své imaginární přátele. Ale určitě reaguj tak, že ho taky vidíš. Povídej si s ním o tom.
Mojí neteři se i pro imaginárního kamaráda chystal oběd atd. Dítě z toho vyroste. Četla jsem o tom,
nemela by jsi říkat že neexistuje atd. Pak se ti stáhne do sebe a nebude komunikovat…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Naima
27.7.12 09:12

Už to čtu, že jsi tím, že je hodný, uklidňovala ty mlaďocha. Já bych to nijak neřešila a nebála se toho, schválně počkej, jestli s tím pánem vyrukuje znovu :)… mohl to říci jen tak, může to být opravdu i imaginární nový kamarád (to také hned nepoznáš) a s nejmenší pravděpodobností něco opravdu viděl (ale ani to se samozřejmě nedá vyloučit). :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
27.7.12 09:13

Malá má dva roky a taky kolikrát se probere s hrůzou a říká, že se bojí a kouká někam, jak kdyby tam něco viděla a dokonce to taky jednou říkala. Tak kolikrát se taky bojím, i když vím, že mi nic nehrozí. On tady kdysi totiž zemřel můj bratr přímo v domě, takže ani já jsem pár let nespávala v klidu.

  • Citovat
  • Upravit
31594
27.7.12 09:25

Proč nesmí těhotná na pohřeb? :mrgreen: (jsem teď byla na pohřbu babičce, jako nějak si nedokážu představit, že bych nešla a tvrdila něco ve smyslu, že těhotná nesmí :roll: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1505
27.7.12 09:27

To mě taky zajímá?? Já byla s dcerou v půl roce na hřbitově dědovi zapálit svíčku a ne jednou :?:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1140
27.7.12 09:29

Tak to by mě tedy taky zajímalo :mrgreen:
Ale osobně jsem to dodržovala, ani jedno naše dítě nebylo na hřbitově než oslavilo rok

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22236
27.7.12 09:30

Naše malá (11 měsíců) si občas stoupne a mává někam do rohu. Občas to dělá i při jídle - zahledí se do kouta a pak dělá ručičkou ahoj. Už jsem si říkala, jestli tam třeba něco/někoho vidí??? :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1140
27.7.12 09:37

U nás se doma teda o tom taky vedlo hodně na toto téma, jak se prababička přišla po smrti rozloučit a podobně… brala jsem to jako takové podhorské poudačky.

Jenže před 3 lety se mi taky něco v tomto směru přihodilo. Ležela jsem ještě v posteli a čekala, až se moje tehdá asi 3m miminko vzbudí. Najednou mi stál u postele můj bývalý tchán a pohladil mě po vlasech s tím, že se jde rozloučit, protože už bude muset jít, ať se máme hezky (bylo to den před jeho pohřbem). Jsem si jistá, že jsem nespala a jen se mi to nezdálo.

Nijak jsem se ani nebála, naopak jsem dodneška vděčná, že jsme se mohli spolu rozloučit, víc jak 2 roky předtím jsme se neviděli. Měla jsem ho moc ráda, jako vlastního tátu :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1005
27.7.12 09:39

Ahoj synovec to tak měl taky. Pořád sestře říkal mami a proč ten pán je tady pořád s náma. Švica nechápala jakýho pána myslí a nebrala na to nějak ohledy.Za pár dní za ní zase došel a zeptal se jí proč ten pán na něho na tom záchodě tak kouká. To už se švica začala bát. Ještě parkrát situace se záhadným pánem nastala. Zmínila se o tom u babičky a ta to řekla zase svým známým. A ti známý chodí do kostela, tak to říkali farářovi. Ten se jich plat jaká blízká osoba zemřela. Když řekli, že to byl děda. Tak farář za pár dní udělala za našeho mrtvého dědu mši. Řekl, že když to nepomůže tak by musel přijít přímo k nim do bytu a něco by tam musel udělat. Já jsem se všemu jen zasmála. Byla jsem zvědavá jak taková mše za člověka vypadá, tak švica která se toho musela účastnit mě vzala sebou. Chvilkama mě bylo do smíchu, že něčemu takovýmu by se dalo věřit. Za pár dní mě huba sklapla.Od mše byl u sestry doma klid synovci se už nikdy nic nezjevilo. A když mu sestra ze zvědavosti vytáhla pár fotek lidí, který synovec nezná tak to byl právě děda, na kterýho synovec ukázal, že už ho někde viděl. Přitom náš děda umřel asi 2 roky před tím než se synovec narodil. Pěkně mě z toho mrazí a od té chvíle už si z toho srandu rozhodně nedělám a na tyhle věci věřím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7584
27.7.12 09:42

Tuhle tu byla taková výživná diskuse. Byly jsme asi tři, co by šly těhotné nebo s malýma dětma na pohřeb… jinak většina holek by nešla a malé dítě nepustila. Ne kvůli duchům, ale kvůli tomu, že to prý není vhodné a říká se to. :nevim:

Já na vidění duchů věřím. Ale netvrdím, že zrovna malý ho viděl. Taky bych se spíš opatrně zeptala, jak vypadá a řekla, že je hodnej. Ale osobně bych z toho byla na mrtvici a už v životě bych doma sama neusnula. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
979
27.7.12 09:45

K te povere s hrbitovem. Udajne se nesmi s ditetem do roka na hrbitov proto, aby do ditete se nenastwhovala nejaka zbloudila duse zemreleho.

Co se tyce toho videni deti neceho, co mi nevidime…verim tomu. Mala mela silene koliky a cely dny plakala. Kdyz uz jsem byla kolikrat zoufala, tak najednou prestala, koukala soustredene do jednoho mista, zacala kopat nozickama a rucickama a pozdeji se pak i smala. Prislo mi, jak kdyby mi chodil nekdo pomahat. Pribuznych, ktere jsem mela rada a oni me a kteri jsou bohuzel po smrti, mam vice, treba se na ni chodi koukat vsichni. Pravda je, ze jsem byla strasne rada, kdyz mi prisel nekdo pomoct:-) Manzel to taky videl, delame si srandu, vzdycky se maly ptame, kdo prisel na navstevu. Ted dela sceny u jidla a obcas mi prijde, ze mam nekoho za sebou-jednak ten pocit, ze tam nekdo stoji a jednak je dcerka z niceho nic soudtredena, pripadne se smeje, jak kdyby na ni nekdo delal opicky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30628
27.7.12 09:46

Určitě věřím, že „něco“ existuje, i jsem se sama o tom přesvědčila.

U nás doma naštěstí jedou jen virtuální psi, dokud byl jeden, šlo to, ale teď už jsou 3. A to musím dávat pozor, abych některého neskřípla do dveří, nezasedla, „musím“ je nosit Viktorce do vany, aby se taky okoupali…ale já s ní tu hru hraju ráda :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7584
27.7.12 09:48

Tak a teď ani já v životě nepáchnu na hřbitov. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová