Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, sice nemám přímo dítě s touhle diagnozou, ale moje hodně blízká kamarádka ano. Seznámily jsme v porodnici, když se nám oba kluci narodili, narodili se ve stejný den a stýkáme se všichni až do dnes a dnes už je našim princátkům 8 let, chodí do 2.třídy. Nicméně kamarádky malému diagnostikovali tuhle poruchu tuším před cca 3 lety. Od miminka byl více plačtivější a vyžadoval si hodně pozornosti. Jinak delší dobu věnovat se jedné činnosti bylo pro něj složitější. Ve školce to bylo s ním tak nějak v pohodě, ale nástup do školy byl horší a těžší. Navíc, ačkoliv měla kamarádka papír od psycholožky, aby učitelka přistupovala k malému individuálně, měl i individuální plánek učení, tak paní učitelka ho nějak nerespektovala a sázela chudákovi malému špatné známky a pořád si kamarádku zvala do školy a malému to akorát stěžovala. Bylo jí to evidentně na obtíž, měla by víc práce. No, bylo mi kámošky i jejího synka moc líto. Přišli ze školy a další 2 hodiny trávili ještě úkolama a učením a kamarádka denně chudák bojovala s trpělivostí a i malej taky. Naštěstí teď malého přendala do speciální školy a tam už jsou spokojený a hlavně malej, což je důležité. Sice mají učení na doma stále dost, ale je to na dobré cestě a já věřím, že od 2. stupně, bude moc její synek přejít do klasické základky.
Určitě bych být tebou o tom promluvila s pediatrem, čím dřív by jste na to eventuelně přišli, tím lépe. Jinak samozřejmě moc držím palce, ať vám to nepotrvdí
. Není to nic hrozného, vidím to na kámošky malým, je to úplně normální klučík, s mým synem si perfektně rozumí, vůbec bych to do něj neřekla. Ale je pravda, že rodiče a i ty děcka musí být hodně trpělivé. Držím palec ![]()
Ahoj no nevím jaké máš zkušenosti ty s takovými dětmi ale já mám zkušenosti takové že to není zas až tak psychiatrické jako o tom přístupu a hlavně o tom se těm dětem prostě a jednoduše jenom věnovat
Učila sem na gymnaziu a měla sem tam pár dětí s touto poruchou ........nejde o nic jiného než mít s nimi trplělivost ![]()
Také náš starší syn tuhle „poruchu“ diagnostikovanou má, tedy lehké ADHD s hyperaktivitou …přišlo se na to vpodstatě až tím, že jsme sami před tim než měl nastoupit do školy zašli do pedagogické psychologické poradny, že chceme změřit jeho IQ jelikož na svůj věk je prostě až moc chytrej (momentálně čte o nekonečnosti vesmíru, zajímá ho kvantová fyzika a nejoblíbenější činnost je luštění sudoku
oproti dětem v jeho věku …taky nám bylo potvrzeno, že inteligenčně je na úrovni 11-letého dítěte (bylo mu tehdy 6 let !) ale je tam to ADHD a hyperaktivita......prostě nevydrží sedět chvíli na zadku
jako miminko nebyl nějak plačtivější nebo hypotonický naopak odmalička vysmátej, ale děsně zvědavej, rychle se naučil otáčet, rychle se naučil lézt, chodil v 1o.měsících a od tý doby nechtěl vidět kočár, všude sme chodili
…náš mladší syn je to samý chodí od 9.měsíce a kočár zatim bere na milost
tak sme zvědavý jak to bude dál …měli sme strach jak ve škole, ale má individuální studijní plán v rámci třídy.....tedy že dostává navíc úkoly od učitelky, aby ho nedemotivovalo že děti se učí 1 + 1 a on sčítal už trojciferný čísla atd… ona využívá i toho že uměl číst dřív a rychleji než ostatní děti (dnes má 118 slov za minutu přičemž norma v 2.třídě je 6O slov) a ve škole je to v pohodě, nosí samý jedničky …paradoxně jediný co sme řešili, že při zápise sme narazili na učitelku která řekla odklad …asi se lekla toho že byl chytřejší jak ona
a v 1.třídě jsme museli řešit šikanu od některých spolužáků, protože je prostě jinej …to se ale naštěstí vyřešilo, ted´je v 2.třídě a ve veškerých žebříčcích vede hlavně v matice, hudebka a tělocvik už mu tak nejde, ale vše v pohodě .....akorát se umí taky hezky vztekat a poslední dobou má snad pubertu
![]()
tak fakt se neboj, jsou to uplně normální a zároveň vyjmečné děti, navíc z toho většinou vyrostou - to jen společnost každého kdo nejde se stádem a projevuje se jinak, dovolí si mít vlastní názor a je prostě osobnost by nejradši zničila ...............
Příspěvek upraven 07.02.12 v 11:04
Ahoj,můj syn má ADHD,ale u nás se začalo projevovet tak v roce a půl,do té doby byl vzorné mimino,hezky spal a byl moc hodný. Ale jakmile začal chodit,tak konec,rovnou běhal,absolutně nechtěl sedět v kočáru,pořád mi všude utíkal. Ve školce to šlo,akorát byl problém s posloucháním učitelek,ale nic hrozného. Největší problémy začnou ve škole ![]()
Tak já mám 4letého klučinu s diaknozou adhd hyperaktivita a snažila jsem se to řešit cca od 2 let ale pan doktor mi na to řekl co chcete je to živější dítě ale to že mi od malo spal pořád brečel musel být jen u maminky (nikoho jiného nesnesl) nemohl být sám protože jak nikoho neviděl chytl hrozný záchvat vzteku až fialověl a dusil se ale to prej bylo normální sice nás poslal na neurologii ale nic jsem se nedozvěděla až tet jak jsme se přestěhovali tak se mi dostaly všechyn zprávy do ruky a všude jsem četla hyperaktivní dítě adhd tak jsem to začala řešit s naší paní doktorkou která nás poslala k paní psycholožce je to všechno na hrozně dlouhou dobu je to o nervy
někdy mám pocit že už to nezvládnu mám ještě 4 měsíčního a nejde se my věnovat protože ten starší vysosá všechnu energii to co dokáže je opravdu síla je drzý sprostý agresivní a ne jen vuči nám ale i je schopný zbít i cizího dospělého a ví že nesmí
no samo že pak dostane on ale prostě se tomu jen směje babička už ho taky moc nechce nestačí na něj takže pokud tě to taky čeká tak hodně sil. jo a tet vstáváme v 6 ráno a to už spíme dlouho a spát chodí v 9 večer ale to musí být hodně unavenej po obědě nechodí spát. ![]()
p.s. - ale fakt strašně záleží na učitelce, mám kamarádku která má taky syna s touto diagnozou o 2 roky staršího než náš Jiřík a za třídní měl onu učitelku, která našemu Jiříkovi navrhovala odklad a ta Slávka vyloženě zařízla takovym stylem, že musel přejít na jinou školu, kde je to už naprosto v pohodě ..........opravdu hodně záleží na lidech a hlavně na učiteli, tak přeju at´ve škole a vůbec v životě tvůj malej narazí jen na ty správný lidi ![]()
jo po obědě ve školce taky nikdy nespal ale no tak je holt živější no bože
furt lepší než aby seděl tam kde ho posadíš jako pecka ![]()
jo a ještě něco spousta dětí které mají papír na tuto a podobné diagnozy je většinou pouze a jenom nevychovaných ale to spostu lidi nerado slyší ![]()
Prosím tě,to jako že jim to doktor napíše jen tak i když to není pravda? Když si vezmu,že my jsme byli několikrát v ped.poradně,na neurologii,dělali mu EEG.
Bumbrlinko - tvůj elán bych chtěla mít.
Máme ADHD chlapečka, který je v první tříde. DG ještě nemá - jdem si pro ní ve čtvrtek. Máme fajn učitelku, on je i hodně snaživý. Je inteligentní. S učením i přesto, že je živější a nesoustředěný a že toho musíme později spoustu dodělat doma, to jde dobře.
Vždy byl živý, v noci špatně spal, neumí si dodnes pohrát sám. To je paráda, že se mu má čověk víc věnovat. Já se mu věnuju pořád a jsem vyčerpaná. Ven chodíme denně, našli jsme vhodné kroužky s dobrýma vedoucíma. Víkend co víkend si s klukama hrajeme od rána do večera. V týdnu samo taky. Byt je jak po výbuchu. Sice může každá maminka říct, že to je normální. Ale to neviděla náš byt. Vítek je schopnej během čištění zubů vystřídat čtyři pokoje a ve všech si sednout na okno a to nechtěně zmazat. A je toho moc a moc. Ale to psát nechci.
Momentálně řeším jiný problém. Jak říklám, máme dobrou a chápavou učitelku. Vítek většinou donese domů hodně věcí k dodělání. Sice se pořád hlásí a všechno ví, ale vyrušuje, protože chce všechno říct sám. ALE. Je urážlivý a pokud mu někdo něco udělá, on to vrátí. Není násilnej, to ne. Jenže když se s ním bude někdo pošťuchovat, tak on nakonec vždy šťouchne víc. Spolužačka mu počmáře jen tak ruku vodovkou a on jí poletí počmárat oblečení. Někdo ho nechtěně pocáká v bazéně a on ho doplave potopit.
A včera jsem z něj vytáhla, že ho už kluci ve škole šikanují. Teď marodí, takže s učitelkou budu mluvit až v pondělí. Ale prostě mi řekl, že ho kluci ve škole nenávidí a pokaždý si s ním začnou hrát, pak ho nějak vyhecují a začne to. Začnou ho vyhazovat ze třídy, vyhazují mu hračky na chodbu. Fakt jsem nešťastná, je mi ho moc líto. Vím, že kluci jsou na něj takoví, že on prostě nechápe, že někdo si jen dělá legraci a on zareaguje špatně a pak už mu dávají větší a větší sodu, až holt to dopadne takto.
A když si v momentálním rozpoložení přečtu hlášku, že to je jen o tom se dětem víc věnovat - tak bych pisatele nejraději šlápla podpadkem. Jako, když mi paní z PPP do telefonu řekla, že to je špatnou výchovou - ta měla jediný štěstí, že nebyla po ruce.
Jsme milující rodiče, kteří dokola vysvětlují a s dětmi si hrají. Vítek byl skoro 2 a půl roku kojenej, nošenej v šátku. Denně mu čteme knížku, chodíme do divadla, do kina. Každý večer jsem unavená, upovídaná. Jsem tak důsledná, až sama sebe nesnášim.
A uričtě si uvědomuju, že budu potřebovat s výchovou poradit. Je vidět, žes takovou věc nezažila. Asi proto, že umíš vychovat svoje dítě.
Syn ma taky lehci formu ADHD. Jako miminko byl hodny az jsem mela strach, ze jednou kam ho posadim, tam ho najdu. Zacal chodit od 14 mesicu a pak to zacalo byt peklo. Ze skolky mi ho chteli vyradit, jako nezvladatelneho. Nakonec presel do specialky. Dneska je mu devet. Je to takovy muj truhlik ap neublizil by snad ani mouse, kdyz neni vztekly a to je malokdy. Jinak se uci hezky, ale mame problemy s jeho sebevedomim. A bohuzel uz jsem musela pristoupit k duraznejsi vychove. Protoze poslouchat minimalne deset krat denne, me to nejde, ja to neumim a nedokazu to je na palici ![]()
Tato diskuse mi jinak přišla akorát vhod. I jsem si říkala, že bych byla klidně v nějaké uzavřené. Nebo, kdybych uměla psát, tak se vybrečim do deníčku. ![]()
Neexistuje na pískovišti nebo na prolejzačkách, abych si sedla na lavičku. Pořád musím být s klukama a jsem ta maminka, která nakonec baví všechny děti na pískovišt, protože musím hlídat, aby Vítek ve své živosti někoho neušpinil pískem, nešlápnul a podobně. Organizuju jízdu na klouzačce atd. Já se těm dětem prostě venuju mnohem víc, než matky klidných dětí a přesto se zrovna na hřištích setkávám s tolika názorama o nevychovaném dítěti a tolika nechápavejma pohledama.
Jé to taky znám,sednout si na hřišti na lavičku to neexistovalo. A domu jsem ho odváděla vždy za příšerného řevu a vztekání. ![]()
Ahoj,vím o čem mluvíte,mám syna 10let a ADHD má od 6let…jsem pro založení uzavřené skupiny,mám mnoho zkušeností a hodně za sebou se synem,ale taky si nechám poradit…bohužel já zakládat skupiny nějak moc neumím…
Tak skupinu bych taky brala,ale založit neumím. Tak snad se toho nškdo ujme. ![]()
Možná bych i chvíli psala tady, protože se třeba ještě ozve víc lidí, ale pak bych něco založila. teda já nee. ![]()
Ráda bych oslovila maminky,které mají děti s diagnozou hyperaktivní porucha chování,poruchy soustředění apod.Chci se vás zeptat-jaká byla vaše dítka jako miminka?Byla více plačtivá,neklidná,nespavá?Projevovala se tato porucha už v tak ranném věku?Pracovala jsem 8 let jako sestřička na dětské psychiatrii v jedné pražské nemocnici.Měli jsme oddělení specializované na tuto poruchu plus další psychiatrické diagnozy.Sama mám téměř roční dítko,které bylo od narození hodně neklidné,hypertonické,plačtivé.Je to dítě vyžadující stálou pozornost,vzteklé,jakoby stále nespokojené,nevydrží si samo hrát.Vím,že tato porucha lze diagnostikovat již v předškolním věku-u některých dětí je to patrné už ve dvouch letech.Mám stále větší a větší obavy,že tuto poruchu budeme mít i my.Což mi ale zatím nepotvrdí,či nevyvrátí žádný psychiatr,psycholog,či neurolog.Jsem z toho nervozní.Maminky těchto dětí,máte můj veliký,opravdu hooodně veliký obdiv,protože vím,co je to za „očistec“ a jak náročný a vyčerpávající je život s dětmi s touto diagnozou.
Podělte se se mnou-jaké byly vaše děti jako maličké?