Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No má problém s tím, že nedokáže srovnat inteligenci dospělého člověka a malého dítěte. Přistupuje k němu jako k sobě rovnému. A sladkosti jsou mor. A dítě se tím pořád cpe nebo to prostě je „jen k dispozici“?
@Cenarius no za kazdou blbost by ji odmenoval cokoladou, kdyz si sam vezme nejakou sladkost ke kafi, hned ji to cpe taky. Kazdy den neco dostane. Mne se to nelibi, nemyslim si, ze je to nutne.. Nerikam uplne bez sladkosti, ale jednou az dvakraty tydne kosticka nebo dve cokolady podle me v jejim veku uplne staci. Kdyz jezdime k babickam, tak tam toho ma az az.
Ano mám to stejně. Přiznávám, že mě trochu nakazil, takže bych toto asi neřešila. Na druhou stranu je ale náš junior v tomto zodpovědný nebo bázlivý a nehnul by se. Se sladkostmi taky bojuju, hlavně u tchánů.
No tak dvouleté dítě by minutu v mezipatře zvládnout mělo a ze schodů může spadnout, i když půjdeš hned vedle něj, ne? Ale jinak chápu no, že tě to krká, tak si s ním o tom prostě promluv. Jenže ono se asi bude muset něco stát, aby mu to došlo..
Dvouleté dítě by schody mělo bez problému sejít, mě už roční děti věděly, že schody jsou nebezpečné a je nutné je opatrně sjet po zadku. Co se týká sladkostí, tak u nás jsou také stále k dispozici, ale nikdo je moc nejí, ale já mám nejedlíky, tak je to neláká.
To cpaní sladkostmi nechápu už vůbec. A odměňovat čokoládou za každé prdnutí, to je cesta do pekel. On nechodí do práce?
No já to mám jako tvůj manžel, ke sladkostem mají děti normálně přístup, ale skoro na ně nechodí a dvouletaka taky klidně nechám chvíli někde počkat, třeba když jdu pro balík, zůstane doma, přitom kdyby chtěl, tak dokáže otevřít dveře a běžet 3 patra schodů za mnou, ale věřím v jeho pud sebezáchovy, ono když jde se mnou, tak ví, že ho jistim, když jde sám, tak je mnohem opatrnější.
Ja nikde nenechavam ani 3.5 leteho, no on ani nechce a je jak kliste. Na tohle jsem hodne opatrna. Na druhou stranu mi sice nikdy nespadl z postele jako mimino, ale zuby si na schodech v roce stejne urazil. To sladke.. kluk by to jedl nejlepe furt, ale ma 106 cm a 15 kg, takze koriguju aby jedl hlavne normalni jidlo, ale tu sladkost denne ma. Okolo dvou let ale teda jel urcite v detskych krupkach a susenkach, ovocnych tyckach atp. Zkus manzelovi nabudnout takovouto alternativu. Kdyz ji chce dat tak at je to trochu zdravejsi.
A tak znám děti, co tam budou v tom mezipatře stát jak tvrdé i, i ty, co budou chtít jít mermomocí s tatínekm nahoru, i ty, co se během těch pár minut zvládnou přizabít.
Jak je na tom dítě zakladatelky z úvodního příspěvku nevíme. Já dvouleté klidně nechávala spát doma samotné a šla jsem pověsit prádlo. Měla jsme buď chůvičku nebo otevřené okno. Furt za zadkem jsem mu nebyla.
Nicméně ohledně přístupu ke sladkostem, manžel by si měl uvědomit, že dítě není a dlouho nebude ve svém myšlení dospělí a ani všechny děti nejsou stejné, nemají stejné preference ani myšlení. Před jedno dítě dáš pytlík bonbonů a sní jich pár, jiné to sežere na posezení a bude si klidně ještě vyřvávat další.
@Adelka951 kdyz ona zacala chodit pozde az v 19. mesicich, takze je v tom chozeni jeste velmi nestabilni..
@Anonymní píše:
@unuděná chodi do prace, je na home office, ma flexibilni prac. dobu.
Tak to je naprd, to by chtělo nějak si ty pravidla vykomunikovat. Nevidím důvod, proč by dvouleté dítě mělo denně dostávat sladkost „za odměnu“ nebo jen tak. Tak udělejte kompromis: ty bys mu nejradši dala kousek 1-2× týdně, on několikrát denně, tak si třeba stanovte, že po večeři jí může něco dát a je to. Mluvit ![]()
@Svistice no nase cacorka leze bezne po vyskach, niceho se neboji, je to kaskader. Takze proto jsem se tak lekla.
@Anonymní píše:
@Svistice no nase cacorka leze bezne po vyskach, niceho se neboji, je to kaskader. Takze proto jsem se tak lekla.
No a co se stalo? Stála tam, nebo někam šla?
Víš, ono se to dítě třeba chová jinak s tátou, než s tebou. A dát mu někdy trošku zodpovědnosti navíc nebývá ke škodě.
Musim rict, ze toho uz mam fakt dost. Manzel chtel ted vzit dceru ven a najednou si priletel vzit jeste rousku a dcera nikde. Ja mela malem infarkt, nechal ji stat samotnou v mezipatre o dve patra niz. Dceri jsou cerstve 2 roky. Pry ji rekl at pocka. Ty blaho ja myslela, ze ho zabiju. Kdyby se proste rozhodla, ze pujde dolu sama, tak z tech schodu leti dolu, jeste nema stabilitu. A takhle je to skoro porad, je strasne lehkovazny, do toho ji silene rozmazluje. Podle nej, kdyz bude mit neustaly pristup ke sladkostem, tak je v budoucnu nebude tolik vyzadovat… Je to vysokoskolsky vzdelany clovek na vysoke pozici, zadny jouda. Ale co se tyce banalnich veci kolem ditete… Nekdy uz fakt nevim co mu rict.. Mate to nekdo podobne?