Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel nechce přestat brát drogy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.4.23 11:46
@Anonymní píše:
Nemám se na koho obrátit, tak píšu sem, snad mi poradíte.
S manželem jsme pět let, po třech letech vztahu jsem otěhotněla při studiu na vysoké a nepředpokládám, že studium budu moct dokončit. Když bylo malému 7 měsíců, znovu jsem otěhotněla. Rozhodli jsme se vzít, v dětství jsem hrozně trpěla a vždy jsem chtěla, aby děti měli oba rodiče. Do sňatku jsem ho ale nenutila, máme mezi sebou 7 let rozdíl, děti a svatba byly i v jeho zájmu. Nyní máme dvě děti s 16 měsíčním odstupem, nemám žádné kamarádky (jenom jednu, která studuje a pracuje, v tomto se na ni moc obrátit nemůžu) a jsem prakticky jenom doma.
On chodí pravidelně na pivo, když ne do hospody sedí s rodičema (bydlíme u nich v samostatném bytě) také u piva v prádelně.
Dá se říct, že se máme dobře, on dost pracuje, penize nám nechybí, i přestože mám jen rodicak. Ve vztahu taky vše klape, co mi vadí, že doma se o děti moc nezajímá, ale venku se chová jako vzorný tatínek. Doma jim zapne televizi a čumí do mobilu. Minule jsem třeba vařila s tchýni oběd a on nechal dceru plakat hladovou a pokakanouNebylo to dlouho, slyšela jsem ji, ale přijde mi, že na něho musím stále tlačit, aby udělal i něco za mě. Doma samozřejmě nepomáhá, v tom ho podporuje i tchýně
Když jsme se poznali, jezdili jsme každou chvíli na nějakou akci/festival, kde jsme zkoušeli kde co. Mně to moc nesedělo, ale on se nedokáže vzdát koksu. Včera měl děti na hřišti s ostatními koledníky a až doma jsem zjistila, že už zase v tom litá. Už jsme měli kvůli tomu tolik scén, vždycky dělá, jakože nic a ze mě paranoidní ženskou, ale nikdy se nemylim. Vždycky vypadá děsně provinile, ale pak to zase zjistím. Kvůli dětství nemám dobrou psychiku a už nevím, jak dál. Ničí mě to.
Plánujeme se odstěhovat někam daleko do vlastního, ale kvůli tomu bude muset začít pracovat jako řemeslník sám na sebe. Má na to, ale co když do těch drog spadne tak, že nás stáhne všechny na dno
Už žiju jen pro ty děti, kdybych je neměla, ležím pod vlakem. Sami bychom to ale nezvládli, ani na to nemám sílu. Jak ho mám přesvědčit, nebo co mám říct, aby toho nechal?
Tohle je tak absurdní, že to snad musí být pravda 
Jestli jsi v dětství zažila nějaké týrání, domácí násilí, drogy apod., může ti tohle připadat jako procházkarůžovou zahradou, věř ale, že pro drtivou většinu lidí je tvůj příběh totální science fiction. Tvého „chlapa“ bych vedle sebe a dětí nesnesla ani minutu. Začni pracovat na tom, abys měla jak odejít, alespoň až se zase vrátíš do práce a nebudeš na něm tolik finančně závislá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 11:47
A to jako bral za divokýho mládí, pak přestal a teď začal nebo bere celou dobu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 11:56
Pracovala jsi někdy? Vyplývá mi, že ne, otěhotnění na VŠ, pak další, rodičák. Se svou původní rodinou asi vztahy nemáš dobré, podle popisu dětství. Ten vztah a těhotenství byl únik, ale do jiného průšvihu. V každém případě děti v tomhle dál nechat nechceš.
Kolik je mladšímu?
Promluv si s tchánovci (vědí, že má manžel problém?), snad tě podpoří. A muži nůž na krk. Pokud by nebyl ochotný se léčit, tak pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 12:04
@Anonymní píše:
Nemám se na koho obrátit, tak píšu sem, snad mi poradíte.
S manželem jsme pět let, po třech letech vztahu jsem otěhotněla při studiu na vysoké a nepředpokládám, že studium budu moct dokončit. Když bylo malému 7 měsíců, znovu jsem otěhotněla. Rozhodli jsme se vzít, v dětství jsem hrozně trpěla a vždy jsem chtěla, aby děti měli oba rodiče. Do sňatku jsem ho ale nenutila, máme mezi sebou 7 let rozdíl, děti a svatba byly i v jeho zájmu. Nyní máme dvě děti s 16 měsíčním odstupem, nemám žádné kamarádky (jenom jednu, která studuje a pracuje, v tomto se na ni moc obrátit nemůžu) a jsem prakticky jenom doma.
On chodí pravidelně na pivo, když ne do hospody sedí s rodičema (bydlíme u nich v samostatném bytě) také u piva v prádelně.
Dá se říct, že se máme dobře, on dost pracuje, penize nám nechybí, i přestože mám jen rodicak. Ve vztahu taky vše klape, co mi vadí, že doma se o děti moc nezajímá, ale venku se chová jako vzorný tatínek. Doma jim zapne televizi a čumí do mobilu. Minule jsem třeba vařila s tchýni oběd a on nechal dceru plakat hladovou a pokakanou
Když jsme se poznali, jezdili jsme každou chvíli na nějakou akci/festival, kde jsme zkoušeli kde co. Mně to moc nesedělo, ale on se nedokáže vzdát koksu. Včera měl děti na hřišti s ostatními koledníky a až doma jsem zjistila, že už zase v tom litá. Už jsme měli kvůli tomu tolik scén, vždycky dělá, jakože nic a ze mě paranoidní ženskou, ale nikdy se nemylim. Vždycky vypadá děsně provinile, ale pak to zase zjistím. Kvůli dětství nemám dobrou psychiku a už nevím, jak dál. Ničí mě to.
Plánujeme se odstěhovat někam daleko do vlastního, ale kvůli tomu bude muset začít pracovat jako řemeslník sám na sebe. Má na to, ale co když do těch drog spadne tak, že nás stáhne všechny na dno
Už žiju jen pro ty děti, kdybych je neměla, ležím pod vlakem. Sami bychom to ale nezvládli, ani na to nemám sílu. Jak ho mám přesvědčit, nebo co mám říct, aby toho nechal?
Začni šetřit. Pochybuju, že on toho nechá. Píšeš, že ve vztahu vám vše klape, ale vždytˇvám neklape vůbec nic. Chlap chlastá, bere drogy, o děti se nezajímá, doma nic neudělá… Jediné co dělá, tak vydělá peníze. Když mu přijdeš na ty drogy, tak jak reaguje? Slibuje hory doly, ale stejně to jede pořád dokola že? Dala bych mu vybrat, co je pro něj přednější, jestli chlast a drogy, nebo rodina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 12:06
@Anonymní píše:
Když jsme se poznali, jezdili jsme každou chvíli na nějakou akci/festival, kde jsme zkoušeli kde co. Mně to moc nesedělo, ale on se nedokáže vzdát koksu. Včera měl děti na hřišti s ostatními koledníky a až doma jsem zjistila, že už zase v tom litá. Už jsme měli kvůli tomu tolik scén, vždycky dělá, jakože nic a ze mě paranoidní ženskou, ale nikdy se nemylim. Vždycky vypadá děsně provinile, ale pak to zase zjistím. Kvůli dětství nemám dobrou psychiku a už nevím, jak dál. Ničí mě to.
Plánujeme se odstěhovat někam daleko do vlastního, ale kvůli tomu bude muset začít pracovat jako řemeslník sám na sebe. Má na to, ale co když do těch drog spadne tak, že nás stáhne všechny na dno
Už žiju jen pro ty děti, kdybych je neměla, ležím pod vlakem. Sami bychom to ale nezvládli, ani na to nemám sílu. Jak ho mám přesvědčit, nebo co mám říct, aby toho nechal?
Upřímně řečeno, proč by měl přestávat 
Bral je, když jste se seznámili a přesto si s ním chtěla být, bral je, když jste neměli žádné dítě a přesto sis ho s ním pořídila, bral dál a bylo druhé dítě, hrozba toho, že odejdeš není velká, tak co se z jeho pohledu najednou změnilo, že by měl přestávat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 12:10
Zas jako kokain.. prakticky nezpusobuje zavislost. Nejvic by me sra-li ty prachy, to je dost draha sranda.
Clovek zacne byt zavisly na tom pocitu nepremozitelnosti, po kokainu jsi jako superhero.
Vzhledem k tomu, ze sama nemas nic, se muzes tak akorat modlit, ze je na tom jak vetsina uzivatelu kokainu - proste si dvakrat mesicne na party smrkne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 12:11
Narkoman nechce přestat brát? To někdo napíše a myslí to vážně?
@arinecka píše: …Dala bych mu vybrat, co je pro něj přednější, jestli chlast a drogy, nebo rodina.
Ale když mu dá vybrat, tak musí být schopná reálně i mentálně provést to- když ne, tak já… a to ona schopna není, nemá na to ani podmínky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
boricmytu
11.4.23 12:11
A jak často šňupe? Pokud by to bylo jednou za měsíc a bez piva každý den, tak bych to neviděla tak dramaticky, spíše bych se díval na to jak přistupuje k dětem, to není kvůli drogám, ale kvůli jeho povaze. Tady bych na něj zatlačil, ať se o děti pořádně stará.
A k těm drogám za mě lepší 1× za měsíc lajna koksu, než každý den pivo:)
- Citovat
- Upravit
11.4.23 12:17
Furt pivo a sem tam lajnička, doma nic neudělá dobrovolně a starost o vlastní děti mu nevoní… To bude partner snů. Hodně dlouho bych dumala, jak se zařídit bez něj. Vím, co dokáže „jenom“ chlast. Už nikdy víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 12:21
Tak tady na vesnici chlastá jako on snad každý. A taky mu na to nepřijdu pokaždé, není nic extra co poznat. Bohužel nevím, jak moc je závislý, vždycky vědu spíš monolog já, on se rozmluví málokdy. K drogám jsme se dostali současně a zároveň ho v tom podporují i kamarádi. Jeho rodičům jsem to včera řekla, ale další syn před nimi hulí trávu a nijak se k tomu nestaví. Neschvalují to, ale radši to neřeší. Ten kokain nic moc nedělá, ale mě štve, že s tím nesedne, přeci jen je to fakt drahý. A navíc chtěl děti hrozně on, taky byl dlouho pokoj. Původně jsem měla jít na potrat hlavně kvůli škole, ale jeho bratrovi trvalo dlouho než se jim Mimi podařilo, tak na presvedcil si ho nechat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 12:27
@VitaminC
kokain právě způsobuje velkou závislost. Člověk si myslí, že to má pod kontrolou a nic mu nehrozí, když to nic moc nedělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 12:47
@boricmytu píše:
A jak často šňupe? Pokud by to bylo jednou za měsíc a bez piva každý den, tak bych to neviděla tak dramaticky, spíše bych se díval na to jak přistupuje k dětem, to není kvůli drogám, ale kvůli jeho povaze. Tady bych na něj zatlačil, ať se o děti pořádně stará.A k těm drogám za mě lepší 1× za měsíc lajna koksu, než každý den pivo:)
Tak zas u toho piva záleží na množství, jedno k večeři by me nijak nevadilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 13:12
@pohledzdruhestrany píše:
Ještěže je to koks a ne perník
Jako ono je to blbý to říct takhle, ale je to fakt 
Průšvih je, že ti, co si libujou v koksu, ale nemaj na to, tak můžou raz dva přesedlat na perník, páč je výrazně levnější (a taky výrazně větší průšvih).
Já bych řekla, zakladatelko, že vy máte jiný potíže, než drogy jako takový.
Tvůj chlap je prostě sobeček, jede si svoje, na děti prdí a doma se tak akorát umí vyvalit na gauč. Jestli si k tomu jednou za měsíc vyhodí z kopejtka na mejdanu je sice naprd a umí to vlézt do peněz, ale neřekla bych, že je to (zatím) stěžejní problém.
Jinak co chceš slyšet -sama bez živitele to nedáš, ale živitel krom chození do práce a přinesení výplaty doma moc nefunguje. Ani jako táta ani jako partner. Jestli byl takový vždycky, po dvou dětech ho najednou nepřemění ani kouzelná víla, pokud on sám nechce. Na tyhle typy občas funguje právě jen to, že zjistí, že na nich ženská závislá není, že se o sebe umí velmi dobře postarat i sama, a pak začnou přemýšlet, aby jim náhodou neutekla. Teď tě má v hrsti a ví to.
A to už je na tobě, zařídit se tak, abys mu nemusela dělat rohožku (práce, vlastní zázemí, základní úspory, sebevědomí)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Nemám se na koho obrátit, tak píšu sem, snad mi poradíte.
Nebylo to dlouho, slyšela jsem ji, ale přijde mi, že na něho musím stále tlačit, aby udělal i něco za mě. Doma samozřejmě nepomáhá, v tom ho podporuje i tchýně 
S manželem jsme pět let, po třech letech vztahu jsem otěhotněla při studiu na vysoké a nepředpokládám, že studium budu moct dokončit. Když bylo malému 7 měsíců, znovu jsem otěhotněla. Rozhodli jsme se vzít, v dětství jsem hrozně trpěla a vždy jsem chtěla, aby děti měli oba rodiče. Do sňatku jsem ho ale nenutila, máme mezi sebou 7 let rozdíl, děti a svatba byly i v jeho zájmu. Nyní máme dvě děti s 16 měsíčním odstupem, nemám žádné kamarádky (jenom jednu, která studuje a pracuje, v tomto se na ni moc obrátit nemůžu) a jsem prakticky jenom doma.
On chodí pravidelně na pivo, když ne do hospody sedí s rodičema (bydlíme u nich v samostatném bytě) také u piva v prádelně.
Dá se říct, že se máme dobře, on dost pracuje, penize nám nechybí, i přestože mám jen rodicak. Ve vztahu taky vše klape, co mi vadí, že doma se o děti moc nezajímá, ale venku se chová jako vzorný tatínek. Doma jim zapne televizi a čumí do mobilu. Minule jsem třeba vařila s tchýni oběd a on nechal dceru plakat hladovou a pokakanou
Když jsme se poznali, jezdili jsme každou chvíli na nějakou akci/festival, kde jsme zkoušeli kde co. Mně to moc nesedělo, ale on se nedokáže vzdát koksu. Včera měl děti na hřišti s ostatními koledníky a až doma jsem zjistila, že už zase v tom litá. Už jsme měli kvůli tomu tolik scén, vždycky dělá, jakože nic a ze mě paranoidní ženskou, ale nikdy se nemylim. Vždycky vypadá děsně provinile, ale pak to zase zjistím. Kvůli dětství nemám dobrou psychiku a už nevím, jak dál. Ničí mě to.
Plánujeme se odstěhovat někam daleko do vlastního, ale kvůli tomu bude muset začít pracovat jako řemeslník sám na sebe. Má na to, ale co když do těch drog spadne tak, že nás stáhne všechny na dno
Už žiju jen pro ty děti, kdybych je neměla, ležím pod vlakem. Sami bychom to ale nezvládli, ani na to nemám sílu. Jak ho mám přesvědčit, nebo co mám říct, aby toho nechal?