Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel nevidí v "tchýni" problém - co s tím?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.8.06 22:45
Manžel nevidí v "tchýni" problém - co s tím?
Ahojky,
píši už po několikáté, ale prosím o radu. Moje tchýně se do všeho motá, je vázaná na mého muže jako by to byl její partner a ne syn, pořád volá, brečí mu do telefonu … S manželem jsem o tom mluvila, i o tom, že její fixace na něj je nezdravá. Mluvili jsme v klidu a pohodě, přesto to vůbec nechápe (mluvili jsme vícekrát). On je takový dobrák na všechny strany, někdy, s prominutím, i trochu slaboch být důrazný. Tudíž své mamce nikdy nepoví, že tak už to nejde, ať mu pořád nevolá … On prostě nevidí, že to je problém, nebo i když to připustí, stejně s tím nic dělat nehodlá. Vidím, že celkem dost s tím může udělat on, těžko budu tchýni říkat, že to přehání, když manžel je na ni milionový a ona tedy má pocit, jak je úžasná. Blééééééééééé. Nevím, co dělat. Říkala jsem mu, že se bojím toho, že jednou to bude „buď ona nebo já“. Po pravdě: má mě moc rád, ale nevím, jak by to dopadlo. I když tam moc nechodí, i když tvrdí, že to tak není, myslím, že i on je na ni nezdravě fixovaný. Zatím se to vše dá přežít, tak o tom s ním mluvím už nyní, aby se pak nedivil, až to přeteče.
Nevíte, co dělat?
Díky moc,
Hanka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.8.06 22:55
Ahoj Hanko,
já mám tento problém v domě.Můj švagr se takto přesně,jak popisuješ manžela,taky chová.A moje švagrová je po 10ti letém manželství z toho úplně zničená.Prostě maminka na prvním místě.Ona ji nenávidí, ti dva se spolčili proti ní a děti v tom lítají.Nejhorší je,že nikdo se vlastně rozvést nechce,ale žít spolu (ve třech 
) nejde.
Já fakt nevím,co ti poradit, chápu,že to prostě jednou přeteče!Asi se smířit se stavem, jde-li to.Ale to asi nepůjde.Odstěhovat se nemůžete hoodně daleko?Telefony by se daly snášet líp než přítomnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.06 23:31
Jediná (snad) pomoc je ODSTĚHOVAT SE CO NEJDÁL a nenápadně tipat telefony. I za cenu celoživotního splácení bych do toho šla.
My bydlíme od sebe, ale čím déle se známe, tím je to horší. Ze začátku byla sladká, jako med, ale teď je úlisná jak zmije - pomalu se snaží utahovat smyšku a lehce mě přidušuje při každém našem setkání. Bohužel se neshodneme už v ničem (óóóó, jak mi předtím přitakávala) - hlavně pokud jde o výživu a výchovu dětí. Takže se snažím tam jezdit co nejméně a nedovedu si představit byldet dohromady. Neustálo by to naše manželství asi . Jen přesvědčit manžela a mohli by jste být v relativním klidu. Ještě jsem neslyšela, že by se některá takto diagnostikovaná časem do něčeho přestala montovat 
Držím pěsti, Bubu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 08:47
Jo, jo, souhlasím. My jsme bydleli u tchánů a po roce a 4 měsících jsme si našli domeček 55km od nich a teď už bydlíme ve svém, na návštěvu jezdíme my 1× za 14 dnů. Ikdyž je to na mě taky dost. Kdybychom tam zůstali, kdo ví, jak by to s naším manželstvím teď vypadalo. Rozebírat do podrobností se mi to nechce, je to podobné jako u všech.
Helča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 09:06
Ahoj Bubu,
s tím stěhováním jsem to taky chtěla, i když jen asi 25km daleko. Jenže manžel do jiného města nechtěl a výsledek je, že jediné rozumně financované bydlení je pár set metrů od tchýně. A splácet taky budem jak diví. Dopr…
Hanka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 09:16
Ahojky, mám to úplně stejně, už jsem z tchýně tak zblblá, že si kolikrát říkám, jestli si to všechno jen já nenamlouvám a nehledám na ní chyby, ale ne..jsme s manželem 4 roky svoji a předtím jsme spolu 7 let chodili, ale ona se s tím doteď nesmířila. Ale jak bylo řečeno výše - ona je tak strašně milá a sladká, že se jí prostě ani nedá nic vytknout. Je to tak, že je už 8 let rozvedená a z manžela si udělala partnera, volá mu pořád, jak se má a kdy se staví(me), řeší s ním záležitosti její domácnosti (a to má prosím doma ještě jednoho syna, ale toho má prostě jen jako dítě), navštěvuje ho v práci (bohužel bydlíme ve stejném městě), ale k nám přijde tak 3× do roka a ještě z donucení, když už trvám na tom, ať nás taky někdy navštíví ona, abych nemusela k nim (nevím proč, ale přece jen to nějak líp snáším).no a každá návštěva má stejný průběh - mezi dveřma výčitky, že na ni kašlem, že už nás ani nezná (a to jsme tam třeba byli před 14 dny a mezitím si ho ona soukromě ještě několikrát navštívila v práci), následuje objímání a pusinkování (mě jen tak aby se neřeklo - ještě že tak) a pak po třech až čtyřech hodinách sezení na gauči a sledování TV, jejím tulení se k němu a případně i hlazení po noze atd. když se zvedáme, že už tedy jdeme, tak zase následuje: a kam spěcháte, tobě už se u nás nelíbí? atd atd. nejdřív jsem strašně soptila a dělala scény, ať jí řekne, že se to nehodí, ale on že se s ní hádat nebude, že to radši vydrží, než poslouchat ty řeči, když se jí totiž něco vytkne, hned brečí, že ji už nemá rád !!!!! teď jsem k celé věci už laxní, soutěžit s ní nehodlám, vím, že na prvním místě jsem já a ikdyž mi pije krev, snažím se jen usmát se nad jejím přístupem. prostě na manžela netlačím..a nejlepší byla situace, když byl okolnostmi donucený tam týden pobývat, po dvou dnech mi zoufalý volal, že už to nevydrží, že jí má plný zuby, že je tak sladká, že to nejde vydržet, (málem mu nosila jídlo do postele) sbalil se a radši přespal v rozbombardovaným bytě. To je asi nejlepší rada 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 09:40
Obávám se, že to je potíž většiny chlapů - říct něco mamince. Nikdy to nepochopim, protože na mojí máti problémy vidí (a pokud můžu říct, tak jsem jich pár už řešila, protože měl pravdu).
Asi jsou pouho pouhá tři řešení, pokud to nechce řešit manžel:
a) odstěhovat se…(což málokterej chlap, kterej problém envidí, udělá)
b) promluvit s ní rázně sama (ovšem po upozornění manžela a domluvě s ním)
c) najít si jiného partnera (vím, lehce se to řekne, ale buďme upřímné, když něco necháme te´d, že se to vlastně dá, ono se to bude zhoršovat a nakonec bude stejně manželství v troskách).
Chlap nechápe spoustu věcí a uznejme, i my někdy myslíme, že přehánějí. Ale pokud si stěžujem pořád a problém vidíme pořád a není soudnej…Když problém nevidí, asi těžko se změní a tím pádem je lepší ho vyměnit si myslím. Když problém vidí, řeší ho…
Mam trošku jinej případ, kdy manža problém někdy vidí (v tom, že ho pořád buzerujou), někdy ne (když mi kecala po narození dcerky do všeho a já mu brečela na rameno, ať jí zavře pusu, že to je MOJE dítě). Rozhodně nehrozí, že by mu volali a pořád ho mla potřebu mít u sebe či slyšet. I když bydlíme v baráku. Spíš to je o tom, že maj potřebu nám řídit život. Já pořád doufala, že se to vyřeší, ale čím dál víc vidím, že to lepší nebude a vidím to tak, že tu zůstanemv jednom pokoji, dokud neumřou (jakože dřív možná umřu já) a tak se to odráží i na našem vztahu. A popravdě nemít dítě nebo mít kam jít, už jsem odešla i od něj…Dneska už vidím věci, na který mě moje mamka upozorňovala…
G
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 11:01
Hanko, já bych to asi nevydržela a už bych byla zpátky u rodičů, tohle je fakt na bednu 
Ale ještě mě napadlo, co takhle najít tchýni nějakého chlapa? Třeba by dala pokoj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 11:49
hihi, najít tchýni chlapa…tak to je dobrý…:o)))) tahle jediná rada mě fakt pobavila…
já osobně mám tchýni až v rakousku a když už se jednou za 2 měsíce vidíme tak pomazlí Ríšu a pak něco kecá a já nevím co páč moc nerozumím polsky (je polka), takže su za vodou, ale jak to tady tak čtu.....děsím se dne kdy si Ríša najde slečnu a oznámí mě že se budou brát…já osobně bych chtěla bejt hodná tchýně, ale mám pocit že taková ani neexistuje…budˇto bude vadit že se moc do všeho pletu nebo naopak že o ně nemám zájem…tyhle 2 věci slýchám od všech kamarádek…tak fakt nevím…co je lepší…:o)))
Lída a Ríša 16měs.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 11:54
Ahojky,
jé, já už kolikrát chtěla sbalit kufry a jít (nejen kvůli tchýni ). Ale asi jsem srab a nenajdu odvahu. Další důvod je malé mimi, já sama jsem vyrostla bez táty a nic moc … A jelikož my s mužem máme ooobr problémy i v sexu (tedy hlavně on, už jsem to někde psala) a celkově mi chybí intimnosti (pohlazení, pocit radosti, že jsem ženská atd.), říkala jsem mu, že ač to nechci, že se může stát, že jednou odejdu. Tedy v okamžiku, kdy se najde někdo, kdo mi ty intimnosti dá, půjde s ním mluvit a svoji matku bude mít již pochovanou - a já už to prostě nevydržím. Byť mé zá:,–(y jsou dost striktní 
a nechci to. Mluvili jsme o tom při docela hezké chvíli, v pohodě, bez nějakých hádek. Uvědomuje si to a nezmění to 
Nějak se to sčítá a ta tchýně, přesladká divná ženská, tomu dodává korunu. Potíž je, že ona má manžela - já s ním potíže nemám, ale prý je hroznej. Je fakt, že ona doma dělá služku, moc se nebaví - a tak má „druhého“ partnera, mého muže. Silemo, obdivuju, jak to zvládáš, po nožičce mého muže (snad) nehladí.
No, ne že bych vám to všem přála, ale je pro mě docela příjemné číst, že i jiné tchýně jsou na odstřel. Tak si říkám, jaká pak jednou být nesmím Naštěstí mám zatím dceru - a druhé chci taky holčičku (snad se povede).
Tak se držme, pišme, ať si ulevíme. Život není procházka růžovou zahradou, ale ta naše malá stvořeníčka jsou to největší štěstí, co máme!!!
Hanka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 12:02
Silemo, to znám, moje tchýně svého syna klidně i chytne za ruku, když někde jsme (naposledy na dovolené v ZOO), nebo si mu položí hlavu na rameno (před lidma), no a když jsme třeba na chalupě, suverénně si na něj lehne na gauči u televize 
Vydrží tak třeba dvě hodiny, co se díváme na film, připadám si pak jak debil, tak nějak navíc…
Mám s ní spoustu problémů hlavně proto, že jsme podobné povahy - každá si ráda řídíme život podle sebe a nenecháváme si do toho kecat, ale mě vytáčí do nepříčetnosti, když ho chce organizovat mě.
Manžel byl zvyklý, že za něj maminka všechno zařídila, takže můžu vyskočit z kůže, když mi řekne, že neví, kde a jak si vyřídit občanku nebo podobné věci 
Že mu maminka volá denně, už jsem si zvykla, když volávala mě, nebrala jsem telefon, takže už otravuje jen synátora.
Jsem zvědavá, jak to bude vypadat, až přijdou děti, už teď mi hlídá MS (manžel jí nedávno prozradil, že jsem to zrovna dostala, takže mi v klidu zavolá a ptá se, jestli už jsem to dostala nebo už z ní konečně uděláme babičku ), možná že to budou sirotci, protože jejich otce zřejmě zaškrtím spolu s babičkou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 12:14
Fakt když to čtu, naskakuje mi husí kůže a jsem ráda, že mi chlapa „jen“ buzeruje. To je asi lepší.
G
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 12:26
Hani, asi budu vypadat jako rozvraceč mladých rodin, ale přeju ti, abys potkala opravdového dospělého nezávislého chlapa, nejlépe sirotka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 12:31
Pra:,–(ko, sice to tak vypadá, ale vlastně to tak asi je:) Vlastně nejspíš na něco takového možná čekám i já? Byť důvody jsou lehce jiné:)))
G
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 12:46
Gabko, vám by možná stačilo se odstěhovat, ne? Tchýně by neměla koho buzerovat, tak by se vrhla na tchána, vzájemně by se pozabíjeli a bylo by to vyřešené 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
