Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky, je to rok, co manžel takhle odešel po 20 letech a hodně se to zlepšilo. Takže mě to trvalo rok. Děti mám pořád, nebere si je a ony k němu nechtějí. Tak je nemůžu nutit a ani nechci. Peníze dává, ofiko nic sepsané nemáme, ale nějak to běží. Rozvod nechávám na něm, ale nic se neděje. On nebude schopný to dotáhnout.
Vím, že je to šílená fráze, ale chce to ten čas. Jednou se vzbudíš a bude ti to tak nějak jedno. To ublížení je tu pořád, ale dá se s tím žít.
Všem držím palce
![]()
Holky, ja dva roky zpatky prozivala naprosto to same… Fajn normane spokojene manzelstvi a najednou bum, ty same kecy, jak neni stastny a do dvou tydnu pryc. Nikdo jiny v tom neni, jen se mnou se neda zit… bla bla bla…po 20 letech, 2 skolkove deti. Mi se zhroutil svet… O dva roky pozdeji…s tim nikym jinym do 3 mesicu bydlel, za pul roku z jeho strany, ne uplne chtene mimino, hypoteka. A samozrejme prozrel a happy neni, ale uz neni cesty zpet. Ale vim, ze toho zpetne lituje… nastesti jsme se rozvedli v klidu, jako tata funguje skvele, takze deti uz jsou ted vicemene v pohode. Co se me tyce… hrozne mi chybi ta uplna rodina, muj manzel (coz uz ani zdaleka neni ten clovek, co je ted, toho bych uz zpet nebrala ani omylem), deti, kdyz jsou u nej a te pipky. Ale vim, ze se tam maji dobre, ja mezitim vyletuju a po x letech mam cas i na sebe. A poznala jsem moc fajn chlapa. Sice uz to asi s nikym nebude ta zivotni laska, ale je to hrozne fajn… a me to teda hodne zocelilo.
Takze i kdyz jste ted na dne a jeste nejaky cas treba budete, tak jednou bude lip… mi to trvalo tak rok a pul, nez jsem se v tom prestala konecne uplne babrat. Prvniho pul roku, jsem byla zombie a pak postupne pomaloucku se to lepsilo… ![]()
Pro mě to bylo taky hrozný, vím, že on toho lituje, ale lhal mi několikrát i teď a důvěra už není.
Vlastně si teď říkám, jak ten rok rychle utekl. A bylo to nejhorší období v mém životě. Věřím, že už bude líp.
@elda
měla jsem ho ráda.
Býval skvělý táta a hodný člověk
Příspěvek upraven 30.07.24 v 20:41
@Bohužel píše: Více
Moc Ti přeji ať to přebolí.
Vím že nakonec to tak bude.
Jsem na začátku, čeká mě asi ještě pár proplakaných nocí
@Anonymní píše: Více
Karma přišla brzy. Ale to nevadí. Poučilo tě to. Nikdo nevime, co nás čeká. Neboj se. Soudí jen lidé, co o životě nic neví (pardon). Oni tě živit nebudou.💐
@Anonymní píše: Více
A co mu teda nabídla ona, že to všechno tak ochotně zahodil?
@Anonymní píše: Více
Mám pár kamarádek, které tím prošly.
Ani jedna za to nemohla.
Pánové chtěli žít.
Nové rodiny, po 40.ce miminka s mladými milenkami.
A najednou narazili. A zjistili, že zas tak nežijí.
Jeden můj kolega, se vratil k manželce.
Loni měli druhou svatbu.
A dali to.
@Anonymní píše: Více
Tak ona na tom bude v práci finančně asi podobně. Tak ať si zkusí žít za svoje. O děti se nestará, takže má čas jen pro sebe. Ono mu to časem docvakne, že to pos.al a zničil si vztahy s dětma.
@Anonymní píše: Více
Tohle už nikdy ničím nespraví. Už napořád tam bude ten šrám…jeho život, jeho volba. Vůbec nepřemýšlel o dětech a jak jim to může ublížit. Teprve teď po odchodu mu to začíná docházet. Odstřihni se citově…vím je to těžké a plánuj budoucnost jen dětma. Teď třeba jen nějaké výlety, voda kino…
@marc830 píše: Více
Snažím se.
Mám obrovskou oboru mojí i jeho rodiny. Úžasné kamarádky co mě drží.
Ale, samozřejmě mi chybí.
Ty roky byly krasne. Byla to fakt láska jako trám.
Mrzí mě, že se to podělalo