Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel odešel od rodiny
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.4.24 08:11
@Anonymní píše: Více
Ach jo, to mě mrzí. Nejhorší je, že si myslíš jak spokojený život žiješ, a pak zjistíš že ani omylem. Teď tě to bolí, protože si nedostala vůbec žádnou šanci, ani si nevěděla že máte problém. Ale když se podíváš dozadu, tak vidíš že tam ten problém byl, ale neviděla si ho. Dej tomu čas, jinak to ani nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:12
Upřímnou soustrast. 
Když máte společnou firmu, tak o to to bude komplikované. Nebo jsi tam jen jednatelka a nejsi spolumajitel? Zajimalo by mě jak si na ni našel čas, když pracujete spolu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:17
Kdyby byl chlap k čemu, tak ti řekne, že není spokojený a konkrétně v čem. Takhle tě postavil před hotovou věc bez možnosti reakce. Mohli jste na tom pracovat (pokud by se to dalo). Ale takhle nenaděláš nic. Sice neznám důvody odchodu, ale asi bych si hned neříkala, že jsi byla strašná manželka - jak to můžeš vědět, že vše jsi dělala špatně jen ty? kde není komunikace, tam se špatně něco zjišťuje, dělá, mění….
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:29
@řehořice píše: Více
To bude asi ten problém. Zakl. píše, že vše sdíleli, společnou firmu… ale pak píše, že byla věčně sama se synem, že "pro něj dělali vše, snažila se, být se synem neviditelní, aby mohl v klidu pracovat 
".
Jak si může někdo takhle představovat šťastné partnerství, to mi hlava nebere 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:37
@Anonymní píše: Více
Co čekat.. Vypíšeš se a alespoň trochu se ti uleví. Pokud on nebude chtít, tak s tím nic víc neuděláš.
Někdy člověku může pomoci i jen číst příběhy ostatních, má pak pocit, že v tom není sám 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:40
@Annonymní_007 píše: Více
Jo, přesně. To je úplně špatný scénář, nejspíš sama opakovala co znala a fungovalo v jejím dětství, ale vůbec bych to nenazvala tak, ze pro chlapa delali vše (navíc syn v tom nehraje roli).
Na druhou stranu pokud fakt nic nerekl, tak to je drsné a neomluvitelné. A nejde se z toho otřepat jakoby nic.
Jak jsem v životě na žádné terapii nebyla, tak tady bych asi terapeuta zkusila, protože to musí zamávat se vším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:45
Důvod bude jednoduchý jako facka, a není to tebou, nejsi nijak špatná,
s paní mu to lepší klape v sexu, to bude alfa a omega všeho,
někdy se takoví muži i chtějí vrátit do původní rodiny, a bude záležet na tom, jestli ho znovu vezmeš,
ještě u vás vidím jako problém tu společnou firmu - jak moc je společná, jakou tam máš pozici a tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:47
Vůbec jsi nemusela být strašná, to si spíš on hledá zdůvodnění svého úletu. opustil rodinu kvůli frndě a po měsíci je sám, tak holt ty musíš být nesnesitelná, aby nevypadal jako úplný dement. mimochodem těmi řečmi tě krmí kdy? neposlouchala bych ho, jen provozní domluva a nazdar
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 08:47
@Anonymní píše: Více
Ahoj, mrzí mě, čím teď procházíš. Dle mého nezvládl rodinný život a šel tam, kde zažívá znovu tu vášeň a pocit zamilovanosti. Někteří chlapi by tě podváděli dlouhodobě a ty bys měla stále pocit, že je všechno v pohodě. Takto víš, že tento chlap nedokáže být věrný.
Chápu, že je to bolest, ale na druhou stranu do tvého života může přijít někdo, kdo věrný a spolehlivý být dokáže. Bolí to jako čert a člověk hledá chyby u sebe, ale tohle byla pouze a čistě jeho volba. Pokud by mu něco vadilo, tak to mohl řešit.
Přeji hodně sil a věř, že v tomhle nejsi sama. Piš svoje pocity, protože tohle opravdu pomáhá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 09:14
Ahoj,
to mě mrzí a chápu tvou bolest a překvapení.
Ale očividně se stalo, že jeho dojem ze života byl jiný, než jsi předpokládala, že je. Z toho se nemusíš vinit, třeba to on skrýval a nich nechtěl dát najevo, třeba se z toho i obviňoval, dokonce jsi ani nemusela udělat cokoliv špatně… prostě někdy se takové věci stanou, seběhnou…
Zastávám přesvědčení, že když člověk má někoho rád, tak mu jde o jeho štěstí, i kdyby to štěstí nalezl jinde.
Z toho co popisuješ jste prožili krásné chvíle, máte syna. Rozhodně to není na to najednou vše vnímat jinak. Někdy se prostě to co se stalo stává. I když to bolí. Třeba cestu k sobě ještě najdete, třeba ne. Bude to kruté vůči tobě, ale myslím, že teď on musí přijít na to, jak si představuje to štěstí. Protože trochu to působí, jako by byl sám ve svém životě poněkud ztracený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 09:28
Ahojky, tak pred par lety se mi stalo vicemene to same… za me fajn spoko manzelstvi, rodina… sem tam mracek, ale nic strasneho. Pak zacal byt zvlastni, takovy vaznejsi, ale pripisovala jsem to praci, detem… no pak jednou prisel s tim, ze neni uz dlouho stastny, a prece musim videt, ze mame uz dlouho krizi. Ja jsem strasna a neda se se mnou zit… akorat k jine se nepriznal… no samo, ze se ukazalo, ze nase krize je kolegyne z prace… ale nevidel, neslysel, nic napravovat a resit nechtel, ze dne na den odesel k rodicum a pak podnajmu a nakonec po pul roce k ni… Ted maji bejbyno, on stastny neni, ocividne prozrel, ale pozde… deti z toho byly hodne spatne, poznamena je to na cely zivot, ale uz je to lepsi… ja se hroutila a az ted posledni pul rok, muzu rict, ze jsem z toho venku… hlavne s nim kvuli diteti udrz dobry vztah. Potrebuje ho jak maly, tak tobe se taky bude hodit oddych…a hlavne, val za paychologem, naleje ti trochu rozumu, klidu a nadeje do hlavy… po case bude vazne lip, ac tomu ted neveris… ja byla uvnitr mrtva, ted zase ziju…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 11:37
@Anonymní píše: Více
Taky se mi to stalo loni v létě. Ze dne na den.
Taky jsem se dozvěděla, kolik let je neštastný, jak jsem hrozná apod. Bůhví, co kde komu o mě nakecal a to i rodině, jeho rodina dělá, jak kdybych ted po 20 letech neexistovala. To oni říkají, aby si omluvili svoje chování a rozhodnutí. Přitom jsem se problémy snažila řešit jen já, ale to bral jako utok na sebe. Mě strašně mrzelo, že už to všechno vzdal, taky nechtěl nic řešit, prostě už nechtěl. Byl štastnej, tak za tím štěstím šel a nás ze dne na den opustil. Bylo mu to jedno. Děti jsou už velké, ale nenesly to dobře. Strašně je táta zklamal. Ted už se trošku zlepšilo, ale je to tím, že už s ní není. Určitě nejsi špatná. Taky jsem se snažila, když byl unavený nebo protivný, vzít děti ven nebo je jinak zabavit, aby byl doma klid. Ted vím, že tohle všechno bylo špatně.
A co vy, když on je ted sám, nějak to řešíte nebo vůbec? Je potřeba si říct, co chci, co chce on, jestli spolu mluvíte. Nebo hned přijmout, že je konec a podle toho konat. Já ten konec dokázala teprve nedávno a celé to trápení mi to prodloužilo.
Kdy bude lépe ti neřeknu. První tři měsíce byly asi nejhorší. Mě pořád není dobře, je to už několik měsíců a docela mě to už děsí. Myslela jsem, že budu snášet líp. Držím ti palce .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.24 12:23
Tak zase až tolik nepracoval. Ty jsi byla doma se synem a on zahejbal. Rozhodně si nemysli že jsi strašná, ja si to taky nemyslím. Pokud ho vezmeš zpátky, tak at se musíš sakra snažit a počká si. Jestli mu to projde lehce, udělá to zas.
Teď vidíš, že jsi muzivot hodně ulehčovala, tak se pouc a chlapa víc zapoj do chodu rodiny. A nebuď smutná, s tou novou po měsíci není, takže se kdovi jak dobře taky nemá. Doufám že půlka firmy je tvoje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, po
píši poprvé a nevím vlastně, co od toho čekat, ale doufám, že vypsáním si trošku pomůžu.
S manželem jsme 8 let, mame skoro ctyrletaka. Krásný vztah, cestování, hory, společná firma. Zdálo se mi, že toto sdílíme hodně, že nám to klape. Jednoho dne však manžel přišel a řekl, že není spokojený, má někoho jiného a odchází. Blesk z čistého nebe. Že se o nás postará, budeme moci zůstat v bytě, budeme stále na prvním místě. Ale opravdu odešel. Ze dne na den
Zpětné jsem se dozvěděla, že s paní seznámil syna a trvalo to měsíc, za který vyměnil náš život. S paní nyní není a neustále opakuje, že odešel protože nebyl šťastný. Ale neřekl mi předtím o tom, vůbec nic jsem netušila. Nedal možnost na řešení a to mě na tom trápí nejvíce. vůbec se nechtěl snažit to spravit…najít to světlo znovu ve vztahu, udělat si na sebe více času…nevím co se změnilo, my jsme pro něj se synem dělali opravdu vše, byl neustále v práci a my se synem samotní, neviditelní, aby mohl pracovat. Trápí mě, co jsem vše udělala špatně a jak moc nesnesitelné to s náma muselo být že nás takhle podvedl a opustil…nemůžu na to přestat myslet, nespím. A do toho jsem stále se synem, kterého musím motivovat o pozitivnímu vztahu s tatínkem…děs a hrůza. představa že ještě budu někdy někomu věřit je úplný sci ti. Cítím se jako strašná ženská. takova, že od ní musel manžel odejít, od ní a od rodiny aby mu bylo lepe.
Nevím, kde začít, aby bylo lepe.