Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel se chová strašně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
23.2.22 21:34
Manžel se chová strašně
Potřebuji se svěřit… Jsem podruhé těhotná a manžel se ke mě chová jako ke kusu hadru. Stále mě uráží- mám malá prsa, jsem tlustá, objemná, velký zadek, velké břicho a je mi to strašně líto, protože jsem nikdy tlustá nebyla, maximálně při prvním těhotenství jsem měla trochu nadváhu. Teď se snažím, abych vypadala pěkně i v těhotenství- nepřibírám na váze tolik. Prostě normální zdravé těhotenství. Nejhorší je ten pohled, kdy se podívá jako by jsem se mu hnusila, ( s tímhle mám mít sex?) Občas to i řekne a podobných poznámek je spousta. Jsem tip, co se neumí bránit a říct něco. Spíš to vždycky potichu protrpim. Řekne mi že jsem krásná jen, když se už rozbrečím z nějaké jeho hnusné poznámky ( koupím si pannu, zajedu si do bordelu radši,…) při sexu chce dělat věci, o kterých ví, že jsou mi krajně nepříjemný…ale prý to potřebuje. Vím, že má nademnou moc a dovolí si ke mě cokoliv. Je to i moje chyba a nejspíše to bude jen a jen horší. Dělám podle něj téměř vše špatně. Špatně vařím, vždy něco zkritizuje, nedávám mu dostatek sexu a uspokojení, špatná výchova, ti druhý mimino nechce, úklid,… vím že si na mě vybíjí zlost, když se téměř denně hádá s otcem, nemá žádné koníčky, zábavu,… jeho jedinym odreagováním je práce a syn a spoustu zbylého času tráví na mobilu ( kdy mi téměř vždy pak řekne, že na mě celou dobu čeká až přijdu). Nerad jezdí na výlety, procházky, nechce si moct hrát s dítětem a že by mi s něčím pomohl doma, se říct nedá. Sama se snažím stíhat a dělat vše. Mám toho hodně, školu, těhotenství, dítě, domácnost,… Nedostala jsem od něj na narozeniny nic, na vánoce, kytku ani nepamatuju, vytáhne vždy něco ve stylu koupil jsem ti matraci na spaní, novej mobil, furt utrácíš.. ( mám jen rodicak, společný účet). Ani já nejsem dokonalá, jsem náladová, asi nevarim dokonale, ale opravdu se snažím žít a fungovat jak nejlépe dovedu, ale on mi vůbec nepomáhá a myslím, že si to nezasloužím, takové chování… Jsem z toho na nervy a mám strach zůstat sama. Nejhorší jsou ty komentáře, co by jsi dělala, kdo by tě chtěl, se na sebe podívej, už to není jak na začátku, to byl sex 3× denně a vypadala jsi úplně jinak ( mám hodně strii po prvním dítěti), se celý den válíš, padej se vyvětrat,… Ne jen ke mě, ale i k synovy se chová dost nevhodně občas. Přijde mi jak puberťák ještě, kterej se prostě neumí chovat. Je nám 24 let. Neřeší žádný problémy, jak mezi námi, tak doma, prostě se to spláchne a jedeme dál, doma je dusno, bydlíme s tchánovi a jeho sestrou a rodinou a nemáme momentálně kam jinam jít. Jsme na sebe všichni zlý, v dluzích, nepořádku a nefungují tu vztahy, domluva, vlastně vůbec nic. Jsme obecně prolezlí problémy a prostředím, proto nefunguje ani naše rodina a vztahy. Je to těžké období a myslím, že mám naloženo víc, než jsem schopná psychicky unést. Těch pár místnosti, které máme k dispozici se snažím udržovat v čistotě a aby jsme tu žili pěkně a na úrovni, ale někdy prostě nestíhám. Je nám vyčítána voda a elektřina, přitom neplýtváme a platíme normálně. Dostala jsem se vlastním rozhodnutím do téhle situace a nezbývá mi nic jiného, než to vydržet, nebo odejít asi. Manžela neprevychovam, rodinu si jinou taky nevyberu. Furt ale věřím, že bude lépe, jednou budeme bydlet ve svém, budeme šťastní a spokojení. Zatím mám ale pocit, že dřív nebo později pohárek přeteče a já se ocitnu u mámy s dvěma dětma a manželovy třeba bude baz nás líp. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.2.22 21:38
Jestli můžeš, bez k máme hned. A tam už se nevracej. Tady nejde nic jiného poradit. Drz se 
Edit - a je úplně jedno jak bez vás bude manzelovi, ale vám bude určitě lépe.
Příspěvek upraven 23.02.22 v 21:39
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 21:39
Co v tehlech s*ackach jeste delas? Seber dite a jdi od nej, tohle je hulvat a jiny nebude. Mas kam jit, tak bez, bude to jen horsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 21:39
@Anyta0 píše:
Potřebuji se svěřit… Jsem podruhé těhotná a manžel se ke mě chová jako ke kusu hadru. Stále mě uráží- mám malá prsa, jsem tlustá, objemná, velký zadek, velké břicho a je mi to strašně líto, protože jsem nikdy tlustá nebyla, maximálně při prvním těhotenství jsem měla trochu nadváhu. Teď se snažím, abych vypadala pěkně i v těhotenství- nepřibírám na váze tolik. Prostě normální zdravé těhotenství. Nejhorší je ten pohled, kdy se podívá jako by jsem se mu hnusila, ( s tímhle mám mít sex?) Občas to i řekne a podobných poznámek je spousta. Jsem tip, co se neumí bránit a říct něco. Spíš to vždycky potichu protrpim. Řekne mi že jsem krásná jen, když se už rozbrečím z nějaké jeho hnusné poznámky ( koupím si pannu, zajedu si do bordelu radši,…) při sexu chce dělat věci, o kterých ví, že jsou mi krajně nepříjemný…ale prý to potřebuje. Vím, že má nademnou moc a dovolí si ke mě cokoliv. Je to i moje chyba a nejspíše to bude jen a jen horší. Dělám podle něj téměř vše špatně. Špatně vařím, vždy něco zkritizuje, nedávám mu dostatek sexu a uspokojení, špatná výchova, ti druhý mimino nechce, úklid,… vím že si na mě vybíjí zlost, když se téměř denně hádá s otcem, nemá žádné koníčky, zábavu,… jeho jedinym odreagováním je práce a syn a spoustu zbylého času tráví na mobilu ( kdy mi téměř vždy pak řekne, že na mě celou dobu čeká až přijdu). Nerad jezdí na výlety, procházky, nechce si moct hrát s dítětem a že by mi s něčím pomohl doma, se říct nedá. Sama se snažím stíhat a dělat vše. Mám toho hodně, školu, těhotenství, dítě, domácnost,… Nedostala jsem od něj na narozeniny nic, na vánoce, kytku ani nepamatuju, vytáhne vždy něco ve stylu koupil jsem ti matraci na spaní, novej mobil, furt utrácíš.. ( mám jen rodicak, společný účet). Ani já nejsem dokonalá, jsem náladová, asi nevarim dokonale, ale opravdu se snažím žít a fungovat jak nejlépe dovedu, ale on mi vůbec nepomáhá a myslím, že si to nezasloužím, takové chování… Jsem z toho na nervy a mám strach zůstat sama. Nejhorší jsou ty komentáře, co by jsi dělala, kdo by tě chtěl, se na sebe podívej, už to není jak na začátku, to byl sex 3× denně a vypadala jsi úplně jinak ( mám hodně strii po prvním dítěti), se celý den válíš, padej se vyvětrat,… Ne jen ke mě, ale i k synovy se chová dost nevhodně občas. Přijde mi jak puberťák ještě, kterej se prostě neumí chovat. Je nám 24 let. Neřeší žádný problémy, jak mezi námi, tak doma, prostě se to spláchne a jedeme dál, doma je dusno, bydlíme s tchánovi a jeho sestrou a rodinou a nemáme momentálně kam jinam jít. Jsme na sebe všichni zlý, v dluzích, nepořádku a nefungují tu vztahy, domluva, vlastně vůbec nic. Jsme obecně prolezlí problémy a prostředím, proto nefunguje ani naše rodina a vztahy. Je to těžké období a myslím, že mám naloženo víc, než jsem schopná psychicky unést. Těch pár místnosti, které máme k dispozici se snažím udržovat v čistotě a aby jsme tu žili pěkně a na úrovni, ale někdy prostě nestíhám. Je nám vyčítána voda a elektřina, přitom neplýtváme a platíme normálně. Dostala jsem se vlastním rozhodnutím do téhle situace a nezbývá mi nic jiného, než to vydržet, nebo odejít asi. Manžela neprevychovam, rodinu si jinou taky nevyberu. Furt ale věřím, že bude lépe, jednou budeme bydlet ve svém, budeme šťastní a spokojení. Zatím mám ale pocit, že dřív nebo později pohárek přeteče a já se ocitnu u mámy s dvěma dětma a manželovy třeba bude baz nás líp.
Ne, tobě bude líp bez něj.
Můžeš kdyžtak k té mamce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 21:46
Pokud máš jen kapku soudnosti sama k sobě, tak až bude v práci, sbal se a odejdi.
Podala bych žádost o rozvod rychlosti blesku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 21:50
No přesně, pokud tě máma chce a může přijmout, tak k ní běž. Fakt se nemusíš nechat urážet a prudit a tohle snášet.
Jenom teda, pokud neodejdeš, tak ti prozradím, že když tě někdo takhle kritizuje za všechno co děláš, tak tu kritiku neodvrátíš tím, že se budeš snažit víc, líp, rychleji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Plamí
LorneMalvo
23.2.22 21:52
„Jsem typ, co se neumí bránit a říct něco. Spíš to vždycky potichu protrpim.“ To je důvod, proč jsi tam, kde jsi. Bude ti u mámy lépe? Pokud ano, tak odejdi.
- Citovat
- Upravit
23.2.22 21:52
Hnusák a odporný hulvát. Seber se a odejdi. Sráží ti sebevědomí a přitom se klepe, protože ví, že kdybys odešla, tak si o něj nikdo neopre ani kolo. Vím, že s dítětem a druhým na cestě se ti nechce odcházet, ale furt lepší být sama a žít chvíli u rodičů, než s touhle odrůdou chlapa. Držím všecky palce, co mám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 21:57
Podle tvého stylu psaní nevypadá, že bys byla mentálně retardovaná. Jak se holka aspoň s průměrným intelektem ocitne v situaci, že ve 24 letech čeká druhé dítě s takovým deb.lem a ještě v takovém prostředí (soužití tří rodin v jednom domě)? 
Nebude nikdy dobře. Máš vedle sebe kreté. na, který se neumí chovat. Stokrát otřepané zase zopakuju - bude se k tobě chovat tak, jak ty mu dovolíš. A protože on je abnormální primitiv a ty abnormálně submisivní, tak si dovolí opravdu hodně.
Buď se vzepřeš a postavíš ho do latě, na což nemáš asi povahu, nebo se sbalíš a odejdeš a TOBĚ bude líp, nebo on tě časem odrovná a zašlape v tobě poslední zbytky jakési sebeúcty a sebevědomí.
Tohle je na tobě, než najdeš sílu odejít, najdi aspoň sílu na to, mu přes tu nevymáchanou hubu jednu natáhnout, až tě příště bude urážet, zmetek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 22:01
Jsi ještě mladá a velký kus života máš před sebou. Jaký ten život bude, záleží jen na Tvém rozhodnutí. Pokud můžeš jít k mamce, sbal se, neohlížej se a běž 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 22:09
@bigl Stane se to nespíš tak, že mám v hlavě nějakou naivní vizi budoucnosti. On je na jednu stranu i šikovný a vím, že je to i chudák, protože jeho otec je neuvěřitelnej kretén a magor a geny se nezapřou. On mu furt nadává, kritizuje ho… ale vím, že mu to nedává právo si to vylivat na mě. Vím, že se ho ani jednu stranu zastávám, na druhou kritizuji. protože takova situace prostě je… Jen mě osobně děsí představa, kdybych chtěla zůstat a změnit situaci, tak jestli mě to nepoloží a on mě nezadupe s ostatními problémy v rodině za zády.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 22:11
@Anyta0 píše:
Potřebuji se svěřit… Jsem podruhé těhotná a manžel se ke mě chová jako ke kusu hadru. Stále mě uráží- mám malá prsa, jsem tlustá, objemná, velký zadek, velké břicho a je mi to strašně líto, protože jsem nikdy tlustá nebyla, maximálně při prvním těhotenství jsem měla trochu nadváhu. Teď se snažím, abych vypadala pěkně i v těhotenství- nepřibírám na váze tolik. Prostě normální zdravé těhotenství. Nejhorší je ten pohled, kdy se podívá jako by jsem se mu hnusila, ( s tímhle mám mít sex?) Občas to i řekne a podobných poznámek je spousta. Jsem tip, co se neumí bránit a říct něco. Spíš to vždycky potichu protrpim. Řekne mi že jsem krásná jen, když se už rozbrečím z nějaké jeho hnusné poznámky ( koupím si pannu, zajedu si do bordelu radši,…) při sexu chce dělat věci, o kterých ví, že jsou mi krajně nepříjemný…ale prý to potřebuje. Vím, že má nademnou moc a dovolí si ke mě cokoliv. Je to i moje chyba a nejspíše to bude jen a jen horší. Dělám podle něj téměř vše špatně. Špatně vařím, vždy něco zkritizuje, nedávám mu dostatek sexu a uspokojení, špatná výchova, ti druhý mimino nechce, úklid,… vím že si na mě vybíjí zlost, když se téměř denně hádá s otcem, nemá žádné koníčky, zábavu,… jeho jedinym odreagováním je práce a syn a spoustu zbylého času tráví na mobilu ( kdy mi téměř vždy pak řekne, že na mě celou dobu čeká až přijdu). Nerad jezdí na výlety, procházky, nechce si moct hrát s dítětem a že by mi s něčím pomohl doma, se říct nedá. Sama se snažím stíhat a dělat vše. Mám toho hodně, školu, těhotenství, dítě, domácnost,… Nedostala jsem od něj na narozeniny nic, na vánoce, kytku ani nepamatuju, vytáhne vždy něco ve stylu koupil jsem ti matraci na spaní, novej mobil, furt utrácíš.. ( mám jen rodicak, společný účet). Ani já nejsem dokonalá, jsem náladová, asi nevarim dokonale, ale opravdu se snažím žít a fungovat jak nejlépe dovedu, ale on mi vůbec nepomáhá a myslím, že si to nezasloužím, takové chování… Jsem z toho na nervy a mám strach zůstat sama. Nejhorší jsou ty komentáře, co by jsi dělala, kdo by tě chtěl, se na sebe podívej, už to není jak na začátku, to byl sex 3× denně a vypadala jsi úplně jinak ( mám hodně strii po prvním dítěti), se celý den válíš, padej se vyvětrat,… Ne jen ke mě, ale i k synovy se chová dost nevhodně občas. Přijde mi jak puberťák ještě, kterej se prostě neumí chovat. Je nám 24 let. Neřeší žádný problémy, jak mezi námi, tak doma, prostě se to spláchne a jedeme dál, doma je dusno, bydlíme s tchánovi a jeho sestrou a rodinou a nemáme momentálně kam jinam jít. Jsme na sebe všichni zlý, v dluzích, nepořádku a nefungují tu vztahy, domluva, vlastně vůbec nic. Jsme obecně prolezlí problémy a prostředím, proto nefunguje ani naše rodina a vztahy. Je to těžké období a myslím, že mám naloženo víc, než jsem schopná psychicky unést. Těch pár místnosti, které máme k dispozici se snažím udržovat v čistotě a aby jsme tu žili pěkně a na úrovni, ale někdy prostě nestíhám. Je nám vyčítána voda a elektřina, přitom neplýtváme a platíme normálně. Dostala jsem se vlastním rozhodnutím do téhle situace a nezbývá mi nic jiného, než to vydržet, nebo odejít asi. Manžela neprevychovam, rodinu si jinou taky nevyberu. Furt ale věřím, že bude lépe, jednou budeme bydlet ve svém, budeme šťastní a spokojení. Zatím mám ale pocit, že dřív nebo později pohárek přeteče a já se ocitnu u mámy s dvěma dětma a manželovy třeba bude baz nás líp.
Sla bych radeji k mame..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
