Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželská krize - řešení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.5.13 12:04
Zakladatelko, ale ty jsi de facto blokla pomocné páky. Bez nich se nepohnete dál.
Tobě evidentně chybí romantika ve vztahu (aspoň kousek). Tvůj muž to neřeší, je chlap a nemá potřebu si komplikovat život nějakýma sladkýma řečičkama nebo mluvením vůbec, což ženy občas vyžadují a potřebují.
Budete muset nějak zabrat právě těmi (podle tebe nereálnými) vyjmenovanými věcmi jako je uvolnění, mluvení, společně strávený čas, poradna.
Jinudy to nejde.
Tedy jde, vlastně ano. Směr krach.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cher
13.5.13 12:05
Nejsi blázen, ale je to docela slepá ulička a já nevidím jiné východisko, než manželovi vysvětlit, že trvám na tom, aby pustil chlup a v práci jste si oba vzali volno a jeli na dovolenou, kde vypnete mobily. Klidně i s dítětem. Pokud nerozumí slovům-prázdná a vycuclá, třeba bude rozumět tomu, že potřebuješ reset a vyčistit harddisk, jinak se zadřeš 
, hodně štětsí. Nicméně bych zkusila ho přiopít, věřím, že pak i z IT se stane nachvíli člověk s duší a dát mu přečíst tenhle příspěvek, hodně štěstí přeji. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.5.13 12:08
@radúna píše:
Zakladatelko, ale ty jsi de facto blokla pomocné páky. Bez nich se nepohnete dál.
Tobě evidentně chybí romantika ve vztahu (aspoň kousek). Tvůj muž to neřeší, je chlap a nemá potřebu si komplikovat život nějakýma sladkýma řečičkama nebo mluvením vůbec, což ženy občas vyžadují a potřebují.
Budete muset nějak zabrat právě těmi (podle tebe nereálnými) vyjmenovanými věcmi jako je uvolnění, mluvení, společně strávený čas, poradna.
Jinudy to nejde.Tedy jde, vlastně ano. Směr krach.
Děkuji za první reakci! Už jsem si myslela, že jsem takový blázen a píšu takové bláboly, že nikdo nenapíše.
Co tím myslíš, že jsem blokla pomocné páky?
Jinak my spolu čas trávíme, to není jen o povinnostech. Ale ty povinnosti jsou takové, že večer se chceme spolu kouknout na film a tři večery za sebou u toho usneme… Navíc se věnujeme dceři, což je fajn, ona nám dělá radost, ale pořád to není o tom, že bychom tím nějak zlepšili náš vztah. A po pravdě, já se cítím opravdu unavená z toho všeho. Z toho, jak se vloni nepodařilo těhotenství, jak se to nedaří teď, jak se to hroutí doma. Nejraději bych si někam zalezla a jen ležela a nic nedělala… Ach jo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.5.13 12:11
@sieta.m píše:
Nejsi blázen, ale je to docela slepá ulička a já nevidím jiné východisko, než manželovi vysvětlit, že trvám na tom, aby pustil chlup a v práci jste si oba vzali volno a jeli na dovolenou, kde vypnete mobily. Klidně i s dítětem. Pokud nerozumí slovům-prázdná a vycuclá, třeba bude rozumět tomu, že potřebuješ reset a vyčistit harddisk, jinak se zadřeš
Třeba ta dovolená mě netrápí. Opravdu si myslím, že s naším novým investičním záměrem je to teď velký hazard. Ale mě strašně zklamalo, když - ještě navíc v teoretické hladině - řešil, jestli to IVF není drahé. No je kurevsky drahé, ale sakra přece - kdyby to vyšlo, tak to za to stojí! Mně přijde, že se vzdalujeme, že máme oba jiný žebříček hodnot, jiný pohled na život a ani jeden neustupujeme. Ach jo.
PS: vypnout telefon na dovolené nemůžu především já, bohužel. Je to zapeklitá situace.
- Citovat
- Upravit
13.5.13 12:13
Souhlasím s @radúna, že jsi vyřadila záchranné brzdy. 
Za sebe můžu říct, že nám s mužem vždy moc pomůže, když si můžeme spolu zajít třeba na večeři. Dáme víno, dobré jídlo, pokecáme, o práci, o dětech, o dalších plánech do budoucna… Nikdo nás u toho neruší, nelezou nám na klín děti, máme čas jen na sebe. A prostě mluvíme! Tak jako spolu lidí mluvívali, když spolu randili. A nejlepší varianta je s babičkou doma na přenocování a my nocujeme v 5* hotelu. 
Pokud chceš „svépomoc“ a ne odborníky, tak bych šla touto cestou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.13 12:14
Sakryš, s anonymními příspěvky to neumím, takže kdo viděl můj poslední neanonymní příspěvek, prosím o zachování inkognita, děkuji zakl.
- Citovat
- Upravit
13.5.13 12:16
@Anonymní píše:
Děkuji za první reakci! Už jsem si myslela, že jsem takový blázen a píšu takové bláboly, že nikdo nenapíše.
Co tím myslíš, že jsem blokla pomocné páky?
Jinak my spolu čas trávíme, to není jen o povinnostech. Ale ty povinnosti jsou takové, že večer se chceme spolu kouknout na film a tři večery za sebou u toho usneme… Navíc se věnujeme dceři, což je fajn, ona nám dělá radost, ale pořád to není o tom, že bychom tím nějak zlepšili náš vztah. A po pravdě, já se cítím opravdu unavená z toho všeho. Z toho, jak se vloni nepodařilo těhotenství, jak se to nedaří teď, jak se to hroutí doma. Nejraději bych si někam zalezla a jen ležela a nic nedělala… Ach jo.
No, tím blokováním jsem myslela všechny ty pomoci, jak zlepšit vztah.
Podle toho, co píšeš, jsi unavená a uondaná. Nemůžeš si nějak zajistit aspoň volný víkend pro sebe? Nebo jeden den - prostě na chvíli vymajznout z kola povinností a prací?
Jestli nevypneš, bude zle. Odráží se to ve vztahu. Ubíjí vás stereotyp a únava. A proti tomu nejde bojovat jinak než vypnout.
Sedněte na kola, jděte na procházku, najděte si prostě nějakou aktivitu, kde se budete moct uvolnit a uklidnit napětí.
Není to o tom vyplácnout se unavení u TV a usnout u filmu.
Když tak mi písni SZ 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.13 12:19
@Anonymní píše: …Ale mě strašně zklamalo, když - ještě navíc v teoretické hladině - řešil, jestli to IVF není drahé. No je kurevsky drahé, ale sakra přece - kdyby to vyšlo, tak to za to stojí! Mně přijde, že se vzdalujeme, že máme oba jiný žebříček hodnot, jiný pohled na život a ani jeden neustupujeme. …
O tomhle se musí mluvit! Já chápu, že tě to ranilo, že jsi čekala podporu (a já bych ji taky čekala!) a místo toho TOTO. To je ale potřeba rozklíčovat, proč to řekl. A žádné tanečky, ale s IT-chlapem pěkně narovinu: „Co tím myslíš? Že moc utrácím, tak si na to mám našetřit sama, anebo že další dítě až tak nechceš? Protože pokud vím, tak peníze máme…“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
napresdrzku
13.5.13 12:23
Opravdu jediná smysluplná rada vysadit, aspoň víkend, ideálně týden, klidně bez dětí a být jeden pro druhého. Když to neuděláte, dřív nebo později vám z práce jebne a co pak z toho. Během dovolené se pokusit opět sblížit, předpokládám, že manžel vždy takový nebyl, tak si připomenout, jaké to bylo tenkrát, co ti na něm imponovalo, čím ty jsi byla přitažlivá pro něj.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.5.13 12:25
Asi velký kus pravdy je v tom, že já jsem se blokla. Asi je v tom dost nějakého masochismu, kdy se mně vnitřně snad i líbí se litovat. Občas mám záchvěvy, kdy jeden den něco zkusím, nevidím odezvu a zas padnu do hlubší depky, jaký jsem chudák, když to mám doma takhle. Přitom opravdu po materiální stránce máme vše. Možná jsem nezpracovala tu ztrátu z potratu či co, možná se to kupilo déle, no prostě nevím.
Jen jsem si docela dost jistá, že potřebuju, aby se to celé obrátilo k lepšímu, protože už tohle moc dlouho nezvládnu. Chudák pak i naše holčička, kdybychom to s mužem nenapravili.
- Citovat
- Upravit
13.5.13 12:26
Uprimne receno mam obavu (z toho jak to popisujes), ze vlastne po sobe netouzite, chapu to spravne? Tesite se na sebe? Pokud on neni schopen dat najevo city, je mozne, ze je to proto, ze to proste neciti. Mela jsem podobny vztah, kdy partner byl citove naprosto plochy a krome prvnich par tydnu/mesicu zamilovanosti/okouzleni na me v podstate nesahnul (krome sexu), nepohladil, nepomazlil, nesnazil se mi udelat radost. A o tom to podle me ve vztahu je. Pokud nemate potrebu si vzajemne delat radost a tu sdilet, nema cenu ve vztahu, kde je jen chladne dusno, setrvavat… Ja jsem to vyresila radikalne a po prvnich tezkych chvilich (z jeho strany) se nakonec stykame jako rodice a urcite to pro dite je lepsi.
Zkus si sama vyjmenovat veci, ktere ti vadi nebo ktere ti partner nikdy/uz dlouho nerekl a uvidis, co z toho vzejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.13 12:27
@napresdrzku píše:
Opravdu jediná smysluplná rada vysadit, aspoň víkend, ideálně týden, klidně bez dětí a být jeden pro druhého. Když to neuděláte, dřív nebo později vám z práce jebne a co pak z toho. Během dovolené se pokusit opět sblížit, předpokládám, že manžel vždy takový nebyl, tak si připomenout, jaké to bylo tenkrát, co ti na něm imponovalo, čím ty jsi byla přitažlivá pro něj.
Upřímně - mně se zdá, že bychom si byť jen víkend ve dvou neměli co říct. Smutné no…
- Citovat
- Upravit
ncc1701
13.5.13 12:35
Naprosto chápu, že s ajťákem se nedá mluvit. Oni znají jen problémy, které se buď řešit dají logickou a věcnou cestou, nebo nedají, a v takových případech věc zahazují a dál neřeší. Vím, o čem mluvím, mám to doma. Jakékoli moje „nářky“ vždycky zůstaly nevyslyšeny, protože on je prostě nedokázal zanalyzovat, a tudíž ani pochopit, natož nějak kompenzovat.
Mně napadlo, že ti napíšu, ať vezmeš kamarádku, kolo a jedeš někam na pár dní od něj. Mně tohle vždycky pomohlo. Nebýt s ním, když nevím, kudy kam.
Ale úplně nejvíc si myslím, že je tam začarovaný kruh s tím sexem. My měli vleklou krizi, pořád jsme na sebe byli úseční, štěkali jsme na sebe… a bylo to všechno hlavně tím napětím, které z nás dostane jen ten sex. Teprve když jsem „mohla“, posunul se náš vztah směrem k lepšímu.
- Citovat
- Upravit
13.5.13 12:37
Zkus si přečíst knížku Pět jazyků lásky, třeba pak budeš umět manželovi líp definovat co ti ve vztahu chybí a uvědomit si čím jste se přitahovali, co jste na začtáku vztahu dělali jinak než teď…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
zakládám anonymně z důvodu mně docela osobního tématu.
Mám manželskou krizi. Záměrně píšu „mám“, protože se mně zdá, že to je asi jen můj problém. Objektivně by mně nemělo nic chybět, subjektivně mně chybí vše.
), že mě má rád. Mimochodem, že se máme rádi (vzájemně) si prostě neříkáme. Nebylo to tak vždy, ale neřekli jsme si to hezkých pár let, i to mně ve vztahu chybí. Já vím, že mě má rád, ale prostě jemu to takhle stačí, jen já se pak cítím jako inventář a někdy jako noční matrace. Ačkoliv to taky už není co bývalo, vlivem té domácí situace mám jedny kvasinky nebo zánět moč. cest za druhým, čili jestli nás někdy spojoval alespoň sex, to teď taky padlo. Asi nějaká obrana těla, somatizace psychických problémů, co já vím.
Bokem je v tuto chvíli třeba dvacetinásobek, ale on prostě by nepustil ani chlup, nebo by ho to stálo hodně přemýšlení, jestli mu to za to stojí. Jedno dítě už máme, tak asi teda bude lepší přišetřit a nechat to na účtě 
Muž je moc hodný, pracovitý, spolehlivý. Ale taky je naprosto předvídatelný, chladný a tak logický, až to bolí. Vloni jsme potratila, druhé se nedaří, takže i to nám nepřidá a je to velký nápor na psychiku.
Potřebuji poradit, co by šlo zkusit, abychom se znovu sblížili. Možná spíš něco, jak sama sebe oprostit od toho, že od něj něco očkávám a jakmile nepřijde přesně to ono, tak mně to nestačí. Poslední dobou toho máme oba hodně v práci, to také zvyšuje napětí a zdá se mně, že už se spolu neumíme bavit normálně. Jen si vyčítáme co kdo a ten druhý se obhajuje případně hází špínu na druhého.
Navíc kdybych měla přesně vyjmenovat, co mně ve vztahu chybí, tak já to pojmenovat neumím. Je to takový neurčitý pocit, že bych chtěla z něj cítit, že jsem pro něj důležitá (ano, ono známé POPO a VYCE
Muž má bokem poměrně velkou část peněz, ale prostě na ně nesáhne. V tom jsme úplně odlišní, protože já jsem opravdu nešetrná (to je velký eufemismus pro mé rozhazování), nicméně když mně v teoretické rovině řekl, že neví, jestli by šel do IVF (kdyby se nadále nedařilo), že to je drahé
Nemáte nějakou radu, co zkusit?
Předem napíšu, co nebude fungovat: nemáme moc hlídání, máme oba hodně velký zápřah v práci, navíc jsme si vzali ještě další projekt domů, čili nějaké vyražte si, pobavte se… to nehrozí. Oba bychom byli jen unavení a nepobavili bychom se.
Zajdi si tam a tam: v tom problém není, nemám pocit, že bych byla uvázaná doma. Pracuji, když chci ke kadeřnici - jdu.
Promluvte si: muž je IT. Když mu řeknu, že se ve vztahu cítím prázdná a vycuclá, poklepe si na čelo. Když neumím definovat podmínky, těžko s tím něco udělá. S tím já souhlasím, v tom je trochu problém, je to prostě jen můj pocit.
Manželská poradna, psycholog: tam bych asi nešla ani já. Nemám k nim důvěru. Narazila jsem na pár špatných, chtěla bych nejprve zkusit nějakou samopomoc, jestli to třeba nepůjde…
Jsem blázen? Jde s tím něco dělat? Byly jste v podobném rozpoložení a zlepšilo se to?
PS: všem, které/ří dočetly/i moc děkuji za trpělivost s mým zmateným příspěvkem. Možná jsem se potřebovala i vypsat. Takže ještě jednou děkuji za přečetení.
Zakladatelka