Máte doma toho pravého?:-)

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1797
3.12.11 20:00

se všemi jeho chybami, si myslím že určitě MÁM, ale taky to nebylo napoprvé.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9867
3.12.11 20:03

Ano, mám toho pravého.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3447
3.12.11 20:09

Tak musím říct, že mám :-) :srdce: Dokonce je to přesně ten, o kterém se mi jako puberťačce zdálo, jakého jsem si ho vysnila. Má všechna gesta, pohyby, objímá mě přesně tak, jak jsem si představovala kdysi, kdy jsem ho ještě zdaleka neznala :-)

A navíc jsem v patnácti prohlásila, že si přece vezmu kuchaře, protože nesnáším vařit. Vařit miluju, můj kuchař je kuchař i právník, po kterém jsem toužila pro změnu v osmnácti, takže kombinace nejlepší :-) Prostě ano, mám toho pravého! :dance: :srdce: :*

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sophinka
3.12.11 20:09

mám toho pravého :srdce: ale někdy mě pěkně štve :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
Hodaka
3.12.11 20:12

Ne, nemám, si tenkrát vzal nějakou Demi Moore :zed: :lol:

  • Citovat
  • Upravit
Rose-k
3.12.11 20:14
Hodaka píše:
Ne, nemám, si tenkrát vzal nějakou Demi Moore :zed: :lol:

:lol: hmmmm tak máš doma náhradníka jo? :lol: :lol:

  • Citovat
  • Upravit
17310
3.12.11 20:16

Asi je to ten pravý, ikdyž jsou dny kdy bych ho .. :pocitac: Ale už jsme spolu tak dlouho, že si život bez něj nedokážu představit. Dokážu to jen ve chvílích největšího vzteku :twisted:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
573
3.12.11 20:16

Myslela jsem, že toho pravého mám. Čtyři roky jsem o něm snila. Pak jsem zjistila, že je to jen a jen chemie a nic víc. Teď mám toho, který vůbec neodpovídá ničemu, co jsem kdy chtěla a stejně cítím, že je to konečně ten, kterého můžu milovat beztrestně a věřím tomu, že je to ten pravý.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Hodaka
3.12.11 20:17
christy píše:
Hodaka píše:
Ne, nemám, si tenkrát vzal nějakou Demi Moore :zed: :lol:
:lol: hmmmm tak máš doma náhradníka jo? :lol: :lol:

jj, mají stejné vlasy :lol:

  • Citovat
  • Upravit
6895
3.12.11 20:18

Mám toho pravého!je skvělí manžel,kamarád,milenec,otec našich kluků…má plno chyb a ty na něm miluji!musela jsem si ho zasloužit a teď ho mám doma!:-)

Příspěvek upraven 03.12.11 v 20:18

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
35842
3.12.11 20:18

doufam, ze mam. Zrovna se hezky vystrojil a sel na mejdan, tak snad mi ho nějaká nesebere :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Metamorphosis
3.12.11 20:21

Christy, to vypadá, že máš pěknou depku… :hug:
Měla jsem osudovou lásku - druhou polovinu svojí duše… Náš vztah nevztah trval od vejšky až do nedávna (čtyři roky dozadu) - on měl přítelkyni, jako „součást bytu“ a ke mně se utíkal jako k osudové lásce, ale žít se mnou nechtěl, aby to krásný nezkazil… A já blbá jsem to přijala, protože on byl můj osudový.. Nebylo nic, co by mi na něm za těch spoustu let vadilo a vždycky to s ním byl nádherný útěk z reality.. Před čtyřmi lety jsem se ho zeptala, zda by mi udělal dítě, když po něm nic dalšího nebudu chtít - jen jeho geny.. Souhlasil.. Pak otěhotněla jeho přítelkyně, a já se ho zeptala, zda to myslí vážně a půjde do toho se mnou a on mi to znovu potvrdil - a tenkrát jsem si uvědomila, jak jsem blbá, že s takovým chudákem zahazuju.. Ze dne na den bylo po osudové lásce, já se probrala ze sna do reality a ještě to trvalo asi rok hledání toho „do života“, ale teď ho mám..
Má spoustu chyb a nedostatků, občas je na zabití, není tak hezkej, tak vzdělanej, tak úspěšnej, tak úžasnej v sexu, jako byl ten „osudový“, ale je to ON, ten, který, ať udělám jakoukoli pitomost, tak to dokáže ustát a bude se snažit být mi partnerem až do konce života - dokáže mě zastat v domácnosti, stojí za mnou a vím, že mě nepodrazí. Nemohu si tím být jista na 100%, ale také si neumím představit, že by případné problémy řešil nevěrou…
A jak jsem přišla na to, že je ten pravý? Asi tři měsíce po začátku naší známosti jsme si prošli krizí - otěhotněla jsem a šla na potrat a nějak jsme to neustáli.. Rozešli jsme se a… Vydrželi jsme to týden - oba jsme v noci buleli do polštáře a ten druhý nám chyběl.. Tak jsme se k sobě vrátili, vše si vyříkali a od té doby je náš vztah úplně jiným způsobem pevný, věříme si na 100% a jsme tým - problémy řešíme spolu (i s tchýněma si umíme vzájemně pomoci) a neumíme bez sebe být i ve chvílích, kdy se zrovna pohádáme nebo přijde „ponorka“ - prostě si najednou vzpomeneme, jaký to bylo ten týden.. A i když bychom si nejradši vjeli do vlasů, dokážeme nakonec vedle sebe usnout na jedné posteli - takže tohle považuji za úspěch a jsem za svýho Martina vděčná, jak jen můžu být.

  • Citovat
  • Upravit
1101
3.12.11 20:21

Asi mám ikdyž jsme měli jednu velkou krizy, kdy jsem si myslela že se rozvedem. Ale ustáli jsme to (asi my ho tenkrát vyměnili za náhradníka :mrgreen: )a pak se mi zas vrátil ten můj. :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29730
3.12.11 20:23

Nevim, jestli mam pravyho, kazdopadne uz ho mam dost dlouho :mrgreen: A kdyby mne obcas nestval (a obcas porad), tak to by mne asi stvalo nejvic :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9995
3.12.11 20:26

Poznala jsem ho v šestnácti a vždycky chtěla jenom jeho. Dnes je nám o nějakých 22 let více a jsem zamilovaná jak na začátku. Ano, mám toho pravého :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová