Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
se všemi jeho chybami, si myslím že určitě MÁM, ale taky to nebylo napoprvé.
Tak musím říct, že mám
Dokonce je to přesně ten, o kterém se mi jako puberťačce zdálo, jakého jsem si ho vysnila. Má všechna gesta, pohyby, objímá mě přesně tak, jak jsem si představovala kdysi, kdy jsem ho ještě zdaleka neznala ![]()
A navíc jsem v patnácti prohlásila, že si přece vezmu kuchaře, protože nesnáším vařit. Vařit miluju, můj kuchař je kuchař i právník, po kterém jsem toužila pro změnu v osmnácti, takže kombinace nejlepší
Prostě ano, mám toho pravého!
![]()
Hodaka píše:
Ne, nemám, si tenkrát vzal nějakou Demi Moore![]()
hmmmm tak máš doma náhradníka jo?
![]()
Asi je to ten pravý, ikdyž jsou dny kdy bych ho ..
Ale už jsme spolu tak dlouho, že si život bez něj nedokážu představit. Dokážu to jen ve chvílích největšího vzteku ![]()
Myslela jsem, že toho pravého mám. Čtyři roky jsem o něm snila. Pak jsem zjistila, že je to jen a jen chemie a nic víc. Teď mám toho, který vůbec neodpovídá ničemu, co jsem kdy chtěla a stejně cítím, že je to konečně ten, kterého můžu milovat beztrestně a věřím tomu, že je to ten pravý.
christy píše:Hodaka píše:
Ne, nemám, si tenkrát vzal nějakou Demi Moore![]()
hmmmm tak máš doma náhradníka jo?
![]()
jj, mají stejné vlasy ![]()
Mám toho pravého!je skvělí manžel,kamarád,milenec,otec našich kluků…má plno chyb a ty na něm miluji!musela jsem si ho zasloužit a teď ho mám doma!:-)
Příspěvek upraven 03.12.11 v 20:18
doufam, ze mam. Zrovna se hezky vystrojil a sel na mejdan, tak snad mi ho nějaká nesebere ![]()
Christy, to vypadá, že máš pěknou depku… ![]()
Měla jsem osudovou lásku - druhou polovinu svojí duše… Náš vztah nevztah trval od vejšky až do nedávna (čtyři roky dozadu) - on měl přítelkyni, jako „součást bytu“ a ke mně se utíkal jako k osudové lásce, ale žít se mnou nechtěl, aby to krásný nezkazil… A já blbá jsem to přijala, protože on byl můj osudový.. Nebylo nic, co by mi na něm za těch spoustu let vadilo a vždycky to s ním byl nádherný útěk z reality.. Před čtyřmi lety jsem se ho zeptala, zda by mi udělal dítě, když po něm nic dalšího nebudu chtít - jen jeho geny.. Souhlasil.. Pak otěhotněla jeho přítelkyně, a já se ho zeptala, zda to myslí vážně a půjde do toho se mnou a on mi to znovu potvrdil - a tenkrát jsem si uvědomila, jak jsem blbá, že s takovým chudákem zahazuju.. Ze dne na den bylo po osudové lásce, já se probrala ze sna do reality a ještě to trvalo asi rok hledání toho „do života“, ale teď ho mám..
Má spoustu chyb a nedostatků, občas je na zabití, není tak hezkej, tak vzdělanej, tak úspěšnej, tak úžasnej v sexu, jako byl ten „osudový“, ale je to ON, ten, který, ať udělám jakoukoli pitomost, tak to dokáže ustát a bude se snažit být mi partnerem až do konce života - dokáže mě zastat v domácnosti, stojí za mnou a vím, že mě nepodrazí. Nemohu si tím být jista na 100%, ale také si neumím představit, že by případné problémy řešil nevěrou…
A jak jsem přišla na to, že je ten pravý? Asi tři měsíce po začátku naší známosti jsme si prošli krizí - otěhotněla jsem a šla na potrat a nějak jsme to neustáli.. Rozešli jsme se a… Vydrželi jsme to týden - oba jsme v noci buleli do polštáře a ten druhý nám chyběl.. Tak jsme se k sobě vrátili, vše si vyříkali a od té doby je náš vztah úplně jiným způsobem pevný, věříme si na 100% a jsme tým - problémy řešíme spolu (i s tchýněma si umíme vzájemně pomoci) a neumíme bez sebe být i ve chvílích, kdy se zrovna pohádáme nebo přijde „ponorka“ - prostě si najednou vzpomeneme, jaký to bylo ten týden.. A i když bychom si nejradši vjeli do vlasů, dokážeme nakonec vedle sebe usnout na jedné posteli - takže tohle považuji za úspěch a jsem za svýho Martina vděčná, jak jen můžu být.
Asi mám ikdyž jsme měli jednu velkou krizy, kdy jsem si myslela že se rozvedem. Ale ustáli jsme to (asi my ho tenkrát vyměnili za náhradníka
)a pak se mi zas vrátil ten můj. ![]()
Nevim, jestli mam pravyho, kazdopadne uz ho mam dost dlouho
A kdyby mne obcas nestval (a obcas porad), tak to by mne asi stvalo nejvic ![]()
Poznala jsem ho v šestnácti a vždycky chtěla jenom jeho. Dnes je nám o nějakých 22 let více a jsem zamilovaná jak na začátku. Ano, mám toho pravého ![]()