Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mně je podstatně méně, ale další dítě nebude ze zdravotních důvodů, navíc mi odstranili dělohu. Jo, je mi líto, že mám jedináčka.
@iiiv píše:
se můžete s manželem těšit na vnoučátka.
Starší tvrdí, že si není jistý, jestli si nějaké smráďata bude někdy pořizovat
A mladší má ještě času hodně. Ale jo, má ten život i bez starání hodně pozitiv, ležet v posteli do oběda, moci vyjet nebo vyjít někam ve dvou…jo jo a čekat na ty vnoučata ![]()
@Anonymní píše:
Mně je podstatně méně, ale další dítě nebude ze zdravotních důvodů, navíc mi odstranili dělohu. Jo, je mi líto, že mám jedináčka.
Kdybych nemohla mít děti tolik, kolik bych chtěla, tak bych to řešila adopcí, v tom mám jasno
Nebo pěstounstvím
To je tim babyboomem kolem. Prijde mi, ze vsude vidim jen mimina
pak cloveku nema hrabat. ![]()
Tyhle pocity občas také mívám. Nicméně, když pak jedeme s manželem sami na dovču, tak si říkám, jak je to fajn, že už jsou kluci dospělí
Tak chodím aspoň na mimino ![]()
@Anonymní píše:
Kdybych nemohla mít děti tolik, kolik bych chtěla, tak bych to řešila adopcí, v tom mám jasnoNebo pěstounstvím
Jenže mně nikdo do adopce dítě nedá, ani do PP. Ale co, jiné holky s mou diagnozou nemají děti žádné. Takže i takhle je to dar. ![]()
@Micaella22 píše:
To je tim babyboomem kolem. Prijde mi, ze vsude vidim jen miminapak cloveku nema hrabat.
Je to tak, manžel teď potkal známého, který nedávno vdával dceru a zároveň se přiznal, že se pokoušejí ještě o dítě, je mu 48, tak si člověk říká, že dnes není žádný vrchní limit, lidi si rádi pořizují ještě vejškrabky ![]()
@Anonymní píše:
Jenže mně nikdo do adopce dítě nedá, ani do PP. Ale co, jiné holky s mou diagnozou nemají děti žádné. Takže i takhle je to dar.
Aha, tak to máš štěstí, pokud je to tak ![]()
mám 5 dětí a fakt už vím, že jsme kompletní, moje „mateřská nádoba“ je plná a miminka mě neberou.
Zkus si teď užívat život bez dětí a za čas se ti vrátí v podobě vnoučat. Pak můžeš být hodná hlídací babička.
@Anonymní píše:
Mám děti a další už neplánuju, jsem ráda, že jsem je vypiplala, je mi 41, muži 43 a starší potomek bude za dva roky maturovat. Ale stejně, když jsem se teď dostala do věku, kdy už mít dítě by prostě bylo za pět 12, respektive 5 minut po 12.h, tak je mi to tak nějak líto. Miminkovské období jsem si velmi užila, takže, když vidím miminka, tak to ve mně vyvolává jen to hezké + je všude tolik krásných levných oblečků a někdy mě napadne, že kdybysme nebyli limitováni finančně a třeba vyhráli větší částku, tak bych ještě do dítěte šla, pak samozřejmě promluví rozum a řekne - už nikdy!Máte taky takové pocity „na stáří“?
Ne,nemam.je mi o rok víc a mam vnouce.takze vlastni dite uz opravdu nechci.
Mně je 42 a před 4 lety jsem dobrovolně šla na sterilizaci, protože děti mám celkem malé 6 a 10 a jsem ráda, že už jsou samostatné a nemusím jim pořád stát za zadkem. Sousedka má teď miminko, nááádhernou holčičku. Podívám se, pochovám a to mi stačí. Vlastní bych nechtěla už ani omylem. Já jsem navíc měla na houby druhé těhotenství a každé další by bylo horší. Navíc mě děsí představa, že se zase nikam moc nedostanu. Nehledě k tomu, že mám super práci a kdybych odešla na 3 roky na mateřskou tak bych se taky možná neměla kam vrátit.
Jsi naprosto typická žena po čtyřicítce . Svoje děti máš ve věku, kdy už by měli mít děti a příroda to zařídila tak, aby ženy v tomto věku začaly zase toužit po dětech. Svoje už mít nemůžou a tak se vrhnou na piplání vnoučat. Co je dneska evoluční přežitek, to dřív to dávalo dětem větší šanci na přežití, když se rodiče museli starat o obživu. Matka příroda vůbec není blbá
. Akorát dneska si kvůli tomu pořizují čtyřicítky děti, protože jim ta vnoučata chybí.
Mám děti a další už neplánuju, jsem ráda, že jsem je vypiplala, je mi 41, muži 43 a starší potomek bude za dva roky maturovat. Ale stejně, když jsem se teď dostala do věku, kdy už mít dítě by prostě bylo za pět 12, respektive 5 minut po 12.h, tak je mi to tak nějak líto. Miminkovské období jsem si velmi užila, takže, když vidím miminka, tak to ve mně vyvolává jen to hezké + je všude tolik krásných levných oblečků a někdy mě napadne, že kdybysme nebyli limitováni finančně a třeba vyhráli větší částku, tak bych ještě do dítěte šla, pak samozřejmě promluví rozum a řekne - už nikdy!
Máte taky takové pocity „na stáří“?