Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Když s přítelem chcete, to je přece nejdůležitější, určitě si ho nechte.
Ona ta úplně ideální doba na otěhotnění pak nemusí už být ideální z biologického hlediska. A když už těhotná jsi, na potrat nechoď. Držím palce ![]()
Ahojda,
taky se přikláním k názorům maminek, aby sis mimčo nechala. Pokud jste s přítelem oba na novou roli připraveni, pak bych neváhala ani minutu. A pokud by se mamka nenechala obměkčit, zkusila bych si najít podnájem.
Moje mamka taky nebyla připravena na to, že bude ve 47 babičkou a jak moc se na miminko těší
Mně totiž otěhotnění kvůli zdrav. stavu doporučili doktoři.
Držím palečky! ![]()
neblázni…mě je dvacet miminko jsme chtěli a i tak to byl pro všechny šok…táta mi řek, že jsem blbá, že jsme chtěli cestovat na motorkách a tak, teď už jsem v 7měsíci a začíná se ptát jak mi je a jestli neni nějaký problém a jede s námi klupovat kočárek a výbavičku. věř tomu, že máma bude posraná babička až se malý narodí. neřeknu kdyby ti bylo míň a neměli jste s přítelem zajištění, ale takhle? peníze jsou, byt si taky seženete máte se určitě rádi tak proč dávat mimi pryč. já jsem taková že bych se zabejčila probrala to pořádně s přítelem a mámě pak oznámila, že buď jdu na potrat a nebo si mimi nechám, ale s ní bych nediskutovala musí tě to vysilovat. a nechci strašit ale když půjdeš na potrat je riziko, že se vám další mimi nepovede až opravdu budete chtít. Držím palečky ať se rozhodneš správně a dej nám pak vědět ![]()
Určitě to zvládnete.Mě je 22 a děti mám dvě.
Navíc,ač je to maminka,tak Ti do toho nemá co mluvit.ť se jí to líbí nebo ne ![]()
Pokud by si se teprve chystala otěhotnět,pochopím,že Tě její názor zajímá ale když už je hotovo?Určitě bych nešla na potrat,jenom proto,že to někdo jiný nechce.
Držím palce ať se rozhodneš tak jak TY opravdu chceš.Zvládnout se to určitě dá.A nezapoměň
budeš mladá babička ![]()
Příspěvek upraven 21.01.11 v 17:20
Nikolkas- gratuluju k těhotenství! jak jsi daleko?
pro maminku je to těžší, vidí tě jako dítě, je pro ni nepředstavitelné, že budeš maminka. navíc jestli chápu správně, tak je podruhé vdaná, a je jí třeba blbé, že ted bude babička )a její muž nebude dědeček)
není to ale houska na krámě, nemůžeš se přece rozhodnout, že půjdeš na potrat vlastního dítěte, abys udělala radost rodině ![]()
ano, jsou ženy, které jdou na potrat, a vůbec si to nevyčítají, ale je daleko více těch, které mají až do konce života psychické problémy, nikdy nse nesmíří s tím, že své dítě nebránily -a zvláště pak ty, které dítě samy chtěly, ale vyhověly přání kohokoli jiného (otce dítěte, rodiny…)
držím ti palec. tvuj partner taky studuje? budete na rodičích i finančně zavislí? že u nich budete nejen bydlet ale budou vás i živit?
har.
PS- výška s dětma pochopitelně jde vystudovat, co by nešla?
Na to říct snad jen jedno … vyprdni se na všechny okolo a udělej to, co ty a tvůj přítel chcete. Jinak toho budeš jednou litovat a všem vyčítat, že jsi se nezachovala podle svého.
Ve 20 letech už podle všeho budeš schopna se o mimčo zodpovědně postarat.
Hlavně se musíte dobře rozhodnout vy dva s přítelem. Okolí se s tím pak už srovná, babičky zjihnou… A bojovník, co to zvládl i přes antikoncepci, ten už by si safra zasloužil šanci! ![]()
Na druhou stranu si to moc nemaluj, jak budeš s dítětem cestovat nebo dodělávat VŠ. Ne, že by to nešlo vůbec, ale školu s mimčem podle mě zvládne opravdu jen ta nezabejčenější a nejzarputilější studijní nátura! Porodem dítěte se ti totálně změní životní hodnoty a nejen že to pro tebe už potom nemusí být důležité, ale prostě na to nebudeš mít myšlenky a nebude se ti chtít…
Prostě skončí mládežnický nevázaný život a trochu „zestárneš“, budeš mít jiné starosti, život půjde trochu jiným směrem.
Tak to dobře zvaž! Ale jen sama za sebe! (ať to nemáš pak komu vyčítat, např. mamce: že jsem na tebe dala/nedala!) ![]()
Ahoj,
pokud ho s přítelem chcete a dokážete se o něj postarat, tak není co řešit. Na mámu se vykašli, prostě je jen v šoku a neví si rady.
Tchýni je 55 a taky nechce být babička a to je dětem 13m
dokonce furt tvrdí, že nechce aby se jí říkalo babičko a já ji jinak neoslovím…ale to uhýbám.
Opravdu si prcka nechte, je to vaše dítě a vaše rozhodnutí. A nic vám neuteče.
Mám kamarádku, která šla zhruba v tvém věku na potrat a teď se už druhým rokem snaží otěhotnět a nejde to a nejde to a je strašně zoufalá…
Okolí neřeš a radujte se s přítelem!
Ahojky.Miminko bych si nechala.Pokud jste s přítelem za jedno že byste na to byli oba tak bych do toho šla.Že nechce být babička.To je hnusný a sobecký.A zabít vlastní vnoučátko na to by žaludek měla.
Moc vám držím palečky.Nikoho přeci nezklameš.Jedině sama sebe pokud se donutíš udělat něco co je ti proti srsti.
Teda koukám že vlastní máma by tě nutila k takové věci pokud tě má opravdu ráda tak tě podpoří.A jestli ne tak za to nestojí.
A ještě důvod že ho chce nechat zabít - to že nechce být babička.Kdyby aspon řekla že je to nárročné a zodpovědné a bude to na tobě..
A 20 let se mi nezdá tak málo. ![]()
Nechci se tě nějak dotknout, ale na jednu stranu píšeš, že vás partner bez problémů finanční zajistí, na druhou, že ještě rok a půl budete muset bydlet u rodičů, tak to asi nebude s tím zajištěním tak horké. A myslím, že rodiče mají právo na nesouhlas, zvlášť s vidinou, že vás i s dítětem budou muset bůhví jak dlouho nechat u vás bydlet a nejspíš i částečně živit. Na potrat tě neposílám, ale je to od tebe a partnera dost nefér, že si sice prosadíte mít dítě, ale na úkor ostatních. Ukaž, že na to máte a postarejte se sami, ne?
Neblázni,miminko si nech.Já jsem s přítelem začla chodit v dubnu a 12.července jsem zjistila,že jsem v 5 týdnu těhu.To bylo překvápko po tak krátky době vztahu.Přítel to vzala fantasticky,ale když jsem to říkala mojí mamce,tak kdyby jsi viděla jak skákala vzteky.Hned mi začala nadávat,že jsem úplně blbá,že jsem si nechala upí..nout parchanta atd.Nadávek bylo spoustu.Ale mě to bylo jedno.Přítel řekl,že se o ns postará.Tak jsem do toho šla naplno
a vůbec toho nelituju.A to že chceš dělat vysokou,tak jí dělej.Všechno se dá zvládnout.Já taky ještě studuju,je to si ce někdy makačka,ale dá se to
a ty to taky zvládneš,kort když ti přítel řekl,že miminko chce,tak se o tebe postará a pomůže ti.Život není jen o tom,aby jsi studovala a poznavala svět jen kvůli tomu,aby jsi někoho nezklamala a udělala si mu radost.Mamka potřebuje jen chvilku na rozdejchání,Ta moje to už taky rozdejchala a není den aby nevolala co je novýho a jak rosteme atd.
Uvidíš všechno bude dobrý a TĚHU si začni UŽÍVAT!!!
Já jsem otěhotněla také přes prášky. Vysokou jsem nedodělala, nešlo studovat dálkově a jiný obor nebyl prakticky možný. Takže jsem také z gymplem bez vysoké. Při hledání práci je poslední řečené očistec. Raději bych měla učňák, bylo by to praktičtější.
Zvládat dítě a dálkově školu opravdu není žádná sranda.
My jsme si dítě nechali a s odstupem času nelituji tak moc, jako když jsem rok a půl nemohla najít práci v regionu, kde by to hodně lidí nečekalo.
Ne nelitovala jsem nikdy, protože mi vyšel vztah, dneska jsem ráda, že děti (jo nakonec to byla dvočata
), že děti přišly tak brzo, ale má to spoustu úskalí. Hlavně těch praktických.
My jsme měli podporu v přítelových rodičích, jinak nevím, jak bychom dopadli ohledně bydlení. A přítel byl těsně po vysoké a měl práci. Jinak si to tedy nedovedu představit.
Rozhodnutí je na tobě, nenech se do ničeho tlačit. Ale počítej, že se eventuelně budete muset starat sami s přítelem, i když doufám, že se rodiče uklidní a budete u nich moci ještě chvilku bydlet.
a co rodiče přítele?hele mě je 22 a taky mám mimčo taky jsem si představovala super budoucnost matce se naježili vlasy ale jsem tady a žiju
a zbytek rodiny taky a Davídka zbožňují pokud máš jistotu v partnerovi tak bych si mimčo nechala on je otec a je za to zodpovědný ne tvoje matka
Nech si to projít hlavou. Sama (!) s přítelem si to musíš rozhodnout. Ne tvoje matka. Tu akorát postav před hotovou věc. Ona ti může maximálně poradit, ale nemyslím, že je dobré jít na potrat kvůli jejím očím a tvému strachu se do nich podívat.
Jo, možná jsem drsná, ale to dítě, které čekáš, je tvoje a ne tvé matky.....